Hodina utekla jako voda Mareček se pořád ptal,kdy už přijde ta paní a tím znervózňoval hlavně Míšu s Tomášem.
,,Maminko a ta paní nám bude dávat čistou plenku?" Zeptal se Tomáš s obavou,ale Hedvika ho místo odpovědi jen pohladila a mile se na něj usmála. Domovní zvonek se rozdrnčel a Hedvika poslala Terezku ke dveřím. Terezka otevřela a za dveřmi stála dáma v dlouhém béžovém kabátu a v ruce držela dlouhý deštník.Měla hnědé vlnité vlasy po ramena.Přísný pohled,ale přátelský.Pocit z osoby téhle dámy působil dojmem,jako by stála na prahu hradní paní. Podala Terezce svůj deštník a Terezku zaujaly její ruce,které díky manikůře vypadali vznešeně. ,,Ty budeš Terezka určitě,jediná nejmladší slečna v tomhle domě. A já jsem Valérie Bohatá.“ Řekla a usmála se.Vešla do chodby a zula si boty.Z tašky vyndala pantofle, do kterých se nazula.
Terezka stála a ta dáma ji pokynula aby šla první. ,,Návštěva jde vždy jako druhá,aby ji ten kdo přijímá patřičně uvedl.“ Pokárala Terezku a ta trochu zděšená co to bude za pedantku vešla do kuchyně.
Hedvika už šla té dámě naproti ,,Dobrý den,jsem Hedvika Jánská.“ Podala jí ruku a ta dáma se usmála ,,Valérie Bohatá, dobrý den a teď zanechme formalit, už takhle jsem Vám vyděsila dceru.“ Řekla a přijala nabídnuté místo i kávu,kterou měla Hedvika připravenou v kávovaru.
,,Všechno vím,byla jsem obeznámena Vaší situací Paní doktorko.A přejdeme tedy rovnou k věci.Účtuji si 150 kč na hodinu a starám se o vše co bude potřeba.Jsem už v penzi,tak že nemám kam spěchat.Výplatu vyžaduji vždy na konci týdne.“ Hedvika byla z Valérie Bohaté trochu konsternována,ale byla na to upozorněná,že ačkoliv je dáma velice pořádná je i zároveň dost upřímná a vyžaduje to i od ostatních. ,,S tím samozřejmě nemám sebemenší problém.“ Odvětila jí Hedvika. Bohatá se napila trochu kávy a vstala ,,tak a teď mě představte těm Vašim dětem.“
Přešli do obýváku a Bohatá si stoupla napřímeně před kluky. ,,Dobrý den“ řekla a kluci jen zamumlali na pozdrav. ,,Děti mi říkají teto Val a nebo teto Valérie.A vy máte jména a já budu hádat.“ Dala si prst na čelo a zavřela oči. ,,Tak ten co leží na sedačce pod dekou je určitě Míša.Vedle sedí Tomáš a ten nejmladší bude Marek.Že mám pravdu.“ Řekla,když otevřela oči,načež Mareček neudržel své nadšení ,,čarodějnice“ vykřikl a Terezka s Hedvikou se začali smát. ,,No tak stará ještě nejsem mladíku.“ Řekla teta Val a usmála se.
Zadívala se na Míšu a zvážněla.Sedla si k němu na bobek a chytla ho za zdravou ruku. ,,A u tebe mi dlouho potrvá než mi budeš věřit.Ale neboj se,každá cesta je trnitá a na konci té cesty čeká svatý Grál.Jenom si tu cestu musíš najít a ne bloudit v kruhu.“ Míša se na tetu Val díval,ale neřekl ani slovo.
Valérie vstala a otočila se na Hedviku ,,ale vy máte ještě jednoho chlapce a manžela.“ Řekla a Hedvika přikývla ,,manžel je u Filipa v pokoji.Filip má ošklivý zánět močového měchýře a ledvin.Pojďte se mnou do dětského pokoje a já Vám všechno ukážu.A potřebovala bych,aby jste začala už zítra.Já ještě budu doma,ale chci aby si na Vás děti zvykli.“ Valérie přikývla a následovala Hedviku do pokoje ke klukům.
