„Na co to koukáš?” Zeptala se, jakoby nepoznala pohádku v televizi. Ta musí být pěkně blbá. Pomyslel jsem si.„Na pohádku” řekl jsem opatrně a v hlavě mi zase běželo spoustu myšlenek. Co si asi řekne, když vidí kluka koukat na pohádku.
Ona však byla úplně klidná a sedla si na postel. Zadívala se na televizi a zdálo se, že se usmívá. Já jsem však řešil problém s tím, že se mi chtělo strašně čůrat. Začínal jsem ten boj prohrávat, protože tlak se stupňoval.
Čím více jsem to držel a snažil se myslet na to, abych vydržel tím to bylo těžší.
Nakonec jsem to do plenky pustil. Nebylo to schválně, ale bohužel jsem to prostě nedokázal udržet. Snažil jsem se to zastavit, ale už to bylo bez šance. Teplá moč se rozlévala po plence a já se jen obával, aby to vydržela.Do pokoje nakoukla nějaká paní. Byla vysoká s krátkými vlasy a na očích měla obrovské brýle. „Dobrý den” řekl jsem a ona se usmála. „Ty budeš Honzík viď. Já jsem maminka Elišky.“
Nevěděl jsem, co té paní mám na to říci, protože její informace kdo je, nebyla zrovna novinka ani pro mě.
Odešla zpět za tetou a já tan zůstal s Eliškou ve své počůrané plence. Vůbec bylo štěstí, že se mi nechtělo kadit, protože to bych asi nezamaskoval.
„Do jaký chodíš třídy?” Její hlas mě vytrhl z myšlenek. „Do pátý“ odpověděl jsem a ona se na mě trochu nevěřícně podívala. „Jsi malej“ řekla a pořád se na mě dívala. Jako by snad čekala, že před ní vyrostu. „No a“ řekl jsem trochu nakvašeně.
„Já chodím taky do 5 třídy.” Řekla, ale problém byl v tom, že mě to vůbec nezajímalo.
„A jaký máš známky?” Ptala se dál a pořád mě pozorovala. Byl jsem z toho nervózní, ale odolával jsem. Představoval jsem si, že jsem čaroděj a odrážím její kouzla. „Jedničky a dvojky.” Řekl jsem a nelhal jsem jí. „To je dobře. Nechtěla bych za kamaráda hlupáka s pětkama.“ Usmál jsem se, protože to slovo kamarád bylo přitažlivé.
„Já mám samé jedničky a jestli chceš, tak ti můžu pomoct, aby jsi je měl taky.” Řekla mi a pak se zničehonic přesunula na posteli a lehla si vedle mě. Trošku mě to překvapilo, ale nic jsem neřekl.
Do pokoje vešla teta „nemáte žízeň?“ Zeptala se a Eliška přikývla. Já jsem raději zavrtěl hlavou, protože jsem nechtěl pít z láhve před holkou. Teta se na mě podívala „a co plenka?“ Zeptala se. Polilo mě horko a já zavřel oči. V krku jsem měl obrovský knedlík.„A ty Eliško?“ Dodala teta a já se na Elišku poprvé pořádně podíval. „Dobrý“ odvětila ji Eliška jako by se nic nestalo.
Protože jsem tetě neodpověděl, přišla ke mě a zkontrolovala mou plenku. „No a my jsme čůrali, tak dáme čistou plenku ju.“
Povzdechl jsem si, ale nic jsem raději neřekl. Stejně bych to asi neuhádal. Teta odešla a vrátila se se dvoumi lahvemi. Jednu dala Elišce a druhou mě. Začal jsem pít a teta mi sundala tepláky a rozepla mi plenku. Byl jsem docela v pohodě, protože Eliška byla zabraná do čaje, který spokojeně pila z láhve.
Dostal jsem čistou plenku a teta mi oblékla tepláky. Pak si sedla ke mě a vzala mi láhev z ruky.„Ukaž ty ťunťo, vždyť ti to teče všude kolem.” Držela mi ji u pusy a já spokojeně pil. Ani jsem si neuvědomil, že Eliška už nepila a pozorovala mě.
