Autor Téma: Kikinin neplánovaný vánoční večírek  (Přečteno 351 krát)

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 925
  • Karma: 3
Kikinin neplánovaný vánoční večírek
« kdy: Prosinec 23, 2018, 22:21:42 »
Milí čtenáři. K období adventu patří i vánoční večírky, proto vám nyní jeden povedený předkládám. Snažil jsem se tento příběh podat humorně, dokonce tam budou i verše, tak doufám, že se to bude líbit.
Přeji vám příjemné počtení.
Kikinin neplánovaný vánoční večírek


Přípravy na vánoční svátky na Ostrově Robinsona Crusoe se netýkaly jen jídla a pití, ale k dispozici byly i různé kulturní akce, vánoční koncerty, pořádaly se zájezdy do velkého divadla v hlavním městě Trinidadu a Tobaga Port Of Spain. Ostrov Robinsona Crusoe měl taktéž, co nabídnout, ale každý se rád podíval i k sousedům.Z Trinidadu si ostrované dováželi především pověstnou šunku, která je tradičně součástí vánočního jídelníčku, pokud se ovšem dříve nesní a nemusí se jet na Trinidad znovu. Všichni si té pohody jak se patří užívali a prosinec zde byl vnímán jako vánoční měsíc.
Kromě toho zde byly na každém kroku vidět a taktéž k dostání figurky kakajících ježíšků, nebo-li Caganeros. Je to zvyk importovaný ze Španělska, který má symbolizovat hojnost. Jednou řekl kmotříček: „ja, tož, ten pokaděné ježíšek má přenyst hojnost, ale, jak se na ten ostrov kókám, tož tade je všeckyho dosť, to jim ta figurka přenáši štěsti“. Měl pravdu, kromě materiálních hodnot jsou zde i ty duchovní a mezilidské.
Jednou se opět naše parta, která se rozrostla o dalších několik  členů sešla u Miguela na jednom z předvánočních posezení. Nálada byla jako vždy skvělá, vládla pohoda, zpěv a to převážně koled, zněly i ty České, Německé, Rakouské, Francouzské a další.
„Stejně je to zvláštní, že tyto svátky jsou i svátky plenkařů“  řekla Kikina: jo, holt, jsem tady krátce, tak se teprve učím. No, ale, my, co si plníme kalhotky bychom je asi slavit neměli“. „Ale, to máš jedno, pod tímto pojmem je zahrnuta široká škála“ řekl David. „Kůň, lebo kobyla, všecko fuk“ řekl se smíchem František a napil se. Po té dále pokračoval: „no, ale ešče k temu nebyla žádná pěsnička, nebo básnička“. David se zamyslel, z hluboka se napil a z jeho úst vyplynuly následující verše.
Pokadil se Ježíšek, přebalme ho,
pěkná hnědá hromádkavyšla z něho.
Na děťátko přišla další vlna,
za hlasitých prdíků je plenka plná.
Maria dítě rozvine, plenku stranou dává,
mile se naň usmívá, nenadává.
Teď Tě hezky přebalím, milý synu,
do peřinky bělostné Tě zavinu.
Když umyla jej a přebalila,
do peřinky krásné jej zabalila.
Josev jej pak v náruč bere, něžně líbá,
do spánku pak sladkého jej ukolíbá.
Maria panna v tůňce průzračné plenky pere,
zpěv libý z úst jejích ven se dere.
Následoval bouřlivý potlesk. „To se Ti povedlo“ řekla uznale Irenka. „Tak, konečně máme plenkařskou koledu“ na to Zbygniew.
Nálada u Miguela byla skvělá, přípitek stíhal přípitek.
Večer již někteří hosté odcházeli, převážně ti starší, mladí ještě zůstali. „Což, kdyby jste šli ke mě, trochu mi to zkolaudovat“ navrhla Kikina. Všichni souhlasili a brzy se čluny přeplavili na obří hausbót. Kikina objednala jídlo a pití.
Když všichni dorazili, řekla: „tak vás tady srdečně vítám na mém neplánovaném vánočním večírku, jsem toho názoru, že to nejlepší je to neplánované a tak nějak cítím v kostech, že se to povede. Následoval přípitek a mohutné zvolání „tak, na zdraví a hlavně na Tebe, Kiki“.
