Autor Téma: Znovu miminkem 8 2/2  (Přečteno 3744 krát)

Offline MiTomášekMi

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 98
  • Karma: 5
Znovu miminkem 8 2/2
« kdy: Dubna 12, 2018, 16:06:19 »
      Maminka

     „Mamí koukej.“ Šťouchá do mě Nikolka a ukazuje na Tomíka. Spí. „Spinka, tak to zkus taky prdelko.“ Nikolka jen zakývala a hned se taky přitulila. Byla jsem obklopená. Každý se ke mně mačkal z jedné strany. Přemýšlela jsem nad tím Tomáškem musím si s ním promluvit někdy ale teď to radši nechám. Chudáček měl to asi těžké. Po chvilce přemýšlení. Jsem zjistila že Nikolka už taky spí. Zavřela jsem oči a přemýšlela nad tím jak děti odpoledne zabavím. Ale nakonec jsem taky usla.
 
     Probudila jsem se až když se Nikolka převalila. Páni spala jsem hodinku. Oba ještě spali. Tak jsem došla pro knihu stolních her ať jsi něco zahrajeme až se vyspinkají. Rovnou jsem vzal i plínky a přebalovací podložku a věci na přebalování. Aby jsme pak nemuseli chodit nahoru. Když jsem dorazila dolů tak Nikolka už byla vzhůru. „Tak jak jsi se vyspinkala princezno.“ „Dobře ale potřebuju čůrat.“ Ty jsi se nepočůrala když jsi spinkala. Ty jsi moje šikulka. tak pojď já tě rychle vezmu na nočníček.“ Čapla jsem Nikolku a šli jsme nahoru. Já věděla že jsem něco zapomněla. A teď už vím i co. Rychle a jsem ji položila na nočníček. A pochválila došla jsem ji narazit šťastné smajlíka za obědové spinkání bez počůrání. A šla zpátky za Nikolku. Už byla vyčůraná a i plínku jsi natáhla sama. „Ty jsi moje malá šikulka.“ Vylila jsem nočníček a opláchla ho. A vyrazili jsme dolů. Po cestě jsme se stavili ještě v kuchyni kde  jsem udělala do termosky čaj. A Nikolce dala sušenku za to jak je šikovná. A rovnou vzala i balíček sušenek abychom si pak dali dole všichni. Nikolka mi pomohla vzít dolů věci. Sama bych to neodnesla spolu s ní. Chtěla jsem jí pochovat aby nebyla špatná z toho že jí teď moc chovat nemůžu. Tomášek furt spinkal ale už jsem si řekla že ho radši probudím aby spinkal večer. Posadila jsem Nikolku a odložila všechny věci. Připravila jsi  podložku  a ostatní věci na přebalování.  A začala budit Tomíka. „Tomášku vstáváme.“ A trošku jsem mu zahýbala dudlíčkem. Jen  zamručel a otočil se. „Vstáváme zlatíčko přece neprospíš celý den. Ty lenochu jeden  že já tě zmučím.“