„Teto, můžu mu tu láhev podržet?“ Teta se usmála a přikývla. Mě se to ale moc nelíbilo. Jen jsem to neměl jak dát najevo a nebo jsem si spíš nevěděl rady jak se tomu ubránit. Nechtěl jsem totiž naštvat tetu tím, že ji pokecám postel.
Eliška mi držela lahev a já ji celou vypil. Je pravda, že se mi pilo lépe, když mi někdo láhev držel.
Když jsem dopil, Eliška položila láhev na stůl. Styděl jsem se a to jako dost, ale zkoušel jsem to překousnout.
Jenže některé vzpomínky z hlavy nevytěsníte, ani kdyby jste chtěli. „Mamka mi říkala, že se taky počůráváš a proto jsem s ní šla. Já jinak nemám kamarády a jsem pořád sama.” Řekla a trochu se jí zachvěl hlas. Jako bych slyšel mluvit sám sebe. Přemýšlel jsem, jak se jí zeptat na to počůrávání. Zajímalo mě totiž, zda se počůrává protože se jí to líbí, nebo zda je nemocná.
„A ty nosíš taky plenky?“ Podívala se na mě a přikývla. Byla ráda, že našla někoho jako jsem já. Alespoň si to myslím. „Já za to nemůžu. Někdy se počůrám a někdy ne.“ Řekla a usmála se. Byl to takový smutný úsměv. Já se však trocbu zastyděl, protože já čůrám do plenek rád. „A ty?” Zeptala se a já zalitoval, že jsem se s ní začal bavit. Nevěděl jsem co ji mám říct a jen jsem na ní zmateně koukal. „Ty nevíš co ti je?” Zeptala se vážně. „Vím, ale nechci to říkat.” Odrazil jsem ji a to dost rázně. „Já se ti nebudu smát.” Opět naléhala a mě z toho bylo do breku. Najednou rychle vyskočila z postele a vběhla do kuchyně.
„Maminko kakat rychle.” Slyšel jsem ji, jak to na mámu skoro vykřikla. „Nene miláčku, to sis měla rozmyslet dřív. Chceš mít plenky tak si je užívej.”
Asi jsem to pochopil a docela rychle. Docela jsem začínal mít lepší náladu. Eliška se vrátila do obýváku a brečela. Normálně brečela a vůbec ji nevadilo, že tam jsem. Bylo mi jí najednou líto a tak jsem se posadil na posteli a podíval se na ni s úsměvem. „Já nosím plenky, protože se mi to líbí.” Rekl jsem ji, ale to už ona do plenek kadila. Nevydržela to a bylo vidět, že se to snažila zastavit. Vypadalo to legračně, ale na Elišce bylo vidět, že to moc legračně nebere.
Sedla si na postel a dívala se mi přímo do očí. Asi až teď ji došlo co jsem ji vlastně řekl. Usmála se a podívala se na svou mámu, která vešla do pokoje. „No tak to sundáme zlatíčko. Už máme naděláno viď.” Eliška přikývla a lehla si na zem. Její máma pod ní dala podložku a sundala ji kalhoty. Pak jsem to uviděl, ona měla normální plenky a přes ně igelitové kalhotky. Její máma bravurně zabalila pokaděně plenky a dala je do igelitové tašky, kterou pořádně zabalila. Pak vzala vlhčené ubrousky a začala ji otírat od výkalů. A že to v tom pokoji bylo pořádně cítit. Když ji otřela, zabalila ji do čistých plenek a znovu ji dala ty igelitové kalhotky. Pak ji dala kalhoty a Eliška si vyskočila znovu na postel a teď už byla docela spokojená. Její máma ji dala pusu na tvář a pochválila ji, že je moc šikovná holčička. Elišce to samozřejmě udělalo obrovskou radost. Jenom já najednou zalitoval, že moje mamka o ničem neví a že si nikdy neužiju to co Eliška.
