Autor Téma: Nové dětství Toma a Míši 23  (Přečteno 3214 krát)

Offline Kejklir

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 201
  • Karma: 1
Nové dětství Toma a Míši 23
« kdy: Prosince 31, 2017, 13:44:49 »
                      Kapitola 23
                   Stacionář 1 den

Míša seděl v družině obklopený dětmi a vychovatelkami.Sestřičky,které se přišli na Míšu i na Tomíka podívat,byli velice přátelské. Míša se však začal kolem sebe rozhlížet,zjistil,že Terezka a maminka jsou pryč.Začal plakat a zdravou rukou si zakryl obličej. ,,Ale no tak Míšo,neboj tady ti nikdo neublíží a budeš tady s dětmi víš.“ Řekla mu jedna z vychovatelek. ,,Koukej Míšo,tohle je Maruška a je stejně stará jako ty.Taky se první den bála s námi tady zůstat,ale dneska se ji tady líbí.Maruška bydlí u babičky, umřela jí maminka,byla hodně nemocná viď Maruško." Byla to malá osmi letá dívenka, měla vlnité blonďaté vlasy. Sedla si k Míšovi ,,ahoj“ řekla a zadívala se na něj,měla modré oči a velice zvídavé.Odrážela se v nich neposednost a poslušnost zároveň.Usmívala se a Míša si jí prohlédl ,,ahoj“ odvětil ji, působila na Míšu velice zvláštně. ,,Co se ti stalo?" Zeptala se Míši Maruška. ,,Upadl jsem“ odvětil ji krátce. ,,A bolí to?" Zeptala se opět zvídavě ,,hmm,ale malinko jenom někdy.“ Odpověděl ji. Vychovatelky byli rády,že Míšu zaměstnává otázkami. Nechali Míšu s Maruškou a věnovali se dětem,které u nich seděli. ,,Odkud jsi?" Zeptala se Maruška zvědavě. ,,Z Prahy,ale bydlím teď tady u nové maminky.“ Řekl ji a bylo na něm vidět,že oživuje vzpomínky.Bylo mu do pláče,ale nechtěl před Maruškou plakat. Vychovatelka Jana pozorovala jejich rozmluvu, viděla že Maruška tlačí svou zvědavostí Míšu do kouta. Vstala a šla k Míšovi nahnula se k němu ,,musíme tě zbavit té mokré plenky.“ Kývla na sestřičku,která si vzala Míšu i Tomíka. Když s nimi vyšla na chodbu, byl Míša dost nervózní. ,,Tomáši ukážu ti,kde jsou natahovací plenky,které si budeš moci brát sám,když budeš mokrý ano. A ty Míšo,budeš muset vydržet přebalování od nás,protože s tou packou tvojí i s nožkou to nezvládneš.A nemusíš se stydět,protože Maruška,když jde po obědě spát má taky plenku.Je vás tady víc,to ale poznáš sám.“ Řekla mu sestra,aby ho uklidnila. Z jejího povídání,ji vytrhl lékař ,,sestři,toho Klučinu na vozíku,potom ke mě ano.“ Sestra přikývla a vešla s klukama do koupelny.Byl tam stůl na přebalování, jen byl větší než měli doma. Vzala Míšu a posadila ho na něj. ,,Tak Tomiku,tady jsou natahovací kalhotky.“ Ukázala mu a stáhla mu tepláky. Tomik se styděl,bylo vidět jak zrudnul ,,ale ty máš jednorázové plenky.“ Podivila se sestra a posadila Tomíka vedle Míši.,,Počkejte na mě chvilku a žádné vylomeniny.“ Řekla s úsměvem a šla na sesternu. Za chvilku se vrátila zpátky ,,tak ne Tomášku,dostaneš plenky jako tvůj bráška ano.“ Tomikovi,se to moc nelíbilo,ale neměl na výběr.Sestra mu sundala plenku a otřela ho v rozkroku.Dala mu čistou jednorázovou plenku a natáhla mu tepláky.,,Tak a do družiny trefíš,tak utíkej.“ Přišla k Míšovi a položila ho,když mu chtěla sundat tepláky,chytil je rukou a začal brečet. ,,Míšo,ale já ti musím dát čistou plenku.Neboj, viděl jsi brášku,jak se nechal přebalit.“ Neobměkčila ho a nechtěla z něj sundavat tepláky násilím. Posadila ho zpět do křesla a šla s ním do družiny za Janou. ,,Jano,nemůžu mu sundat plenku,on nechce.“ Řekla vychovatelce a ta šla k Míšovi. ,,Míšo,tady se nemusíš stydět,je tady víc dětí které mají stejné problémy.“ Zkoušela mu vysvětlit,ale Míša nechtěl ani slyšet,že by mu dával plenku někdo jiný než maminka,nebo Terezka. ,,Dojdi pro Kádí“ špitla Jana na sestru a ta s úsměvem odešla.Za chvilku se vrátila a do Družiny s ní přišla obrovská černoška. Sedla si k Míšovi ,,ahoj jsem Kadiatou a tady mi říkati teto kádí.Oni s tebou neumí,tak jim muset ukázat jak jsme dobrý.“ Zasmála se,protože si všimla jak si ji Míša prohlíží. ,,Nebojí se,já nejsi bubák.“ Mluvila zvláštně a Míša se usmál,její řeč ho bavila. ,,No ty máš krásně úsměv.“ Vzala ho do ruky a šla s ním do koupelny,kde ho položila na stůl.Míšovi bylo do pláče ,,já mít doma stejný kluka, jako jsi ty.On mít jméno Bubakar.“ Řekla a stále na Míšu něco mluvila,aby se uvolnil,což se jí dařilo. ,,A tobě roků?" Zeptala se ,,osm“ odpověděl ,,jů ty býti malý,jako Bubakar.“ Řekla mu a zasmála se. ,,On až přijde,tak tě .... obeznámili.Nebo jak se říká?" Míša se opět usmál ,,seznámit“ řekl jí a Kadiatou se zasmála ,,já di dát pusu“ řekla a dala mu pusu na tvář. Začala mu zpívat písničku v jejím rodným jazyce.Vzala ho za ruku a dala mu ji podél těla.Míša zavřel oči a Kadiatou mu stáhla tepláky.Rozplepila mu plenku ,,nooo?Jsi li šikovní.Ještě že jí sundali,jinak by to teklo.“ Otřela ho a namazala.Dala pod něj čistou jednorázovou plenku a dala jednu vložnou.Potom mu natáhla tepláky a vzala ho do náruče.Míša cítil,že má v rozkroku větší balík a nebylo mu to dvakrát příjemné. ,,Já ti dala ještě také navíc.Dlouho držet takhle jo.Jsi li šikovní.“ Řekla mu a nesla ho k lékaři do ordinace.Zaklepala a po vyzvání vstoupila. ,,Měl problémy,ale už jsem je postavila na latě.“ Řekla mu Kadiatou a doktor se zasmál. ,,Děkuji sestro,já vás zavolám.“ Řekl a Kadiatou odešla. ,,Tak už se známe, jak se ti tady líbí.“ Zeptal se Míši doktor a ten jen pokrčil rameny. ,,Já ti dám tady kartičky a ty je budeš pokládat na tuhle tabuli na stole.Na těch kartičkách jsou obrázky a na tabuli taky.Polož je tak,jak si myslíš,že by měli být.A ničeho se neboj,tady neexistuje dobře nebo špatně." Položil kartičky na stůl před Míšu a ten začal kartičky rozmísťovat.

