Byl pátek a já běžel ze školy natěšený domů, protože jsem se těšil na víkend. Mamka s taťkou nebudou doma a protože jsem si vymyslel menší lež o práci pro školu, tak mi mamka dovolila, že můžu být doma sám.
Jediná nevýhoda je, že když jsem zůstával doma sám, chodila mě kontrolovat teta, která bydlela naproti nám. Byla to mamky kamarádka a byla moc hodná. Pořád si ze mě dělala legraci a říkala, že jsem její děťátko a mě to pochopitelně dělalo radost.
Moje radost z volného víkendu pramenila z mého potěšení. Rád jsem si hrál, že jsem miminko a vždycky jsem strašně litoval, že nemám doma plenky.
Naštěstí jsem si vždycky poradil a alespoň jsem si vycpal pyžamo jako že plenky mám. Běžel jsem natěšený domů a těšil se, že budu zase sám a budu si moct hrát podle sebe. Byl to takový útěk před realitou, protože jsem byl na svůj věk menší a ve škole mi nadávali, že jsem zakrslík, srab a jiné ošklivé nadávky. Nikdy jsem neměl moc kamarádů a tak jsem se uzavřel do sebe.
Doběhl jsem k našemu paneláku a máma s tátou zrovna dávali věci do auta. Přiběhl jsem k mámě a vybafl na ni, protože byla zrovna otočená ke mě zády. ,,Co jančíš ty Janku'' řekla a dala mi pusu na tvář. ,,Honziku, jídlo máš v ledničce a bude na tebe dohlížet teta Hanka. Kdyby se něco stalo, tak půjdeš za tetou jasný.'' Dala mi znovu pusu na tvář a já spokojeně přikývl. Měl jsem tu nejbáječnější maminku na světě. ,,Neboj maminko” odvětil jsem ji a usmál jsem se. Když jsem se rozloučil s taťkou, šel jsem domů spřádat své plány.
Když jsem byl doma, tak jsem se rovnou šel osprchovat a připravil si pyžamo. Ve skříni jsem měl ukrytý dudlík, který jsem si vzal do pusy. Vytáhl jsem ze skříně staré prostěradlo, které jsem měl už delší dobu pro svoje miminkovské hry a igelit, který jsem natáhl na postel.Prostěradlo jsem měl nastříhané a připravené jako plenky pro mimina. Nikdy jsem ale do něj nečůral, protože jsem se bál, že bych to musel prát a že by to potom neuschlo.
Zabalil jsem se do provizorních plenek a vzal si pyžamo. V puse jsem měl dudlíka a cítil se neprosto báječně. Jediný problém byl, že jsem v zápalu příprav nedával pozor, zda jsem doma sám. Ale koho by to napadlo, když rodiče odjeli. ,,Honziku co tady vyvádíš?ʼʼ Celý jsem stuhnul a bylo mi do pláče. Musel jsem zrudnout jak Ruský trenky. Alespoň tak to vždycky říkal můj táta, když jsem s ním byl běhat. V pokoji stála teta Hanka a v její tváři bylo vidět jak je překvapená.
Vyndal jsem si dudlika z pusy a sedl si na postel. Začal jsem brečet jak mi bylo před ní trapně. Sedla si vedle mě a pohladila mě po hlavě. Igelit pod ní báječně zašustil, když si přisedla. ,,Nechtěl bys mi něco vysvětlit?” Podíval jsem se na ni a ona mi utřela rukou slzy. ʼʼNejsi na dudlíčka trošku velkej?” Usmála se a v jejím úsměvu byl soucit. ʼʼ Tobě se líbí hrát si na miminko?” Zeptala se a já smutně přikývl. Podívala se na mě a viděla jak mi čouhá prostěradlo z pyžama.„Tak víš co? Teď si sundáš to pyžamko a to prostěradlo a prevlékneš se do tepláků. Bude to naše tajemství neboj. Mamce ani taťkobi to neřeknu. Nejdřív se koukej najíst a já tě přijdu zkontrolovat.” Mrkla na mě a přejela mi rukou po vlasech.Vzala mi dudlíka z ruky a odešla.
