Znovu malým chlapečkem 7
Příprava na zápas , nepříjemná zpráva , zápas .
Omlouvám se za pravopis .
Když jsem se ráno vzbudil , tak Vlastík už v pokoji nebyl . Vstal jsem a šel se podívat z okna na moře. Když jsem si sedal , tak sem zcela jasně ucítil tu nálož v plence . Tak jako vždy jsem byl pěkně mokrej a taky pokakanej . Když jsem vstal , tak se plenka prohnula z toho extra nákladu co v ní byl . Při pohledu z okna sem se zarazil . Na molu stál Vlastík s velmistrem a dělaly divné pohyby . Připadalo mě , že ani nevnímají okolí .
,,Ahoj Jiříku , co tam sleduješ ? “ ozval se najednou za mnou Maty .
,,Pojď se podívat , Vlastík tam stím velmistrem tak nějak cvičí “ pozval sem ho k oknu .
Chvilku sme je oba pozorovali . Potom už vešel táta .
,,Ahoj kluci , tak šup nástup na přebalení a potom se jde na snídani . Tam se potkáme s Vlastíkem . Potom vyrazíme obhlédnout obchody , bude potřeba koupit Vlastíkovi úbor na zápas “ pozdravil nás on .
My se otočili od okna a šli do koupelny . Když jsem viděl Matyho ze zadu , tak měl tak jako já na zadečku pořádnou bouli od kakání . Musel jsem jít jako skutečné batole . Z nohama od sebe . Tatínek nás oba svléknul z pyžama a postavil do vany . Teprve tam nám sundal pořádně mokré i pokakané plínky . Zapnul sprchu a nejdřív nás pořádným proudem zbavil zbytků od kakání . Když vše spláchnul , tak přepnul sprchu na normální režim a důkladně nás umyl . Po osušení se šlo k němu do pokoje . Tam už měl připravenou podložku na přebalování . Na tu jsem si lehnul a za chvilku už sem byl zabalenej v plínce na denní použití . Po mě šel na řadu hned Maty . Když nás oba zabalil , tak po oblečení se šlo na snídani . U jednoho stolu na nás už čekal Vlastík .
,,Ahoj lidi , tak jak vám je po ránu ? Teda řeknu vám , že takové uvolnění jako dnes jsem už dlouho nezažil “ pozdravil nás z vesela .
,,Ahoj bráško , to jsem rád , že máš dobrou náladu . Co jsi to tam prosím tě vyváděl s velmistrem ? Viděl sem vás z okna oba “ pozdravil jsem ho já .
,,No víš bráško , to je právě uvolňující relaxační cvičení . Při něm se dostaneš do jakého si tranzu a vůbec nic kolem sebe nevnímáš . Tím se uvolníš a necháváš na sebe působit energii ze slunce a moře . Je to velmi důležité cvičení “ odpověděl mi on .
,,Jsem rád , že se citíš dobře Vlastíku “ prohlásil táta .
Po snídani sme zamířili na pokoj . Táta musel přebalit Vlastíka . Vzali jsme si peníze a šlo se ven na nákupy . Ve sportu vybral táta Vlastíkovi úbor na cvičení . Když si ho vyzkoušel , tak jsem musel uznat , že v něm moc dobře vypadal . Potom sme se všichni ještě procházeli po městě . Při procházce jsem se jako vždy pěkně počůral . Všimnul jsem si , že je Vlastík zase nějakej zaraženej .
,,Co je bráško , ráno jsi měl super náladu . Co se děje ? “
,,No já nevím zda se mě nebudete smát , ale tam při tom cvičení sem někoho viděl stát na molu . A ta osoba by tam být neměla “ .
,,No smát se ti nikdo nebudeme . Koho jsi tam tedy viděl ? “ .
Když mě Vlastík odpověděl , tak mi bylo líto , že jsem se ho zeptal .
,,No stála tam maminka a usmívala se na mě . Taky mě řekla , že je jí už dobře , nic jí prej nebolí , ať ten zápas vyhraju a , že je na mě velmi hrdá za to co jsem dokázal . Hlavně se prý nemám trápit a potom zmizela “ pověděl mi on se smutkem v očích .
,,No Vlastíku zjistím na hotelu co se děje v nemocnici jo ? “ odpověděl mu zaraženě táta .
,,Tak jo strejdo , ikdyž nemám z toho moc dobrej pocit “ řekl Vlastík .
