Autor Téma: Začátky ABDL, postoj a momentální situace  (Přečteno 4980 krát)

Offline Milhouse

  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 25
  • Karma: 1
Začátky ABDL, postoj a momentální situace
« kdy: Července 21, 2018, 17:53:50 »
Ahojte,
vzhledem k tomu, že znám pár lidí, kteří se o svoji zálibě nebojí mluvit, tak znám pár lidí, kteří se o ABDL bojí jakkoliv mluvit. Dovolil jsem si tedy založit téma, kde bych rád řekl svoji zkušenost a byl bych rád, kdybyste vy sami přispěli, jak jste se k ABDL dostali, co vás k tomu přivedlo a v jaké jste teď fázi či situaci, ev. co je pro Vás největší špička ledovce. Přeci jen se k tomu člověk nedostane nějakým vyhledáváním z nějakého důvodu :)


Tak tedy můj příběh:
Vše začalo již ve školce, když jsme si s ostatními dětmi hráli na zahradě školky, kde jsme měli deky (larisy), které jsem vždycky vytáhl a prosil ostatní, abychom dělali palačinky - tzn. že mě zabalili do dek (nebo já je) a nechali mě tak. Já se v tom nemohl hýbat a to se mi líbilo, avšak co se mi také líbilo byly ty deky. Zjistil jsem, že se mi už jako malému líbil kontakt s nimi a fleecovými věcmi (půjčoval jsem si mikiny, hrál jsem, že mi je zima, šály jsem chtěl taky fleecové apod...)

Přišla puberta a já využíval domácí mikiny a deky ke znehybnění, tenkrát došlo na to, že jsem to ukázal i kamarádovi, co dělám, ale oba dva jsme neměli jako malí ponětí, oč jde. Čili nikdy dál jsme to neřešili. Když jsem šel do panelákového sklepa, našel jsem tam tenkrát golfíkový kočárek, který tam byl odložen s nějakou dekou. V tu chvíli jsem si do něj sedl, přikryl se dekou a strašně se mi to líbilo. Dospělo to do fáze, že jsem řekl kamarádům, ať se jdeme vozit do sklepa a taky se to realizovalo. Byla to sranda a já byl snad jediný, komu se to líbilo jinak. Ale nikdy, jsem jim to neřekl.

Taky rozšířením internetu jsem hledal, jestli jsem na světě sám, jestli jsem "divnej", nebo co to vlastně je. A zjistil jsem, že s takovými zálibami je na světě víc lidí, což mě těšilo, ale neobjevoval jsem nikdy nic víc. Potom jsem hledal různě formy bondage, což se mi líbilo taky a nemuselo to být nutně v těchto věcech, spíš se mi líbil ten pocit být odkázaný v rukou druhého. Zadával jsem na google různé kombinace "fleece fetish", "blanket bondage" apod... Až jsem dal třeba "fleece punish", nalezlo mi to e-shop zvaný ABDL. Říkal jsem si, co to je. A tak jsem to rozklikl. A co se mi nevybavilo - vození kamarády v kočárku. Bylo tam něco neuvěřitelného, věci na znehybnění, které udělají z dospělého dítě a jako dítě, které je nehybné a aby mu nebyla zima je přeci ve fleecových věcech :) Tenkrát jsem pro sebe objevil Ameriku :-D Začal jsem tedy googlit ABDL a našel, že se v tomto směru objevuje spoustu lidí... Jupí, nejsem sám. Odkazem vzniku sociálních sítí se mi podařilo kontaktovat neskutečně moc lidí, někteří se styděli, báli se o tom mluvit apod.... Chápu, však já se za to taky styděl. Později jsem zkusil i plenky a bylo to fantastické, avšak po potřebě přišel pocit studu, styděl jsem se sám za sebe.