Francisco s Anyou si přinesli své hudební nástroje, hausbótem zněla hudba, přidali se i sousedé a zahraniční turisté. Nikomu nevadil hluk, zde v Karibiku se na nějaký ten decibel nehledí. Některé páry vyběhly na horní palubu, kde se daly do tance. Taktéž David s Irenkou se pustili do tance. „Vám to jde“ pochvalně řekla Kikina. „Nebýt tadyhle Irči, tak je ze mne dřevo“ řekl se smíchem David.
Na večírku byla i Martina. Již se zotavovala po svém úrazu, ještě měla menší obtíže, ale dalo se to zvládnout, masérka Pavla ji i ostatní dívky, které zde s ní byly dávala do pořádku, její masáže byly skvělé. Martina zavzpomínala na nemocnici. „Jo, to byly časy“ řekla Lucka, která byla taktéž přítomná. „Kdo by se byl nadál, že zde budeme trávit vánoce“ dodala ještě. Kikinu to vše hřálo u srdce. „Ty, Kiki, ten Tvůj večírek je opravdu super, v Česku je to takové upjaté“. „Mám novinky“ vmísila se do hovoru Irenka: „předsednickou zemí sdružení Karibských zemí Caricom se na příští rok stává Trinidad a Tobago“. „To je skvělé, již s tím mají zkušenosti“ uznale řekla Nadine. „A také, král s královnou chystají nějaké finanční reformy, ale, neděste se, bude to v pohodě“ pokračovala opět Irenka. „Tenhle ostrov je snad nezapomenutelný“ řekla opět Martina.
Na večírku se taktéž neřešily plenky, byla to každého soukromá věc. Minilinka na zpracovávání zneutralizovaných produktů byla v provozu a obsluhu si tentokrát vzala na starost Pavla. Ta přijímala produkty a vše řídila přes počítač, který byl ozvučený.
„Tak, už se to nese“ zahlaholila Kikina. Do místnosti přišla skupina čtyř lidí, která nesla obrovský černý dort. Ten byl plněný kandovaným ovocem a nasáklý tmavým rumem. Flambér dort ještě zapálil. Místností se linula příjemná vůně. Dort všem chutnal. „Ty, Kiki, ale, nejlepší je tam ta náplň“ zažertovala Martina. „Já Ti naleju“ nabídla se Caroline a nalila jí sklenku Kapitána Morgana. „Tak, na zdraví, no, mám menší špičku“ řekla Martina a srdečně se rozesmála.
Emma si tento večírek spolu s Alexem taktéž užívala. Vyprávěla zážitky z trhů ve Vídni. „Ta těžítka jsou skvělá, je to památka na tyhle vánoce“ řekla Anya a spustila další Španělskou koledu. David se k Emmě naklonil a něco jí šeptal. Ta vyprskla v smích: „Ty seš blbec“ řekla dobrosrdečně. „Co pak Tě tak pobavilo“ !Dotázala se se zájmem Irenka. „Tak, spusť, Davide“ vybídla Davida Emma. Následovaly verše.
Naše Emma po každé své nehodě,
naplácáno dostat musí, pak je v pohodě.
Rozkoší křičí z plna hrdel,
Alexi Ty zmalovals mi zase prdel.
On však nedbá toho, plácá, až létají třísky,
ona zadeček má naklepaný,jak maso na řízky.
Po té do náručí vběhne mu hladce,
jak kočka vrní, lí bá jej něžně a sladce.
Následoval bouřlivý potlesk. „Skvělé“ řekl Alex a se všemi si připil.
Večírek se jak se patří vydařil a nyní se chýlil ke konci. Hosté se rozcházeli, ještě poslední přípitky, Kikina každému dala domů výslužku. Monika přebrala a pořád zpívala: „nepudu domů, nepudu domů, byl bych doma bit“ a pak objímala Martinu a škytavě jí řekla, že je její nejlepší kamarádka, že za ni dá duši. „Holka, Ty ho máš,jak vidle“ řekla dobrácky Martina a tušila, že si užijí legraci. Luděk šel spát do hotelu, když jej před tím Kikina ujistila, že se o ni postará. Bylo rozhodnuto, že u Kikiny kromě již na mol opilé moniky přespí ještě Martina a Pavla.
