Omluvuju se že to trvalo pár dnů ale teď jdem pokračovat.
M, tak a teď takle budeš celý den aby si uvědomil chybu
Kvůli těm plenkám jsem se nemohl postavit a musel se batolit.
Maminka mě dala najevo že jakmile nebudu poslouchat tak budu potrestán, ale vždiť já jsem jí jenom řekl že nechci porušovat pravidla. Ale to maminku nezajímalo, vůbec jsem o tom neměl mluvit
Ten den jsem nic jiného nedělal než že ležel v té ohrádce. Maminka mi přinesla čajík, poslušně jsem ho vypil. Musel jsem ho vypít takovým divným spůsobem protože ho maminka přinesla v lahvičce která vypadala jako plyn do zapalovače (jen ta koncovka) sundala nějakou krytku z dudlíku co jsem měl v pusince, jakmile dala tu flašku do dudlíku tak mi tam začal proudit krásně teplý čaj, byl ovocný nebo bych řekl spíš lesní směs. Poté co jsem dobumbal tak jsem dostal krytu spátky a maminka bez jediného slova odešla. Celou tu dobu jsem byl pořádně počůraný a pokakaný. Maminka se vrátila až večer a řekla že zítra pojedeme navýlet na fláje že je venku hezky tak nebudeme tvrdout doma. Na fláje vždyť se tam nedá koupat tak co tam budeme dělat, bál jsem se a taky se rozbrečel. Nemám rád překvapení, bojím se jen dvou věcí. Smrti a překvápek. Maminka ke mě přišla a povídá "neplakej davídku já zapoměla že to nemáš rád. Půjdeme jen naprocházku ano" nejdřív mě přebalila a sundala mi dudlík s tím páskem a dala mi ten normální, potom mi ještě sundala ty rukavičky a overálek, místo něj jsem dostal bodýčko a dupačky. Samozřejmě i suché plenky na noc, potom mě dala do postílky. Když odešla tak jsem začal přemíšlet, jak to mislela na procházku vždiť mi řekla že miminka nechodí. Doumal jsem nad tí a pak mi to došlo asi má kočárek, ale kde ho vzala. To už bylo jedno já si jen říkal ať mě nikdo nevidí. No moc práce usnout jsem neměl a pochvilce usnul.
Druhý den jsem se probudil a byl jsem turch počůraný. Říkal jsem si jak asi budu chodit do školy, asi tak za 9 dní mělo být 1 září a já se počůrával do plenek úplně automaticky. Nevěděl jsem co stím ale z mého mišlení mě vytrhla maminka "dobré ráno zlatíčko, jak pak jsme se vyspinkaly" usmála se na mě a šla k postílce "půjdeme se napapat a pak jdem naprocházku" když mě zase přebalila tak si semnou sedla na gauč a začala mě krmit, dostal jsem sunar s banánovou příchutí. Když jsem dopapal tak si mě přitiskla na hruď a začala mě bouhat po zádech, nechápal jsem proč to dělá, ale pak jsem si bez varování krknul a docela nahlas "ták a můžeme jít" řekla, asi se to mělo stát asi opravdu chťela abych si krknul. Poté mě dala do autosedačky kterou měla připravenou v autě a mi jeli. Jeli jsme asi půl hodiny a když jsme dorazily tak maminka něco vyndala z kufru a když přijela tak jsem to vyděl, opravdu to byl kočárek. Dala mě do něj a připoutala, prý abych nevypadl a jelo se. Musel jsem vypadat komicky ale nic jiného mě nezbylo. Ani nevíte jak trapně mi bylo, sice jsem byl rád miminkem ale tohle bylo "over the top" Musel jsem to vydržet. V půli cesty jsem zaslechl známí hlas, který říkal "jé dobrý den pani chrástecká, jak pak se má davídek" cože??? Nechápal jsem, ale poto se ukázala. Byla to kamarádka ze třídy, vzala chrastítko z podkočárku a začala sním chrastit předemnou. Byl jsem rád a tak jsem se usmál
N, nikola
D, davídek
M, maminka
NM, nikolky maminka
N, ale davídkovy se to líbí, paní chrástecká mohu jít svámi. Ráda bych svámi
M, můžeš a jestli chceš tak můžeš tlačit kočárek ale nejdřívnse zeptej maminky ano
N, dobrá
Odběhla a hned se vrátila i s její maminkou, ta se na mě tak divně podívala a řeka
NM, dávídek je ale roztomilej, a co se tíče nikolky tak s vámi může jenom jsem se chtěla ujistit jestli to nevadí
M, ale ofšem že né, alespoň si bude hrát s davídkem.