Během studií na vysoké škole jsem potkal kamarádku, která byla trošku od rány. Chtěla se mnou chodit, ale jak se stává, já s ní ne :-D Ale dost jsme spolu trávili čas. Při tom jsme se tak bavili o všem možném a řekli jsme si, že každý máme nějaké tajemství, po několikadenním vyprošťování mého tajemství jsem se rozhodl udělat ten velký krok. Řekl jsem jí to.

Pro mě oddech, že jsem to někomu řekl a zároveň strach, její reakce? Odvětila: "No a co? Je to celkem roztomilé a jestli nikomu neubližuješ, tak se nemáš čeho bát. A víš co? Já Tě zabalím." V tu chvíli jsem byl v sedmém nebi, ale vzhledem k tomu, že jsem jí nechtěl se nikdy nic neuskutečnilo. Ale já už věděl, že to přeci jen mohu někomu říct a dá se říct, že jsem si to zkusil na holce (když to řeknu hnusně), která kdyby mě nechtěla, tak mi to nevadí.

Po roce jsem si našel přítelkyni, se kterou bylo vše super a začli jsme spolu žít... Říkám si, že tady je to ono, ale tady to musím říct, aby znala MĚ a věděla vše. Týden jsem jí na to připravoval a první večer jí oznámil, že se mi líbí deky a fleece. Její reakce: "No, pohoda..." Až jsem si říkal, že to asi nepochopila, tak jsem jí ukázal všechny věci, které mám. Její reakce byla stále klidná a došlo, že jsme to zkusili se navzájem zabalit.

Vše bylo super, no tak jsem pokročil dál, řekl jí o ABDL a ukázal jí tu první stránku s věcmi, kterou jsem objevil. Líbilo se jí to a ten večer jsme koupili první věc odsud. Do týdne přišla a bylo to super... Takto kupujeme další věci - máme ve sbírce jak dětské deky, dospělácké dupačky, fleecovou svěrací kazajku, rukavice a teď nově i dupačky, do kterých se nedostanu sám a taktéž ani z nich, plenky, dudlíky. Momentálně dochází i na koupi kočárku, do budoucna fusaku, který nám umožní výlet ven mezi lidi, bez toho, aniž by bylo něco "podivného" :) A to se dá říct, že je má špička ledovce :)

------------------------------------------------------------------------------------

Pakliže jste dočetli sáhodlouhý příspěvek až do konce, díky za pozornost. Důvod, proč to taky píšu je ten, že zde můžete vidět možnost, že na naší zálibě není vůbec nic špatného, čili nebojte se to říct, konec konců je to část vašeho já :) A jakmile budete svoji, budete se cítit mnohem lépe a volněji, v závěru můžete zažít skvělé věci. Kdyby to vaše druhá polovička nepochopila, tak jí řekněte, ok, už se o tom nebudeme bavit, zapomeň na to. :) Hlavně na to jít pomalinku, polehounku! :) To je základ, nevybalit vše na jednou, že máte rádi plenky, dětské věci apod :)

Děkuji za vaši pozornost a teď je řada na vás :) Pod příspěvkem je fotka části mé sbírky :)

« Poslední změna: Července 21, 2018, 17:59:04 od Milhouse »

Offline fusak

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 149
  • Karma: 1
Re:Začátky ABDL, postoj a momentální situace
« Odpověď #1 kdy: Července 22, 2018, 20:54:45 »
Vskutku elaborát :)

Ale áno, sú dve cesty. Buď si nájsť partnera k záľube, alebo záľubu priblížiť partnerovi. Druhá cesta je častejšia, štatistika početnosti podľa pohlavia nepustí. Občas síce človek narazí, ale nezriedka vedie k úspešnému cieľu. Držím palce, nech sa ti to aj naďalej darí.

Mimochodom, aký fusak plánuješ?

Offline Holčička

  • Registrovaný uživatel
  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 32
  • Karma: 1
Re:Začátky ABDL, postoj a momentální situace
« Odpověď #2 kdy: Července 26, 2018, 14:52:52 »
Mně teda toto téma připadá hodně zajímavé  :). Hlavně se mi líbí to srovnání na začátku versus aktuálně, myslím, že to může být zároveň i užitečné. Třeba pro ty, kteří se bojí o této zálibě říci své polovičce :).