Byl jsem úplně bez nálady a cítil se strašně. Převlékl jsem se a sundal igelit z postele. Šel jsem se najíst a pak jsem si pustil televizi. Seděl jsem v obýváku a věděl jsem, že víkend nebude tak fajn, jak jsem si myslel. Bylo mi do breku a litoval hsem, že jsem neodjel s rodiči na chatu. Jak jsem tak přemýšlel, tak jsem u televize usnul.
Vzbudila mě teta, když mě pohladila po tváři. Otevřel jsem oči a podíval se na ni. Styděl jsem se před ní a myslím, že si toho moc dobře všimla. Vzala mě za ruku a odvedla mě do mého pokoje.Posadil jsem se na postel a ona vzala tašku, kterou měla u postele. „Tak mám pro tebe překvapení. Chceš být miminko, tak budeš miminko.” Zaskočila mě a já se nezmohl na jediné slovo. Postavila mě a stáhla mi tepláky i s trenýrkama. Potom mi sundala tričko a položila mě na postel. Vyndala z tašky balík plenek a jednu vytáhla. „Tak šup nadzvednout.” Řekla a zasmála se. Podsunula mi pod zadek plenku a zapnula ji na suché zipy. „Ty se stydíš, jak kdybych tě nikdy neviděla hambatýho.” Řekla a oblékla mi pyžamo. Chtěl jsem něco říci, ale ona mi dala do pusy dudlika a dala si prst na rty „psst miminka nemluví. Tak abys věděl budeš do plenky čůrat i kakat. Sám si ji nesmíš sundat a pokud ji sundáš, tak to řeknu tvoji mamce a myslím to vážně.Bumbat a papat ti dám já.A mluvit jen, když se tě na něco zeptám, protože miminka mluvit neumí.” Bedlivě jsem ji poslouchal a najednou jsem zalitoval, že jsem si nedošel na záchod a myslím tím na velkou, protože kadit do plenky se mi vůbec nechtělo. Teta se na mě usmála a odešla do kuchyně. Zůstal jsem ležet v posteli přikrytý dekou a cítil plenku kterou jsem měl na sobě zapnutou. Byl to báječný pocit mít poprvé na sobě plenku. Balík plen ležel u postele a bylo na něm napsáno junior což mě pobavilo.
Za chvilku se teta vrátila a vyndala mi dudlika z pusy. Místo něj jsem dostal do pusy dudlika z láhve a do pusy mi proudil vlažný čaj. Byl moc dobrý a tak jsem vypil celou láhev. „Ty jsi můj malej šikulka. To je brusinkový čaj, je trochu močopudný, ale zdravý.” Řekla, když mi vracela do pusy dudlika. „A teď chvilku spinkat. Já tě potom vzbudím a promluvíme si.” Potom odešla a já spokojeně koukal do stropu. Cítil jsem se najednou spokojeně, protože jsem dudlal dudlíka a během chvilky jsem musel usnout.
Vzbudil jsem se za nějakou dobu, ale jen proto, že jsem potřeboval akutně čůrat. Zkusil jsem zatlačit, ale vůbec to nešlo. Posadil jsem se na posteli a zkusil to znovu, ale vůbec jsem nemohl začít čůrat. Přišlo mi to líto, že mi to vůbec nejde. Do pokoje zrovna vešla teta, když jsem seděl a tlačil.Přišla ke mě a usmála se „nejde čůrat viď?” Zeptala se a já přikývl. Bylo mi z toho moc smutno, protože jsem měl poprvé plenku a nemohl jsem toho využít.
Teta mě položila na záda a položila mi ruku na břicho. „Musíš se pořádně uvolnit a dýchat pořád stejně a klidně. Žádné velké nádechy a výdechy. Jen hezky klidně.” Řekla a usmála se. U toho mě lehce masírovala přes pyžamo na podbřišku.
