Kapitola 35
V nemocnici
Terezce zazvonil budík bylo 6:30,Tomík se zavrtěl v posteli a přikryl si hlavu dekou. Vstala a podívala se na Filipa,nebyl v Míšovo posteli.Měla divný pocit vzala telefon,kde byli 2 smsky.První od Hedviky,kterou si přečetla a druhá od Filipa,která ji uklidnila ,,Děkuji ségra jsem v pohodě,jel jsem do práce.“ Ulevilo se jí,jen se podivila,že vůbec neslyšela Filipa odcházet.Vstala a šla k Tomikovi ,,bráško, musíme vstávat“ řekla a odkryla ho.Vyndal si z pusy dudlika ,,Ještě chvilku" zakňoural,ale Terezka se jen zasmála.,,Jedeme k doktorovi a pak za mamkou a Míšou.“ Posadil se po těch slovech,které mu udělali radost. ,,Ale nejdřív ti sundáme tu plenku,máš ji durch prcku.“ Řekla mu a začala mu plenku svlékat. ,,Osprchujeme tě jo,než pojedem k doktorovi.Utikej do koupelny.“ Plácla ho lehce po nahém zadku,když vstal a vydal se ke dveřím pokoje.Vlezl si do vany a vzal do ruky sprchu,kterou mu Terezka vzala.Pustila vodu a vzala houbu,na kterou nanesla mýdlo.Pořádně Tomika umyla ,,tak a teď dáme jednorázovku na cestu.“ Do koupelny vešel otec ,,tak bando,udělal jsem snídaní a vy se flákáte v koupelně.“ Řekl a pozoroval Terezku,jak Tomika sušila ručníkem. Zabalila do ručníku Tomika a chtěla ho vzít do ruky,ale táta ji ho vzal k sobě a nesl ho do pokoje na přebalovací stůl,kde ho posadil. Terezka se postavila u dveří a pozorovala ho ,, tati,ty mu tu plenku dáš viď.Já se jdu obléknout.“ Ani nestačil reagovat a Terezka odešla. ,,Uličnice jedna viď.To udělala schválně.“ Položil Tomika a vzal plenku do ruky ,,tati,můžu být bez plenky?" Žadonil Tomík ,,no a Terezka nám vyhubuje až se počůráš viď.“ Zavrtěl hlavou ,,já už se nepočůrám,budu to držet.“ Řekl kňouravě a Fanda se zamyslel ,,dobře,ale jestli se počůráš,tak máme malér a kdo to odnese.Já uvidíš“ řekl mu Fanda a Tomik ho objal a radostně mu dal pusu.Táta mu pomohl v oblékání a šli na snídani. Posadil si Tomika na klín a vzal talíř s nakrájeným rohlíkem,který byl s máslem a jahodovou marmeládou.V láhvi měl připravené kakao a táta ho začal krmit. ,,Já můžu jíst sám“ řekl mu Tomik,ale moc nepochodil ,,nene od mámy se necháš ládovat a od táty nechceš jo lumpe.Užívej,dokud jsi dítě.“ řekl mu a dal mu pusu do vlasů. ,,Až se najíme,tak jedeme do špitálu.“ Řekl mu ještě táta a Tomik se na něj podíval, měl strach bylo to vidět na první pohled.,,Neboj,jsi chlap ty to zvládneš.“ Řekl mu táta a dal mu napít kakaa. ,,Terezko připrav ho,já se jdu obléknout a pojedeme.