Taky sem napíšu svůj příběh a bylo by super, kdyby se přidali i další lidi  :).

U mě se začalo ozývat vzrušení z plenek a vůbec hry na dítě nejvíce asi v pubertě, někdy na druhém stupni základky. I když vzpomínám si, že nějaké "vychytávky" v podobě ručníků, polštářů apod. mezi nohy jsem zkoušela už jako mladší dítě  :D. Kolem těch 13 - 14 let pro mě byl největší zlom, když jsme byly po škole s pár dalšíma spolužačkama u kamarádky doma, kde zrovna byla na návštěvě její rodina s malým dítětem. A zrovna u ní v pokoji byl položený balík plínek. Asi jednu, nebo dvě jsem tajně ukradla a schovala k sobě do tašky a taky hned večer vyzkoušela. Asi vám nemusím popisovat ten pocit  :) a bylo mi úplně jedno, že je ani nezalepím, protože jsou mi malé  :D.

A protože jsem samozřejmě věděla, že tohle nebude asi úplně normální, začala jsem tedy hledat na internetu. A objevení této stránky, kterou si ještě pamatuju pod názvem Babyland bylo pro mě stejně jak píše můj kamarád a autor tohoto příspěvku - objevení Ameriky  :D. Přiznávám se, že jsem tu strávila opravdu hodně času, přečetla snad všechny příběhy, hledala obrázky a tak.

Čas mezitím běžel a já jsem se v 15 letech dala dohromady s o dost starším přítelem, vyhovovalo mi to tak, protože se mi líbili spíš starší muži a nikdy jsem nebyla typ na "úlety," což by bylo vzhledem k mému věku asi běžnější. Myslím si, že i to, proč se mi líbili starší chlapi bylo způsobené mým docela chladným vztahem s tátou (dnes si táty samozřejmě vážím a vím, že by za mě dýchal, ale vzhledem k jeho povaze a asi i mojí povaze jsem nikdy nebyla taková ta "tatínkova princezna," a to ani jako úplně malá holčička). No a když se k tomu přidal chtíč vrátit se o pár let zpátky a záliba v plenkách, vznikla ve mě touha, abychm si občas s tehdejším přítelem hráli na "tatínka holčičku." Na to, že jsme se znali teprve krátkou dobu jsem jednou sebrala odvahu a nasměrovala ho na tuhle stránku s tím, že tohle se mi líbí a chci to zkusit. Jeho reakce byla dobrá a protože to byl zlatý chlap a miloval mě, šel do toho semnou. A tak jsme si občas po večerech hráli. Bylo to fajn, ale vždycky tam bylo takové to: dělá to jen kvůli mě, ale vím, že jeho to až tolik nebaví. Ale postupem času jsem to něják v sobě potlačila, protože něco mi říklo, že to zkrátka není v pořádku. A tak byla dlouhá doba, kdy jsem byla dítětem možná jen ve svých představách.

Po 6 letech se náš vztah začal rozpadat jako domeček z karet. Na vině jsem byla hlavně já, protože jsem začala toužit po změně a taky ve mě znovu propukla touha najít "tatínka." A tak jsem napsala sem na seznamku že hledám tatínka a myslela si, že najdu nějakého kamaráda na hraní, kterému se bude jeho role líbit stejně jako mě ta moje. Napsalo mi vás opravdu hodně a já taky hodně lidem odpověděla. Nejvíc jsem si ale psala s jedním Slovákem a to proto, že jsme si dokázali povídat ne jen o abdl, ale prostě o všem.  Rozuměli jsme si jako bychom se znali už dávno  :). A osud tomu dal, že můj vztah se tehdy rozpadl už nadobro a přestěhovala jsem se zpátky k rodičům a s hodou okolností zkončil i vztah toho mého kamaráda s jeho přítelkyní. Teď si hlavně nemyslete, že důvod byl v tom, že bychom my 2 mezi sebou něco měli. Opravdu jsme v té době byli pouze a jenom kamarádi, co kecají klidně i o počasí nebo vaření  :).

