Autor Téma: Nové dětství Toma a Míši 17  (Přečteno 2878 krát)

Offline Kejklir

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 201
  • Karma: 1
Nové dětství Toma a Míši 17
« kdy: Prosince 08, 2017, 21:46:14 »
                       Kapitola 17
                    Střevní chřipka

Chystala snídani pro kluky, když ji zazvonil telefon. ,,Stranská“ představila se ,,Dobrý den, u telefonu Pudilová. Jsem vychovatelka z internátu od Terezky Vranské, dala mi na Vás kontakt,nemůžeme se dovolat jejímu otci. Zerezka měla úraz a byla převezena na vyšetření do nemocnice. Ona se zastala slabšího kluka a bohužel se připletla do rány,tak že spadla na záda a uhodila se do hlavy.Je tam podezření na otřes mozku a zřejmě bude muset být doma,ale více Vám řekne nemocnice.“ Zakončila vychovatelka svůj dlouhý dialog. ,,Do které nemocnice ji převezli?" Zeptala se Hedvika ,,Nemocnice na Bulovce paní Stranská.“ Hedvika poděkovala za informaci a zkusila zavolat Fandovi,který nebral telefon. Zavolala tedy Primáři ,,Ahoj Hedvika,nemáš někoho na chirurgii na Bulovce?“ Primář se zasmál do telefonu ,,Ale kolegině ještě žije.Mám a co se děje?A kdy už půjdeš do práce.Potřebujeme tady taky nějaké doktory.“ Hedvika mu popsala situaci a na jeho rýpání se ji nechtělo reagovat. Domluvila se s ním,že až zjistí podrobnosti,tak ji zavolá. Potom položila telefon, zjistila že ji kluci se zájmem poslouchali,protože padlo jméno Terezky. ,,Kde je Terezka?" Zeptal se Míša ,,neboj Míšo je v pořádku,jen byla u doktora víš,nebylo ji dobře.Ale neboj přijede domů." Řekla mu s úsměvem, nechtěla ho trápit skutečností,že se Terezce něco stalo. ,,Tak a teď se nasnídáme zlatíčka moje.Tomiku,tobě jsem to nakrájela,tak budeš jíst sám?"Zeptala se a Tom souhlasil, Míšu si vzala k sobě a začala ho krmit. ,,Dnes půjdeme chvilku ven,je tam zima,ale vyvětrat se můžete.“ Tomáš zajásal ,,a můžu jít bez plenky?" Hedvika se na Tomika podívala ,,Tomášku,počkáme do vyšetření ano.“ Zesmutněl po slovech Hedviky ,,Maminko prosím“ začal žadonit a Hedvika se usmála vypadal roztomile ,,tak víš co?" Začala ,,tak půjdeš bez plenky.A když se nepočůráš,tak ti dám plenku pouze na noc ano?" Riskovala,věděla to moc dobře,ale chtěla si ověřit zda bez plenky bude mít únik moči jako s plenkou. Jen Míša z toho nebyl šťastný a Hedvika si toho všimla. ,,Ale no tak Míšo, u tebe to nejde zatím.Ale neboj,také se dočkáš.“ Když dojedli,šla je obléknout.Tomikovi sundala plenku,měl ji suchou a oblékla mu trenýrky a tepláky.Vypadal šťastně ,,dáme bundu a mikinu,aby si nenastydl.A nechtěl bys náhodou jít ještě čůrat.?" Přikývl a odběhl na záchod, Hedvika zatím oblékla Míšu a usadila ho do kočárku. Když přiběhl Tomik,tak jim nasadila čepice a vyšli ven ,,čůral si?" Zeptala se a Tomik zavrtěl hlavou ,,nešlo to,nechce se mi." Neřekla mu,že má sebou tepláky a plenky.Chtěla mu dát důvěru a to se jí dařilo. Šli po ulici,foukal studený vítr a lehce padal sníh. Vesnice byla cítit po kouři z komínů, Míša se zájmem pozoroval okolní domy a zahrady. Když míjela dětské hřiště, Tomík se k němu rozběhl ,,Tomášku je to mokré.“ Zavolala na něj Hedvika,ale Tomik ji nebral na zřetel a vyskočil na provazovou síť,která tam právě pro tento účel byla.Míša Tomáše pozoroval,bylo vidět že mu trochu závidí. ,,Tak Tomiku půjdem,ať není Míšovi zima.Kousek odtud je krámek,tak si tam koupíme nějakou dobrotu.“ Tomík poslechl a vydali se ke krámu. V krámě je přivítala moc milá prodavačka a když Hedvika nakoupila co potřebovala,dala klukům lízátko. Šli pomalu zpět k domovu, Tomík se šoural za Hedvikou, která mluvila na Míšu. ,,Maminko, mě je zima“ řekl ji Tomik a bylo mu do pláče. Hedvika se na něj otočila ,,no a je to,jsi celý mokrý Tomášku.Počůral jsi se,ale to už jsi zjistil viď.“ Řekla mu Hedvika a vyndala čisté tepláky.Tomášovi bylo do breku ,,no neplakej a sundej ty mokré tepláky i trenýrky šup.“ Řekla mu ,,tady?" Zeptal se zmateně a Jedvuka se zasmála ,,nikdo tu není šmudlo.“ Přišla k němu a stáhla mu tepláky i trenýrky.Vzala jednorázovou plenku,kterou mu nandala a pomohla mu do tepláků. ,,Už je to lepší?" Zeptala se a dala mu pusu.Tomáš přikývl a šli k domovu, Hedvika se musela pochválit za to,že mu vzala čisté tepláky a plenku. ,,Počůral jsi se,když jsme vyšli z krámu viď?" Zeptala se Hedvika a Tomík se na ní podíval,měl v očích stud. ,,A tobě se nechtělo čůrat?Nezdržoval jsi to broučku?" Zeptala se a Tomáš zavrtěl hlavou. Jeho močový mechýř byl neovladatelný,alespoň tak si Hedvika vysvětlila jeho nehodu. Když došli domů,vzala Míšu a položila v obýváku na sedačku.Začala ho svlékat ,,přebalíme tě zlatíčko ano." Míša zavrtěl hlavou a zatlačil.Hedvika ho nechala ležet a pomohla Tomikovi z Mikiny ,,zápasíš s tím, jak s ledním medvědem“ zasmála se. ,,Maminko,zlobíš se na mě?“ Zeptal se Tomik ,,a proč se mám zlobit? Kvůli tomu,že jsi se počůral?“ Zeptala se a objala ho ,,nezlobím se miláčku,nemůžeš za to.“ Řekla mu a Tomik jí dal pusu ,,mám tě rád." Řekl ji a nesmírně ji tím potěšil.,,To já tebe taky,ty mazlíčku." Řekla mu a šla za Míšou,který ležel na sedačce a měl palec v puse.,,Co ten palec ty zlobidlo." Řekla mu Hedvika s úsměvem a vytáhla mu palec z pusy.Míša se začervenal a Hedvika ho vzala do pokoje na přebalovací stůl,kde mu rozbalila plenku.,,Máš průjem broučku" řekla mu a začala ho čistit od průjmu. Když byla hotová,zabalila ho do plenek a navlékla mu dupačky.Míša usínal a Hedvika poslala Tomika pro láhev s čajem.Dala mu napít, musela vždy trochu povytáhnout savičku,aby ji u pití nespal. ,,Vzala ho do náruče a přenesla ho k televizi,kde ho položila,aby mohl ve spánku nerušeně pokračovat. Šla si chystat věci na oběd a Tomik přišel,že ji bude pomáhat. ,,A nechceš se taky chvilku natáhnout a spinkat?" Zeptala se a Tomik jen zavrtěl hlavou. Dala mu tedy struhadlo,aby ji nastrouhal mrkev. Z jejich práce je vyrušil Míša,když začal plakat. Hedvika k němu přiběhla, byl bílej jak stěna. ,,maminko,mě je špatně“ Sáhla mu na čelo ,,změříme teplotku Míšo“ Šla pro teploměr a dala mu ho do podpaží. ,,Míšo,ty jsi kakal viď“ rozplakal se ,,to nic broučku,to bude střevní chřipka,to přejde.Potom ti udělám hořký čaj a dám ti k obědu piškoty." Vyndala teploměr,který zapípal,ukazoval 37,6. Zkusila mu prohmatat slepé střevo,ale naštěstí se domněnka nepotvrdila. Vzala ho do náruče,aby ho přenesla opět na přebalovací pult,jak ho zvedla,začal zvracet. Hedvika naštěstí znalá této nemoci,měla připravené plenky. Zachytila toho co nejvíc to šlo do plen ,,to nic broučku,to je jen takový ošklivý bacil.Hlavně neplač,uvidíš že to přejde." Vzala ho na prebalovací pult a sundala mu pokaděné plenky.Očistila ho a nandala mu čisté plenky.Míša usnul,přenesla ho zpět do obýváku a položila na sedačku a otevřela okno,aby na něj šel čistý a studený vzduch. Když měl Tomik hotovou mrkev,šel se dívat na televizi. Hedvika přišla k Míšovi s hořkým čajem a s práškem. ,,Broučku,dám ti prášek jo.“ Budila ho, Míša kňoural a do prášku se mu moc nechtělo, ale Hedvika mu ho vložila do pusy a hned mu dala pít hořkého čaje.