„A jak dlouho už nosíš plenky?“ Zeptala se mě a usmála se. „Já teprve od včera. Moje máma jela na chatu s tátou a když jsem si chtěl zase doma hrát na miminko, tak tam stála teta a já o tom nevěděl.”
Odvyprávěl jsem ji svůj příběh a Elišku to rozesmálo. „Honzíku, mamka s taťkou jsou tady.“
Řekla teta, která akorát vešla za námi do obýváku. Vyskočil jsem z postele a běžel k oknu. Má pravdu, rodiče se vrátili dřív. Byl jsem z toho dost vystresovaný a počůral jsem se aniž bych si to přál. „Teto, co budeme dělat?” Tentokrát jsem začal brečet já, protože jsem se strašně mamky bál.
Teta na mě mrkla „Lehni si do postele a dívej se na pohádku.” U dveří se rozdrnčel zvonek. Eliška byla vedle mě a pohladila mě po vlasech. „Nebreč, víš jak nadávala moje mamka?” Řekla a zkoušela mě uklidnit.
„Ahoj Honzíku“ byla to mamka, která stála v obývacím pokoji u tety. „Dobrý den” řekla jí Eliška a mamka se na ni usmála. „Dobrý den.“ Odpověděla ji a pak se podívala zase na mě. „Dám si u tety kávu a potom jdeme domů. Budeme si muset promluvit mladíku.“ Už tahle věta vás nenechá v klidu. Byl jsem napnutý jak tětiva co mě dnes čeká za pohovor. „Myslíš, že se tvoje mamka zlobí?“ Zeptala se Eliška a já pokrčil ramenama. „Nevím, ale asi jo. Hlavně jsem se počůral a potřebuju tu plenku sundat, než půjdu domů.“ Pošeptal jsem Elišce a ta se zasmála.
„Tak já budu hlídat a ty si ji sundej.“ Byl to dobrý plán a tak jsem souhlasil. Sundal jsem si tepláky a rychle si odepnul počůranou plenku. Jenže jak se ukázalo, moc dobrý nápad to zase nebyl.
Asi jsem vám neřekl, že u tety v bytě do obýváku, byli dvoje dveře. Jedny z kuchyně a druhé z chodby. No a těmi z chodby vešla právě moje máma. „Honzo!“ Zakřičela a já se celý rozklepal. Přiběhla ke mě a plácla mě po holým zadku. A že to zabolelo. „Tohle se dělá ty uličníku jeden.“ Samozřejmě do pokoje vešla i teta a když to viděla odešla a vrátila se s čistou plenkou, kterou podala mámě. „Lehnout!“ zavelela mamka a nasadila mi plenku. Byl jsem z toho dost vyděšený. „Takhle ne Honzo. Tohle se nedělá, to jsi chtěl tu počůranou plenku vyhodit z okna? A to jenom proto, že se bojíš nadávek?” Řekla mamka a odešla si dopít kávu. Já tam stál jako opařený a ani jsem se nezeptal, kde je táta. Ten až to uvidí, tak mě určitě dá na zadek. Zase jsem měl ten knedlík v krku a nevěděl co mám dělat. Najednou jsem dostal nápad. Řeknu mamce, že jsem si to chtěl vyzkoušet a že se mi to nelíbí.
Usmál jsem se nad tím, jak jsem chytrý a věděl jsem, že to mám dobře vymyšlené. Pak jsem si povídal s Eliškou a už jsme byli domluvení, že spolu budeme chodit ven a zdá se, že jsem si našel dobrou kamarádku.
Mamka přišla do obýváku a vzala mě za ruku. „Tak šup ty uličníku, jdeme domů.“ Rozloučil jsem se s tetou a s Eliškou a její mámou. Když jsme byli doma, tak mamka si sedla vedle mě na sedačku v našem obýváku.
„Maminko promiň já jsem si to chtěl jenom vyzkoušet, ale už to nechci. Nelíbí se mi to.“ Řekl jsem jí a začal hned brečet.