Tomášek

         Asi jsem spal dlouho ale klidně bych ještě spal. Podíval jsem se na maminku a usmál se. „Koukám že se nám tu někdo dobře vyspinkal co.“ „Hmm maminko mě je horko.“ „Tak s tím něco uděláme dobře. Ale nejdřív pojď vyměníme plínku dobře.“ Maminka mě jen přesunula kousek vedle na nějakou podložku. A hned mě svlékla a já tam ležel jen v plínce a ponožkách. Před maminkou jsem se nestyděl tolik ale vedle mě seděla Nikolka a koukala na mě. Před tou jsem se furt strašně styděl. Maminka mi rozlepila plínku která už by toho podle toho jak vypadala moc nevydržela. Hned jak ji odklopila jsem se zakryl rukama. Maminka mi je jen dala na stranu a začala mě otvírat. Pomalu jsem si tam vracel ruce ale maminka to zatrhla. „Nedávej mi  sem ty ručičky zlatíčko.“ A vzala mi je jednou rukou přidržela na bříšku. Už jsem nemohl nic jen dudlat svůj dudlíček. Sestřička se furt  koukala chtělo se mi brečet. Ale snažil jsem se to vydržet. Navíc se mi ten dole začal ožívat. Snažil jsem se ale vůbec neposlouchal. Maminka dělala že to nevidí. Když mi utřela piňďu a okolí tak mi pustila ruce a chytla mě za nohy a nadzvedla je do vzduchu takže jsem na ně měl vystrčenej zadek. To už mi slza ukápla ale furt jsem se snažil držet. Maminka mě rychle doutřela, zapudrovala a zabalil do nové plínky. Špinavou plínku a ubrousky s podložkou hodila do pytlíku zauzlovala. „Tak a teď tě zmučím lumpe.“ A hned mě začala lochtat. Jsem strašně lochtivej tak jsem sebou strašně házel a křičel. Ale všichni jsme se u toho strašně smáli. Pak toho maminka nechal a podívala se na sestřičku.  „A co ty se tu směješ že tě zmučím taky.“ Ale u toho už ji povalovala a začínala lochtat. A pak nás lochtala na střídačku a nebo oba najednou. Byl to strašná sranda. Pak maminka řekla že stačí. Já sem u toho ztratil svůj dudlíček tak jsem se dal hned do hledání. Sestřička se šla napít. To jsem moc neřešil už mi došlo že o tohle se nemusím starat že mi pak dá napít maminka nebo sestřička. Maminka mě pozorovala jak zmateně hledám a pak povídá. „Hledáš tohle zlatíčko.“ A ukazuje mi dudlíček. Hned přikyvuju. Tak mi ho maminka podává rovnou do pusinky a u toho povídá. „Ty seš moje zlatíčko malinký.“ Hned začnu dudlat začalo se mi to strašně líbit. „Není ti už zima.“ „Nehy.“ „Co jsem ti říkala o tom povídáním s dudlíčkem.“ Říká mi maminka a u toho mi sním hýbe v puse. Jen se na ní směju.
   
      „Maminko můžu si pochovat brášku ještě jsem si ho pořádně nechovala.“ „Dobře pokud to Tomáškovi nevadí a dáš mu aspoň nabumbat ano.“ Sice se mi moc nechtělo ale odsouhlasil jsem to. „Tak si sedni támhle na křeslo a já ti Tomáška přinesu.“ „Dobře.“ Maminka mě vzala a posadila mě na sestřičku takže to vypadlo že mě chová. A pak ji podala flaštičku. A sestřička mi vytáhla dudlíček a dala mi pít z flašky.  „No vy jste moje zlatíčka. Já vás tu chvilku nechám a odskočím jsi jen na malou. Tomášku já ti dojdu pro bodíčko abys nenastydl ještě takové horko není. Ale dupačky dáme až večer dobře. Nikolko dohlédni na to aby Tomášek vypil aspoň půlku lahvičky dobře. Já tu budu hned tak žádný lumpárny.“ Maminka hned běžela.  A až když to řekla tak mi to došlo. Já na sobě mám jen plínku a ponožky. Ale to je skoro stejné jako kdybych byl úplně nahý. Během chvilky jsem zase zrudnul. Strašně sem se styděl. Už aby tu byla maminka. Maminka naštěstí byla za chviličku zpátky. Ale hned si nás začala fotit. Proč to proboha dělá. Už zas mi bylo do breku ale naštěstí jsi udělal jen pár fotek. Tak jsem se nerozbrečel. Vypil jsem flaštičku nakonec skoro celou. A to jsem si myslel že nezvládnu ani tu půlku. Maminka mi dala do pusinky můj dudlíček a začala dělat zase nějaké fotky. Proč když už jsi nás fotila. Podíval jsem se na sestřičku ta taky dudllala. Aha proto jsi nás furt asi fotila museli jsme vypadat komicky. Ale vůbec se mi to nelíbilo. Tak jsem natáhl na maminku ručičky a přes dudlík zahuhlal „zima.“ „Tak pojď já tě obleču. A co jsem ti říkal o tom mluvení a dudlíčkem.“ Jen jsem se na maminku usmál. A ta mě za to trošku polochtala. . Pak mi začala oblékat bodíčko a ptá se „Nemáte hlad.“ Provokativně říkám přes dudlík že ne. „Ty uličníku lochty lochty lochty.
   