Potom sme se vrátili na hotel . Protože byl čas oběda , šlo se rovnou na něj . Po obědě nás tatínek přebalil do čistéhých plínek a poslal do pokoje si odpočinout . Leželi sme asi tak deset minut když mě zavolal táta .
,,Jiříku je to hodně smutné , ale Vlastíkova maminka dnes ráno v nemocnici zemřela . Ten čas se schoduje stím kdy jí viděl na tom molu . Ikdyž mi lékaři v tohle zrovna nevěříme , tak bych řek , že se sním přišla sama rozloučit . Jestli chceš tak mu to řeknu já sám a nebo mu to pověz ty . Každopádně se to musí dozvědět . Bude dobré když na ten zápas zítra půjde . Jinak tady zůstaneme podle plánu . Nesmíme nechat , ale Vlastíka moc o samotě . Bude to pro něj těžké . Po návratu se bude muset vyřešit hrozně moc věcí . Taky se tě rovnou teď zeptám , zda nebudeš nic mít pro ti , když Vlastíka oficiálně adoptuju a stane se skutečně členem naší rodiny . “ pověděl mě táta .
,,Tati to je hrozný jak to dopadlo . No já mu to tedy řeknu sám . Proto jí on viděl na tom molu . To znamená , že se sním přišla skutečně sama rozloučit . No je jasné , že mi to nevadí . Budu jen rád , že Vlastík bude u nás “ odpověděl jsem mu já .
Do pokoje jsem se vracel jak nejpomaleji to šlo . Přemýšlel sem , jak celou věc Vlastíkovi mám povědět . Když jsem vešel do našeho pokoje , tak stál bráška u okna . Jen se na mě otočil a podíval se mi do očí . Měl v nich strašnou bolest a smutek .
,,Bráško je mi to jasné . Maminka zemřela viď ? “ zeptal se mě .
,,Vlastíku , bráško můj je to skutečně pravda . Tam na molu se s tebou přišla rozloučit “ pověděl jsem mu já a hned šel k němu .
Pevně sem ho objal a on se potom rozbrečel . Maty který ještě ležel hned vstal a šel k nám .
,,Vlastíku to mě moc mrzí , že to takhle dopadlo “ řekl mu a tak ho objal .
Do pokoje potichu vstoupil táta . Posadil se na postel . Když ho Vlastík uviděl šel k němu . Tatínek ho beze slova objal a pevně ho držel v náručí . Po nějaké době se Vlastík trochu uklidnil . Stačil jsem si všimnout , že tak jako tenkrát u něho doma , tak i teď se pokakal při tom do plínek . Pustil to úplně volně rovnou do plenky . Na zadečku se mu udělala pěkná boule . Tatínek ho hladil po hlavě a jednou rukou ho popleskával po právě naplněné plínce .
,,Vlastíku , je mi to skutečně hrozně moc líto . Víš , ale ona byla skutečně velmi težce nemocná . Teď už má klid a ty jí ho dopřej . Jinak jsem to říkal už Jiříkovi a teď se zeptám i tebe . Chtěl bych tě adoptovat , to znamená , že by si se stal oficiálně členem naší rodiny . Klidně si to můžeš rozmyslet pokud chceš . Teď půjdeme kluci k moři . Jinak Vlastíku na zápas zítra jdi , pokud je to možné půjdeme se na tebe všichni podívat a budeme ti fandit “ pověděl táta .
,,Jo tak dobře strejdo , asi si nemůžu stejně moc vybírat . Budu jen rád , když si mě necháš u sebe . No v první chíli mě napadlo , že bych zápas zrušil , ale jak jsem říkal , tam na molu sama maminka chtěla abych šel bojovat “ odpověděl mu on .
Po převléknutí do těch speciálních plavek se šlo k moři . Když sme vyhledali volné slunečníky tak jsme my kluci šli do moře . Vlastík mnoho nemluvil , věděl sem , že se musí stím smutkem sám vyrovnat . Po chvilce sme se vrátili na naše místa . Kousek od nás ležel na lehátku velmistr stím druhým mužem . Chvilku pozorovali Vlastíka , když ten druhý něco pověděl velmistrovi a ten se vydal k nám .
,,Pojď semnou na chvilku Vlastíku “ vyzval ho k odchodu .
I na tu vzdálenost jsem slyšel a očem se baví .
,,Vlastíku jeho svatost se tě ptá co se stalo ? Vidí na tobě , že jsi trochu jiný , prý vnitřně rozhozený “ pověděl mu on .