,,Jak to mají s tím pomočováním?" Zeptala se Valérie rovnou když vešla do dětského pokoje a uviděla přebalovací stůl. ,,No u Míši je to bohužel psychický.Má ve všem zmatek,ale to uvidíte sama až s ním budete déle.Tomik ten bude muset na operaci,ale čekáme ještě na jedno vyšetření.Tam to zavinila jeho vlastní máma.Zatím oba chlapci neovládají močový měchýř ani přes den ani v noci.Malej Mareček byl odebrán sociálně slabé rodině a hlavně jeho rodiče byli narkomani.Klouček byl v dětském domově dost šikanován kvůli pomočování.“ Hedvika chvilku ztichla a Valérie si všimla,že ji to trápí,jako by to prožívala sama. ,,No a po Vás bych chtěla,aby jste jim nenadávala za plenky a aby jste se k nim chovala hezky.Žádné narážky jako takový velký kluk a tak podobně.“
Valérie se usmála ,,nebojte se, to zvládnu.“ Hedvika se usmála ,,Míša nesmí stoupat na tu nohu,tak že ho všichni nosíme.Teď jenom doufáme,že nebude mít trvalé následky.“ Valérie ji poslouchala a prohlížela si dětský pokoj. ,,Já Vám řeknu děvenko,že vy půjdete do nebe a budete tam mít větší potlesk než kdy byl v národním divadle.“ Hedvika se od srdce zasmála ,,tak to Vám děkuji za tuhle poklonu.Ale stejně máte krásné příjmení.Jste skutečně bohatá?" Zeptala se Hedvika a Valérie jí ukázala na hrudník.Víte kolik Vám tohle bohatství udělá úderů za celý život? Bohatství nejsou peníze,bohatství je to, co Vám nikdo nevezme.Bohatství je rodina a přátelství a láska.To je bohatství a co jsou proti bohatství peníze.Stačí Vám stůl a už jste bohatá.“ Řekla jí Valérie vážně. ,,Ano to říká moje máma,že když bude hořet,tak jediné co se má vynést z domu je stůl,protože u stolu se sejde celá rodina.“ Valérie pokývala hlavou ,,Vaše maminka musí být velmi inteligentní dáma.“
Hedvice se s Valérií dobře povídalo,byla zvláštní a sálal z ní nádherný klid. Z jejich povídání je vyrušil Fanda,který vešel do pokoje.Valérie vstala a podala mu ruku ,,Bohatá Valérie“ představila se a Fanda byl trochu vykolejený ,,chudý Fanda“ řekl zmateně a Hedvika se kousla do spodního rtu.Otočila se od Fandy aby neviděl,že se mu směje. ,,Promiňte nešťastně jsem formulovala své jméno. Valérie Bohatá je mé jméno.“ Fanda zakoulel očima ,,Fanda Jánský,omlouvám se,ale myslel jsem,že si chcete se mnou porovnat majetky a to jsem si netroufl.“
Valérie byla zvyklá,že si z jejího jména dělá každý legraci,ale brala to vždy s humorem.
,,Nechcete se seznámit se starším synem?" Zeptala se Hedvika a Valérie přikývla. Vešli do pokoje k Filipovi,který spokojeně polehával.Rozmluva s tátou mu udělala radost. ,,Dobrý den mladý muži,jsem Valérie a budeme se vídat poněkud častěji.Děti mi říkají teto Val a nebo teto Valérie a to vyžaduji.“ Filip se posadil a prohlédl si tu dámu. ,,Dobrý den“ řekl smířlivě. Valérie očima prohlédla celý Filipův pokoj a usmála se. ,,Je celkem pořádný,tedy na mladého muže.Ale i tak by to chtělo doladit.“ Filip její slova přešel a jen si pomyslel jaké to budou galeje. Po tomhle seznámení s dětmi a se všemi informacemi Hedvika Valérii vyprovodila.
,,Zítra Vás tedy budu čekat v 6 hodin.“ Řekla jí ještě Hedvika a podala jí její deštník.Valérie přikývla a odešla.
