V minulém díle jste četly.
"Vztávej sluníčko" když jsem otevřela oči vyděla jsem tátu jak nademnou stojí a říká "ahojky beruško, jak pak si se vyspinkala? Až budeš chtít tak mám pro tebe dole snídani dobře!?" Otočil jse a odešel. Dostala jsem dosti krutý hlad a tak jsem se zvedla a najednou něco zašustilo. V turánu jsem se prohlídla a vyděla jak vypadám, "co to sakra je??" bylo to dosti příjemné, byly to totiž dupačky a pod nimi jsem měla jaký si tričko a rozhodně velký balík plenek. Nevěděla jsem co jse děje a šla rovnou za tátou.
Nešli mi vůbec dát nohy k sobě a celou tu cestu jsem se tak divně houpala, no prostě jsem se batolila.
Byl to zvláštní pocit, ale po příchodu do kuchině těch pocitů bylo mnohem mnohem víc. Byly to pocity jako strach, bezmoc a hlavně stud protože jsem nedorazila za tátou ale za nějakou slečnou. Mohlo jí být tak 22.
N, nikolka
T, tatínek
U, uklizečka
N, eh, no, e, dobrý den kdo jste a co děláte u nás doma?
U, dobré ráno slečno. Jmenuji se tereza a jsem tu jako uklizečka. Váš otec se hned vrátí, má něco důležitého na práci.
N, já se jmenuji nikola, ale potřěbuji mluvit s tátou.
Nestihla jsem to ani doříc a vtu chvíly se otevřely vchodové dveře, byl to táta a nesl pár podivných věcí
N, a tamhle je, omluvte mě. Ahoj co to má znamenat
T, jak to mislíš beruško
N, no tyhle věci co mám nasobě a proč mám plenky a proč mi říkáš beruško a proč na mě mluvíš jako by mě měly být dva roky
T, ale neboj se vždiť miminka musí mít plenky, ale kvěci rozhodl jsem se z tebe na pár dnů miminko. Sama si to chtěla a jestly budeš takhle štastnější tak budiš. Chci aby ses cítila dobře a maminka by měla stejný názor
Byla jsem rudá jako rajče ale zajímalo mě to natolik že jsem řekla
N, to je super tatínku
Táta to očividně pochopil, tak se zasmál a dodal
T, dobrá ty moje raubířko, ale nejdříve snídani
N, a co ta nová uklizečka tati
T, to není uklizečka ale učitelka ze školky
U, uklizečka => Ch, chůva
Ch, přesně tak tvůj otec stebou chtěl mluvit první o tom co se tu děje a nemusíš se stydět ani bát já jem na vás prcky zvyklá
Nemohla jsem se zbavyt toho studu a proto jsem nevydala ani hlásku
T, nikolko teď se nasnídáš a já mezi tím dodělám tvůj pokojík
N, tak dobrá, co je ke snídani
Ch, mlíčko
N, eh, cože?
Ch, mlíčko neboly sunárek
N, a to mě má zasitit jak
Ch, neboj se nikolko, uvydíš sama
Dohoupala jsem se ktakové divné židly, tu židly jsem poznala hned ale byla zvláštní, byla totiž odost větší. No prostě židle pro miminka ale odost větší
Ch, tak pojď prcku ať si můžeme jít hrát
Vylezla jsem do židličky a dostala jsem bryndáček, potom savičku od flašky do pusy
Ch, až to vybumbáš tak tě přebalíme
Teď si dělá jenom srandu, nebo ne, nevěděla jsem že to myslí opravdu vážně. Chtěla jsem jí něco říct ale nešlo to přes tu savičku. Celou tu dobu na mě mluvyla tak jako se mluví na miminko, bylo mi příjemě i ten sunar byl dobrý, ale furt jsem myslela na to že mě chce přebalit. Když jsem dopila tak mě sundala bryndáček a vzala mě zaruku a šla semnou do pokoje, byl tam táta ale ten pokoj vypadal komicky. Protože to byl můj pokoj a byl zařízený jako děcký pokoj, ba co výc, jako pro miminko či batole.
T, nikolko proč tu máš tu knihu kde nic není, to si jí chceš přečíst?
N, no jasně ale nechej mi ji u postele prosím, ráda bych se naní ještě podívala
Táta se zarazil a říká
T, vždyť je prázdná
A v ten moment ji otevřel ale asi tam nic nevyděl, což bylo divný ale i pravnivý. Ta kniha totiž to řekla sama "Tato kniha není stroj času ale čas ohýbá, můžeš ji použít jen ty"
N, je ale mě zajímá ten obal a i to co je uvnitř
T, nic nevidím
N, já jo je tam velká ingoustová skvrna
T, zlatíčko nic tam není, ale to nevadí malý děti vidí co chtějí já ti ji tu nechám.
nnnnoooooo nnnnneeeeeee, až teď jsem si všimla že je tam velká postýlka s ohrádkou
N, já budu spát v postýlce???
T, ano, jako malý miminko
To už bylo moc, rozeběhla jsem se proti tátovy a obejmulaho
T, pomalu nikolko, rači pomalu jo ?!?!
N, a ploč (řekla jsem to jako dítě)
T, ješte si ublížíš
Ch, pojď nikolko ještě musíme přebalit
N, ale vždyť jsem se nepočůrala
Ch, no tak dobrá ale po obýdku si půjdeš zdřímnout
N, já ale nejsem unavená
Ch, nikolko miminka po obýdku spinkají víš
T, až si zřímneš tak si spolu půjdeme hrát
N, tak dobře ale nevím jestli usnu
T, skus to zlato
Překvapivě to šlo a zachvilku jsem usnula.
Pokračování příště.
