Autor Téma: Nové dětství Toma a Míši 31  (Přečteno 3173 krát)

Offline Kejklir

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 201
  • Karma: 1
Nové dětství Toma a Míši 31
« kdy: Ledna 16, 2018, 23:44:11 »
                     Kapitola 31
                       Zánět

Filip na sesterně vyřídil vzkaz od Hedviky. ,,Filipe,nechceš na mě počkat po práci a jít se mnou někam?" Zeptala se Filipa sestřička,která ho uváděla do rozpaků.,,Já asi budu muset být u brášky.“ Odvětil ji Filip starostlivě, což sestřičku rozesmálo ,,je sladkej,jak je starostlivej.Jinak já jsem Anička.“ Podala mu ruku a Filip ji přijal.Působil dost nesměle, což pobavilo všechny přítomné.,,Já,já už musím jít.“ Řekl a šel za Hedvikou a Míšou do pokoje. Když tam přišel,už tam byla Terezka a bavila se s Hedvikou.,,Jak mu je" zeptal se Filip Hedviky. ,,Hoří,má teplotu“ odvětila mu starostlivě Hedvika.Do pokoje vešel lékař ,,dobrý den“ řekl a došel k Míšovi.,,Musíme sundat tu sádru,mám podezření na zánět.Někdy se stane,že tělo nepřijme sešroubování.Hedviko ten kluk musel mít bolesti.Alespoň v posledních hodinách.“ Hedvika se na doktora podívala ,,ale on si nestěžoval na bolesti.Na noc dostával diazepam,třeba to ho otupilo a je pravda,že dnes byl hodně ospalý.“ Doktor mu přiložil ruku na čelo ,,musíme to otevřít.“ Zmáčkl intercom u postele a přiběhla sestra ,,připravit na sál,uděláme rentgen nohy.Dáme kapačku na sražení teploty.“ Doktor zaúkoloval sestru a Hedvika Míšu musela svléknout z plenky.Sestra přišla a dala Míšovi kanylu a připojila kapačku.I s postelí ho odvezla z pokoje na rentgen.Míša spal,nebo spíš blouznil vypadal strašně.Jen Hedvice nějak nešlo na rozum,proč neřekl,že má bolesti. Filip šel s Markem věnovat se dětem.Marka si odnesl v náručí z čehož měla radost jak Terezka,tak i Hedvika.

