,,Filipe máš volnou koupelnu a od čeho máš mokrou tu deku?" Zeptala se překvapeně,když přišla k jeho posteli. ,,Vylil jsem čaj,jak se mi udělalo špatně.“ Zalhal jí,ale měl z té lži dobrý pocit. ,,Běž do koupelny,já ti dám jinou deku.“ Řekla mu a Filip se zvedl.Cítil.se unaveně,ale nechtěl to Hedvice říkat.Přiložila mu ruku na čelo ,,ty máš zase teplotu Filipe.Ty sis dal ty ťunťo.“ Filip se usmál a šel do koupelny a když na sebe pustil vodu,pocítil zimu, ale zároveň i úlevu. ,,To jsem zase něco posral.“ řekl si polohlasně ,,no to jsou slova teda“ řekla mu Hedvika,která mu přinesla čisté pyžamo do koupelny. ,,Promiň“ řekl provinile,ale Hedvika se zasmála. ,,To se neomlouvej,ale vulgární výrazy ti nepomůžou.Na stolku v pokoji máš teplý čaj a prášek.Tak si ho koukej vzít a do postele.Kdyby se ti udělalo špatně,tak se nestyď a zavolej na mě.Nechám pootevřené dveře.“ Řekla mu ještě a šla dochystat oběd na stůl.
,,Terezko,vzbuď Míšu prosím tě a pojďte se najíst.“ Terezka přikývla a nahnula se k Míšovu. Prstem ho hladila po tváři ,,vstávej ospalče“ šeptala na něj. Moc se mu nechtělo a zakňoural ,,budeme obědvat a pak si zase půjdeš na chvilku lehnout.“ Terezka Míšu posadila a vzala mu z pusy dudlika.
,,Budeš jíst tady,nebo s ostatními?" Přerušil je Fanda,který přišel do obýváku ,,no jasně,že s ostatními a rovnou s tátou říkal.“ Měl pusu od ucha k uchu,když zalhal. ,,To jsem neříkal“ řekl mu Míša mrzutě. ,,Neříkal,ale myslel sis to.Tak pojď ty chlapíku.“ Řekl,když Míšu bral do náruče. ,,Až budeš moct chodit,tak si k tomu stolu dojdeš sám.Ta máma tě teda krmí,už tě skoro neunesu.“ Míša se usmál,přišlo mu legrační,že s ním táta šel nahrbený a schválně u toho nahlas funěl, aby dal jako najevo,že je Míša těžký.
Hedvika zatím všem nalila polévku a vzala si Marečka na klín. ,,Chceš jíst sám?" Zeptala se,ale Mareček zavrtěl hlavou ,,ne já chci od tebe.“ Řekl bez rozmýšlení.
,,Terezko prosím tě, na lince je jídlo pro Filipa,mohla bys mu ho zanést.“ Terezka vstala od stolu a vzala tác s jídlem.Měla radost,když mohla mamince pomáhat. ,,Mami a ty bys měla taky odpočívat chvilku až se najíme.Já s tátou umyju nádobí.“ Řekla jí Terezka káravě a vzala tác s jídlem pro Filipa.
,,Filipe nesu ti oběd.“ Řekla Terezka,když vešla do pokoje a tím Filipa vzbudila. ,,Teď ne ségra,nemám hlad.“ Řekl a zavřel oči. ,,No a když to řeknu mámě,tak tě přijde nakrmit a tomu můžeš věřit.Alespoň malinko,ať má radost.Tobě je pořád blbě viď?" Zakončila svou prosbu otázkou a Filip jen přikývl. ,,A nebo tě nakrmim já nechceš?" Filip si povzdechl a podíval se na Terezku. ,,Ségra,co jsem nějaký malý kluk?" Zeptal se trochu pohoršeně a Terezce jeho otázka přišla docela vtipná.I když byl v situaci,za kterou nemohl byl spíše jako dítě.Filip si to uvědomoval sám a když chtěla Terezka něco říci gestem ruky jí umlčel.
