V noci jsem se probudil s nutkáním na záchod. Lehce jsem zatlačil a ucítil jak mi teplá moč stéká do plenky.
Spokojeně jsem si povzdychl a otočil se na bok. Měl jsem svého dudlika v puse a cítil se naprosto spokojeně. Ani nevím kolik bylo hodin, ale podle ticha z obýváku jsem usoudil, že už mamka spí. Měl jsem sucho v puse a potřeboval jsem se napít. Posadil jsem se na posteli a hledal láhev s čajem.
Vstal jsem a šel do kuchyně. Plenka byla dost plná a já ucítil, že mám vlhké i pyžamo. Sáhl jsem si na kalhoty a povzdechl si. To jsem čůral tolik, nebo jsem se počůral když jsem spal.
Šel jsem k mamce do pokoje, která spokojeně spala. Až když jsem přišel k její posteli, tak se vzbudila. „Proč nespinkáš“ zeptala se „maminko já mám žízeň.“ Zakňoural jsem a mamka vstala z postele. Došla do kuchyně a vrátila se s čajem.
„Chceš spinkat u mě?” Přikývl jsem a vlezl k mamce do postele. „Honzíku ty máš počůrané pyžamko. A jsi nějaký horký.“ Otevřela noční stolek a vzala teploměr, který mi dala do podpaží. Dala mi čaj, který jsem přijal s radostí, protože jsem měl fakt žízeň. Byl heřmánkový, ale mě to bylo nějak jedno. Neměl jsem problém s tím, abych ho vypil. Mamka mi potom sundala mokré kalhoty a rozepla plenku. „Ty jsi čůral nějak hodně.“ Řekla a odešla znovu do koupelny. Bylo mi mamky trochu líto, že kvůli mě musí takhle lítat. Jenže mě se podivně točila hlava a bylo to dost nepříjemný, proto jsem ani nemohl vyskočit z postele a jít za mamkou do koupelny. Myslím si, že to moc dobře věděla jak mi je.
Musel jsem na chvilku zabrat, protože mě vzbudila mamka jak mi oblékala pyžamové kalhotky. Plenku už jsem měl na sobě. Asi jsem spal, když mi ji mamka dávala. Zakňoural jsem protože mi byla docela zima. Mamka mě přesunula na polštář a vzala mi teploměr.
„Honzíku, ty máš horečku ty kluku jeden. 38,9 no pěkný. Dostaneš prášek a zítra jedeme k panu doktorovi.” Řekla mamka, ale já ji moc nevnímal. Koukal jsem na barevné kruhy, které se mi dělaly před očima. Mamka mi dala znovu napít čaje, asi tam byl prášek, protože měl takovou nahořklou chuť. Pak si lehla vedle mě a přitiskla si mě k sobě. Dala mi pusu do vlasů „hřeješ jako kamínka. Koukej spinkat.“ To už jsem slyšel ale dost vzdáleně, protože jsem usnul jako zabitý.
Vzbudil jsem se nad ránem a bolelo mě úplně všechno. Začal jsem kňourat a probudil maminku, která mi sáhla na čelo. „Mě je špatně.“ Řekl jsem a snažil se najít nějakou polohu, abych si trochu ulevil.
„No máš chřipku Honzíku. Pojedeme k panu doktorovi broučku. Ale teď ještě chvilku spinkej.“ Řekla mamka a pohladila mě po tváři.
Zavřel jsem oči a povzdechl si. Našel jsem konečně polohu, ve které se mi trochu ulevilo. Pak mi nějak došlo, že mám vlhko v plence. „Já se musel počůrat.” Uvažoval jsem na hlas. Ani jsem nezaregistroval maminku,která u mě seděla.
„Spinkal jsi asi tvrdě víš. No a jak se plenka hodila viď.“ Mamka mě posadila a sundala mi spocený kabátek od pyžama, aby mi mohla obléknout košili. Pochopil jsem, že mě oblékala k lékaři. Sundala mi kalhoty a rozepla plenku. Vzala čistou a dala mi ji pod zadek. „Maminko k panu doktorovi nechci plenku.“ Mamka mi oblékla kalhoty a mikinu „No to sis měl rozmyslet dřív miláčku. Chtěl jsi být miminko v plenkách, tak budeš miminko.“
Moc se mi to nelíbilo, ale vypadalo to, že stejně nemám na výběr. „Pojedeme na pohotovost, je neděle a k doktorovi musíme zítra znovu.“ Řekla mamka a mě to dělalo ještě více starostí. Venku jsme nasedli do auta a mamka jela směrem k nemocnici.