Čekání na Míšu bylo velice dlouhé.Hedvika v tom čase musela několikrát odběhnout do práce a Terezka byla s Filipem u televize.Četla s Filipem pohádky a dělali u toho blbiny,aby děti pobavili.Filip četl mužské role a Terezka ženské role.Dětem se jejich vyprávění líbilo a na oddělení měli pocit,že je tam nějaká oslava. Když dočetli asi třetí pohádku,řekli dětem,že si dají krátkou pauzu. ,,Filipe já mám pocit,že jsem našla svého bráchu.“ Filip se na ní podíval,byl rád za její slova.,,Terezko promiň mi,jak jsem se choval.Bojím se,že budu jako moje máma.“ Řekl jí Filip a Terezka ho objala,,Filipe,ty rozhodně nebudeš jako naše matka.Máš v sobě víc dobra.“ Řekla mu  s úsměvem.Z jejich rozhovoru je vyrušila Hedvika ,,víme něco?" Zeptala se,ale Terezka zavrtěla hlavou ,,mami,už je pryč 3 hodiny.Co jim tak trvá?" Terezka se bála a měla pocit,že je to snad nekonečný den. Po třech a půl hodinách přišel lékař ,,no mladík měl zánět přímo u kosti.Bylo to za minutu dvanáct.Zánět jsme vyčistili a znovu kloub sešroubovaly.Tak že léčení bude pokračovat a trošku se nám protáhne.Za chvilku ho přivezou na pokoj a předpokládám,že samotného ho zde nenecháte.“ Hedvika přikývla,neměla v plánu nechat Míšu samotného v nemocnici. ,,Proč nic neřekl,jestli měl bolesti?" Doktor položil Hedvice ruku na rameno ,,on ani nemusel mít bolesti,až do dneška.Myslím si,že bylo dobře vzít ho do nemocnice.“ Řekl jí lékař a Hedvika si jen pomyslela co všechno může jedna náhoda napravit. ,,No teď bude mít bolesti,má napsané analgetika v injekcích.Žádné vstávání a nějaké pohyby té nohy.Půjde nahoru na trojku." Filip poslouchal doktora a když doktor domluvil,ujal se slova Filip ,,a co kdybychom mami nechali Míšu u Marka na pokoji.“ Doktor zavrtěl hlavou ,,i když chápu jak to asi myslíš,tak jsem toho názoru,že by měl Míša být minimálně týden v klidu a možná i déle.Potom bych ho klidně nechal na pokoji s nějakým vrstevníkem.Ale teď by jste měli jít čekat až ho přivezou.“ Řekl jim lékař a odešel za svou prací. ,,Terezko,půjdu si na Míšu vyřídit paragraf,abych s ním mohla být tady a ty se musíš postarat o domácnost.“ Řekla ji Hedvika rozhodnutě ,,Jdi zatím na Míšu počkat a já přijdu za vámi nahoru.“ Dodala a šla za primářem,aby mu sdělila,že má syna po operaci.Šla tam s obavou,protože věděla,že v posledních dnech té práci moc nedala. Zaklepala na dveře a vstoupila.Primář seděl u stolu a něco psal ,,posaď se Hedviko,já už všechno vím a dokonce vím i to,proč jsi přišla.Ty víš,že o internisty máme nouzi.Já mám pro tebe slabost ty to víš moc dobře,ale tohle nejde do nekonečna.“ Věděla o čem mluví ,,já tě chápu,ale já ho nemůžu nechat,aby se trápil..........“ Zastavil ji ,,dám ti dovolenou týden a potom už doufám nastoupíš v plné síle.“ Řekl jí vážně a Hedviku polil pocit štěstí.Měla Primáře ráda,protože měl pochopení.Vůbec si nechtěla připustit,že by to dělal jen proto,aby se ji stále revanžoval. ,,Děkuju ti“ řekla mu šťastně a on ji jen pokynul rukou,aby ji dal najevo,že děkovat nemusí.Vyběhla k Filipovi,aby si vzala klíče od auta a pak do vozu pro plenky a Míšovu láhev.Do oka jí padl jeho dudlik na okamžik zaváhala,ale vzala ho s sebou. Pospíchala nahoru do třetího patra a modlila se,aby tam už Míšu měla.Došla nahoru do pokoje,kde stál lékař a diskutoval s Terezkou ,,no tak co" zeptala se netrpělivě. ,,Je v pořádku,hnisalo mu to v okolí šroubů.Někdy se stane,že tělo nepřijme cizí těleso a bojuje s ním.Ale co ti mám vykládat jako doktorce.No vyčistily jsme to a znovu sešroubovali.Teď to budeme hlídat.“ Hedvika si oddechla ,,a proč neřekl,že má bolesti viď.“ Řekla udiveně ,,no on bolesti ani mít nemusel,ty by mohli přijít později.Teď hlavně odpočívat a žádné vstávání.Má napsané injekce na bolesti a vzhledem k tomu,že je zásah do kosti,tak budou.“ Hedvika si uvědomovala,že takový zásah je bolestivý. ,,Jenom prosím tě když tak pod něj dej vložnou mísu,až bude chtít na velkou a nebo do plenky,to už musím nechat na tobě.“ Když lékař domluvil,do pokoje vešla sestra se sanitářem,který vezl Míšu na posteli.
Míša se probral a začal plakat ,,no už to máš za sebou zlatíčko“ řekla mu Hedvika a dala mu pusu na tvář.Usínal narkóza z něj ještě zcela nevyprchala. Sestra nad postelí upevnila kapačku ,,má tam něco na bolest.Na pooperačním se počůral,tak má plenku.“ Řekla Hedvice sestra. ,,Tady tohle Vám mám předat.Dělali mu sono močového měchýře a chtěli dát cévku.Rovnou udělali vyšetření.Cévku ale nemá.“ Hedvika vzala do ruky desky a začala listovat. ,,No Hedviko o tom jsem s tebou chtěl mluvit.Ten kluk nemá funkční svěrač močového měchýře.Natlačili jsme mu cévkou sterilní tekutinu do měchýře a pokud se naplní z poloviny,tak to nezadrží.“ Hedvika si pročítala záznamy ,,no dobře,ale byl v narkóze.“ Doktor zavrtěl hlavou ,,nebyl už v narkóze,už byl po operaci.Cévku nemá u dětí není cévka dobrá kvůli infekcím.Až bude v lepším stavu,tak musíš s ním na nefrologii.Může to být ale jeho psychickým stavem.Zatím se připrav na to,že ty plenky budou nutné jako dosud.“ Věděla to už déle,že se plenek hned tak nezbaví.
,,Děkuji,já to zkusím ještě konzultovat s doktorem z urologie.“ Odvětila Hedvika a položila papíry na stůl. ,,Jsi neuvěřitelná,ale vyhlášená,že pro děti žiješ.Teď ho necháme už v klidu a sestra ti tady nechá injekce.Ty můžeš píchat sama ne.A Hedviko první jídlo až zítra a dnes ho zavodňuj.“ Řekl jí lékař a odešel.Sestra jí položila na stůl injekce a odešla s lékařem. Terezka seděla na židli ,,mami,co myslel tím nefunkční svěrač?" Zeptala se Terezka zmateně ,,no to znamená,že když je plný z poloviny,tak povolí aniž by to Míša zaregistroval.Prostě mozek vyšle klamný signál,že má plný měchýř a Míša se počůrá.“ Terezka stejně nechápala,co ji Hedvika říká ,,ale kdyby byl přece nefunkční,tak by musel čůrat pořád ne.“ Řekla Hedvice Terezka a Hedvika se usmála. ,,Nene Terezko, tam je problém v tom,že sverač je sval,který ti pomáhá zadržet moč.A u Míši ten sval nefunguje.Ale to se dá řešit.Jen né teď,protože mu v tom brání psychika.Momentálně lékař myslel, že funkčnost jeho svěrače není funkční,protože ho Míša neovládá.A to znamená,že se bude počůrávat dál aniž by s tím mohl momentálně něco dělat.“ Terezka se na Míšu soucitně podívala ,,to musí být hrozný“ řekla jen.
Míša se zavrtěl ,,maminko“ řekl a Hedvika si vedle něj sedla. ,,Spinkej broučku můj“ hladila ho po hlavě ,,mě je špatně“ řekl Hedvice a rozplakal se.Vzala plenku a připravila si jí k Míšovi právě včas.Začal zvracet a Hedvika ho přizvedla do polosedu  ,,ta narkóza je ošklivá viď.“ Řekla mu hedvika a otřela mu pusu ,,to je v pořádku broučku můj“ uklidňovala ho a položila zpět na polštář.Usínal a Hedvika u něj seděla a držela ho za ruku. ,,Mami,má štěstí,že jsi přišla a vzala jsi ho k sobě.“ Hedvika se na Terezku podívala ,,ne štěstí měla,že jsi u něj byla ty Terezko,když bylo nejhůř.Teď ale zavolej tátovi,aby zajel pro Tomika a pak musite domů a přivézt mi věci.Vemte ještě plenky a sprcháče.Dva ručníky a dvě osušky.Zubní kartáčky a pastu a nezapomeňte mystičky na špunta.Můj notebook a vezmi mi náhradní věci,ty víš co.“ Terezka se usmála a šla na chodbu zavolat tátovi.Hedvika zůstala v pokoji s Míšou sama.