Poslechl jsem ji a pokoušel jsem se uvolnit. Ucítil jsem, začínám čůrat do plenky. Teplá moč se začínala rozlévat do plenky a já cítil jak ten proud zesiluje. Chtěl jsem to zastavit, protože jsem se bál, že tu plenku pročůrám. Styděl jsem se před tetou a myslím si, že to moc dobře věděla.
„Tak vidíš ty moje děťátko, jak jsi krásně čůral.”
Musel jsem se začervenat, ale i tak jsem se stydlivě usmál. Teta vstala a odešla do koupelny a já zůstal ležet v počůrané plence na posteli. Cítil jsem, jak je nacucaná močí a měl jsem z toho bezvadnej pocit.
Za chvilku se teta vrátila a měla v ruce žínku a ručník. Sundala mi pyžamové kalhoty a rozepla plenku. Zavřel jsem oči, protože jsem se cítil strašně trapně. Teta mě otřela mokrou žinkou a hned mě utřela ručníkem do sucha.Nasadila mi čistou plenku a oblékla pyžamové kalhoty. Dala mi pusu na tvář a vzala mě za ruku. ,,A teď půjdeme na sváču, promluvit si a potom tě obléknu a půjdeme spolu ven.” Můj pohled plný strachu z jejích slov, musel být pro ní víc, než jakékoli slovo.
Teta se jen usmála a plácla mě lehce po zadku. Sedli jsme si v obýváku a teta mi vzala dudlika z pusy. „Tak jak dlouho už si takhle hraješ doma.” Zeptala se a mrkla na mě. „Už asi 2 roky” špitl jsem stydlivě. „A jak jsi se k tomuhle hraní dostal?” Dívala se na mě a prstem mě pohladila po tváři. „Když mi každej nadával ve škole, že jsem mimino a zakrslej kripl.” Řekl jsem smutně a zadíval se do země. Pohladila mě po hlavě. „Jsi hezký kluk a ten kdo nadává je sám hloupej.” Odešla do kuchyně a vrátila se s jogurtem. Posadila si mě na klín tak rychle, že jsem nestačil ani protestovat. Vzala lžičku a začala mě krmit. Cítil jsem se naprosto báječně a spokojeně. Když jsem dojedl jogurt vstala a šla do mého pokoje. Měla v ruce tepláky, mikinu, tričko a ponožky. Sundala mi kabátek od pyžama a oblékla tričko. Pak mě položila a stáhla mi pyžamové kalhoty. Chtěl jsem něco říct, ale dala mi do pusy dudlika z láhve a já začal pít vlažný čaj. Když jsem čaj dopil dosral jsem dudlika do pusy. „Teď tě obléknu.”
Oblékla mi ponožky, tepláky a nakonec mikinu. „Půjdeme spolu ven jo.” Zavrtěl jsem hlavou, ale teta se zasmála. „Děťátka neodmlouvají a neboj dudana necháme doma. Ta plenka není vidět pod těma teplákama.” Řekla a vzala mě za ruku. V předsíni mi obula boty a zavázala tkaničky.
Vzala mě za ruku a vyšli jsme z bytu. Na chodbě mi vyndala dudlika z pusy a dala ho k sobě do kapsy.
Venku bylo příjemně a já při každém kroku cítil plenku v rozkroku. „Zajdeme do krámu a potom za jednou kamarádkou. A pak půjdeme domů špunte.” V krámě jsme procházeli uličkou s výbavou pro mimina. Teta vzala podložky a když je dala do košíku, tak po mě jen tak mrkla. Potom se přesunula k přesnídávkám. Vzala jich 5 a já jsem si všiml, že jsou to dětské omáčky. Povzdechl jsem si, ale raději jsem nic neříkal.
Když nakoupila vše potřebné šli jsme na autobus. Stále jsem koukal kolem sebe měl jsem pořád pocit, že mě všichni pozorují. „Vystupujeme” vytrhla mě z přemýšlení teta a vzala mě za ruku. Došli jsme do vilové čtvrti a zamířili k vilce, která měla na plotě napsáno švadlena, šití na míru a úprava oděvů.