Přesto, že jsem musela bydlet znova u rodičů, připadala jsem si hrozně volná a začala si toho života nějak víc užívt, víc se scházela s přáteli, našla si novou brigádu. Taky mi napsal onen kamarád, jestli nechci přijet na víkend za ním na Slovensko, že budeme kecat, grilovat na zahradě a tak a já jsem si řekla proč ne. Psali jsme si už hodně dlouhou dobu i vyměnili pár telefonátů a tak jsem v něm měla důvěru i když nervózní jsem samozřejmě byla :). Věřtě tomu, nebo ne, ale ten víkend proběhl opravdu jen kamarádsky a bylo to prostě super. Loučili jsme se s tím, že se brzy musíme zase vidět. A to se taky stalo, když jsem ho na oplátku pozvala zase já do Čech. Jen druhý večer a taky trošku díky množství vypitého vína jsme jaksi překročili tu kamrádskou hranici a tehdy jsem se mu i poprvé ukázala v plínce, krásné, růžové, značky MyDiaper  :). No a po dalším společném víkendu jsme zjistli, že jsme do sebe zamilovaní jako blázen a začali spolu chodit. A pokaždé, co jsem přijela za ním na Slovensko jsem se víc a víc stávala malou holčičkou a on mým tatínkem i když do toho jsme samozřejmě taky byli partneři a dělali spolu věci, co dělají běžné páry.

No a tak je to vlastně až do teď, jsme spolu 2 roky a příští léto se budeme brát  :). Jak to probíhá, když máme víkend ala tatínek a holčička si můžete přečíst v naší povídce "Tatínkova malá neposeda." Ve zkratce jsem nejraději holčička tak na úrovni batolete, co nosí plenky a další dětské oblečky, jako bodyčka, dupačky, šatičky apod, miluje hračky a plyšáky a o kterou se s láskou stará její tatínek. Není to vždycky tak růžové jak se zdá, protože zatím nemáme možnost bydlet spolu na jednom místě a tak navzájem dojíždíme a je po 2 letech pro nás oba těžké když se musíme odloučit. Ale na druhé straně mám takto zajímavý život, protože jsem tak napůl malá holčička a jindy zase žiju život normání maldé slečny  :)

Vrchol ledovce pro nás nejspíš je se jednou odvážit vystoupit takto i mezi lidma a naschovávat se jen za zdmi domu  :). I když pár lidí, co nejsou abdl to o nás ví, nebo alespoň nějakou část a kupodivu jejich reakce byly zatím vždy dobré  :).

Offline fusak

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 149
  • Karma: 1
Re:Začátky ABDL, postoj a momentální situace
« Odpověď #3 kdy: Července 26, 2018, 22:47:44 »
Nuž, zažiť ABDL svadbu, to môže byť celkom výzva a súčasne zážitok v jednom. Budú pozvánky? Mal by som svadobný dar.  ;)
Každopádne, prekrížil som si palce aj na nohách, aby vám to vyšlo!

Offline skarfacee

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 81
  • Karma: 0
Re:Začátky ABDL, postoj a momentální situace
« Odpověď #4 kdy: Července 27, 2018, 09:42:23 »
Tak to je moc krasne jen tise zavidim a preji at vam to takhle skvele funguje  :)

Offline Pixiie13

  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 44
  • Karma: 2
Re:Začátky ABDL, postoj a momentální situace
« Odpověď #5 kdy: Července 28, 2018, 15:42:12 »
přijde mi trochu pokrytecké bát se mluvit o této zálibě a  chtít/zavidět najít si někoho stejného zaměření. přeci se jedná o kus vás, to se opravdu někdo stydí sám za sebe ??? nebo mu vadí že se někdo cizí zasměje ? to mi připadá stejné jako že většina řidičů nadává na stav silnic u nás a když se začnou opravovat začnou nadávat proč je to všude rozkopané. 