      Tak a co chcete dělat přinesla jsem knihu her tak jsi zahrajem nebo chcete něco jiného.“ Docela bych si zahrál celý den jsem se jen válel. Tak jsem se podíval na maminku a zase jen zakýval hlavou. Sestřička chtěla taky hrát. Bylo tam asi deset her. Sestřička vybrala hru Bambi. Tak jsme si nejdřív zahráli tu. Já zase seděl na mamince a sestřička seděla naproti nám. Sice jsem házel jen kostkou ale i tak mě to bavilo. Sestřička vyhrála, protože já a maminka jsme šlápli na políčko vrať se zpátky na políčko jedna. Pak jsem vybíral hru já. Vybral jsem tři prasátka. Hrálo se to skoro stejně. Ale po chvilce hraní se objevil problém. Přišla na mě potřeba jít na velkou. Chvilku jsem se to snažil zadržet. Ale moc to nešlo. Tak jsem to zkusil na maminku. „Já potřebuju kakat.“ Zašeptal jsem jí do ucha. Na to mi zašeptala. „Máš plínku.“ To jsem slyšet nechtěl. Tak jsem to ještě zkusil. „Nemohl bych na nočník.“ „Na to jsi ještě moc malinkej, a už  o tom nechci víc slyšet.“ Sestřička na nás nechápavě koukala celou dobu jsme na sebe šeptali. Ale bylo jí to asi jedno co řešíme. Hráli jsme dál. Já sem se všeljak kroutil. Nechtěl jsem to pouštět do plínky. Furt jsem proti tomu měl odpor.  Ale maminka věděla co dělat. Začala mi masírovat bříško a během chvilky jsem už neměl moc na výběr. A za chvilku jsem už cítil jak to jde pomalu ven. Tak jsem zatlačil a pustil to všechno do plenky. Čekal jsem že to bude hned všude smrdět ale nic jsem necítil. Myslel jsem že mně maminka hned přebalí ale nejdřív jsme to dohráli.  Sice to byla jen malá chvilička ale vůbec se mi to nelíbilo.  Sedět v pokakané plínce bylo strašný. Nevím jestli jsi na tohle zvyknu. Tentokrát vyhrála maminka. Konečně mě mamka vezme přebalit. „Maminko já potřebuju kakat.“  Ozvala se sestřička. „Já musím přebalit Tomíka tak já tě posadím na velký záchod tady dole jo ale musíš mi slíbit že do něj nespadneš.“ „Jooo tak joo slibuju.“  Maminka mě vzala a dovedly jsme sestřičku k záchodu kam jí mamka posadila. „Tak tu počkej a nedělej kraviny já mezi tím dojdu přebalit Tomáška a pak sem přijdu dobře.“ U toho mě maminka zvedala ze země kam mě předtím posadila aby dala sestřičku na záchod. „Neboj mami.“ Hned jsme vyrazili nahoru. Jak mě maminka předtím posadila a pak vzala do ruky tak se mi to rozpatlalo úplně všude. Bylo mi z toho do breku. Ale nechtěl jsem zase brečet tak jsem se držel. Když mě maminka začala svlékat tak se vyvalil puch. „Tady nám někdo připravil pro maminku dáreček. No kdo to byl.“ Po tomhle mi ukápla slza strašně jsem se styděl furt jsem si na to pořádně nezvykl. Maminka si toho asi všimla protože přestala mluvit a rychle mě jen přebalila a na konci jen dodala. „Táák a už je naše miminko zase čisťonký.“ A  vyrazili jsme zpátky za sestřičkou mě maminka položila na gauč a řekla mi ať počkám a nezlobím a šla za sestřičkou. Během chviličky byli obě zpátky. Tentokrát vybírala hru mamka. A já zase prohrál ale to mi bylo jedno. Zahráli jsem si pak ještě jednu. A pak maminka oznámila že se půjdeme koupat.

