Autor Téma: Nové dětství Toma a Míši 34  (Přečteno 3103 krát)

Offline Kejklir

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 201
  • Karma: 1
Nové dětství Toma a Míši 34
« kdy: Února 04, 2018, 02:26:34 »
                                                                            Kapitola 34
                                                                         Filipovi Deprese
Hedviku vytrhl ze spánku Míša a plakal, protože měl pooperační bolesti. „Bolí to viď broučku.“ Řekla a pohladila ho po tváři. Vzala injekci „dáme včelku a přestane to bolet ano Míšo.“ Píchla mu injekci, Míša zakňoural moc se mu to nelíbilo. Vzala láhev s čajem a dala mu napít. „Dám ti čistou plenku“ špitla na něj, ale Míša usínal a nevnímal ji.  Injekce na bolest zabrala téměř okamžitě.Zahýbala savičkou v jeho ústech a Míša v polospánku znovu pil.Když vypil půl láhve, nechala ho spát. Sundala mu počůranou plenku a omyla ho vlhkou žínkou. Zabalila ho do čisté plenky a přikryla ho. Lehla si do své postele a koukla se na svůj telefon. Bylo třicet minut po dvanácté hodině přikryla se dekou a v myšlenkách usnula.

V baráku zavládlo ticho, děti spali jen Fanda seděl v kuchyni a zíral na flašku rumu. Vzal sklenku a z láhve si nalil do skleničky. Přiložil si sklenici ke rtům a napil se. Zavřel oči a převaloval tekutinu v ústech. Položil sklenici na stůl a když polkl obsah v ústech, tak si naléval další sklenici. Do kuchyně vešla Terezka a v ruce držela láhev pro Tomíka. Podívala se na otce a na láhev na stole. „Tati“ řekla překvapeně. Otec vstal a přišel se sklenicí k Terezce a dal ji sklenici k nosu. Nasála vůni ze sklenice „co to je?“ Zasmál se „Je to kombucha od kolegy z práce. Jeho žena dělá čaje z kombuchy.“  Usmál se „ochutnej, je to trochu nakyslé, ale dobrý.“  Lehce se napila z jejího výrazu, bylo zřejmé, že ji to nechutná. „Fuj tati, vždyť je to odporný jak to můžeš pít a proč to máš ve flašce od rumu.Víš jak jsem se lekla?“ Zasmál se „alespoň vidíš, že nejde soudit knihu podle obalu.Neměla jinou láhev. Ale mě to chutná.“ Zakroutila hlavou a šla nalít Tomikovi čaj. „A proč nespíš tati?“ Zeptala se „no protože když můžu spát v ložnici, tak jsem tam zase sám a nějak mi nejde usnout.“ Odpověděl ji „tak dobrou noc.“ Řekla a odešla za Tomíkem do pokoje.  Přišla do pokoje a sedla si k Tomikovi „tak napij se“ řekla a dala mu láhev ke rtům.  Začal pít a Terezka se usmála „připomínáš mi, když si byl malej prcek ještě a já tě musela krmit z láhve a dávat ti pít z láhve.“ Pohladila ho při těch slovech po vlasech. Zakroutil hlavou, že už nechce pít. Vyndala mu dudlík od láhve z pusy. „Mám mokrou plenku.“ Řekl ji kňouravě a Terezka se usmála „tak ji sundáme a dáme čistou.“ Řekla a když mu sundávala plenku, přišel do pokoje Filip. Tomik sebou trhnul bál se posměšků od Filipa. „Terko, táta sedí v kuchyni s flaškou rumu.“ Řekl jí a v jeho hlase byla obava, že budou nějaké starosti. „Proč nespíš Filipe? Neboj je to čaj, já s ním mluvila a ochutnala to.Nějaká kombucha nebo co.“  Pocítil v sobě úlevu a přešel k přebalovacímu stolku. Vzal plenky a podal je Terezce „dojdeš mi namočit jednu plenku?“ Zeptala se Filipa Terezka a ten přikývnul. Odešel do koupelny a namočil plenku v teplé vodě. Přinesl ji zpět Terezce, která otřela Tomika v rozkroku. Filip si vedle Tomika sedl a ten si ho prohlédl, byl z něho trochu nervózní. „Ty se mi nebudeš smát?“ Zeptal se ho rovnou a Filip zavrtěl hlavou „ne a měl bych?“ Zeptal se na oplátku. Terezka Tomika zabalila do čisté plenky a natáhla mu igelitové kalhotky. Natáhla mu pyžamo a přikryla ho dekou. Filip si všiml dudlika na stolku a vzal ho do ruky. Strčil ho Tomikovi do pusy, ten byl z toho překvapený a neprotestoval. Terezku bavilo pozorovat jak se Filip změnil a jeho chování ji dělalo obrovskou radost. „Jsi boží Filipe děkuju.“ Řekla mu a Filip se smutně usmál. „Terezko, chybělo ti někdy, nebo měla jsi někdy pocit, že jsi neprožila mateřskou lásku?“ Zeptal se jí a zadíval se jí do očí. Byla z té otázky trochu zaražená „asi vím co myslíš Filipe a ano, někdy závidím těm dětem co je mají maminky na klíně a blbnou s nima.“ Pokýval hlavou „mě máma taky moc neobjímala.Bylo to jen když potřebovala, abych ji pomohl být proti vám dvěma.“ Terezka se usmála „Filipe co tě žere?“ Podíval se na ní v očích měl slzy, kterých si Terezka všimla. „Nevím, chce se mi pořád brečet a ani nevím proč. Někdy mám strašný vztek a musím ho v sobě potlačit.Ty prášky beru, ale někdy mi nepomůžou.“  Terezka ho poslouchala, byla ráda, že mluví tak otevřeně. „Tak to řekni tomu doktorovi a on ti pomůže Filipe. Ty to zvládneš a potom máš skvělou holku, která tě má ráda.“ Řekla mu a pohladila ho po hlavě.  Podíval se na ní bylo na něm vidět, že jí chce něco říct,ale neměl odvahu. „Terezko, mě nebaví žít já…..“ Zastavila ho a objala „Filipe ty mě děsíš co to řikáš.“ Začal plakat „nechceš spát s námi tady v pokoji?Lehneš si na Míšovu postel co ty na to.“ Řekla mu a vstala. Šla do jeho pokoje pro jeho peřinu. Měla o něj strach a chtěla ho mít na očích. Byla dost chytrá na to, aby věděla, že to co říká, může být pro něj samotného dost nebezpečné. Ustlala mu Míšovu postel a pobídla ho, aby si šel lehnout. Přikryla ho a Filip se trochu zastyděl, což Terezku rozesmálo. „Filipe nikdy už neříkej takové věci. Já tě mám ráda a jsem přesvědčená, že Hedvika taky.“  Sedla si k Tomikovi na postel, který spal a nevnímal o čem si povídají. Měla strach lehnout si, chtěla mít dohled nad Filipem, aby ho nenapadla nějaká šílenost. Filip se cítil v tom pokoji bezpečně a usínal. Terezka vzala telefon a napsala Hedvice o konverzaci s Filipem. Když Filip usnul, lehla si a zavřela oči.