Jenom se usmála velmi dobře pochopila co tím gestem naznačil. ,,Tak to sněz dokud to máš teplé.“ Zadíval se jí do očí a zvážněl. ,,Naše máma by mi jídlo do postele nikdy nepřinesla.“ Řekl jí,jako by si konečně uvědomoval ten rozdíl jaké to je být v rodině,kde je nejhlavnější pochopení,láska a rodinná pohoda.
Terezka si sedla k němu na postel.,,Konečně to taky vidíš a já už myslela,že jsi studený čumák.“ Řekla mu a u srdce jí hřálo,že se Filip cítí konečně jako doma.
,,Chtěl bych být zase dítě a prožít dětství znovu ale tady.“ V očích měl slzy bylo vidět,že se trápí minulostí.Terezka vstala ,,já hned přijdu“ řekla a než Filip mohl něco namítnout odešla.
Šla rovnou za mámou,která dokrmila Marečka.Nahnula se k ní a pošeptala jí do ucha ,,Mami Filip nechce jíst a ronnì slzy jako krokodýl.Trápí se,Protože by prý chtěl prožít znovu dětství u tebe.“ Hedvika vstala a postavila Marečka na zem ,,Terezka ti dá čistou plenku a půjdeš do hajan na chvilku špunte.“ Řekla a šla za Filipem do pokoje. Vešla do místnosti a sedla si k Filipovi na postel.Vzala talíř s polévkou a nabrala polévku na lžíci.Filip byl překvapený,ale nezmohl se na odpor.Hedvika ho zcela zaskočila ,,No vidíš,jak si šikovný“ řekla a Filip se viditelně zastyděl. ,,Filipe,Terezka mi řekla,co jsi řekl ty jí.Minulost je něco,co už nikdy nevrátíš.Je ti patnáct let a jsi pořád dítě.To co jste prožili je smutné,ale tím to nekončí.Teď máš alespoň do budoucna příklad,jak to nemáš dělat sám.Koukej se do předu a ne do zadu.To se potom budeš trápit pořád ty ťunťo.“ Vyškrábala poslední sousto z talíře a Filipovi došlo,že právě snědl druhý chod.Zaposlouchal se do jejích slov,že nevnímal okolí. Hedvika mu sáhla na čelo a přikryla ho dekou. Dala mu pusu na čelo a zasmála se,jak se Filip začervenal. ,,Z jedné strany bys chtěl být zase malý chlapec a z druhé se stydíš.“ Řekla a prohrábla mu vlasy. ,,A co plenka suchá?" Filip přikývl ,,a teď koukej odpočívat a hlavně být v teple,jinak tu nemoc z tebe nedostanem.“ Vzala tác s nádobím ,,mám tě rád mami.Necháš mi pootevříno,nechci tu být zavřený.Bojím se tu být sám.“ Hedvika odložila tác a sedla si opět k němu na postel. ,,Čeho se bojíš Filipe?Vždyť tady nemáš proč se bát.“ Ukázal si na hlavu ,,Bojím se,protože tady to pořád na mě mluví a připomíná mi to věci,které si nechci pamatovat.“ Hedvika ho pohladila po tváři ,,já ti nechám otevřeno a teď zkus chvilku spát.Přinesu ti čaj a když tak se za tebou přijdu podívat jo.“ Řekla a Filip přikývnul. Odešla do kuchyně,kde se Fanda snažil dokrmit Míšu omáčkou s rýží. ,,Ty jsi to ještě nedojedl?Ten táta to neumí viď.“ Fanda se zasmál ,,já že to neumím,Míša už nemůže.Víš co mi dává práce do něj něco dostat?" Řekl alibisticky. ,,Tak mu to nedávej všechno,ať mu není špatně z přejedení.Viď to můj poklade.“ Po těch slovech si vzala Míšu do náruče.Vzala čaj v láhvi a šla s ním do pokoje.,,Dám ti čistou plenku a půjdeš chvilku spinkat ano.“ Položila ho na stůl a sundala mu plenku a připravila si látkovou,kterou pod něj šikovně podsunula.,,Dám ti trošku větší vrstvu miláčku.“ Zabalila ho do plenky a igelitových kalhotek a vzala do náruče po cestě nezapomněla vzít jeho dudlika.Položila ho do postele a přikryla dekou. ,,A teď chvilku spinkat“ řekla a dala mu pusu na tvář. Míša zavřel oči a Hedvika u něj trpělivě seděla.Když už si strkal palec do pusy,nahradila mu ho dudlikem.Během chvilky mohla odejít a jít se podívat na Filipa.Když zjistila,že spí mohla si jít taky chvilku odpočinout.Sedla si v obýváku na sedačku a zavřela oči.