        Maminka mě zase umyla jako minule. Pak mě zabalila do toho medvídkového župánku. A sedli jsme si vedle sestřičky která jsi hrála s bublinkama. Strašně jsem se divil že se vůbec nestydí asi si na to už zvykla.  Nevím jak dlouho jsme tam byli ale pak mě maminka zase odnesla a oblékla. Tentokrát jsem dostal ještě navíc přes bodíčko šortky. Pak maminka oblékla sestřičku a šli jsme zase dolu. Sestřička po cestě vzala nějakou další hru. Maminka mě zase položila na gauč a odešla s tím že jde zařídit večeři. Sestřička mezi tím připravovala hru a mě u toho vysvětlovala pravidla. Byla to hra loupežníci. Když maminka přišla zpátky tak vše už bylo připravené. Ale nic k jídlu nenesla. Už jen to zařídit jídlo mi přišlo zvláštní. Asi něco objednala. Tentokrát jsem seděl vedle maminky. Ale to mi nevadilo přece jenom musím být taky docela těžký. Jen jsem si o maminku opřel hlavu to mi stačilo. Tahle hra mě bavila víc než ty předchozí. A byla taky na delší dobu. Hráli jsme tak hodinku a mamce zazvonil telefon. Tak nám řekla Ať tu počkáme a šla pryč.

Maminka

   „Ahoj Zdendo.“ „Ahoj, hele dneska to není s obrázkem ztratil se kluk co to dělal. Ale jeho tradici u tebe jsem dodržel tady máš krabici s kouskem jako vždy. Vevnitř je letáček s fotkou kdyby jsi něco věděla tak mi zavolej. Dneska o něm bude i reportáž na primě. Je to strašný co se děje doufám že je v pořádku. Hele musím letět mám toho teď hodně tak ahoj.“ „Ahoj.“ Pak se podívám nejdřív se najíme Nikolka už skučela že má hlad. A Tomášek ho už musí mít taky.