V čekárně byla nějaká paní s malým klukem, který byl pěkně neposedný a pořád poskakoval. „Mamko, bolí mě hlava.“ Řekl jsem a opřel se o mámu.Byl jsem z domova napitý čaje a držel jsem se zuby nehty, abych nezačal v čekárně čůrat. Z ordinace vyšla sestra, byla taková tlustá a mě se vůbec nelíbila. „Dobrý den, tak co nás trápí.“ Podívala se na mě ta sestra. „Vysoké horečky a bolí ho prý úplně všechno.“ Sestra se usmála a řekla ať jdeme dál. Byl jsem rád, protože ten kluk tam dělal hrozný kravál.
Za stolem seděla starší brýlatá paní a měla dlouhé vlasy, které ji držela čelenka.
„Tak nám ho svlékněte maminko do spodního prádla.“ Mamka mě začala svlékat a já na ní koukal s obavou. Bylo mi do breku „neboj Honziku, to bude v pořádku.“
Řekla mamka, protože viděla jak jsem z toho nervózní. Svlékla mi kalhoty a já tam najednou stál v plence a nebylo mi z toho vůbec dobře. Doktorka vstala a prohlédla si mě „chodíte někam s tím počůráváním?“ Řekla a šla si umýt ruce k umyvadlu. Jak pustila vodu, vzalo to rychlý spád. Normálně jsem to pustil do plenky. Ležel jsem na lehátku a cítil jak se mi všechno rozlévá po plence.
Plenka byla krásně teplá a její objem se zvětšil.
„Podíváme se na bříško, pak si tě poslechnu a uvidíme co nás trápí.“ Řekla ta doktorka a mluvila na mě jak na malé dítě. Netvrdím, že by se mi tohle nelíbilo, ale cítil jsem se poněkud trapně. Zajela mi rukama na podbřišek, aby zjistila, jestli prý mě netrápí slepák, když mamka říkala, že mi bylo špatně.
Byl jsem pod plenkou mokrý, což i ta doktorka zjistila. Šla si umýt znovu ruce a ujistila mamku, že slepé střevo to není.
„Máte pro syna čistou plenku?“ Zeptala se sestřička a mamka kývla. Sestra mi rozepnula počůranou plenku a mě byla strašná zima. Pak mi dala čistou od mamky a usmála se říkajíc, že jsme to krásně zvládly a že si z toho nemám nic dělat, že jsem ještě malej a určitě doktoři přijdou na to, co mi je.
Určitě se potom prý přestanu počůrávat.
Paní doktorka si mě poslechla a pak jsem na ni vypláznul jazyk a ona se mi podívala do krku. Prohmatala mi krk, jestli prý nemám zvětšené uzliny a pak si šla sednout ke svému stolu. Mamka mě začala konečně oblékat a poslouchala co ji doktorka říkala.
„Napíšeme pro vašeho pediatra zprávu a dostane antibiotika. Je to chřipka a bude to brát po 12 hodinách jednu tabletu. Napíšu vám kapky do nosu. S tímhle půjdete k vašemu lékaři. Doma ležet a na kontrolu ke svému doktorovi půjdete za 12 dní. Při zhoršení stavu dřív samozřejmě. Na teploty paralen a nenechávejte ho ležet v mokré plence moc dlouho. Hlavně ať je v suchu.“
Doktorka mamce dala recept a ten papír pro doktora. Dala mi ho do ruky v autě a šla do lékárny, která byla v té nemocnici nonstop. Ve zprávě bylo napsáno spoustu nesrozumitelných věcí. Jedna věta mě však úplně znejistila. Enuresis nocturna et diurna. Při vyšetření se pomočil, je na plenách.
Nevím co znamenají ty výrazy před tím, ale to s těma plenama tam být nemuselo.