“ Řekl Terezce,když dojedli a šel se oblékat. Tomik vstal a šel do předsíně,vzít si boty a bundu.Cítil mokro v rozkroku čůral do kalhot a hned se rozbrečel.,,Co je co brečíš Tomiku?" Zeptala se Terezka a přišla k němu její pohled sklouzl na jeho kalhoty.,,No hezký,tati!" Byla v tom zavolání výčitka.Vzala Tomika za ruku a vedla ho do pokoje.Vysadila ho na stůl ,,ty pokušiteli malej,ty jsi tátu přemluvil,že budeš bez plenky viď?" Zeptala se káravým hlasem a pohladila ho.Sundala mu mokré kalhoty a trenýrky ,,tys necítil,že se ti chce čůrat?" Zeptala se a Tom zavrtěl hlavou.Vzala plenku a když ho otřela zapla mu jednorázovou plenku.Vzala tepláky a natáhla mu je táta vešel do pokoje a když viděl mokré kalhoty sklopil zrak.Byl jak uličník,který rozbil okno a nevěděl jak svou nešikovnost omluvit.Terezka se na tátu podívala ,,on je pokušitel a ty ses vydal po jeho cestě.“ Povzdechl si ,,já chtěl vyzkoušet,jestli to vydrží“ řekl jako omluvu. ,,Tati a co kdyby se počůral po cestě?" Nevěděl co na to říct ,,tak je čas jet bando“ zvolal a šel se obouvat.Terezka se zasmála,jak se vyhnul konverzaci a utekl jak malej kluk. ,,Tak pojď ty raubíři“ řekla Tomíkovi a vzala ho za ruku. ,,Terezko já nechci k doktorovi v plence.Budou tam lidi a děti.“ Terezka ho pohladila ,,neboj já tam budu s tebou a když si někdo něčeho všimne a bude se ti smát,tak mu dám do zubů.“ Řekla mu a oblékla mu bundu a boty.Šli do auta,kde Tomika připoutala do sedačky aa sama si sedla vedle táty.Vyjeli od baráku směrem k nemocnici cesta jim utekla celkem rychle.Když táta zaparkoval ,tak Terezka odpoutala Toma ze sedačky a šli k hlavnímu vchodu.Tomikovi se nechtělo bál se,protože nevěděl co ho čeká.Když vešli do nemocnice šli směrem k dětské urologii,kde se posadili do čekárny.Tomik se rozhlížel kolem sebe bylo tam asi 6 dalších dětí. ,,Tak Novák a za ním půjde potom Honzík Levý.“ Řekla sestřička,která vyšla ze dveří. Tomik seděl vedle Terezky,byl dost nervózní,jediné co ho trochu uklidnilo bylo to,že nikoho nezajímalo jestli má a nebo nemá plenku.
Do ordinace se otevřely dveře ,,Vranský" zvolala vycházející sestřička.Terezka se zvedla a vešla do ordinace držejíc Tomika za ruku.Táta šel za nimi do ordinace. ,,Dobrý den,jsem doktor Drobný.“ Řekl lékař a podal Tomikovi,Terezce a Fandovi ruku.,,Tak co nás přivádí“ zeptal se lékař.Byl to prošedivělý starší muž.Na hlavě měl prořídlé vlasy a pod očima obrovské pytle.Jeho tvář byla jako nafouklá a Tom si ho se zájmem prohlížel. ,,Dobrý den doktore“ řekla mu Terezka ,,Tom se počůrává je na plenkách i přes den.Jsem jeho sestra pro pořádek.“ Doktor vzal jeho kartu ,,no nějaké info už tady máme.Tak se nám támhle položíš a tvoje sestra tě svlékne a trošku si tě prohlédneme.“ Styděl se a jako obranu použil,že zavřel oči. Doktor vzal sono a namazal ho gelem.Začal mu jezdit přes močový měchýř. ,,Zkusíme ti napustit močový měchýř a budeme se spolu dívat co se tam děje ano.Sestro“ řekl a sestra mu přinesla katetr.,,Teď zavreš kukadla a já ti zavedu tuhle hadičku dovnitř ano.A nemusíš se bát,vůbec to nebolí.“ Tomik se rozplakal ,,já už se nebudu počůrávat." Vzpomněl si na matku co mu dělala.Nenechal si vysvětlit,že je tohle pro potřebu vyšetření a ne trest. Terezka musela lékaři vysvětlit co se doma dělo a lékař se zamračil. ,,No tak si tě tady necháme a uděláme všechna potřebná vyšetření.Sestro pošlete je na příjem a jak tuším tak na pokoj k bratrovi