Tomášek

       Jééé pizza. Měl jsem radost když jsem viděl mamku s pizzou vždy jsem jí měl rád. Když jí mamka položila na stůl tak mi přišlo že jí znám. Ale plno pizzerií má stejnou krabici tak jsem to neřešil. Ale když jí mamka otevřela tak mi hned bylo jasné kde jsem a u koho. Chvilku jsem na to koukal a pak jsem řekl. „Svatková Lucie. Malá dětská a velká půl sýrová a půl šunková.“ Sestřička s mamkou na mě chvilku koukali. A pak mamka šáhla po krabičce ve který byl jeden kousek. Vím to protože jsem to u ní zavedl já aby taky ochutnali jinou pizzu furt jsi objednávali tu samou.  Mamka z krabičky vytáhla nějaký papírek ale ten jsem neznal. Chvilku na něj koukala a pak se podívala na mě. Nechápal jsem o co jde. Pak ho na mě maminka otočila. Byla na něm moje Fotka a nápis hledá se. Hned sem po něm šáhl a chtěl jsi ho celý přečíst. Maminka chvilku váhala ale pak mi ho dala. Hned jsem začal číst. Byly tam o mě nějaké informace a číslo na Zdendu a policii kam volat v případě informací o mě. Dokonce tam stálo že za můj nález Zdenda vyplatí nálezný. Docela mě to potěšilo byl to sice můj šéf ale občas mi připadal spíš jako táta. Měli jsme spolu dobrý vztah. Na konci odkazoval na nějakou reportáž z televize prima. Podíval jsem se na maminku a ukazuju jí to. „Chci to vidět.“  „Za chvilku to budou dávat. Je to dneska. A chci se neříká.“ Říkala to dost rozechvěním hlasem. „Promiň maminko mohl bych to vidět prosím.“ Bylo na mamince vidět že neví co dělat. Tak jsem pokračoval. „Neboj maminko mě se tu líbí až na pár věcí já nechci utéct nic jen bych to chtěl vidět.“ „Můžeme jsi promluvit.“ „Jo proč by ne maminko.“ „Tak pojď za mnou.“ Vyrazil jsem za maminkou v těch plínkách se chodilo docela špatně musel jsem vypadat komicky. Mamka mě zavedla do koupelny kam jsme si sedli na vanu. Já hned začal trochu jsem se bál že mě dá maminka pryč líbilo se mi tu. „Maminko já tu fakt chci zůstat mě se tu líbí až na to kakání do plínky.“ „Já ti věřím ale trošku se bojím to doufám chápeš. Vím že se ti o tom mluví špatně a asi o tom nechceš mluvit ale musím to vědět. Oni na tebe byly tví rodiče zlý.“  „Můj otec hodně pije a matka jsi našla přítele začala na nás kašlat. Asi tři roky na zpátky se rozvedli a to to začalo být ještě horší. A  rok a půl na zpátkek jsem začal pracovat u Zdendy v pizzerii proto vás znám byly jste známí zákazníci jen jsme se nikdy neviděli. A pamatoval jsem si vás protože jsi furt dáváte to samí. A navíc se do vás Zdenda zamiloval. Můžu se taky na něco zeptat.“ „Já vím pozval mě na rande ale to jsem měla ještě manžela. Tak proto se ti tu líbí.“ „Hmmm asi jo.“ „Na co jsi se to chtěl zeptat.“ „Omlouvám vím že je to blbé ale docela by mě to zajímalo. Proč jsi nepořídíš normální miminko.“ „Víš to je těžké. Já mám poškozené orgány od narození. Takže nemůžu mít děti. A adopci mi neschválili protože když jsem byla mladší tak jsem provedla blbost a mám to v papírech a už se toho nezbavím víš.“  „Aha to je mi líto. A kolik ti vůbec je maminko. A co jsi provedla.“ „Tím se netrap mám přece vás dva. Je mi třicet tři let. Proč se ptáš. Já se jednou s kamarádkami opila a rozbili jsme pár věcí víš. Od té doby skoro vůbec nepiju maximálně jednu skleničku vína.“ „Jen tak.“ „Miminko a to slovo co jsi řekl předtím už neříkej dobře to od písmenka B.“ „Dobře maminko. A můžu to teda vidět.“ „Můžeš a proč to vůbec chceš vidět.“  „Zajímá mě reakce rodičů.“  „Tak co půjdem se napapat. Ať to nemáme studený.“ „A maminko odneseš mě.“ „Odnesu tě ty můj šmudlíku.“ „A maminko.“  „Ano.“ „Nakrmíš mě.“ „No to je jasný že tě nakrmím. Vždyť bys nám jinak vše umazal.“ Oba jsme se rozesmáli a maminka mě vzala a šli jsme papat. Dal jsem si od každého druhu jeden kousek. Pak už jsem nechtěl vůbec jsem neměl hlad.