V druzině zatím vychovatelka Jana,mluvila k dětem. ,,Poslouchejte mě děti,Míšovi umřeli rodiče.Neptejte se ho na to a snažte se být k němu hodný,jako jste byli tady k Marušce.Tomášek je u nás,protože na něj byli doma zlí jako tady na Tadeáše.Viď Tomášku, oba kluci se stydí,protože musí nosit plenky jako někteří z vás,když si jdou lehnout po obědě.Tak žádné posmívání,ale já vím,že jste všichni moc hodný a takové věci neděláte.“ Ukončila svou řeč vychovatelka a děti ji bedlivě poslouchali.Tomik se rozhlížel a hledal Tadeáše pochopitelně nevěděl,který to je. ,, A teď děcka jdeme do třídy.Ale nejdříve se napijem každý čaje." Šla k várnici s čajem a každému podávala hrnek s čajem. Tomik si vzal hrnek a hltavě začal pít.Měl žízeň a čaj mu tekl po bradě a kapal na tričko.Jana,která ho viděla mu vzala hrnek z ruky ,,dáme pítko na hrnek a musíš pít pomalu.“ Řekla a utřela mu pusu od čaje ,,dám ti erární tričko Tomiku.“ Šla do skříně,která v druzině byla a vyndala modré tričko,které mu oblékla.Pak vzala hrnek,který měl dvě uši a dala na něj víčko,které mělo pítko.Podala ho Tomikovi,aby se ještě napil ,,Tomiku,ty piješ doma z lahve viď?" Zeptala se vychovatelka a Tomík stydlivě kývnul. ,,Tak řekneme mamince,ať ti ji sem vezme." Dodala a pohladila ho. Zavedla potom všechny do třídy,kde už stál 35 letý muž s plnovousem a černými vlasy.Vypadal jako čert,ale z očí mu koukala laskavost. ,,Dobré ráno děti" řekl a děti hned reagovali ,,Dobré ráno Pane učiteli.“ Potom se všichni posadili do lavic,jen Tomík stál s Janou  před tabulí. Učitel k němu přistoupil a podal mu ruku ,,ahoj,já jsem tvůj třídní učitel Pavlíček Pavel“ Tomík mu podal ruku a učitel mu ji lehce stiskl.,,Posadíš se támhle do třetí lavice a tvůj bráška se potom přidá k tobě ano.“