.Ta vaše rodina,nás tady zaměstnává." Terezka dala Tomikovi plenku a oblékla ho.Vzala do ruky papíry k příjmu.,,Doktore,co myslíte že to způsobuje?" Zeptal se Fanda ,,no Pane Vranský, na závěry je ještě moc brzo.Potřebujeme udělat vyšetření,odebereme krev na záněty a potom uděláme vyšetření pod útlumem.Pak budeme chytřejší.“ Řekl mu lékař a pokrčil rameny. ,,Tak Vám zatím děkujeme a nashledanou.“ Řekl mu Fanda a odešli z ordinace. ,,Terezko já budu v nemocnici?" Zeptal se Tomik a bylo mu z toho do pláče. ,,Ano,ale budeš u Míši a u maminky.“ Řekla mu Terezka a vzala ho za ruku.Na příjmu byli asi deset minut a potom si pro ně přišla sestra,aby je zavedla na pokoj. ,,Ahoj maminko,řekl Tom když uviděl Hedviku a rozběhl se k ní.“ Hedvika ho objala a dala mu pusu ,,no ahoj broučku,tak ty tady budeš s námi chvilku ano.“ Řekla a sestřička co tam stála se usmívala. ,,Paní doktorko,pan doktor vzkazuje,že potřebuje vzorek moči.Ale nebudete to mít asi jednoduché,vzhledem k jeho problémům.“ Hedvika přikývla a vzala si zkumavku.,,Ani ke slovu mě nepustí.Ahoj lásko moje.“ Řekl Fanda a políbil Hedviku,která mu polibek vrátila. Terezka přišla k Míšovi,který se vzbudil,když tam bylo tolik lidí.,,Ahoj ty moje sluníčko“ řekla mu a začala ho pusinkovat.Míša byl ještě pod vlivem té injekce a tak usínal.,,Fando,zajedete domů a přivezete mi pyžama pro oba a pro Tomika hygienické potřeby.Vemte domů plenky na vyprání a přivezte mi čisté.Nechám je prát tady a zastavte se u Filipa ať se u nás zastaví.“ Rozdala příkazy a začala Tomika svlékat. ,,Tak broučku můj,uložím tě do postele a nedám ti plenku.Potřebujeme trošku čůránek,tak budeš jenom na podložce nahý ju.“ Tomik přikývnul a když ho Hedvika svlékla,vlezl si do postele. ,,Terezko,kdy čůral naposledy?" Zeptala se Hedvika ,,doma mamko,než jsme jeli.Táta se nechal opít rohlíkem a nedal mu plenku,tak že se počůral do kalhot." Hedvika se zasmála a podívala se na Fandu, ten se naklonil k Terezce ,,žalovníku" řekl jí a Terezka se zasmála. ,,Mamko mi jedeme a za chvilku jsme tady.Pak musíme ještě do té školy ke mě.“ Dala pusu Míšovi,který spal a odešla s tátou z pokoje. ,,Tak Tomiku a teď tady čtu,že ti nemohl pan doktor udělat vyšetření.Ty jsi ťunťa můj,vím proč jsi se bál,ale tady v nemocnici to není za trest,ale aby ti pan doktor pomohl víš.“ Pohladila ho po hlavě,bylo mu do pláče. ,,Nechci to,bude to moc bolet zase.“ Dala mu pusu ,,hlavně klid neboj,nikdo ti nic dělat nebude ano.“ Do pokoje přišla sestra ,,tak už máme?Vezmeme krev ukaž packu.“ Řekla sestra Tomikovi, když ho napíchla,zakňučel ,,no ty hrdino neboj,vezmu si jenom pár kapek.“ Hedvika mu místo po vpichu stiskla ,,tak a teď tady mám dvě nemocné miminka." Zasmála se Hedvika ,,a moje miminka“ dodala ještě a Tomik se usmál. ,,Já nejsem miminko“ odvětil ji Tom s úsměvem,ale Hedvika se nedala. ,,Seš miminko, moje jsi miminko a Míša je taky moje miminko.A hlavně si to zasloužíte být zase miminka.