Den uběhl docela rychle a Hedvika mohla v klidu připravovat večeři. ,,Hedviko a utáhneme to všechno?" Zeptal se jí s obavou Fanda. ,,Ty máš starosti neboj to zvládnem.A jsi lhář ještě nejsi Jánský.“Řekla Hedvika a zasmála se.Šla připravit na stůl a vyzvala všechny k večeři.Míšu si vzala na klín ,,udělala jsem kaši,tak trochu sníš ano.“ Míša zavrtěl nesouhlasně hlavou a zavřel pusu. ,,Jenom trošku Míšo slibuju.“ Začala ho přemlouvat Hedvika a dala mu lžíci ke rtům.,,Já nemám hlad.“ Řekl jí prosebně a Hedvika si povzdechla ,,tak já tě dám do obýváku a připravím ti alespoň pití jo.“ Vstala a odnesla Míšu na sedačku k televizi.Vrátila se do kuchyně a naředila kaši,kterou dala do láhve. ,,Mamko já si s ním poradím“ řekla Terezka a vzala jí láhev z ruky.Přišla k Míšovi a opřela si ho o sebe, dala mu savičku ke rtům a Míša začal pít naředěnou kaši.Vypadal,že mu chutnala a Terezka si evidentně užívala,že ho může krmit z láhve.Po večeři nechala Hedvika kluky ještě u televize a šla s talířem k Filipovi.Sedla si k němu na postel a mile se usmála.Filip se podíval na kaši a trochu se zakabonil ,,mami já nechci kaši“ řekl vzdorovaně. ,,To jsem si myslela,ale bohužel Filípku jen koukej baštit.“ Nabrala lžíci kaše a dala mu jí ke rtům.Filip se na Hedviku podíval a chtěl ji vzít lžíci z ruky. ,,Nene,řekl jsi,že bys chtěl být malý chlapec a užít si dětství u mě znovu.Tak si to užívej a otevři pusinku šup.“ Byla to pro něj rána,ale poslechl a otevřel pusu.Dala mu do pusy poslední sousto a utřela mu pusu utěrkou.,,A co plenka?" Zeptala se vážně a Filip zcepeněl. ,,Zas tak malý nejsem to zvládnu.“ Hedvika se rozesmála a vstala s talířem v ruce.,,No neboj,já vím že to zvládneš.“ Škádlila ho a když to Filip zjistil oddechl si. Podala mu teploměr a Filip si ho dal do podpaží. ,,A je to lepší viď,když celý den ležíš v teple.“Filip přikývl a usmál se.Teploměr zapípal a Filip ho podal Hedvice ,,37,4 krásný tak prášek na noc a přebal se.“ Filip zakroutil hlavou ,,mami já to vím.“ Projela mu vlasy rukou ,,no snad jsem toho tolik neřekla.“ Zasmála se a šla do kuchyně,kde Terezka měla skoro uklizenou kuchyň. Hedvika se šla podívat do obýváku na kluky ,,maminko“ zavolal na ní Míša ,,já chci spát u tebe.“ Hedvika si k němu sedla a začala ho hladit ve vlasech. ,,Proč nechceš spát s klukama v pokojíku“ zeptala se ,,když ty odejdeš a necháš nás tady s tou paní.“ Hedvika si vzala Míšu na klín ,,ty jsi můj malej ťunťa viď.Ta paní vás bude hlídat jen když budu v práci.Nemusíš se bát nikdy bych vás tady nenechala.“ Přitiskla ho k sobě a políbila do vlasů. ,,Půjdeme se umýt špunte.“ Řekla a vstala s ním ze sedačky. V pokoji ho položila na stůl ,,kdy už mi to sundají z té nohy.“ Zeptal se Míša kňouravě. ,,Ale no tak,dočkáš se broučku.Za dva dny pojedeme do nemocnice a pan doktor ti vyndá stehy.Uděláme rentgen a zjistíme jak na tom ta tvoje nožička je.A potom nás čeká cvičení.“ Svlékla mu tričko a rozbalila plenku ,,ty jsi naše sluníčko počůraný.“ řekla a vzala ho do náruče.Šla s ním do koupelny,kde ho posadila do vany.Vzala igelitový pytel a nasadila mu ho na nohu ,,umyjeme hlavičku dneska.Jen dej tu jednu packu nahoru a zakloň hlavu.A nemusíš se bát mám dětský šampón,ten tě nebude pálit v kukadlách.“ Míša poslechl a Hedvika ho pořádně umyla.Zabalila ho do ručníku a vzala do pokoje,kde ho na přebalovacím stolku utřela do sucha.Připravila si plenky a dala mu je pod zadek, aby ho mohla zabalit. Vzala igelitové kalhotky a dala mu je přes plenku. Oblékla mu čisté tričko ,,tak co ty raubíři můj,budeš spinkat s klukama?" Zeptala se Hedvika a Míša zavrtěl hlavou.,,Já chci s tebou“ řekl jí a bylo mu do pláče. Hedvika mu dala pusu na rty ,,ty jsi andílek,tak budeš spinkat s maminkou.“ Odnesla ho do ložnice a položila do postele. ,,Dojdu ti pro čajík a hned přijdu.Nechám otevřené dveře ano.“ Míša přikývl a Hedvika rychle vyšla ze dveří s obavou aby si to nerozmyslel. V obýváku požádala Terezku,aby se postarala o bratry a šla zpět za Míšou do ložnice. Dala mu napít čaje a když dopil,přikryla ho a lehla si vedle něj. Hladila ho ve vlasech a čekala až usne. ,,Maminko, mě je horko“ řekl jí Míša ,,tak víš co,sundáme to tričko souhlasíš?“ Zeptala se a Míša souhlasně zakýval hlavou. Sundala mu tričko a přikryla ho jen do pasu. ,,Ale je tu nějaké vedro.“ Pomyslela si a stáhla topení v pokoji. ,,Je to lepší?" Zeptala se a Míša přikývl. ,,Chceš svého dudana?" Zeptala se a Míša opět jen přikývl.Hedvika mu dala dudlika do pusy a hned mu na něj dala pusu.Měla radost,že je spokojený a už jen pozorovala jak usíná.Když si byla jistá že spí,šla zkontrolovat zda jsou všichni v posteli.