,,Dnes ráno mě zemřela maminka . Bylo to v době naší meditace velmistře . Já jsem jí na tom molu dokonce spatřil . Řekla mě , že je jí už dobře a prej mám jít na ten zápas . Taky mě pověděla , že je na mě hrdá “ pověděl mu on .
Jeho svatost něco k němu říkala .
,,Jeho svatost ti říká , že se její duše s tebou skutečně přišla rozloučit . Prej jí máš nechat v klidu jít a moc se netrápit jejím odchodem . Pokud by ses trápil , tak její duše uvízne na tomto světě a nemůže odejít do světa klidu . Je taky dobře , že jdeš do toho zápasu . Tchuan – Sin už přistál a bude tady každou chvilku . Zápas se bude konat ráno hned po snídani a tvoje nová rodina ať tě doprovodí . Přijedou také ostatní mistři a mnoho jiných trenérů se na tebe podívat . Zápas o čest se totiž konal naposledy před více než sto lety . Je to tedy velká událost . Tam se opět uvidíme “ pověděl mu on .
Vlastík se k nám vrátil a lehnul si na lehátko .
,,Tak jak se bráško cítíš před tím zápasem ? Hele doufám , že vyhraješ . “ pověděl jsem mu já .
,,No bráško cítím se dost mizerně , ale vyhraju ho pokud možno ikdyž bude asi můj poslední . Pokud se to povede tak ho věnuju mamince “ řekl mi on .
Chvilku sme leželi a opalovali se . Potom se šlo ještě znova do vody . Po návratu na pokoj nás tatínek zabalil do plínek a šlo se na večeři . Vlastík nedal jinak , že bude jíst jen lehké jídlo . Dal si rybu a zeleninu .
,,To víte nemůžu se před zápasem nacpat “ pověděl nám všem .
Najednou ztuhnul a podíval se ke vchodu .
,,Co je bráško ? Co tam vidíš ? “ zeptal jsem se ho hned já .
,,To je on . Už je tady . Tchuan – Sin přiletěl na zápas “ pověděl nám on a ukázal na jednoho kluka .
Byl to Číňan a nesl se dost hrdě . Za náma se ozval velmistr .
,,Nese se hrdě jako páv a to ho porazí . Má hlavu nahoru a nevidí si pod nohy . V našem sportu je hrdost to nejhorší co může být . Pokora a skromnost je klíč k úspěchu . Máš Vlastíku velkou šanci zítra . Je dobré , že dnes jíš střídmě . Zítra pro tebe ráno přijdu “ pověděl nám on .
Po jídle sme se ještě chvilku procházeli po městě . Ikdyž Vlastík nechtěl , tak musel jet na vozíku . Po návratu na pokoj nás tatínek přebalil do plínek na spaní .
,,Tak jo Vlastíku , ráno se neuvidíme tak až na zápase . Přeji ti abys ho vyhrál . Snaž se na nic
nemyslet , jen na ten zápas . Chci ti taky říct , že ať to dopadne jakkoliv jsem na tebe hrdý . Jsi velmi odvážný a je vidět proč chceš bojovat . Jen na sebe dávej prosím tě pozor “ pověděl mu táta a objal ho .
Potom se už šlo spát . Než jsem usnul , tak sem slyšel , že Vlastíka přemáhá zase smutek . Ikdyž se snažil tlumit vše dekou , bylo mi jasné , že opět brečí . Vylezl jsem z postele a šel si lehnout k němu . Pevně sem se k němu přitisknul a objal ho . Jasně sem cítil jeho plínky na mých . Takto v obětí sme usnuli .
Když sem se ráno vzbudil , byl Vlastík už zase pryč . Za chvilku byl vzhůru i Maty .
,,Ahoj Jiříku , tak co myslíš jak to dopadne ? Já si hrozně moc přeju aby Vlastík vyhrál . Byla by to pro něj po tom včerejšku náplast na bolest kterou v sobě má “ pozdarvil mě on .
,,Ahoj Maty , no to si přeju taky . Jsem zvědavej jak to dopadne .” pozdravil jsem se sním .
Za chvilku pro nás přišel táta . Po přebalení do čistých plínek se šlo na snídani . Po ní vzal z pokoje fotoaparát a taky kameru a šlo se na zápas . Hned vedle hotelu byla tělocvična . U vchodu nás čekal Vlastíkův mistr z našeho města .
,,Dobrý den vám všem přeji , čekám tady na vás abych vás uvedl na vaše místa . Vlastíka uvede do zápasu sám velmistr . Doufám , že vyhraje . On na to má “ pověděl nám on a uvedl nás dovnitř .
