Autor Téma: Tomášek a jeho tajemství  (Přečteno 3611 krát)

Offline MiTomášekMi

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 98
  • Karma: 5
Tomášek a jeho tajemství
« kdy: Března 05, 2018, 16:58:33 »
        Co jse to děje. Co tu dělá mamka. „Notak vstávej ty lenochu je osm hodin.“ „Já chci ještě chvíli  ležet.“ „Něco pro tebe s taťkou máme. Tak koukej vstávat nebo tě z tý postele vytáhnu.“ „Tak ja vstávám.“ Posadil jsem se v posteli. A rozkrok jsi furt zakríval peřinou. „No vydíš počkám na tebe vedle udělala jsem ti čaj a k snídani jsi něco udělej.“ Mamka odešla ale nechala otevřené dveře tak jsem chvilku váhal jestli vstát. Nakonec jsem se rozhodl ze jsi plínku sundám opatrně pod peřinou . Oblíkl jse a šel pro plínku. A sakra dudlík předtím jsem ho neviděl ležel hned vedle mě  na posteli doufám že ho mamka neviděla. Schoval jsem ho do nočního stolku. Vzal jsem plínku a utíkal sní ke skříni kde jsem ji schoval a zauzloval do tašky kterou jsem si tam připravil.


              Šel jsem za mamkou do kuchyně. „Připravila jsem ti jugurtík tak jse rychle nadlábni a vyrazíme. A nezapomeň jsi vyčistit zuby.“ „Neboj  a dík“ šel jsem si  vyčistit zuby a pak jse na jíst . U snídaně jse ptám. „Mami o jakým jsi to mluvila překvapení.“  „To uvidíš a pak vyrazíme.“ „Kam pojedem.“ „potřebuju do krámu taky ti musíme zařídit ten pas a ještě si potrebuju někam skočit. A chci si vše připravit než taťka odjede zítra prece odjíždí na tich deset dní do německa.“ „A jo, já na to úplně zapomněl. A pas sem myslel že budem vyřizovat v pátek.“ „Uděláme to dneska aspoň to pak nebudeme  muset řešit. Tak jo najezenej tak můžeme vyrazit.“


            V autě jsem přemýšlel jestli mamka něco nahodou neví ale ráno jse chovala normálně takzě asi ne. Ale byla to super noc.  Pak už jsme si normálně povídal s mamkou a šli jsme na úřad. Kde to tradičně jak to na úřadech bývá bylo hodinové čekání v prázdné čekárně a pak pět minut vyřizování. Pak jsme jeli někam kde to neznám a mamka mi řekla ať počkám v autě že tu hned bude. Odběhla do budovi a během deseti minut byla zpátky. Pak jsme jeli do krámu. Po cestě jse  mně mamka ptá jestli chci jít s ní do krámu nebo jestli počkám v elektru které bylo hned vedle. Řekl jsem jí že počkám v elektru jestli ji to nevadí. Řekla ze né že se tam stejně musíme stavit. V elektru pracoval můj kamarád s kterým jsem občas hrával nějaké hry. V počítačích jsem se v celku vyznal tak jsme mněli společné téma i když byl o pět let starší. Dokonce nás bavili i stejné hry tak jsme byly schopný tři hodiny kecat o blbostech. Hned jak jsem vklouzl do krámu tak jsem se dali do řeči. Kecali jsme o všem možném. Koukali jsme na nový počítač co jim přišel a byl totální pecka. Ani jsem si nevšiml že kolem prošla mamka všiml jsem si jí až u kasy když na mně zavolala že dem. Mněla něco v těžce ale nechtěla mi říct co to je že je to to překvapení. Nasedli jsme do auta a jeli znovu do města mamka si prý zapomněla koupit. A že si pro to prý skočí a já mezitim objednám pizzu protože už byl skoro čas oběda. Objednala jsem čtyři druhy syra protože ji mame s mamkou strašně rádi. Když přišla mamka tak už byla pizza skoro hotová.

         Pak už jsme vyrazili domů. Odnesli jsme domů nákup a vrátili jse zpátky pro pizzu a tašku z elektra o které mi mamka nechtěla nic říct. Byl jsem už strašně zvědaví. Vybalili jsme rychle nákup až na pár tašek které mamka odnesla do ložnice a pak se vrhli na pizzu. „Víš chtěla bych jse tě na něco zeptat.“  „To je jasný že nesmíš“ dělal jsem si z mamky srandu. „No ja jsem ráno něco viděla. A chtěla bych jse tě na to zeptat.“ A sakra co viděla. Nevěděl jsem co říct. „Neboj se víš přece že mně můžeš říct všechno. Tobě se líbí být miminko viď.“ „Hmm“ nezmohl jsem se na nic jiného myslel jsem že mi to prošlo a nikdo nic nevěděl. Co budu dělat. „To nevadí. Neboj jse ja to nikomu neřeknu a není to nic tak strašného. Sou i horší věci. Aspoň si můžu říct že mám doma furt mýho malého chlapečka.“ Zasmála jse tomu. „Mami nech toho prosím.“ „Promiň, hele výš na co je čas ať se netrápíš.“ „Ne.“ „Je čas na to   překvapení.“ „Aha.“ „Promiň  nechtěla jsem ti zkazit náladu tohle tě ale rozveselí.“ Hned mamka doběhla pro tašku z elektra a položila ji přede mně. Abych řekl pravdu vůbec jsem nemněl náladu. Ale nechtěl jsem kazit náladu mamce která z toho měla radost. Nahlédl jsem do tašky a viděl bílou krabici. Vysunul jsem jí a zjistil jsem že to je xbox one s kinectem. Udělalo mi to radost docela dlouho jsem ho chtěl. Skočil jsem mamce kolem krku. „Děkuju“ „No vidíš takhle ti to sluší víc než když jse mračíš. Co kdybys tu krabici šel zapnout do obýváku a pak by jsme si spolu zahráli. Já bych jsi mezitím tady poklidila.“ „Tak jooo.“


