Autor Téma: Znovu miminkem 5  (Přečteno 976 krát)

Offline MiTomášekMi

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 92
  • Karma: 5
Znovu miminkem 5
« kdy: Leden 11, 2018, 23:59:12 »
Chvilku jsem poslouchal co se děje za dveřmi a ve vedlejší postýlce. Za dveřmi byl klid a sestřička vypadala že spí. Opatrně jsem dal pryč medvídka tak abych nechrastilo chrastítko. A já na sebe zase neupozornil. Poté jsem si opatrně sednul a opřel se o stranu postýlky která byla u zdi. Co se to děje poslední dva dny. Jak se odsud dostat. Proč by tohle někdo dělal. Jestli chtějí dítě tak ať jsi pořídí normální. Mněl jsem hlavu plnou otázek. Proč je tu vůbec takové světlo. Pořádně jsem se rozhlídl po pokoji a  všiml jsi hned více věcí. První bylo zrcadlo na jedné velké skříni. Bylo naproti houpacímu křeslu a vedle přebalovacího pultu. Jak to že jsem si ho nevšiml dřív. Další věc bylo okno. Možnost jak utéct a podívat se kde vůbec jsem. A poslední byla malá lampička která slabým světlem osvětlovala pokoj. Byla na skřínce hned vedle sestřičky postýlky. Na  rohách skřínky byly dokonce gumové krytky. Pokoj vypadal jak pro pravé male dítě. Všude obrázky a pestré barvy. Hned  jsem měl další otázku. Kdo je sakra ta holka. A proč to dělá. Jestli se sem dostala stejně jako já tak proč neuteče. A proč tam má tu lampičku. Asi se bojí tmy to bylo jediné co mně napadlo. Zvláštní strach. Nevím čí strach je hloupější jestli můj strach z motýlů a bouřky nebo její ze tmy. Najednou mi došlo že mám v puse furt dudlík. Hned jsem ho vyplivl a prohlédl jsi ho. Byl modrý s obrázkem medvídka ale byl o dost větší než dětský. Trošku jsem se šupl a zabolel mně zadek. Sakra ta baba mi včera ale dala. Jediný důvod proč jsem nejspíš mohl sedět byla plenka která byla příjemně měkoučká. A tý se zbavit jak sakra. Začal jsem jí zkoumat. Ale dost mi bránily pouta a rukavice. Pokusil jsem se vyvlíknout z pout ale nebyla šance se z nich dostal. Tak jsem si zubama pokusil stáhnout rukavice. Ale to taky nešlo ty pouta je držely tak aby mi nešli stáhnout.  A to mi ani nepřišlo že jsou tak utažené skoro vůbec jsem je necítil. Takhle odsud neuteču. A chci odsud vůbec utéct mám se tu líp než doma. Co se to se mnou děje. Jak mně to vůbec mohlo napadnout. Já asi taky nejsem normální. Z mého přemýšlení mně vyrušil hluk z vedlejší postýlky. Okamžitě jsem se podíval naštěstí se sestřička jen převalila v postýlce. Odechl jsem si. Nemám ponětí co by udělala kdyby viděla že nespím. Jak asi vypadám. Musím vypadat jak strašný blbec. Chtěl bych se vidět. Počkat to zrcadlo. Vylezu z postýlky a podívám se jak vypadám a rovnou se můžu podívat z okna kudy bych se odsud mohl. Chvilku jsem přemýšlel. A nakonec se rozhodl že přelezu postýlku na kratší straně postýlky. Aby se náhodou nepřevážila kdybych lezl po té delší. Sice to bude o dost těžší kvůli dveřím. Abych do nich nedrkl a neupozornil na sebe. Bůh ví jaký bych dostal trest. A určitě by pak bylo o dost těžší utéct. Nejspíš bych dostal zase ty druhá pouta. Opatrně jsem se doplazil ke konci postýlky a celé jsi to naplánoval. Bylo to dost vysoko ale nějak to zvládnu. Opatrně jsem začal přelézat stranu postýlky. Bylo to s těmi pouty o dost těžší než jsem myslel. Ty tlusté plenky také zrovna moc nepomáhali. Ale nakonec se mi to povedlo. Hned jsem zkontroloval vedlejší postýlku. Vypadalo to dobře furt spí. Také jsem přes dveře poslouchal jestli někdo nejde. Naštěstí bylo ticho takže jsi toho asi nikdo nevšiml. Opatrně jsem se plížil k oknu. Ale s těmi plenkami bylo docela těžké chodit. Byly strašně tlusté. Když jsem se dostal k oknu které