Autor Téma: Zahájení adventu  (Přečteno 301 krát)

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 925
  • Karma: 3
Zahájení adventu
« kdy: Prosinec 19, 2018, 20:41:31 »
Milí čtenáři.
Rád bych vám tomto popřál hezké prožití svátků vánočních a do nového roku hlavně hodně zdraví a děkuji vám za zhlédnutelnost.
Jelikož je advent a blíží se ty nejkrásnější svátky v roce, vánoce, aktuálně zařazuji sérii adventních a vánočních příběhů, tak doufám, že se vám budou líbit.

Zahájení adventu


A opět se přiblížil čas adventní a vánoční. V pátek dne 30. listopadu se Ostrov Robinsona Crusoe oděl do slavnostního roucha. Vánoční stromek, který byl umělý byl potažený suknem. Uprostřed ostrova se počaly shromažďovat davy lidí a to jak ostrovanů, tak i zahraničních turistů a zůčastnili se i lidé z nově vybudovaného stanového městečka na jihu ostrova, které vzniklo za účelem evakuace příslušníků sekty Svědkové posledního soudu. Tito lidé se postupně vzpamatovávali z otřesných zážitků, jež byly spojeny s vymýváním mozků. Irenka se těmto lidem snažila pomáhat, jak mohla.Přítomna byla i Kikina, která se zůčastnila rozvratné mise v sektě a nyní se těšila slávě. Byla obklopována novináři, kteří se jí ptali na různé věci. Jednou řekla Irence: „Ty, Irčo, v žádném případě již nepůjdu do nějakého dobrodružství, třikrát se zadušuju“. „Já se taky zadušuju, že se nepokadím a vůbec to nedodržím“ řekl se smíchem David, který byl přítomen. „Ty, abys neřekl nějakou kravinu“ kárala jej na oko přísně Irenka.
Ostrovem zněla Paranga, jsou to Španělské koledy importované z Trinidadu. „Ach, jak je nám tady dobře“ řekla Emma. „Tak, co, dostalas na holou“? Škádlila ji Kikina. „To víš, Alex mne vždy řádně naplácá“, pak dodala: „Ty bys taky potřebovala naplácat“ a obě se rozesmály. „Proč bych potřebovala naplácat“? Zvědavě se dotázala Kikina. „No, furt seš samý dobrodružství“ se smíchem řekla Emma a Kikina ji přátelsky, ale řádně plácla po zadnici. „Pozor, ať se Ti nepřilepí ruka“ žertovně dodala Irenka.
„Tyhle svátky začínají bláznivě“ opět si přisadila Kikina. „A já doufám, že ještě budou a to obzvláště po té, co dorazila ta grupa dětí v čele s Adélkou“ řeklse smíchem David. A skutečně, bývalý letní tábor dorazil kompletně s vedoucími i rodiči dětí. „Alespoň budou mít nač vzpomínat“ řekla Irenka.
Skupina dětí i dospělýCh se k nim kvapem blížila. Nastalo bouřlivé vítání. „Tak, konečně na ostrově“ řekla Kikina: „jakou jste měli cestu“? „Ale,jo“ odpověděla za všechny Adélka. „Tys měla zase pořádný dobrodružství“ řekla směrem ke Kikině, která ji popadla do náručí. „Ano, ale již žádné nebude“ odpověděla jí vážně dívka. Děti vyprávěly o cestě letadlem a trajektem. Vše pro ně bylo zde na tomto čarokrásném ostrově nové.
„A co Ty, Emmo, dostáváš na zadek“? Dotázala se Adélka Emmy. „Dostává, dostává“ řekl Alex a plácl Emmu po zadku. „Ať toho nechá“ řekla na oko naštvaně Emma. „Ty naše chudinko“ politovala ji ironicky Caroline a pak ji také plácla. Propukl srdečný smích. „Ale, čípkaři“ řekla Kikina a s Caroline a Paulem se bouřlivě přivítala.
Mezi tím zněla Paranga. Jedná se o hudební styl importovaný z Trinidadu a Tobaga. Jsou to Španělské koledy. „Konečně opět mezi svými“ řekla Kikina a na tváři se jí objevil srdečný úsměv. „Však jsi toho hodně dokázala“ řekla jí s úsměvem Irenka. „To, jo, ale již nikdy víc žádné dobrodružství nebude“ zadušovala se Kikina. „Já se také zadušuji, že se nepokadím a jek to dopadne“ řekl David. „Ty, abys zas neřekl nějakou kravinu“ kárala jej na oko přísně Irenka. Všichni se opět rozesmáli.