„Hosté již odešli a co my tři s již začínajícím druhým dnem, neboť noc již pokročila, Monču již mezi schopné nepočítám, spíše mezi padlé“ žertovně řekla Kikina. „Mě se ještě spát vůbec nechce“ odpověděla jí Martina. „Tak Ti naleju panáčka rumu“ navrhla Kikina. „To bys byla moc hodná“. Všechny si připily na zdraví. Monika spala na pohovce, chrápala a sem tam něco opilecky zablekotala. „Ta spí tak tvrdě, že, dát jí do zadečku čípek, tak se ani neprobudí“ řekla Kikina. „Nebojte, holky, ta se podělá i bez něj“ prorocky řekla Pavla a napila se raději vína. Kikina s Martinou popíjely rum. „My tři jsme tvrdý jádro“ konstatovala znalecky Martina a opět si připila. „Ty, Marťo, ať nejdeš za Mončou“ varovala ji Kikina. „Já něco snesu“ oponovala Martina.
 „V tom se z pohovky ozvalo mumlání. To Monika mluvila ze spaní. Kikina s Pavlou a Martinou si povídaly, hlavně probíraly ten povedený vánoční večírek. „Kiki, ten se Ti povedl, moc Ti za něj děkujeme“ řekla upřímně Martina. „To jsem sama ráda“ na to Kikina. Martina si opět dala další skleničku Rumu. „Marťo, Ty piješ, jak Rus“ znalecky řekla Kikina. Všechny se tomuto jejímu obratu srdečně zasmály.
V tom se z pohovky ozvalo silné prdění . „Co jsem říkala, holky, není potřeba čípek,“ znalecky řekla Pavla: „dejte na mne, jsem zdravotnice“. „Tak, na její zdraví“ řekla Martina a dala si další skleničku rumu. „Holky, já mám menší špičku, ale ještě jsem v pohodě. Monika se mezi tím úplně vyprázdnila. „Ty, Kiki, nezlob se na ni“ zastávala se jí Pavla. „Ale, vůbec ne, akorát, kdo ji dá do pořádku“? „Já to zvládnu“ řekla Pavla. Mezi tím se Martina zvedla a šla k pohovce. Monika ležela na břiše. Martina jí opatrně sáhla na plné kalhotky. „Ty jsou nafouknuté, jako balón“řekla a bylo vidět, že ji to fascinovalo. „Necháme ji spát, ještě tam něco dodělá“ řekla Pavla a měla pravdu, na Moniku přišla další vlna. „Ta je má napěchovaný“ opět to komentovala Martina, která si znovu sáhla na plné kalhotky, které nabraly na objemu a fascinovalo ji, kolik toho z člověka může vyjít: „Ty, Pavli, já Ti s ní pomůžu“.
Je již ráno, postavím na kafe“ navrhla Kikina. Dívky si ještě při kávě povídaly. Vše bylo zneutralizované, nic nebylo cítit.
Monika se vzbudila a nestačila se divit. „Holky, já jsem se podělala“ vysoukala ze sebe. „Z toho si nic nedělej, to se stává“ těšila ji Pavla. Spolu s Martinou ji zavedly do koupelny a i když byly obě nevidomé, daly ji do pořádku. Pavla dala zneutralizované produkty do minilinky na jejich zpracování. „Tak poprvé dávám někoho do pořádku a vůbec mi to není nepříjemné“ řekla Martina. „Jste šikovný holky, ani jste mi to tady nezadělaly“ pochválila je Kikina. Pavla pak vyprala kalhotky, zneutralizované produkty jsou lehce odstranitelné a prádlo takto znečištěné je dobře pratelné. Monika se po té Kikině svěřila, že jí tato lázeň udělala velmi dobře. Večírek a následné popovídání, to vše se skončilo, Kikina k tomu přidala následující verše.
Před vánocemi u dívky jedné konal se jako vždy v tento čas,
bujný a veselý hodokvas.
Bylo jídla, pití,
to pohodové bylo žití.
Všichni byli rádi, že sešli se spolu zas,
v tento adventní předvánoční čas.
Když večírek skončil se a bylo třeba domů jíti,
Tu zjistilo se, že jedna z dívek přehnala pití.
Takto alkoholem zmožená,
na lože byla uložená.
K ránu pak alkoholu přemíra skázu dokonala,
dívka potřebu svou do kalhotek vykonala.
Kalhotky její paknaplnily se řídkou kaší,
po té co zjistila to srdce jí buší, jak kůň, když se splaší.
Kamarádky její tolerantní, sportovně to vzaly,
v koupelně pak do pořádku ji daly.
I poučení z toho plyne, že, když alkoholu je nadbytek,
mládenci i dívky nechť pijí, jako dobytek.
Nechť pijí po trochách  na pohodu a na radost,
neb i ten dobytek ví, kdy má dost.