Teta zazvonila a na dveřích se rozezněl bzučák. Vešel jsem za tetou do zahrady a ve dveřích od domu už stála nějaká paní a usmívala se na tetu. „No ahoj Hani, tak to je ten kluk o kterém jsi mi říkala, tak pojďte dál.“ Slušně jsem pozdravil, ale vůbec jsem se necítil dobře poněvadž jsem nevěděl co teta s tou paní řešila. „Tak ho svlékni ať si ho můžu změřit.” Řekla najednou a já celý stuhl, ale teta jakoby to nevnímala, začala mi sundavat mikinu a tričko a tepláky. Stál jsem v té místnosti jen v plence a bylo mi z toho do breku.
Ta švadlena mě začala měřit a teta zapisovala. U toho se ptala jak to má být volné a já vůbec nevěděl o čem se baví.
Potom se domluvila na barvě. Pak se na mě ta paní podívala a soucitně se usmála. „Ta maminka si tě ale vyšňoří, to budeš koukat.” Řekla a já jsem se jen lehce usmál.
Jak jsem tam tak stydlivě stál a bylo mi trochu chladno, cítil jsem jak začínám čůrat. Chtěl jsem to zastavit, ale vůbec to nešlo.
Teta to zjistila, když mě oblékala, protože plenka nabyla svého objemu, ale vůbec nic neřekla. Dala si s tou dámou kávu a já tam seděl v počůrané plence vedle tety. Měl jsem však horší problém, protože jsem cítil, že se mi chce na velkou.
Když teta dopila kávu zvedla se, že půjdeme domů a pro mě to byla neskutečná radost.
Pomalu jsme šli na zastávku a já cítil to nutkání na velkou jako nepřekonatelné. Podíval jsem se prosebně na tetu a ta hned pochopila. Sedla si naproti mě na bobek a chytla mě za ruce. „Chtěl jsi být miminko, tak se nedá nic dělat. Projdeme parkem pěšky ano. Je to jen kousek.” Pořád lepší než se pokadit v autobuse.
Nutkání bylo tak velké, že jsem to už nevydržel. Do pleny se mi valil obří náklad a já pocítil obrovskou úlevu. Naštěstí jsme byli kousek od domova, tak že i když pro mě chůze byla dost nepříjemná, tak jsem si oddechl, že už jsme doma.
Vešli jsme do bytu a teta mi sundala boty. Potom vytáhla podložku, kterou koupila a dala mi ji do ruky. „Utíkej do pokojíku a dej ji na postel. Já hned přijdu.”
Poslechl jsem a dal podložku na postel. Za chvilku přišla teta a usmívala se.
„Tak a dáme tě do pořádku.” Sundala mi tepláky a položila mě na postel. Začala mi rozepínat plenku. Hrozně jsem se styděl,ale na druhou stranu jsem měl ten báječný víkend, který jsem chtěl mít. Začala mě otírat a omývat žínkou. Připadal jsem si opravdu jako mimino.
Dostal jsem čistou plenku a napít čaje. Pak mi teta pustila pohádku a já se mohl v klidu koukat. Bylo mi báječně. Měl jsem dudlíka v puse a seděl na zemi na dece, kterou mi tam teta dala.
Jenom jsem byl překvapený, že nešla vůbec domů a byla pořád se mnou.
Zvedl jsem se a šel jsem si sednout k tetě na sedačku. Usmála se a přitiskla si mě k sobě. Opřel jsem se o ní a díval se na telku. Musím přiznat, že mi bylo moc dobře. Teta mi vzala dudlika „ty mi chceš něco říct viď.” Přikývl jsem „ty tady se mnou budeš až do rána?” Zeptal jsem se opatrně. Zasmála se „no a už si viděl miminko, které by bylo samo doma?” Usmál jsem se, protože mi to přišlo jako nejskvělejší nápad.
.....................
Omlouvám se, píšu to z telefonu.