Vánoční stromek byl zahalený černým suknem. Za zvuků koledy Tichá noc, ‚Svatá noc jej král George odhalil a královna Blanka rozsvítila. Byl již večer, stromek zářil všemožnými barvami. Oba pak popřáli ostrovanům i zahraničním turistům, aby prožívali tento adventní čas v pohodě, klidu a míru.
Následovala ta pravá oslava adventu, jídlo, pití. David s Irenkou a ostatními přáteli si dali punč. Ten Kikinu hřál, ale víc to teplo lidských srdcí. Pocítila, že se jí chce na velkou, ale brzy to nutkání překonala. Sama si to později nedovedla vysvětlit.
Adélka škádlila Emmu, plácla ji po zadku: „no, máš štěstí, že jsem se neulepila“ a popadla Kikinu za ruku, tváříc se, jako ten nejnevinnější andílek. Všichni se museli této situaci smát, bylo to tak komické.
V tom královna Blanka vyvolala Kikinino jméno. Ozvala se píseň Adeste Fideles v podání zpěvačky Enyi. Kikina kráčela po stupních na tribunu. Když na ni vystoupila, královna Blanka jí veřejně poděkovala za její statečnost a zavěsila na krk medajli za statečnost, která byla celá ze zlata. Kov ji příjemně tížil. A v tom opět ten neodbytný pocit na velkou „To by byl trapas“ prolétlo dívce hlavou, ale jak později řekla: „bylo to silnější, než já“. Zatlačila a za příslušného zvukového doprovodu si řádně naplnila kalhotky. Cítila to důvěrně známé teplo na zadku a kalhotky jí ztěžkly. Bohužel však nedocenila situaci, když si plnila kalhotky, bylo absolutní  ticho a ten prd řádně zazněl. „To je v pohodě“ zašeptala jí do ucha královna Blanka. „Víš, Blani,ta medajle je těžká, tak jsem chtěla zachovat simetrii, aby mne nepřevážila a tak jsem si udělala v zadu zátěž. Tuto svou poznámku pronesla v Angličtině, ale bylo to slyšet, tak, že nastal jásot a hurónský smích.
„Jů, Kiki, Ty ses pokadila“ vypískla Adélka: „ta prda, tak ta byla světová“. „No, trochu jsem si ulevila“ řekla opět Kikina. „Ty, Kiki, můžu si sáhnout na tu Tvou medajli“? „Ale, klidně“ odpověděla Kikina a měla takové zvláštní tušení. Holčička si sáhla na kov, potěžkala jej. „Je těžká“ řekla uznale. Pak však jeji ruka zajela Kikině pod sukni. „Ty, Kiki, Ty tam máš pěkně naděláno, ty kalhotky jsou, jak balón, jenom, aby Ti nepraskly“ šeptala jí rozverně do ucha. Obě se bláznivě rozchechtaly a na Kikinu přišla další vlna a její kalhotky se znatelně naplnily.
„Ty, Irčo, proč jsou vánoce vlastně svátky plenkařů“? Dotázala se Kikina. „To máš tak“ vysvětlovala jí Irenka: „zde na ostrově zvítězili plenkaři a naše země je vlastně plenkařskou Mekkou. Ještě před vypuknutím toho všeho prohlásil tady David, že i Ježíšek byl v plenkách a to se tak uchytilo, že dnes to tady nikomu nepřijde. Nejlepší bylo, když tuto svou hlášku přednesl faráři. Ten byl zprvu konsternován, ale pak připustil, že má pravdu, plenky jsou takovým symbolem nevinnosti“. „To já si raději naplním kalhotky, ale proti gustu žádný dišputát“ řekla s úsměvem Kikina, která si mohutně přihnula punče.Ten jí velmi chutnal: „je daleko lepší, než v Česku“ řekla uznale a znalecky mlaskla. „Ten rum je pravý a ne, jako v Česku, Tuzemák“ odpověděl jí David. „Jo, ještě, abych neodbočovala od tématu, jsem pro to, aby mezi plenkaři a plniči, či spíše plničkami kalhotek nebyly žádné spory“. „Ano, tak, jako v husitských dobách, kdy se přijímalo pod jednou, nebo pod obojí a dělalo to zlou krev, to si raději naděláme do kalhot, nebo plenek v míru“ opět řekl David.