Offline skarfacee

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 81
  • Karma: 0
Re:Začátky ABDL, postoj a momentální situace
« Odpověď #6 kdy: Července 28, 2018, 23:34:55 »
no nevim tak najit nekoho se stejnym zamerenim asi neni uplne lehke  a pokud najdes nekoho bez zamereni pak nevis co muzes cekat jaka bude reakce a nevim ja osobne bych urcite nechtel aby to o me vedeli vsichni snad rodina jeste dobry  ale jsou i lidi kterym to nevadi to vsem rict stydlivost patri mezi jednu lidskou vlastnost a ta je u me velka ale kazdy to ma jinak  ;)

Offline djwiktor

  • 50 a více
  • ****
  • Příspěvků: 96
  • Karma: 1
Re:Začátky ABDL, postoj a momentální situace
« Odpověď #7 kdy: Srpna 01, 2018, 07:31:16 »
Doplnim aj ja trochu v kratkosti svoj pohlad na tuto temu. Plienky ma zaujimaju asi tak od mojich asi 13 rokov. Spociatku sporadicky, neskor ked som prisiel na to ze nie som sam, kto je iny, tak uz pravidelne.Zacinalo to klasicky asi ako z kazdeho - vzorky postou, neskor vzorky v lekarni, a nakoniec to skoncilo beznym nakupovanim pokojne aj v kauflande ( ked este predavali cellsan igelitove) a v lekarniach, kde som si obcas nechal aj poradit. Samozrejme doba internetu otvorila pandorinu skrinku a ukazala cestu odkial uz niet navratu ( a ani sa vratit nechcem :) )
Co sa tyka zdielania informacii o tom co mam rad a co mi je prijemne - zhruba 13 rokov to vie o mne najlepsi kamos, ktory sa k tomu postavil od zaciatku stylom - je to tvoja vec, tak si rob co chces, na to mas zivot aby si si ho uzival a nie riadil sa ostatnymi. Svojej najlepsej kamoske som o sebe povedal tak zhruba 70%, vratane plienok - tiez to zobrala uplne v pohode a za tie roky co sa pozname, k tomu ani nepadlo nijak vela diskusii. Proste kazdy to berie tak, ze to je nas zivot.
Co sa tyka zien - mal som dva dlhodobe vztahy, obe partnerky to vedeli od zaciatku, pretoze som taky, ze som s tym na ne vyrukoval hned ked sme sa spoznali, aby vedeli kto som a aky som - nerad sa pretvarujem a pretvarku rovnako nemam rad.  Bral som to tak, ze so mnou chcu byt, tak so mnou budu, ak nie, ide sa dalej.  A paradoxne je to asi najlepsi pristup aky clovek moze mat. Ak na vam niekomu naozaj zalezi, tak ho/ju vase zaluby nebudu tak extremne trapit a navyse vzdy rozumny ludia vedia najst kompromis. Napriklad s prvou ex sme mali dohodu, ze ked budeme spolu, tak bez plienok, ale inak si mozem robit co chcem. S druhou ex to bol uz volnejsie, pokojne som mohol v plienkach aj prist, pripadne spat u nej. Samozrejme vsetko s mierou. Ani jedna z ex vsak tuto zalubu so mnou nepraktikovala, druha ex to aspon vyskusala ale neoslovilo ju to. Tak som to ani dalej neriesil.
Okrem toho mam desiatky kamosiek, s niektorymi sa poznam aj osobne, s inymi si len roky pisem cez net, zhruba 80% z nich vie o mne asi vsetko vratane toho ze mam rad plienky. Zaujimave na tom je, ze ani jednej z tych, ktore to o mne vedia, to neprekaza a nemaju s tym absolutne ziadny problem. Samozrejme je to ale aj o tom, ze som aky som - tu v nasledujucich riadkoch sa najde urcite mnoho uzivatelov tohto fora, s niektorimi mam bohuzial ja rovnake skusenosti. Tym najvacsim problemom ktori podaktori maju, je OTRAVNOST.  Proste ludia nevedia kedy je dost a treba ubrat. 
Ano chapem, ze to potesi strasne, ak nejakej babe vyklopite svoje tajomstvo s plienkami, pripadne inymi vecami - ale uz si malokto potom uvedomi, ako je s tym otravny, lebo zrazu ma dotycny clovek potrebu sa k tomu vracat opakovane, a v kuse k tomu smerovat casom pomaly akukolvek debatu. A tak druha strana prestane mat zaujem.  Mam osobne skusenosti bohuzial s tym, stalo sa mi viackrat na pokeci, kam mi napisali niektori ludia z tohto fora, asi aj za to ze som tam bol v skupine ABDL. Super, hovorim si, vsak pokecame len tak trochu ze co a jak.   Lenze prd z toho - nebolo dna, kedy by mi nechodili otravne spravy typu - a dnes mas tiez plienku? A spal si v plienkach? A co mas dnes na sebe?  Samozrejme vsetkych tychto ludi som nasledne dal lock - aj som im napisal, ze ma nebavi kazdy den sa bavit len o tom istom dokola - ale nepomohlo.   Takze sumar - nebudte otravny!!  Toboz nie ked pisete nejakej zene. Preto mam taku uspesnost u druheho pohlavia s otvorenostou - lebo sice im poviem o sebe, ze mam rad plienky a tak, trochu im uvediem viac informacii ak chcu, ale potom s tym viac neotravujem a zmenim temu a bavime sa o uplne normalnych veciach. A ak nahodou to nevyjde, napriklad ze dotycna napise ze to uz je na nu prilis? Nic sa nedeje, slusne sa ospravedlnim s pochopenim toho, ze nie pre kazdeho to moze byt prekusnutelne susto. Rozlucime sa slusne a hotovo. Ziadne dramy ani kovbojky. Zivot ide dalej, treba si mavnut rukou a netrapit sa tym :) Ja sa za seba nehanbim za to aky som. Beriem to tak, ze ak niekomu to prekaza aky som, nenutim ho predsa aby sa so mnou bavil. Pokojne moze odist.