bylo hned naproti dveřím. Tak jsem hned zkontroloval jestli sestřička fakt spí. Vzhledem k tomu že jsem byl u jejích nohou tak jsem si to mohl precizně ověřit. Spala a u toho dudlala dudlík byl to komický pohled. Když jsem se  podíval z okna zjistil jsem že jsme v prvním patře. Ale moc jsem toho neviděl kousek za oknem byl strom a navíc nikde nebylo žádné světlo takže jsem toho moc neviděl. A teď bylo na řadě zrcadlo. Opatrně jsem k němu došel. Pane bože co to je. Jak to vypadám. To byla má první reakce. Ale když jsem se pořádně prohlídl připadal jsem si roztomile. Vypadal jsem fakt jak malé dítě. V tich dupačkách a dudlíkem pověšeném na krku. A plenky které byly jasně vidět pod oblečením. Co blbnu mně se to snad líbí. Jak se mi to může líbit. Mněl jsem se tu sice líp než doma. A na tich pár věcí co mi vadilo bych jsi nejspíš hodně rychle zvyknul. Nad čím to přemýšlím musím se odsud dostat. Ale nemohl jsem od sebe odtrhnout oči. Začal jsem si před zrcadlem pózovat. A prohlížet se ze všech úhlů. Prohlížel jsem se asi pět minut pak mně napadlo dát jsi do pusy dudlík. Vůbec jsem neváhal a hned to udělal. Páni vypadal jsem ještě líp jediné co kazilo můj dětský vzhled byly pouta a trochu ty rukavice. Já sem fakt magor proběhlo mi hlavou. Ale stejně jsem si užíval pohled na sebe. Dokonce jsem na sebe i zadudlal do zrcadla. Pěkně jsem se na sebe do zrcadla usmíval. „Seš moc roztomilý víš to.“ Cože najednou se vedle mě objevila sestřička. Jak dlouho tam je a co všechno viděla. Nebyl jsem schopný slova. Jen jsem vypliv dudlík a koukal na ní.
   N= Nikolka
   T= Tomášek
N= Promiň nechtěla jsem tě vyděsit. Víš já ještě nespala a pozorovala tě abys náhodou neudělal nějakou blbost.   
Sakra takže viděla všechno.
N= Jestli odsud chceš utéct tak prosím neříkej odkud chci tu zůstat. A byla bych ráda kdybys  tu zůstal taky. Maminka je moc hodná a navíc ve dvou bude  větší sranda.
Takže se sem dostala stejně jako já. Konečně jsem se zmohl na slova
T= A co tví praví rodiče.
N= Já mám jen taťku. Stýská se mi po něm a mám ho ráda. Ale mamku už taky za tu dobu kterou tu jsem.
T= A jak dlouho tu už jsi.
N= Maminka říkala že mi brzo budou tři roky. Takže tu budu už skoro tři roky. Tady máš totiž narozeni v den kdy jsem přijdeš. Takže ty je máš dneska.
T= Takže čtvrtého února.
N= Promiň já nevím co je za den. Vůbec to nesleduji.
T= Mně je dnes sedmnáct.
N= Ale tady ti je jenom jeden den. (Zasmála se své připomínce) To máš pěkné mít to ve stejný den jako jsi mněl narozeniny dřív. Aspoň jsi to zapamatuješ.
T= Proč tu chceš zůstat a proč se chováš jako dítě.
N= Už jsem si zvykla. Zezačátku jsem chtěla utéct ale nakonec mi došlo že se tu mám dobře. Nemusím se o nic starat. A za tu dobu co tu jsem mi to přijde normální. Zvykla jsem si tu během prvního měsíce.
T= Ty se bojíš tmy.
Nezmohl jsem se na nic jiného. Snažil jsem se vstřebávat vše co mi řekla.
N= Ano bojím už od mala. Když se maminka dozvěděla že se bojím tmy. Tak mi hned pořídila lampičku. A teď občas spím i s maminkou v posteli. Maminka je moc hodná jestli se taky něčeho takového bojíš tak to mamince řekni. Ona se ti pokusí pomoct. A pokud se to bojíš říct mamince tak to řekni mně. Já ti taky pomůžu nebo to řeknu mamince když na to nebudu stačit sama. Přece jen jsem tvá starší ségra.
Furt se na mně tak usmívala. Asi to myslela vážně.
T= Maminka
Zašeptal jsem pro sebe. Ale bohužel to slyšela.