Hedviku vzbudil pláč Míši „maminko“ vstala a šla k němu. „Co je broučku můj.“ Řekla mu a dala mu pusu na tvář. „Bolí to?“ Zeptala se ho a Míša přikývnul. Vzala čaj a dala mu napít, byli v něm kapky na bolest. Nemohla mu dávat silné injekce za sebou v krátkém intervalu. Míša pil a Hedvika ho hladila po tváři. „Ty jsi moje zlatíčko“ řekla mu a utřela mu pusu od čaje. „Za chvilku to přestane špunte.“ Řekla mu a držela ho za ruku. Vzala dudlíka a dala mu ho do pusy „zkus spinkat miláčku.“ Řekla mu a Míša zavřel oči pozorovala ho, jak usíná. Sáhla mu na plenku byl počůraný, ale na čistou to ještě nebylo. Když usnul vstala a šla ke stolku u své postele, dioda na jejím telefonu hlásila blikáním, že přišla zpráva. Vzala telefon a zprávu si přečetla. Po zádech ji přejela husí kůže, odepsala „jsi hodná Terezko, já to řeknu jeho lékaři.Tohle nesmíme přehlížet i kdyby to nemyslel vážně.Neboj, bude v pořádku.“ Když dopsala zprávu lehla si do postele a měla o čem přemýšlet. „To jsou trdla moje“ řekla si pro sebe, měla je moc ráda a trápila se tím, že mají takové problémy. Psychika v této rodině byla hodně špatná, ale Hedvika se nevzdávala.
Podívala se na čas bylo půl páté ráno zkusila ještě spát, ale po té sms od Terezky ji to moc nešlo. Byla z té sms špatná a její myšlenky směřovaly k Filipovi. Vstala a šla do koupelny, vlezla do sprchy a osprchovala se. Využila toho, že Míša spal nechala však pootevřené dveře do koupelny, kdyby ji volal aby ho slyšela. Když se osprchovala šla zpět k Míšovi, který stále spal. Měl v puse dudlík a spokojeně oddychoval.Pozorovala ho, byl to uzlíček neštěstí, ale vypadal roztomile. Sedla si k němu a lehce ho pohladila jen se zavrtěl a spal dál. Hedvika se lehce natáhla vedle něho a chytla ho za ruku. Na chvilku zabrala, probudila ji až sestřička, která přišla Míšovi změřit teplotu. Strčila mu teploměr do ucha a probudila ho tím. „Ty jsi malej rošťák viď.“ Řekla mu sestřička a pohladila ho. „Sluší ti ten dudlík.“ Řekla mu a zapsala mu do karty 37,2 teplotu a odešla z pokoje. Hedvika se na Míšu podívala a dala mu pusu na dudlíka „prý ti sluší ten dudlík a má pravdu.Jsi můj roztomilej fešák.“ Usmála se na něj „bolí tě nožka“ přikývl, bylo to vidět, že má bolesti. „Dáme včelku, teď už můžeme a budeš spinkat ano.“ Vzala nejdřív čaj a vyndala mu dudlíka z pusy. Dala mu nejdřív napít čaje. Držela láhev a Míša ji chytil za ruku, jako by ji chtěl pomoci láhev držet. Když dopil připravila si injekci „maminko já potřebuju kakat.“ Řekl jí rozechvělým hlasem. Hedvika ho pohladila „klidně kakej broučku, já ti dám potom injekci a umyju tě neboj.“ Řekla mu a lehla si k němu. Dala mu do pusy dudlika „zavři oči a zatlač.Nemusíš se vůbec stydět.“ Řekla a Míša poslechl zatlačil a začal plnit plenku. Když skončil, vzala injekci a píchla mu jí. Počkala až zabere, což netrvalo dlouho a Míša usínal. Když usnul, šla do koupelny namočit plenku. Odkryla ho a sundala mu plenku začala ho otírat namočenou plenkou. Když ho omyla, namazala ho a dala pod něj čisté plenky.Zabalila ho a natáhla mu igelitové kalhotky.Dala mu pusu,ale Míša nevnímal, spal tvrdě injekce splnila účel a Hedvika byla za to ráda.