NM, dobrá tady máš nějaké peníze
Maminka odmítla a říká
M, to nechci, vým jak na tom jste a taky co vše jste už pronás udělaly, takže tohle je maličkost
Nikolky rodiče nebyly chudý ale v poslední době její táta byl nemocný a neměly tolik nazbyt a ješte ktomu se jim pokazilo topení takže další výdaj navíc
NM, tak ti moc děkuju ale ješte bych se chtěla zeptat jestli mi jí nepohlídáš, mám noční a manžel je ještě v nemocnici
M, ale jistě že jo, zítra ti ji přivezu
NM, děkuju lucí, a ty nebudeš zlobyt prcku.
N, neboj mami
M, tak půjdeme
Nikolka mě vezla a mě se chtělo neskutečne spát, nechápejte mě špatně ale nic nedělání je docela vysilující
Navšiml jsem si ani toho že už jsme doma, to mi bylo divný že by mě maminka dala do auta a já si toho ani nevšiml
Byl jsem furt v autosedačce, maminka mě tu nechala asi aby mě nevzbudila. Auto bylo v garáži zaparkované a asi po 20min přišla maminka "ahoj davídku ty si nám usnul na procházce" vzala mě domů tam mě přebalila a dala do židličky odešla do kuchině a rychle byla spátky "nikolko běž se vykoupat ano, napustila jsem ti vanu a potom vykoupeme miminko" ale nééééé koupat né a rozodně né přední, ale maminka měla v plánu nico jiného
M, takže davídku, teď se budeš muset rozhodnout. Zatýden začíná škola a do školy budeš muset, ale máš dvě varianty
1-skončíš jako miminko a já tě naučím spátky na záchod a vše se vrátí k normálu ale už si to nezopakujeme.
Pak je tu ještě jedna možnost
2-zůstaneš miminkem a já se o tebe budu starat a to pořád ale jakmile si vybereš tuhle možnost už se nebudeš moc vrátit a už nikdy nebudeš jako dřív. NIKDY
Já tě teď nakrmím a poto mi řekneš jak si se rozhodl.
D, maminko a proč nebudu moc potom být normální
M, protože už nebudeš mít kontrolu nad čůráním a kakáním, a budeš jako opravdový miminko. Říká se tomu inkontinence, a ta je nevratná
Docela jsem se lelk, ale maminka mě začala krmit a já se rozhodoval.
Být miminkem pořád nebo ne, toť otázka. Po jídle maminka sklydila ze stolu a zeptala se mě "tak co jaká je tvoje odpověď" bylo to docela narichlo ale já odpověď už znal, vyplivl jsem dudlík který mi dala po večeři a začal "aho skh jso" chtěl jsem jí to říc ale za ty dva měsíce jsem ani mluvit neuměl, protože jsem mluvit nesměl. Ale maminka mi to zjednodušila "tak tu nežvatlej a jenom kívni, jestli chceš být nadále miminkem nebo ne" jasně jsem kývl že jo že chci a maminka jse ješte zeptala "takže chceš" usmála se namě a celou tu dobu mluvyla jako na dospělého, ale když jsem jí to odkýval začala zase mluvit jako na miminko "tak jo ty můj poklade, zůstaneš nadále miminkem.
A stouhle bombou končíme, děkuji že jste tohle četly a rád bych za nějaký koment.