     Maminka přepla televizi na zprávy a já čekal až začnou mluvit o mě. Když to začalo začala to sledovat i mamka se sestřičkou. Zjistil jsem že ten kdo nahlásit že jsem se ztratil byl Zdenda. Prý sem pro něj jak syn. Udělalo mi to velkou radost. Ale pak tam byl rozhovor s mojí mámou. Ta na otázku proč nenahlásila že jsem se ztratil. Odpověděla že jsi myslela že jsem odešel jinám protože mi padlo osmnáct. Že prý jsem byl vždycky grázl a prý jí několikrát i napadl. To mi hnulo žlučí a Zdendovi očividně taky. Protože tam pak o mě mluvil a říkal že jsem byl strašně hodný vždy. Nikdy jsem matku nenapadl ani jí neublížil nijak. Ale je pravda že poslední dobou jsem se jí vyhýbal. Když reportáž skončila byl jsem z toho rozhozenej. Čekal jsem toho plno ale tohle rozhodně né. Ale najednou se za mnou ozvalo. „Ta svině.“ Hned jsem se otočil. „No Nikolo tohle už nechci víckrát slyšet.“ Řekla maminka přísně. „Má pravdu maminko.“ Říkám a dolezl jsem k mamince ke které jsem si vlezl a začal jí brečet na rameno. Nevím proč věděl jsem že o mě pěkně mluvit nebude ale tohle už bylo moc  bylo mi to strašně líto. „Já vím miminko ale takhle ošklivě se mluvit nemá. A jen se vyplakej, no to bude dobrý, tady se ti nic nestane neboj. Ani o tobě nebude takhle nikdo mluvit.“ „Já vím maminko jen mě mrzí co řekla nikdy jsem se vůči nim nezachoval hnusně. Jen jsem se jim poslední dobou trochu vyhýbal. Ale to bylo spíš tím že jsem byl furt u Zdendy v pizzerii.“ „Tak na ně prď když se takhle chovají.“ Už jsem nic neříkal jen tiše plakal u maminky. „Maminko já sem nechtěla mluvit sprostě promiň.“ „Ale mluvila viď, ale je dobře že víš že to není pěkný tak už to neříkej.“

       Když jsem už přestával plakat tak jsem se zeptal jestli to půjdem dohrát. Všichni chtěli tak jsme se na to vrhli. Tentokrát jsem vyhrál já měl jsem z toho docela radost ale furt jsem byl smutnej z toho co se stalo. Pak už jsme nic jiného nezačínali. Maminka řekla že jsi půjdeme hajnout ale že budeme koukat na televizi. Že jsme spali dlouho tak stejně jen tak neusneme. Tak jsme si zas lehli na gauč. Tentokrát jsem ležel mezi maminkou a sestřičkou. Sestřička chtěla hajat vedle mě. Chytla mě za ruku byl jsem rád. Koukali jsme na Scooby Doo dvě. Už jsem to jednou viděl ale moc jsem si to nepamatoval. Docela se mi to líbilo. Někdy v půlce filmu jsem poprosil maminku jestli by mi neudělala kakao. Sestřička nechtěla tak ho šla udělat je mě. Maminka mě pak přizvedla takže jsem jí tak napůl ležel a napůl seděl v náručí. A dala mi napít. Nedopil jsem ani celou flašku a usnul jsem. Sestřička mě držela celou tu dobu. Maminka mi vracela dudlíček když už jsem spal. Pak jsi pamatuju akorát jak mě maminka nese do postele a myslím že mě přebalovala ale nejsem si jistý.


  Pokračování příště...
 
 Omlouvám se celý příběh se mi sem nevešel tak jsem ho takhle rozdělil na dvě části.
 

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:Znovu miminkem 8 2/2
« Odpověď #1 kdy: Dubna 12, 2018, 21:01:57 »
Velmi hezké, těším se na další pokračování.

Offline David.Ch

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 99
  • Karma: 2
Re:Znovu miminkem 8 2/2
« Odpověď #2 kdy: Dubna 12, 2018, 23:09:44 »
Moc pěkně napsaný, už se těším jak to dopadne se zdendou. ;D ;D ;D ;D

Offline themara

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 210
  • Karma: 3
Re:Znovu miminkem 8 2/2
« Odpověď #3 kdy: Dubna 15, 2018, 21:47:38 »
Pěkné :) :) těším se na pokračování :) :)