V sále bylo dosti velké množství lidí . Na jedné straně seděla obklopena staršími lidmi jeho svatost .
My se posadili naproti podiu . Za chvilku se ozvalo zazvonění a hlediště se ponořilo do tmy . Svítilo se jen uprostřed kde byla žíněnka a na ní kruh . Za zvuků hudby do sálu vešel nejdřív ten Tchaun – Sin . Přivítal ho potlesk pár lidí . Potom v doprovodu velmistra vstoupil Vlastík . Začali sme s tátou a Matym zuřivě tleskat a přidali se k nám ještě další a jak jsem si všimnul i jeho svatost a velká část lidí kolem něho . Přes tlumočníka začala mluvit jeho svatost .
,,Vážení přítomní , vítám vás všechny na dnešním zápasu cti . Vyzyvatel Tchuan – Sin a Vlastík se dnes utkají o čest . Oba nechť předstoupí a zde před námi slíbí , že budou bojovat čistě a podle pravidel . Hraje se na tři vítězství tedy kdo získá tři body je vítěz “ .
Oba skutečně přišli před něho a složili slib , že budou čistě bojovat . Potom se každý vzdálil do své části . Po chvilce vstoupili do kruhu a rozhodčí je přiměl k pozdravu . Když to udělaly , tak mávnul praporkama a začal zápas .
Cítil sem , jak jsem se samým vzrušením pořádně počůral do plínek .
Protivník Vlastíka začal útočit . Ten jeho útoky celkem spolehlivě odrážel . Ani jsem chvilkama nestíhal sledovat rychlost boje . Nikdy mě nenapdlo , že je Vlastík tak rychlej . V jednu chvíli , ale neodhadnul asi útok protivníka a skončil na zemi . Soupeř se na něj ještě chtěl vrhnout , ale vtom mu zabránil rozhodčí . Na tabuli se rozsvítilo skore 1:0 pro jeho soupeře . Vlastík vstal , ale po chvilce byl sražen znova a prohrával už o dva body . Začlo mě být úzko z toho , že asi prohraje .
Najednou si ho zavolal velmistr a něco mu pošeptal , on jenom přikývnul . Když se Vlastík vrátil zpět , tak soupeř znova zaútočil . Vlastík se mu rychle vyhnul a dobře mířeným kopem ho poslal na zem . Skore bylo v tu chvilku 2:1 pro Číňana . Vlastík jako by tímto zásahem dostal znova sílu . Než začal nový boj , všimnul jsem si , že Vlastík trochu kroutí bolestí obličej . Bylo mě jasné , že jeho páteř dostává pořádně zabrat . Kouknul sem na tátu a ten to taky asi tak viděl . Za chvilku se pustil do soupeře jak dravá voda . Po dvou úderech byl ten Číňan mimo kruh a skore se vyrovnalo . Potom se stalo něco co jsem moc nechápal jak to mohl odhadnout a udělat . Když se Vlastík vracel na svoji část , tak se ten kluk za ním rozeběhnul a už nastavoval nohu ke kopu . Vlastík udělal najednou salto vzad a při dopadu ho trefil pod koleno . Kluk skončil na zemi . Skore bylo 3:2 pro Vlastíka . Rozezněla se fanfára a všichni povstali a začali tleskat .
Vlastík když to viděl , tak se taky položil na zem a dal si ruce do dlaní . Viděl jsem , jak k němu běží hned velmistr a taky mi se k němu rozeběhli . Jeho soupeř mezitím vstal a se skloněnou hlavou hned odešel pryč .
,,Co je Vlastíku ? Záda máš v pořádku ? Neprasklo ti v nich “ ptal se ho hned starostlivě táta .
On jen dal ruce od obličeje a bylo vidět jak mu tečou po tvářích slzy dojetí .
,,Já to dokázal .Vyhrál jsem “ řekl nám on se slzami v očích .
,,Věděl jsem Vlastíku že to dokážeš “ pověděl mu velmistr a hned odešel od nás pryč .
,,Bráško to je super , moc ti to přeju . Byl jsi úžasnej . Tohle jsem nikdy neviděl “ pověděl jsem mu já .
K mé radosti se přidaly i táta s Matějem . Potom sme všichni vstali . Na bráškovi bylo vidět , že ho vstávání bolí . Bylo mi jasné , že si hnul s páteří , ale nechce to přiznat . Přicházela k nám jeho svatost doprovázená velmistrem a mistrama . V ruce nesl tento muž nějakou košili a taky čepici tmavě červené barvy . Tu měl na sobě i velmistr . Bylo mě jasné , že se chystá pasování brášky na velmistra . Když k nám přistoupili , tak pokynul Vlastíkovi aby šel k němu . Potom slavnostně promluvil .