,,Mami“ vytrhl ji ze spánku Terezky hlas.
Otevřela oči a byla trochu zmatená.Chvilku trvalo,než si uvědomila kde je. ,,Copak se děje“ Terezka viděla,že je máma utahaná a bylo jí líto,že ji musí vzbudit.,,Míša pláče a chce abys šla k němu.“ Teď si teprve Terezka uvědomila,jaká je Hedvika energická žena.Po jejích slovech jako by zapnula náhradní zdroj a vystřelila ze sedačky do dětského pokoje.
Přišla k Míšovi a vzala ho do náruče.Šla s ním volným krokem do ložnice ,,proč ty slzičky miláčku můj.“ Terezka jí otevřela dveře do ložnice. ,,Jak dlouho spí?" Zeptala se Hedvika Terezky. ,,Jako ty,asi 15 minut.“ Hedvika však měla pocit,jako by spala hodinu. Položila ho na postel a lehla si vedle něj.Vytáhla mu dudlika z pusy ,,řekneš mi co se ti zdálo?" Míša se na ní podíval,byl už mnohem klidnější. ,,Umřela si jako moje máma.“ Řekl jí a začali mu znovu téct slzy po tváři.
,,No a vidíš,byl to jenom ošklivý sen.Já jsem tady a budu tady ještě dlouho.Až půjdeš poprvé do práce,tak já ti udělám maminkovskou svačinu.Třeba deset chlebů,šišku salámu a 3 litry mléka.“ Řekla mu a Míša se usmál ,,to bych nesnědl.“ Hedvika ho přikryla a přivinula si ho k sobě. ,,Zkus spinkat,já budu u tebe ano.“
Chytla ho za ruku a políbila do vlasů.Cítila jak usíná,byl u Hedviky přeci jen v bezpečí.Dala mu dudlika zpět do pusy a spokojeně ho pozorovala.Během chvilky usnula taky.
Terezka poklízela s tátou v kuchyni.Práce jim šla celkem od ruky ,,tati,myslíš že je dobrý nápad tahat domů cizí osobu,aby se starala o Míšu a o Toma?" Fanda se na ní podíval ,,Terezko,musíme s mámou do práce a kluci hlavně tedy Míša musí poznávat pořád nové lidi a vědět,že těch špatných je méně.A Tom s Filipem?Tam jsem to pokazil já,protože jsem utíkal z domu, když jste mě potřebovali.“ Terezka se usmála,měla radost z toho jak táta mluvil. ,,Tati,ale napravuješ to jak nejlépe se dá a možná bys měl s námi víc mluvit.“ Řekla mu a dala mu pusu na tvář. Udělalo mu to radost ,,já se budu snažit s vámi víc mluvit a ty doděláš školu.A jen pro tvou informaci ta chůva má přijít dnes.“ Řekl Terezce a šibalsky na ní mrknul.