Filip se věnoval dětem na oddělení,ale v hlavě měl pořád myšlenku na Míšu a neuměl se jí zbavit.Bylo na něm vidět,že není ve své kůži, čehož si taky všimla Anička,který o něj projevila zájem. ,,Filipe,tebe něco trápí viď.“ Sedla si k němu na opěradlo a všimla si,že Filip opět znervózněl. ,,Proč jsi ze mě nervózní?" Zeptala se ho a začala se smát. ,,Protože jsem si s holkou nikdy napovídal.“ Odpověděl jí a ona ho chytla za ruku. ,,Tak já tě to naučím jo“ povzdechl si,cítil sám na sobě jak je nervózní. ,,A rekneš mi co tě trápí?“ Zkusila na něj naléhat ,,myslím na Míšu, to je.....“ skočila mu do řeči ,,brácha já vím.Mě se líbí,že jsi tak starostlivej.“ Řekla mu a Filip se zastyděl. ,,Nejsem,tu operaci má kvůli mě,protože jsem mu ublížil.“ Řekl jí a uvědomoval si,že tím vlastně Aničku odhání. ,,Tomu nerozumím a co se stalo?" Zeptala se ho a Filip ani netušil,proč se s ní o tom baví,ale pokračoval ,,strčil jsem do něj a on spadl ze schodů.Byl jsem domluvenej s mou vlastní matkou,že mu ublížíme,protože je bohatej.Moje matka je mrtvá a já si uvědomil,že........“ Přiložila mu prst na rty ,,a chceš to napravit?" Zeptala se ho vážně. ,,Chci,ale to už nikdy nenapravim.“ Usmála se ,,když.něco nejde,jenom protože ty chceš,aby to nešlo,tak už to nikdy nenapravíš.“ Podíval se na ní ,,A co když ti pomůžu?" Zeptala se ho Anička ,,ale... já jsem blázen,protože beru....“ Opět ho umlčela ,,protože jsi byl na psychiatrii,ale to já vím hlupáčku.Moje matka tam dělá uklízečku a já tě tam viděla.“ Překvapeně se na ní podíval ,,tak po práci mi ukážeš brášku a potom půjdeme ven jo.“ Usmál se a přikývl ...........