          A šel jsem to pomalu zapojovat. Na chvilku jsem zapomněl co jse stalo. Ale v obýváku mi to po chvilce došlo. Nemohl jsem v tu chvíli na nic jiného myslet snažil jsem se myslet na xbox ale nešlo to. Tak to dopadlo tak že jsem seděl na zemi a přemýšlel. Byl jsem naštvaný na sebe a měl strach z toho co na to mamka s taťkou řeknou. Mamka vypadala v klidu ale myslím si že to nebylo naposled co jsme se o tom bavili. Po chvilce jsem se rozbrečel. Nedokázal jsem to zastavit. Mamka jse na mně přišla podívat jak mi to jde  viděla jak brečím tak jsi ke mně přisedla. „Copak Tomášku ty nemáš radost.“ „Mam.“ „Tak proč pláčeš.“ „Já chci být normální.“ „Ty jsi normální. Každému jse něco líbí a tohle není nic špatného. Mně nevadí že chceš být miminko. Je to lepší než brát drogy a podobně. A hlavně pro mě jsi moje mimnko navždycky. Mám tě moc ráda a to nic nezmění. Tak přestaň plakat. A připrav to a pak jsi zahrajem dobře.“ Nevěděl jsem co říct tak jsem mlčel. Mamka mně hladila po zadech dokud jsem se neuklidnil. „Tak co dobrý.“  „Děkuju.“ A obejmul jsem mamku. „Já budu mít za chvilku hotovo tak to taky dodělej.“  „Dobře.“  Já to dodělal ale furt jsem na to myslel. Co si o mně asi myslí. Čekal jsem už jen než jse vše potřebné nainstaluje. Tak jsem se zase zasekl a přemýšlel. Ale hned přišla mamka. „Netrap jse tím furt. Koukám že už to máš.“ „Už musíme jen chvilku počkat.“ „Můžeme jsi o tom promluvit jestli chceš.“ „Spíš ne. Rekneš to taťkovi.“ „Nechám jsi to pro sebe dobře.“ „Hmm.“ „Hele už to skoro je. Nechceš si sednout ke mně na klín.“ Zasmála jse tomu snažila jse mně rozveselit. „Necháme to na zítra nechce se mi zvedat.“ „Lenochu.“ Oba jsme se zasmáli.



          A hned na to pípnul xbox že je vše hotové. Tak jsme se s mamkou pustili do hraní na kinectu. Strašně jsme se u toho bavili úplně jsem zapomněl na problémi. Hráli jsme dlouho protože nás vyrušil taťka který za námi přišel. Chvilku jsme si normálně povídali. Pak jsi šel dát sprchu a že si pak zahraje s námi. Hráli jse do doby než mamka šla dělat večeři a taťka si připravit věci na odjezd. Tak jsem šel pomoct mamce protože z toho všemožnýho skákání jsem byl už docela unavený. Vše bylo jako vždy. Po večeři jsem si šel dát sprchu a pak že si pustíme film s mamkou protože taťka šel spát. Protože odjížděl ve tři ráno tak aby jse vyspal. Rozloučili jsme se s taťkou a šli koukat na film. Koukali jsme na film hunger games. Mněli jsme ho oba rádi tak jsme si ho pustili. Na konci jsme šli s mamku taky spát.


         Šel jsem si pro trenýrky na spaní a ty jsem měl ve stejné skříni kde byly plenky. Když jsem je tam viděl na vše jsem si vzpomněl. Chvilku jsem přemýšlel ale neodolal jsem a jednu si vytáhl. S položil jsi ji na postel. Vzápětí jsem se ale strašně lekl mamka začala něco dělat v kuchni. Tak jsem plenku rychle hodil pod peřinu. A svlékl jse do naha a lehl jsi do postele ale chvilku jsem čekal. Když jse rámus v kuchyni uklidnil tak jsem si pomalu oblékl plenku. Sakra co to  zase dělám prolítlo mi hlavou. Otočil jsem se a praštil jse o noční stolek. Dudlík na ten jsem úplně zapomněl. Sakra on tam není a co flaška ta taky zmizela. Že by jí mamka vzala. Sakra sakra sakra. A ty plenky tich bych jse měl taky zbavit. Už takhle jsem  si tím udělal problému dost. Furt jsem nad tím přemýšlel na jednu  stranu jsem to nesnášel a na druhou jse mi to líbilo. Ležel jsem a koukal do stropu. Přemýšlel jsem a nevěděl co dělat. Asi po po patnácti minutách jse otevřeli dveře ke mně do pokojku. Podíval jsem se a viděl mamku. „Nemůžeš usnout.“ „Jo co potřebuješ.“ Neodpověděla přišla ke mně a sedla jsi na postel.



 Pokračování příště.
« Poslední změna: Března 05, 2018, 17:03:43 od MiTomášekMi »

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:Tomášek a jeho tajemství
« Odpověď #1 kdy: Března 05, 2018, 17:24:26 »
Velmi pěkné, již se těším na daldí pokračování.

Offline MiTomášekMi

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 98
  • Karma: 5
Re:Tomášek a jeho tajemství
« Odpověď #2 kdy: Března 06, 2018, 00:19:26 »
Dekuji Lubo. Mohl bych  prosit admina jestli by do názvu mohl doplnit číslicí dvě pro lepší přehled zapomněl jsem ji tam dopsat :D

Offline JiříS

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 135
  • Karma: 2
Re:Tomášek a jeho tajemství
« Odpověď #3 kdy: Března 11, 2018, 17:57:49 »
Super už aby bilo pokračování.