Zněly  vánoční koledy a všem bylo báječně. Kikina neustále cítila tu příjemnou tíži plných kalhotek a občas je i doplnila. Měla v sobě zavedený vibrátor, který byl propojený s mobilem a ten se zapnul. Pocítila nebývalou rozkoš, jejím tělem jako by proběhlo tisíc voltů. Na dvě vteřiny přestala vnímat své okolí, uvolnila se a úplně se vyprázdnila. Její kalhotky již byly k prasknutí.  „Ty tomu dáváš pěkně na frak“ řekla s úsměvem Irenka. „To víš, když pohoda, tak pohoda“ na to Kikina, která po té, co se napila punče řekla: „tak mne lidičky napadlo, což, kdyby se uskutečnila miss plné plavky“. „To by nebylo špatné“ přidal se David: „já bych byl porotce“. „Jak bys to dělal“? Dotázala se se zájmem Nadine. „Přeci mám hmat“ na to se smíchem David: „kde jinému chybí znalecké oko, tam já  bych si šáhnul“. Kikina s pobavením vše sledovala. „Jako bys to neměl doma, tam sleduj, co máš doma a neohlížej se po cizích plných plavkách“ se smíchem řekla Irenka. „Irčo,Ty mu dáváš“ řekla uznale Emma. „Ještě na prdel by měl dostávat“ řekla na oko přísně Irenka a všichni se dali do bujarého smíchu.
„Vy řádíte, jak černá ruka“ se smíchem řekla Kikina: „teď  si vemte, že teprve začíná advent, co tady bude o Silvestru, tak to nechci vidět“. David jí popsal zdejší Silvestry. „Tak to se již těším“ na to Kikina: „mám ráda humor, jak jste si jistě ráčili všimnout“. „Ty seš jím řádně prosolená“ na to se smíchem Caroline. „Lidi, tak jsem se již dlouho nepobavila, jako na tomhle báječném setkání u vánočního stromku, to v Čechách je to oproti tomuhle nudné“ opět na to Kikina.
Zněla Paranga, jídla a pitího byl dostatek a ostrované i zahraniční turisté, kterých se sem před vánocemi sjíždělo velké množství se bavili. David s Irenkou se drželi za ruce. „Pojďme si koupit něco na jídlo“ navrhl David. Když zašli ke stánkům s kukuřičnými plackami, řekla Irenka: „Ta Kikina je opravdu poklad, mám tu holku ráda, je jak se říká od rány“. „Doufám, že na mne nejsi naštvaná“? Provinile řekl David: „myslel jsem to v žertu“. „To víš, že ne, nejsem přeci žárlivá a sranda musí být“ na to Irenka a vášnivě jej políbila.
Na pódiu nyní vystoupili Francisco a Anya s vánočními koledami. „Těm to opravdu jde“ na to David. Přidružili se k nim i jejich rodiny, které nyní před vánoci přijely v kompletních sestavách. „Tady je Čechů, jak naseto“ řekl David. „Ale i jiných národností, vem si, že jsou tu Němci, Holanďané, Britové,“ odpověděla mu na to Irenka.
Kikina se setkala s partou z letního tábora. „Nikdy bych si nepomyslela, že se sem jednou dostanu, před několika měsíci jsem vedla takový všední život“. „Víš, Kiki, kdyby sis tenkrát nenaplnila plavky a nepotkala nás, tak bys nezažila tolik dobrodružství“ řekla Adélka. „Máš pravdu, Adél, asi ne“. Pak ještě dodala: „a stejně ten tábor byl super, teď tady budete po celé období adventu a po novém roce odjíždíte, tak, že bude času na vzpomínání a snad i na nová dobrodružství, ale, ne takového charakteru, jako to moje“.
Byla tma, stromek zářil do krajiny. Všichni se cítili báječně. Tento večer dával příslib toho, že letošní advent a vánoce budou vzhledem k tomu, že se zde sešli blízcí lidé pohodové.