Pokračování příště.....







„Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná.“
Albert Einstein

Offline MidwaySVK

  • Registrovaný uživatel
  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 45
  • Karma: 1
Re:Nové dětství Toma a Míši 31
« Odpověď #1 kdy: Ledna 17, 2018, 04:52:52 »
woow zas kraaaasne pokračovanie  :) , a Filip užastne prekvapuje   :D

Offline chlapeček

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 394
  • Karma: 2
Re:Nové dětství Toma a Míši 31
« Odpověď #2 kdy: Ledna 17, 2018, 08:20:24 »
Přečetl jsem to jedním dechem.je úžasné jak se vše vyvíjí dál. Podle mě ma Filip určitě co napravovat,ale zvladne to.Už se těším na další díl.  :)

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:Nové dětství Toma a Míši 31
« Odpověď #3 kdy: Ledna 17, 2018, 08:24:14 »
A opět velmi zdařilé pokračování.
Pro Filipa bude Anička požehnáním, předpokládám, že se jejich vztah bude zdárně vyvíjet.

Offline bojko

  • Registrovaný uživatel
  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 33
  • Karma: 0
Re:Nové dětství Toma a Míši 31
« Odpověď #4 kdy: Ledna 17, 2018, 18:01:59 »
Pekné pokračovanie

Offline themara

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 210
  • Karma: 3
Re:Nové dětství Toma a Míši 31
« Odpověď #5 kdy: Ledna 17, 2018, 19:34:16 »
Pěkné pokračování :) jen tak dál :) :)