Autor Téma: Kouzelná kniha /7  (Přečteno 3285 krát)

Offline David.Ch

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 99
  • Karma: 2
Kouzelná kniha /7
« kdy: Května 08, 2018, 00:25:37 »
V minulém díle jste četly.

M, tak ti to pak ukážu
A stěmito slovy jsme odjely. Holky si povídaly a to o tom jakej kluk je hezčí, no prostě naše holčičí žvásty.
Nějak mi to nedalo a já začala usínat, lucka to asi viděla protože začala pohupovat s kočárkem a to byl můj konec. Po chvíli jsem usnula.

Jakmile jsem se probudila tak mě monika zkontrolovala plínku a pak jen dodala "musíme miminko přebalit jinak bude opruzený, lucko pojď přebalíme nikolku spolu" hned na to vyndala plenku, pudr a vlchčený ubrousky z tašky na kočárku. Lucka mi sundala dupačky a body, snažila se jemně ale moc jí to nešlo. Ale každý se to musí nějak naučit. Lucka mi pak rozepla plenku a začala mě otírat vlchčenýma ubrouskama. To vám řeknu, pekelně to studělo. Nakonec mě zapudrovala a zabalila do plenky, oblékla mě a pak zachumlala do fusaku. Byla jsem jako v bavlnce.

Celá procházka byla suprová, jen mě překvapilo jak dlouho jsme byly venku. Rozhodně to nebyla jen hodina ale mnohem víc, protože se začalo stmívat a já dostala pořádný hlad. Ale pak přišla záchrana. Byly jsme už u domu ale monika s luckou nešly dovnitř. Nevím proč ale asi rodiče nebyly doma, monča vytáhla telefón a začala volat. Vypadala dost rozrušeně. Taky že jo, sklonila se nade mě a dala mi pusinku a povídá "budeš dneska spinkat u mě doma jo, nebo spinká tam i lucka" nechápala jsem proč ale ještě divnější bylo že jsme stály u baráku. Zničeho nic přijelo auto a lucka šla k němu. Hned se vrátila a něco šeptá monice a pak jde do baráku. V autě musel být táta ale proč a kam spěchá, ale z toho co mi monča řekla jsem byla ještě víc zmatená "neboj se zlatíčko, maminka s tatínkem si pro tebe chystají překvápko" a bylo mi to jasný jako stromu. Měla jsem v hlavě docela velkej zmatek.

Nevím jak ale asi jsem usnula protože jsem se najednou probudila v postýlce. Vypadala jako přenosná a taky to byla přenosná postýlka. Lucka s mončou někam zmizely a já byla v místnosti úplně sama, vypadalo to na obívák ale nebyla jsem si jistá. Pak někdo přišel a nesl flašku a v ní mlíčko, nepoznávala jsem ho. Tedy jí, poznala jsem že je to nějaká paní ale jaká. Zvedla mě a sedla si se mnou do houpacího křesla a začala mě krmit. Bylo poznat že je to matka minimálně dvou dětí, protože byla tak jemná a rozhodně zkušená. To jak se mnou zacházela jí prozradilo. Jenže jsem furt nevěděla kdo to je. Nedalo mi to a usnula jsem.

Ráno bylo jasné a doslova azuro. Nádherný den. Najednou mi to trklo, co když to byla monči maminka, ta z toho včerejšího večera. Možný to bylo protože jsem ji neznala a monča o její mamce moc nemluvila. Boooom, najednou to bylo jasný jako venkovní počasí. Jasně že to byla monči maminka. Když obě přišli tak mě monči maminka vzala a šla se mnou ke stolu na kterým byla položená deka a naní přebalovací podložka. V hlavě jsem si říkala že to nepřežiju, neskutečně jsem se styděla. Jenže jsem neměla na výběr, opruzeniny by nebyli o moc lepší. Jakmile mě svlékla tak jsem začala brečet a nešlo přestat. Vůbec jsem nemohla přestat ale monča najednou odešla a když se vrátila tak nesla dudlík, hned mi ho dala do pusinky ale brek nepřestával. Vůbec to nepomáhalo. Monči maminka si toho asi všimla a v mžiku mě zabalila. Vysílením jsem usnula.