Terezka plnila funkci starší sestry přímo bravůrně za což ji pořádně pochválila. ,,Zítra Terezko do školy víš to.“ Terezka pokývala hlavou ,,neboj mami já vím.Jenom bych a nebo až příště dobrou noc mamko.“ Dala Hedvice pusu na tvář. ,,Ty chceš nějaké peníze viď.Ty jsi trubka proč mi to neřekneš rovnou.Nechám ti na stolku pět set.Vůbec se nemusíš stydět říct si.“ Terezka přikývla a poděkovala.
Šla do koupelny,kde se Fanda zrovna holil ,,Míša spí s námi,nevadí?" Řekla mu a Fanda se usmál. ,,Viděl jsem a nevadí.“ Obejmul Hedviku a dal jí pusu.Byla celá od holicí pěny což Fandu zjevně pobavilo. ,,Od kdy se holíš ?" Zeptal se vážně ,,blbečku“ odpověděla mu a začala se svlékat do sprchy. Pozoroval ji v zrcadle a povzdechl si tak nahlas,že to Hedvika zaregistrovala. ,,Aby ses náhodou nepořezal.“ Řekla mu se smíchem a pozorovala jak si oplachuje obličej od pěny. Otočil se na ní ,,jak je nádherná“ pomyslel si a Hedvika když viděla jeho oči zalité chtíčem vylezla z vany.Objala ho a dala mu pusu ,,dočkáš se neboj." Povzdechl si,když viděl jak to nádherné tělo vklouzlo do pyžama. ,,Moje maminka vždycky říkala až po svatbě.“ Řekla mu a dala mu pusu na nos.,,Asi si s tvou matkou promluvím.“ Řekl jí a zasmál se ,,odpočiň si já si počkám.“ dodal a Hedvika odešla do ložnice.Míša spal, ani si nevšiml,že tam neměl maminku. Hedvika si lehla vedle něj a během chvilky také usnula.
V noci jí probudil Míša jak se vrtěl.,,Ššš spinkej miláčku.“ Řekla a pohladila ho po tváři. ,,Maminko“ řekl Míša, ,,copak potrebuješ“ zašeptala Hedvika. ,,Bolí mě bříško“ hned co to dořekl,začal plakat.
,,Nechce se ti kakat náhodou?" Zeptala se Hedvika a rozsvítila lampičku u postele. ,,Já dojdu pro takové kapičky jo.A neboj tady spí táta.“ Ukázala vedle Míši a šla do koupelny,kde vzala dětské kapky a v kuchyni lžičku.
Než se vrátila,Míša ucítil jak se mu hrne průjem do plenky.Začal brečet a Fanda se k němu otočil.,,Copak chlapíku,ty jsi se pokadil viď.Nebreč,vždyť se nic nestalo.“ Řekl mu a pohladil ho po spocené tváři.Hedvika přišla do pokoje a položila kapky na stůl,teď už věděla,že je nebude potřebovat. ,,Neplakej šmudlo, umyjeme ať si zase čistej miláček můj.“ Řekla Hedvika a šla si pro čisté plenky.Nechtěla budit kluky a tak ho přebalila v ložnici.Dala pod něj podložku a celého ho omyla.Zabalila do čisté plenky a přikryla dekou.Do pusy mu dala dudlika a odměnila pusou. ,,Já vím,že je to pro tebe stresující zlatíčko,ale kdybys neměl plenku,tak bys ani nedoběhl na záchod.“ Míša zavřel oči a opět usínal. Hedvika u něj ležela a držela ho za ruku.Poslouchala,jak spokojeně oddychuje.
Pokračování příště.......