Míša zatím dodělal úkol,který mu zadal lékař.Po celou dobu, co pracoval si doktor dělal poznámky.Pozoroval,že tím Míšu dost znervózňoval. ,,Tak a teď ti dám tady papír a zkus mi nakreslit strom." Míša se na doktora podíval ,,já nemůžu kreslit“ řekl doktorovi ,,no vidíš,to jsem si ani neuvědomil." Odvětil mu lékař a zase si něco zapisoval. ,,A teď zavři oči a já ti řeknu slovo a ty mi na něj zkusíš říct,co se k tomu hodí nejvíc.Třeba řeknu fotbal a ty odpovíš míč ano." Míša přikývl a zdálo se,že ho to baví. ,,Mrak" řekl lékař ,,slunce“ odpověděl Míša. Po každém slově,které vyslovil Míša, si doktor udělal poznámku. Dal mu několik slov a pozoroval na Míšovi,že je dost unavený. ,,Tak já si myslím,že už to pro dnešek stačí.Jsi šikovný kluk Míšo.Jak spíš v noci dobře?" Zeptal se ho ještě ,,bojím se“ odvětil mu ,,a čeho se bojíš.“ Míša se místo odpovědi rozplakal ,,chceš si o tom povídat,nebo až příště." Zeptal se doktor a sáhl po telefonu,aby zazvonil na sestru. Sestra si pro Míšu přišla do ordinace ,,ty plakal?“ Zeptala se a vzala si Míšu k sobě. ,,Půjdeme na školu“ řekla mu a nesla ho do třídy.Když vešla do třídy s Míšou v náručí ukázal ji Pan učitel Pavlíček,kam má Míšu posadit. Kadiatou ho posadila vedle Tomíka a odešla ze třídy a přitom mávala zuřivě na děti a cenila své bílé zuby.
Učitel přišel k Míšovi ,,jsem tvůj třídní učitel Pavel Pavlíček a vítám tě mezi námi.“ Představil se a chytil symbolicky Míšu za ruku. Učitel se vrátil k tabuli ,,Máme Vlastivědu Míšo a probíráme Karla IV." Řekl a pokračoval ve výkladu.Vyprávěl poutavě a děti ho s napětím poslouchali.....

pokračování příště.....?
„Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná.“
Albert Einstein

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:Nové dětství Toma a Míši 23
« Odpověď #1 kdy: Prosince 31, 2017, 18:22:11 »
A opět další vynikající pokračování.
Velmi se mi líbí přístup personálu k dětem, Také se mi líbí černoška Kadiatu, vnáší do díla multikulturní prve a přináší ssebou i mentalitu jiných národů.
Již se těším na další pokračování.k

Offline chlapeček

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 394
  • Karma: 2
Re:Nové dětství Toma a Míši 23
« Odpověď #2 kdy: Prosince 31, 2017, 19:13:20 »
Souhlasím s tebo.Už aby byl další dil. :)

Offline alex

  • Email nefunguje
  • 10 a více
  • *
  • Příspěvků: 47
  • Karma: 0
Re:Nové dětství Toma a Míši 23
« Odpověď #3 kdy: Prosince 31, 2017, 19:18:26 »
Veľmi dobré čítanie. Pokiaľ je možnosť, aby bol ďalší diel, tak nech určite pribudne.

Offline 13jh02

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 385
  • Karma: 2
Re:Nové dětství Toma a Míši 23
« Odpověď #4 kdy: Ledna 01, 2018, 01:54:50 »
Příběh lidský a plný překvapení. Poslední díly jsou již takové optimistější, přesto nepostrádají napětí, jak se to bude vše dále vyvíjet...