A k mojej holcicke, co asi urcite podaktorich z vas zaujima - Dakujeme vsetkym co nam praju. Ano, je ta najuzasnejsia osoba na svete, a aj keby nenosila plienky a nebola rada malou holcickou, tak by som ju miloval rovnako, pre to, aka je osoba. To ze tieto veci robi, ju robi este viac vynimocnou. Ako uz sama pisala, okrem tatinka a holcicky sme aj normalny dvaja mlady ludia, ktori maju aj normalne zaluby a konicky.  Tym ze sme od seba daleko, to mame tak 50/50, a je to velmi zaujimave ale samozrejme aj narocne. Najme ked sme spolu dlhsiu dobu, vsetko je uplne super a potom bohuzial musime zasa byt od seba vzdialeny stovky kilometrov :( .   Ale tak hadam aj to sa uz zlepsi az budeme spolu byvat :)  Este k tej svadbe - svadba bude normalna samozrejme, inak by to babky asi nerozdychali :D

Tolko k mojmu nazoru. Na toto forum chodim roky, spoznal som tu dost ludi zaujimavych, docital sa kopu noviniek a zaujimavosti nielen zo sveta ABDL. A spoznal som tu aj svoju zivotnu lasku samozrejme. 

Offline nobody

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 296
  • Karma: -4
  • jsem uzivatel
Re:Začátky ABDL, postoj a momentální situace
« Odpověď #8 kdy: Srpna 01, 2018, 08:38:22 »
Jen poznámka k té svatbě. Ono je oficiální čas ( úřad , Radnice , kostel,.......) A pak nebo předtím ( to už záleží na situaci nebo naplánování ) je tak zvaná rozlučka se svobodou. Jo a jedna poznámka:  nikdo přeci nemusí vědět co máte pod oblečením 😇