„No Honzíku, vypadá to tak, že ti tohle nezbaštím. Teta mi volala už v pátek a domluvila jsem se s ní, že přijedu až v neděli. Ale nakonec jsem jela dnes, abych tě překvapila.“ Díval jsem se na mamku s otevřenou pusou. „Večerka bude po večerníčku. Plenky nakoupíme a počítej s tím, že je budeš mít na celý den. Každý den miláčku. A zavři tu pusu.“ Řekla mamka a já zavrtěl hlavou. „Nene, jenom o víkendu, vždyť chodím do školy.“ Mamka se zasmála a potom hned zvážněla. „I do školy broučku. Jak jsem se bavila s maminkou Elišky , tak ta mi řekla, že chodí do školy také v plenkách.“ S tím jsem ale nemohl souhlasit, protože už takhle mám ve škole peklo. „Maminko do školy ne.“ Řekl jsem a začal natahovat. „Ty sis vybral takový život a já ti dám možnost vyzkoušet si to.A neboj Eliška k nám může chodit s maminkou. Alespoň budeš mít kamarádku. Nebyl jsem z toho moc nadšený, ale na druhou stranu jsem byl úžasně natěšený, že si prožiju život v plenkách.
Zarážející ale bylo, že mamka byla taková dost smutná. Měl jsem pocit, že to je díky mě.
Pohladil jsem ji a dal ji pusu na tvář. Objala mě a pevně mě přitiskla k sobě. „Ty jsi můj šmudla viď. Tatínek už se k nám nevrátí.“ Řekla a plakala u toho. Byl jsem z toho trochu zmatený. „A kde je táta.“ Zeptal jsem se a bylo mi opět do pláče. „Nechce s námi být, má jednu moc dobrou kamarádku, tak bude bydlet u ní víš.Ale neboj mi to spolu zvládneme.“
Byl jsem z toho smutný a nevěděl jsem proč od nás odešel. „To je kvůli mě?“ Zeptal jsem se, ale mamka se usmála a pohladila mě.
„Ne kvůli tobě to není neboj se.To jednou pochopíš.“ Neměl jsem rád, když mamka říkala, že to jednou pochopím. Nikdy se potom nedozvím co se stalo doopravdy.
„Tak co si dáme k večeři.“ Podívala se na mě mamka a vstala. „Tak ty koukej hačat a mamka něco udělá.“ Řekla a šla do kuchyně. Už jsem vlastně říkal, že moje mamka je nejbáječnější na světě. Vstal jsem a šel za mamkou do kuchyně. „Maminko, může sem přijít Eliška? Já tam pro ni dojdu.“ Mamka se na mě podívala a ten pohled byl přísný. „Říkala jsem, že budeš hačat než mamka uvaří večeři. Tak koukej upalovat.“ Neodporoval jsem, protože jsem to byl já kdo si tohle zavařil. Slyšel jsem ale, jak mamka vzala klíče a odešla z bytu. Za chvilku se vrátila a do obýváku vběhla Eliška.
„Ahoj„ řekla radostně a sedla si vedle mě. Byl jsem rád, že je tam se mnou. Mamka nám přinesla čaj v lahvích od tety a postavila je na stůl. „Já mu dám napít on to neumí.“ Řekla Eliška a uchechtla se. Mamka pokývala hlavou šla po své práci do kuchyně.
„Tak budeme kamarádi?“ Zeptala se Eliška a já přikývl. Pak vzala láhev s čajem a já začal pít. Bylo to zvláštní, ale byl jsem spokojený. S Eliškou byla docela švanda což se mi strašně líbilo. Hlavně to byla moje první kamarádka, se kterou jsem se mohl bavit naprosto o všem. „Ty máš normální plenky?” Zeptal jsem se „hmmm mám, mamka říká, že jsou levnější když je vypere než aby kupovala ty jednorázové.Ale mě to nevadí.“ Zasmál jsem se „a co v noci, jak čůráš?” Ptal jsem se vytrvale dál. „Já už ani nevím, že čůrám v noci. Já už ty plenky mám rok. Nejdřív jsem je měla jen na noc, ale pak máma rozhodla, že když chci pokračovat, tak buď i ve dne, nebo nic.“
Ta má štěstí pomyslel jsem si. Počůrat se když spí a ráno se probudit počůranej musí být skvělé.