,,Vážení přítomní , je nám velikou ctí oznámit , že souboj o čest vyhrál Vlastík . Zároveň z moci svého úřadu svěřeného mě bohem a lidmi jej jmenuji od této chvíle velmistrem . Nechť sám bůh žehná jeho kroky celým životem “ prohlásil .
Táta který si vše natáčel na kameru se neudržel a také jemu začali téct po tvářích slzi jako mě .
,,Jiříku tohle je ohromné . To dokázat je něco nepřestavitelného kort po tom úrazu a v jeho věku “ pošeptal mě Maty s dojetím v hlase .
Ostatní mistři se schromáždili kolem Vlastíka a oblékli mu košili a posadili na hlavu čepici . Taky dostal ještě veliký pohár . Ten vlastík při přebrání políbil a zvednul ho nad hlavu . Když se díval nad sebe , tak si něco povídal . Jeho svatost mu podala ruku a řekla mu .
,,Jsem rád , že jsi vyhrál . Od této chvíle jsi nejmladší velmistr v naší historii . Budeš uveden mezi naše hlavní bojovniky u nás v Číně do síně slávy Kung – Fu . Zůstaň takový jaký jsi , pokorný a skromný . Potom bude celý tvůj život velké vítězství “ .
Ostatní mistři se před ním uklonili a hned ho nazývaly velmistrem .Vlastík celý rozechvělý je taky pozdravil a šel k nám . S náma čekal i velmistr .
,,Věděl jsem to , že vyhraješ . Od této chvíle sme si rovni . Oba jsme velmistři Vlastíku . Jen jak říkala jeho svatost zůstaň takový jaký jsi “ pověděl mu on .
Odešli sme na náš pokoj .
,,Uf je to za mnou . Hele já se snad štípnu jestli se mě to všechno jen nezdá . Já tomu nemůžu pořád uvěřit “ ozval se Vlastík který měl ještě stále v očích slzy dojetí .
,,Byl jsi úžasnej Vlastíku . Ne není to sen , dokázal jsi to . Jen se tě hned zeptám . Co záda ? Musíš je celkem dost cítit je to na tobě vidět “ ozval se táta .
,,No záda docela dost bolí strejdo . No asi to byl skutečně můj poslední zápas . Prostě vrcholu jsem dosáhnul , tak co si přát víc “ odpověděl mu on .
,,Dobře Vlastíku , chci abys až do konce pobytu u moře používal na ven vždy ten vozík . Tady po hotelu se můžeš pomalu pohybovat normálně . A žádné prudké pohyby samozřejmě . Po návratu tě vezmu hned na vyšetření a tam se uvidí co bude s tebou dál . Tak a teď se jde slavit tvůj trumf . Před tím vás samozřejmě přebalím všechny do čistého a suchého “ prohlásil táta .
,,Hele bráško , jak jsi to udělal při tom konci zápasu . Salto v zad musí být hrozně těžké a taky jsi zase věděl , že se na tebe chystá ze zadu ? “ zeptal jsem se ho já .
,,Jo máš pravdu bráško , salto na zad bez možnosti odrazu je skutečně těžké . Z něho mě právě bolí ty záda nejvíc . Jak jsem ti už říkal , musíš se naučit vcítit do myšlení soupeře . No a taky už vím jak on bojuje “ odpověděl mi Vlastík .
Po výměně plínek sme šli do restaurace jako by na oběd . Po cestě jsem se Vlastíka zeptal .
,,Hele bráško , když jsi přibýral ten pohár a dal nad , co si to říkal ? “ .
,,No řek jsem jen , to je pro tebe maminko a děkujiti za vše “ odpověděl mi on .
Místo do hlavní části , sme zamířili do salonku . Tam už na nás čekalo shromáždění mnoha lidí . Byly tam všichni mistři a taky samozřejmě velmistr a jeho svatost . Vlastík byl usazen právě vedle nich . Potom nastali doslova hody . Jídla bylo tolik , že se nedalo ani sníst . Když byla trochu uvolněná atmosféra , tak se jeho svatost sebrala a s několika mistrama se z Vlastíkem a velmistrem rozloučili . Já si na pokyn Vlastíka přesednul k němu
Pokračování příště .