“ Zasmála se a vzala plenky ,,dám je pod tebe ano,ještě na tu podložku.“ Připravila si zkumavku na moč a odkryla ho.,,Nadzvedni zadeček“ když se položil zpět na plenky,začal čůrat,dala zkumavku do proudu moči.Potom přes něj přehla plenku a podržela ji než dočůral.,,Tak a máme vyhráno sluníčko moje milovaný.“ Měla radost,že se nestyděl Tomik ji obejmul a dal ji pusu. ,,Mám tě rád maminko a můžu se s tebou pomazlit?" Usmála se a přitiskla ho k sobě. ,,Tak vidíš,že jsi miminko mazlivý.Dáme teď plenku a počkáme než nám přivezou tvoje pyžamko.“ Řekla a položila ho na postel.Vzala plenky a podsunula je pod Toma.Zabalila ho a dala mu igelitové kalhotky.Přikryla ho dekou a pohladila ho po tváři ,,Vy jste moje zlatíčka oba.“ Řekla Tomikovi a podívala se na Míšu,který spal. ,,Koukej na brášku,jak krásně spinká.“ Tomik se na Míšu podíval ,,maminko,uzdraví se?" Zeptal se Tomik ,,to víš,oba se uzdravíte a pak vyrostete a potom mi utečete.“ Tomik zuřivě kroutil hlavou ,,nikdy ti neutečeme a budeme s tebou dokud neumřeme.“ Hedvika se rozesmála ,,ty jsi kecka moje.“ Řekla Tomovi a podívala se na Míšu,který se zavrtěl ,,maminko“ zavolal ji plačtivě. ,,Ahoj ospalče můj“ při těch slovech ho pohladila. ,,Ahoj Míšo“ zvolal Tomik z postele a Míša překvapeně otočil hlavu.Spustili se mu slzy ,,kde jsi byl?!“ Skoro až vyčítavě vykřikl až to Hedviku překvapilo ,,co jančíš,ty Janku můj.“ ,,Maminko,můžu k Míšovi?" Zeptal se Tomik a Hedvika kývla na souhlas.Tomik přelezl k Míšovi do postele a hned jak si vedle něj lehl a dal mu pusu na tvář. Hedvika je přikryla na Míšovi byla vidět spokojenost. Otočil hlavu na Tomika a usmál se unaveným úsměvem. Hedvika ho pohladila ,,co nožka broučku můj.Ty máš Tomika rád viď.“ Přikývl a Hedvika se usmála.Vzala čaj s kapkama na bolest a dala Míšovi pít. Potom vzala snídani co tam nechala sestřička ,,musíš něco jíst broučku.“ Namazala rohlík máslem a medem a začala ho krmit. Byl unavený,ale jedl což bylo pro Hedviku dobré znamení. Snědl asi tři čtvrtě rohlíku, měl malé unavené oči.Míša se bránil spánku jak mohl a chytil Tomika za ruku.Usnul a Tomik se zasmál ,,maminko,on mě drží za ruku.“ Řekl Hedvice šťastně a Hedvika ho pohladila ,,má tě moc rád,asi se mu po tobě stýskalo víš.“ Byla na měkko,ale šťastná, když viděla že Míša projevil své city k Tomikovi.Bylo zvláštní,že ten chlapec na sobě nedával znát,že má Tomika takhle rád. ,,Maminko,kde má dudlika?" Zašeptal Tomik ,,teď ho nepotřebuje víš.“ Odpověděla mu Hedvika,ale Tomik se nedal ,,jojo říkala jsi,že jsme tvoje miminka.“ Usmála se a podala ho Tomikovi,který ho dal Míšovi do pusy. Hedvika sáhla Míšovi na plenku ještě mu ji nechala.Tomik usnul vedle Míši a Hedvika je nechala spinkat.
Pokračování příště.........