Mamka se vrátila s práškama „maminko, ta doktorka to napsala sem.“ Mamka pochopila o čem mluvím, ale jenom se tak usmála a neřekla vůbec nic. Přijeli jsme domů a hned jsem musel do postele. Mamka mě svlékla a dala mi pyžamo. Samozřejmě mi zkontrolovala plenku, zda ji mám suchou. Pak mě přikryla a šla vařit do kuchyně čaj. Byl jsem z té teploty tak utahaný, že jsem během chvilky usnul.
Když jsem se probudil, zjistil jsem, že mám v puse dudlika. Slyšel jsem, jak se mamka s někým baví. Protáhl jsem se a sáhl si na plenku. Byla mokrá a já se rychle posadil. „Ale jak to?” Řekl jsem si pro sebe a byl jsem z toho dost zmatený.
Počůrával jsem se do 6 let a vím jak máma byla ráda, že jsem se toho zbavil. A teď jako by se to vrátilo. Mamka nakoukla do pokoje a viděla mě sedět na posteli. „Honem udělej hají.“ Řekla mamka a já raději poslechl.
Lehl jsem si a přikryl se dekou. Mamka se ve dveřích objevila a hádejte kdo byl s ní Eliška a vypadala jako já. Bylo jí také špatně a mamka nám řekla, že jsme se museli nakazit jeden od druhého, když jsme byli spolu.
„Tak vám asi rozestelu v obýváku a budete koukat na telku.“ Byl to báječný nápad, ale já jsem byl tak unavený, že se mi chtělo pořád spát.
Mamka v obýváku rozložila sedačku a ustlala ji.Vstal jsem z postele a mamka mi sáhla na plenku. Zakroutila hlavou „Honzíku, ty už jsi zase čůral.“ Řekla s podivem mamka. „Honzíku, ty se zase začínaš počůrávat když spinkáš.“ Eliška si lehla do postele „Nene, maminka ti vzala noční košilku, tak převlíkneme.“ Eliška vypadala, jako když se stydí, ale neodporovala. Mamka ji vysvlékla a dala ji noční košili. „Co plenka, máš tam načůráno?“ Zeptala se a Eliška zavrtěla hlavou.
Lehla si na jednu polovinu a když mě mamka přebalila, mohl jsem si lehnout vedle Elišky. Oba jsme dostali čaj a pak nás mamka přikryla s tím, že budeme hodní a šla do kuchyně chystat lehký oběd.Jak nám sama oznámila.
„Ty ses v noci počůral?“ Zeptala se mě Eliška a já trochu ostyšně přikývl.
Bolelo mě břicho a křeče, které jsem měl, vehnaly slzy do mých očí. Eliška se posadila a podívala se na mě. Nechtěl jsem, aby holka viděla jak brečím, ale nešlo to zastavit.
„Proč brečíš?“ Zašeptala a lehla si blíž ke mě. Do plenky se mi valil pořádný průjem. Ucítil jsem úlevu a byl jsem pěkně spocený. Eliška mě pohladila po hlavě a vstala z postele. „Teto, Honza se pokadil.“ Řekla mezi dveřmi do kuchyně. Samozřejmě dostala od mamky vyhubováno, že má zavolat a ne, že bude bez dovolení vstávat. Eliška si smutně zalezla zpět pod deku. Mamka ji ale pohladila po jejich vlasech „jsi moc hodná Eliško, ale musíš ležet a zkus chvilku spinkat.“ Pak si mamka sedla ke mě a utřela mi slzy. „Máš průjem viď. Tak půjdeme do vany.“ No co mi zbývalo, než se zvednout a jít do vany za doprovodného pohledu Elišky. Mamka mi v koupelně svlékla plenku a já vlezl do vany. Začala mě sprchovat a nebudete věřit, ta voda mi udělala hrozně dobře.
I mamka, když mě utírala řekla, že mi klesla teplota. Dala mi čistou plenku a pyžamo. Zalehl jsem pod deku a viděl, že Eliška spí. Zavřel jsem oči a cítil jak usínám..........
Tak co myslíte, mám oživit bývalé své povídky, nebo je mám nechat spát. Za odpovědi děkuji........