Zdál se mi moc pěkný sen, byl asi takovej:

Zdálo se mi že jsem malé dítě, jen s rozdílem že jsem věkově kolem pěti let. V tu dobu mě nenapadlo že už jsem miminko doslovně ale spíš jsem dospělá která o tom sní. Najednou přišel zvrat ale né špatný,  jen jsem jak si nevěděla jak zareagovat. Když jsem se probudila tak jsem si na vše vzpoměla a že to byl jen sen. Netrvalo dlouho a přišla monča "ty už jsi vzhůru beruško? Napapáme se a půjdeme domů jo? Za maminkou" byla jsem ráda že už pojedu domů ale furt mi vrtalo hlavou co mám doma čekat ale na tuhle otázku zná odpověď jen monča. Najednou někdo zazvonil a monča odběhla a vrátila se i s luckou. "Tak pojď beruško" při těchto slovech mě monča vzala a položila mě do kočárku. Lucka mezi tím posbírala pár věcí, které jsem sotva zaregistrovala a šli jsme. Po chvilce jsme dorazily domů a to co tam čekalo mě totálně zazdilo.

Když jsme totiž přišli tak maminka přišla a vyndala mě z kočárku, což bylo asi normální. Jen s rozdílem toho že co jsem se pak dozvěděla, to bylo to co mě zarazilo jako levej hák frederika teatuma. "To nebyl sen ale vize" tohle mi prolítlo hlavou jako první. Sen který se mi totiž zdál a bylo to přesně jako teď, bylo to že jsem měla ségru. Jenže adoptovanou a tak to bylo i teď v reálu.

M, maminka
N, nikolka
m, monika
L, lucka
T, tatínek

M, ahoj miláčku můj, moc se mi po tobě stýskalo
T, musíme je představit klárko
M, pravda
m, koho?
M, no přece nikolce představit její novou sestřičku
T, nikolko tohle je terezka
N, blebřsm
Podstatě jsem chtěla říct že to není možný ale jak si neumím mluvit a znělo to takhle. Rodiče nás položily vedle sebe a já jsem se převalila a objala jí. V duchu jsem si říkala že je mi to líto co se stalo její mamince a pak jsem řekla "mám tě ráda, a moc mě to mrzí co se stalo tví mamince" ale kupodivu jsem to řekla jako by to řeklo mé dospělé já a pak se ozvalo "kdopak nám to tu žvatlá,  co beruško" rodiče asi slyšely jen žvatlání ale přísahám že jsem mluvila normálně.

To co se dělo dál bylo ohromující a proto si to necháme do dalšího dílu. Děkuju všem co tohle čtou a taky za každý konstruktivní komentář. Omlouvám se za kratší díl, ale nemám moc času. Příští část bude dlouhá, o to se postarám. ;D

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:Kouzelná kniha /7
« Odpověď #1 kdy: Května 08, 2018, 08:21:17 »
Velmi poutřavé čtení, již se těším na další pokračování tohoto báječného příběhu.
Vždy se těším na novinky v této oblasti, baví mne ABDL literaturu jak číst, tak i psaní.
Některé příběhy mne inspirují pro mé psaní, kupř. Kouzelná knížka mne inspirovala k vytvoření příběhu Malíř.
Jen tak dál.

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:Kouzelná kniha /7
« Odpověď #2 kdy: Května 08, 2018, 08:23:55 »
opravuji poutavé čtení.

Offline Kralka

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 171
  • Karma: 6
Re:Kouzelná kniha /7
« Odpověď #3 kdy: Května 08, 2018, 18:54:39 »
 :) :) :-* :-* tohle je prostě ten nejlepší příběh co je na forku,  ůplně mega, hodně ráda to čtu, prosím davide pokračuj,   
jinak mám zrovna rozepsanou novou povídku, snad bude do měsíce hotová :'( :'(
Mám vás všechny ráda!!!!! :D :D

Offline David.Ch

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 99
  • Karma: 2
Re:Kouzelná kniha /7
« Odpověď #4 kdy: Května 08, 2018, 19:06:11 »
Moc vám děkuju, psát budu rozhodně dál. Mělo to skončit osmím dilem ale neskončí. Nápady mám furt ale nechci z toho mít seriál s dvě stěmi částmi. Jakjednou řekl moudrý muž "nic není hezké když přetrvává". ;D