Pokračování příště………………….


Pro mé příznivce, nebo tedy těm, kterým se příběh líbí. Omlouvám se za delší nečinnost, ale vzhledem ke své práci, jsem nenašel čas pokračovat ve psaní. Budou delší pauzy, ale rozhodně se psaním nekončím. V každém případě děkuji vůbec za to, že to čtete. Jsem rád, že zde je spoustu nových příspěvků a řekl bych, že kvalitních příspěvků. Tak že dovolte abych poděkoval všem, kteří zde rozvíjejí fantazii a píšou kvalitní příběhy.  Jsem prostě rád, že mám co číst…
„Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná.“
Albert Einstein

Offline Iloveplenky

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 87
  • Karma: 1
Re:Nové dětství Toma a Míši 34
« Odpověď #1 kdy: Února 04, 2018, 03:12:53 »
Super pokračování! Nevadí že se bude čekat déle hlavní je že to někdy bude  :)

Offline chlapeček

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 394
  • Karma: 2
Re:Nové dětství Toma a Míši 34
« Odpověď #2 kdy: Února 04, 2018, 08:33:33 »
Souhlasím, super příběh. Těším se na pokračování a rad si počkám.

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:Nové dětství Toma a Míši 34
« Odpověď #3 kdy: Února 04, 2018, 10:20:03 »
A opět skvělé pokračování. Již jsem se na něj moc těšil, je to moc dobré a držím hrdinům palce. Kniha, teď se to tak dá již nazvat má v sobě psychologický náboj a o zvraty není nouze. Je to velmi kultivované a moc hezky se to čte.
Těším se na další pokračování.

Offline themara

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 210
  • Karma: 3
Re:Nové dětství Toma a Míši 34
« Odpověď #4 kdy: Února 04, 2018, 10:43:44 »
Pěkné pokračování příběhu :) :) a už se těším na další díly na které si rád počkám 

Offline 13jh02

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 385
  • Karma: 2
Re:Nové dětství Toma a Míši 34
« Odpověď #5 kdy: Února 05, 2018, 14:45:39 »
V klidu si dej načas. Důležitá je kvalita, ne kvantita