N= Maminka je fakt moc hodná. Viděl jsi to třeba s tím jídlem jak jsi nechtěl. Když ti něco nechutná tak ti maminka dá něco jiného a vůbec jí to nevadí. Ano občas se maminka naštve když třeba zlobím nebo nechci jít spát a odmlouvám. Ale většinou jen zvýší hlas na prdel mi dá jenom občas. A to už musím fakt hodně zlobit. Ale nemlátí tě jako zmlátili tebe. Bolí to hodně. (Nečekala ani na odpověď a mluvila dál.) Většinou to ani nebolí moc dlouho třeba  jen minutku a maximálně tak deset ran na holou. Ale maminka to dělá nerada.
T= Aha
N= Utečeš odsud?
T= Nevím
N= Já bych byla ráda kdybys tu zůstal a  maminka taky.
T= Proč si nepořídí normální dítě.
N= Maminka ti to někdy řekne. Je to složité a navíc by ti to mněla říct sama.
T= Hmmm. Asi tu chvilku zůstanu. Máš pravdu že se tu mám líp než doma.
Hned mně objala.
N= To jsem ráda. Uvidíš bude se ti tu líbit.
T= Kdo byl ten chlap.
N= To byl taťka. On je trochu jiný než maminka. Ale není zlý. Jenom nechtěl abys tě mamka pořizovala. Bojí se že kvůli tomu bude mít problém. Oni se s maminkou rozvádí. On má totiž taťka někoho jiného. A bojí se že utečeš a že ho zavřou. A myslíš že tě tví rodiče budou hledat.
T= Asi ne. Vždy jsem jim byl u prdele.
N= Takový slova se tu používat nesmí. Ale neboj mamince to neřeknu. A jak to vždyť jsou to tví rodiče.
Nic jsem neříkal jen sem sklopil hlavu domů. Sestřička mě obejmula a povídá.
N= To nevadí tady nikomu nebudeš u prdele. (Poslední slovo spíš zahuhlala) Když tě bude něco trápit vždy to můžeš říct mně nebo mamince. A teď už půjdem spinkat. Dobře.
Pustila mně a šla k mé postýlce a sesunula dolů jednu stranu. Došla ke mně chytila mně za ruku a vedle k postýlce.
T= A jak se dostaneš do postele ty.
N= No víš. Já. No. Chtěla jsem se tě zeptat jestli  můžu spát s tebou.
T= Asi jo.
N= Super. Děkuju. Jsi ten nejlepší bráška.
Pomohla mi vylézt do postele a vytáhla zpátky nahoru stranu postele. Hned jí pak přelezla. Seděl jsem v posteli a pozoroval ji. Když jsme si povídali všiml jsem si že je o hlavu větší než já. Není se čemu  divit vždy jsem byl nejmenší ze všech. Když se dostala do postele sedla jsi vedle mě a pomohla mi jsi lehnout. Dala mi do pusy dudlík a dala ke mně medvídka.
N= Dobrou noc bráško.
Lehla jsi vedle mě. A oba nás přikryla jednou peřinou. Furt se na mně usmívala. Najednou mně ale přerušila potřeba čůrat. Vyplivl jsem dudlík.
T= Já potřebuju čůrat.
N= Proto máš plínku a teď spinkat.
Vrátila mi dudlík do pusy a vzala jsi ten svůj. Nakonec se ke mně přitulila. Bylo to zvláštní nepředstavoval jsem si že až budu poprvé spát s holkou. Že to bude vypadat takhle. Začal jsem přemýšlet o tom co říkala. Hlavně jsem mněl problém s tím že se mi to líbí. Nakonec jsem se rozhodl že to tady chvilku zkusím. Stejně musím počkat než mi sundají ty pouta. A uvidíme jaké to tu bude. Zavřel jsem oči s tím že bude těžké usnout. Ale v okamžiku jsem usnul.

Pokračování příště……..

Offline David.Ch

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 91
  • Karma: 2
Re:Znovu miminkem 5
« Odpověď #1 kdy: Leden 12, 2018, 13:34:54 »
Super pokračování, jen tak dál. ;D

Offline gumplík

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 247
  • Karma: 1
Re:Znovu miminkem 5
« Odpověď #2 kdy: Leden 13, 2018, 01:10:01 »
Taky už se těším na pokračování, já si to rád čtu více dílů najednou. :)

Offline MiTomášekMi

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 92
  • Karma: 5
Re:Znovu miminkem 5
« Odpověď #3 kdy: Leden 13, 2018, 07:11:31 »
Ahoj a děkuju.  Bohužel ted další díl  vyjde možná dnes večer nebo zítra. Rád bych vydával častěji ale bohužel nemam vůbec čas.

Offline David.Ch

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 91
  • Karma: 2
Re:Znovu miminkem 5
« Odpověď #4 kdy: Leden 13, 2018, 11:13:14 »
Vůbec to nehroť, až to výde tak to výde.