Vyrušila nás mamka, která přinesla jídlo. Kuřecí maso s těstovinou a všechno zamíchané do sebe.
Sedla si ke mě a uvázala mi okolo krku starý ručník. No co dodat, teď jsem se cítil jako naprostý blb. „Ty papáš sama?“ Zeptala se Elišky „ano, ale mám taky bryndáček.” Mamka se usmála a vstala od stolu. Přinesla druhý ručník a uvázala ho i Elišce. Já můžu tedy opravit své první tvrzení a říct, že jsme dva blbové. Zasmál jsem se při té myšlence a to zrovna ve chvíli, když mi do pusy mamka dala sousto. Tak že všechno skončilo na ručníku a na teplácích.
„Honziku, nedělej blbosti, nebo dostaneš sunar příště.“ Řekla mamka přísně a krmila mě malými sousty. „No co koukáš, velké sousta pliveš.“ Řekla a já raději nic nenamítal.
Po jídle mi utřela pusu a šla nalít čaj. Tentokrát to nebyl čaj od tety a tohle jsem absolutně neměl šanci poznat. Ta chuť byla dost zvláštní. „To je heřmánek pro mimča víš. Koupila jsem ho dnes, když jsem jela domů.“ Eliška nic nenamítala a vypila celou láhev. „Tak a buďte hodní. Já jdu poklidit kuchyň a pak jdeme do vany Honzíku.“ Eliška se spokojeně opřela a koukala na televizi. Zrovna dávali moji nejoblíbenější pohádku Phineas a ferb. Zrovna tam byla Dutohlavova korporace a Eliška se rozesmála. „Ty to neznáš?“ Zeptal jsem se a Eliška zavrtěla hlavou. „To jsou vynálezci a pořád mají nějaké průšvihy.“ Docela jsme se u telky bavily a když přišla mamka, že už má jít Eliška domů, oba jsme zároveň výkřikli „Néé!“ Bylo to báječné a hlavně když jsme se na sebe podívali.
„Eliško tak co odmlouváš.“ Řekla její mamka z chodby. „Tak tady může spát!“ Vykřikl jsem radostně. „Tak víš co, já zítra Elišku přivezu než pojedu do práce a ty ji tady budeš mít celej den ano.“ No kdo by nesouhlasil, byl jsem z toho nápadu přímo nadšený. Pak už jsem jen poslouchal jak se mamka s tou paní domlouvá. Tak přeci jen budu mít skvělou neděli.
Po téhle dohodě s rodiči i Eliška byla spokojená a šla spokojeně domů.
Když odešla, mamka mě začala svlékat. „Vykoupeme a půjdeš do hajan.“ Sundala mi plenku „ty jsi nečůral.“ Řekla mamka s podivem a vzala mě za ruku. Vlezl jsem do vany a když pustila vodu a začala mě sprchovat, začal jsem čůrat do vany. Zase ta voda mě donutila. Trochu jsem se zastyděl, ale mamka dělala jako že se nic nestalo. „Miminka často čůrají ve vodě.“ Řekla a celého mě namydlila. Spláchla mě vodou a pak z tašky vyndala župan s kapucí, který mi oblékla. Vzala mě z vany, abych prý neuklouzl až polezu ven. Donesla mě do pokoje a tam mě celého utřela. Položila mě nahého na postel a šla do obýváku. Vrátila se s nějakou lahvičkou a začala mě celého natírat. Vonělo to báječně a na té lahvičce bylo napsané Aviril. Pak mi dala pod zadek plenku a zapnula ji na suché zipy. „Tak dáme pyžamko a půjdeš na kutě.“ Řekla a oblékla mě do pyžama. Pak mě přesunula na posteli, abych měl hlavu na polštáři a dala mi dudlíka do pusy. Přikryla mě dekou a dala mi pusu na dobrou noc. Nechala otevřené dveře a šla do obýváku k televizi. Zůstal jsem v pokoji sám a po chvilce jsem natěšený na další krásný den usnul......