,,Dnes??No to budou mít kluci radost teda.“ Fanda se jen usmál a šel do pokoje za Filipem.Jen nakoukl do pokoje a ze stolku mu vzal prázdný hrnek od čaje. Šel do kuchyně,kde ho dolil do plna a zanesl zpět do pokoje.Někde v duchu si přál,aby se Filip probudil.Sám ho však budit nechtěl,položil hrnek na stůl a mlčky ho pozoroval jak spí.V hlavě se mu honilo spoustu myšlenek.
Otočil se a potichu odcházel z pokoje.,,Chtěl si něco tati?" Otočil se na Filipa a přišel k jeho posteli.Posadil se k němu na postel ,,tak jak ti je.“ Řekl a položil mu ruku na čelo. ,,Dobrý když ležím.“ Odvětil Filip a podíval se tátovi přímo do očí.Byl to pohled,který Fandu zabolel,vzpomněl si na to jak s Filipem vycházel,když žila jeho máma.Usmál se a chtěl odejít,najednou neměl tomu klukovi co říct. ,,Tati,vezmeš si Hedviku,teda mámu?" Zeptal se Filip ,,vezmu si jí,přece vás ani sebe o ní nepřipravím.“
Filip se usmál ,,a ty se na mě pořád zlobíš?" Pokračoval v otázkách a Fanda se najednou uvolnil.Filip začal konverzaci a mohli si rozumně promluvit. ,,Ne a proč bych se na tebe měl zlobit?" Začali diskutovat o minulosti i budoucnosti.Jejich rozmluva byla jako otce se synem.
Hedvika se probudila asi za hodinu a půl.Cítila,že nabrala novou energii.Míša spokojeně spal a Hedvika ho začala hladit po tváři. ,,Zlatíčko budeme vstávat.“ Řekla a Míša otevřel oči ucítil jemu známí tlak v břiše. ,,Maminko já potřebuju na záchod.“ Řekl rozespale a Hedvika ho pohladila ve vlasech.,,No to je nadělení a proto ti maminka dala větší vrstvu plenek,aby tě nemusela s tou nožičkou dávat na záchod víš.“ Řekla a políbila ho na tvář. Míša rezignoval na odpor a zatlačil.Jeho plenka se plnila ,,vidíš jak jsi šikovný klouček a hlavně si můj šikovný klouček.Já si půjdu připravit věci na umytí a přijdu si pro tebe ano.“ Míša zavrtěl nesouhlasně hlavou ,,já chci s tebou“ řekl kňouravě a Hedvika vstala a zavolala ze dveří na Terezku.Terezka přišla do pokoje a Hedvika vstala ,,buď u něj srdíčko,já připravím věci na umytí.“ Terezka se usmála a lehla si vedle Míši ,,ty jsi kakal?Jsi kouzelnej bráška jako naše miminko.“ Míša se usmál a přitulil se k Terezce. Hedvika přišla do pokoje a vzala Míšu do náruče.,,Půjdeme přebalit a potom na svačinu.“ Přešla s ním k přebalovacímu stolku a sundala mu igelitové kalhotky a svlékla plenku. Začala ho omývat vodou a otřela do sucha.Namazala ho olejíčkem a dala čistou plenku.Oblékla mu delší tričko a vzala k sobě.
V obýváku ho položila na sedačku šla připravovat svačinu.Mezitím požádala Terezku,aby vzbudila ostatní.
Když byli všichni u stolu a pokojně jedli zacinkala Hedvika lžičkou o sklenici,aby si vyžádala pozornost.Všichni v očekávání nových informací utichli.
,,Tak přesně za hodinu přijde Paní,která vás bude mít na starost.Nemusíte mít z ničeho strach je moc hodná a doporučila mi ji naše sociální pracovnice.A protože jste šikovní a stateční,tak věřím tomu,že první návštěvu zvládnete na jedničku.“ Koukali na Hedviku jako by spadla z měsíce.V očích všech se zračila obava z něčeho nového..........
Pokračování příště
