V minulém díle jste četly.
Nedokázali jsme přijít na to co to bylo a proto jsem se rozhodla udělat menčí pokus. Vzala jsem ingoust a tu knihu, namočila brko a psala "medvídek" ale co se nestalo medvídek se oběvyl vedle mě, žádnýho medvídka jsem nikdy neměla a tak vím že tam nebyl než jsem to napsala do knihy, ale musela jsem se přesvědčit. Tak jsem napsala věc kterou doma určitě nemám "plenky" a ty jse najednou zjevyly na mojí postely.
Bylo to velice zvláštní ale hned jsem vstala a uklidila ty plenky do skříně. Zvláštní bylo že ty plenky byly přesně podle mích představ. Jak mohla ta kniha vědět jaké plenky se mi líbí a vůbec jak to že tohle funguje. Běžela jsem dolů do kuchině a vydličkou se píchla do ruky, no to byla bolest ale že bych se vzbudila to ne. Takže to bylo skutečné. Jakmile jsem popadla dech tak jsem se rozeběhla do pokoje a koukla na postel ale plenky tam nebyly. Najednou to vemě hrklo, to snat ne doufam že je táta nevyděl, po chvilce jsem se uklidnila protože mi to došlo, já jsem je dala do skříně a teď jsem se sama vystrašila. Raději jsem se ujistila že tam jsou a ano byly tam i ten medvídek byl na původním místě. Jak to budu řešit dál a jak stou knihou zacházet, přemíšlela jsem takhle asi hodinu ale nad jednou věcí jsem se nemohla zaboha rozhodnout. Mám to říc tátovy a vše mu ukázat, byly tam jasně napsaný dvě slova "medvídek a plenky" co by mi asi řekl na ty plenky. Nechtěla jsem riskovat a rozhodla jsem se že o tom popřemíšlím zítra, bylo totiž půl dvanácté v noci a já byla dosti unavená. Lehla jsem si dopostele a přemíšlela "vždyť já mám ve skříni plenky a mohla bych si jednu vzít ale co by na tohle řekl táta, jsem sním domluvená na tom že mě ráno příde vzbudit" z mého přemíšlení mě vytrlo zívání a tak jsem vše odložila na zítřejší den a po chvilce jsem usnula.
Ráno jsem spala jak pořádnej řízek, táta mě přišel vzbudit ale jeho první otázka byla "ahoj sluníčko, co tady dělá ten medvídek?" neměla jsem slov a z toho mě vyrušil táta
T, táta
N, nikolka (já)
T, já nevěděl že se ti líbí medvídci
N, líbí se mi ale nevěděla jsem jestli ti to nevadí
T, to rozhodně nevadí prcku, jsem rád že vím co to je. Blíží se tvoje narozeniny a já nevěděl co ti koupit, ale teď už to vím
N, ach jo (vzdichnutí) já bych chtěla takových věcí ale ne vše by jsi pochopil
V turánu jsem nevěděla co se mu honí hlavou ale byl rozhodně zamišlený a hodně přemíšlel
T, hele nikolko, když maminka umírala slíbil jsem ji že budeš štastná a budu tě podporovat ve všem ale teď mi musíš říc o co jde
N, já se na to teď necítím, mohly by jsme si promluvyt večer prosím.
T, jo mohly a teď koukej vstát z té postele a alou se nasnídat.
V ten den jsme se měli připravyt, začít balyt protože jsme se měly stěhovat. Já jsem se vůbec netěšila ale kvůli tátovy jsem se snažila aby jsme na nic nezapoměly a vše bylo v pořádku. Odpoledne přijel stěhovací vůz a já s tátou jsme pomáhali vše naložit. Poté co jsme vše naložily si táta přisedl a jel s tou dodávkou, protože tam měly jen jedno místo tak jsem zůstala doma a připravovala další věci. Po chvilce uklízení věcí do krabic jsem se zahleděla na tu knihu, koukala jsem naní asi pět minut a všimla jsem si že kniha není v krabici jak jsem si mislela ale byla pořád na stolku kam jsem ji včera večer položila. Vzala jse ji a napadlo mě že nemáme moc peněz a tak jsem napsala do knihy "bohactvý" ale nic se nestalo. To bylo divné vžiť to včera fungovalo?!?! Když přijel táta tak mi řekl že se stavyly na pumpě, kvůly tankování a on šel si koupit los. Bylo vydět jeho nadšení a to že se něco stalo
T, nikolko já vyhrál na tom losu dvanáct a půl miliardy korun
Když mi to řekl tak jsem mislela že začnu řvát radostí ale ovládala jsem se
N, tati to je úžasný konečně se nám začne dařit
T, to rozhodně ale teď musíme jít stěhovat
Když jsme vše převezly tak jsme začaly vybalovat, byly jsme v novém domě a přestěhovaly jsme se do Ameriky je to tu super anglicky já umím a dosti dobře. Když jsme začaly vybalovat tak táta řekl že si vybalíme pár věcí jen aby jsme mohli jít spát, ale spát jsme ještě nešli.
T, nikolko, pojď jsem prosím
N, co je tati
T, slíbyla jsi mi že mi něco řekneš
N, tak no ehm no já
T, ať je to co je to já se zlobit nebudu
N, tak dobrá uvažovala jsem dlouhou dobu o tom ale nevím jak to že se mi to zamlouvá
T, ale co nikolko
N, já chci být zase malá holka a nosit plenky a pít z flaštičky
T, eh ehm no, dobrá jsem rád že jsi v pořádku
N, jak to mislíš?
T, našel jsem tvé plenky ve skříni ale nevěděl jsem jestli ti nic není
N, ale tati (úplně zrudnu) já jsem v pořádku ale tohle jsi vidět nemusel
T, dobrá probereme to zítra já už jsem unavený a chtěl bych jít spát
N, dobrou noc tati já jdu taky
Poté co jsme domluvyly tak jsem šla do pokoje kde bylo zatím vše v krabicích. Znovu mě přepadl nápad si vzít plenky ale nevěděla jsem kde jsou a tak jsem šla spát. Usnula jsem velice rychle a vzbudila jsem se až ráno.
"Vztávej sluníčko" když jsem otevřela oči vyděla jsem tátu jak nademnou stojí a říká "ahojky beruško, jak pak si se vyspinkala? Až budeš chtít tak mám pro tebe dole snídani dobře!?" Otočil jse a odešel. Dostala jsem dosti krutý hlad a tak jsem se zvedla a najednou něco zašustilo. V turánu jsem se prohlídla a vyděla jak vypadám, "co to sakra je??" bylo to dosti příjemné, byly to totiž dupačky a pod nimi jsem měla jaký si tričko a rozhodně velký balík plenek. Nevěděla jsem co jse děje a šla rovnou za tátou.
Pokračování příště.
Rád bych se omluvyl za chyby ale patří ke mě stejně jako dizlexie, není to pro mě vůbec lechké psát bez chyb když ty chyby nevydím a omlouvám se za ně.