Hedvice zazvonil telefon, na jejím displeji bylo primář.Dychtivě sáhla po telefonu ,,Hedvika povídej.“ ,,No Hedviko, lehký otřes mozku a pěkně nateklé oko.Až splaskne otok,udělají vyšetření,zda nebyla narušena sítnice,nebo oční nerv.V každém případě ji pustí s dospělou osobou.“ Hedvice se očividně ulevilo ,,děkuji ti,ješte že tě mám.“ Zasmál se po jejích slovech ,,já vím,kdyby něco zavolej." Položila telefon ,,maminko“ škubla sebou ,,ty raubíři,málem jsem měla infarkt.Co potřebuješ?" Tomik ji ukázal ať jde blíž ,,Míša se asi pokakal.“ Zašeptal jí do ucha ,,je mu špatně víš a spinká?" Tomík přikývl a Hedvika ho šla zkontrolovat. Vzala ho do náruče a šla s ním do pokoje,kde ho položila na stůl. Míša začal kňourat ,,mě je špatně“ řekl Hedvice a ta ho otočila na bok,protože začal zvracet. ,,To nic miláčku,to přejde uvidíš." Řekla, když Míšovi otírala pusu.Sundala mu dupačky a plenku měl průjem,tak že byl řádně pokaděný. Hedvika ho začala otírat a Míša usínal. Došla si do koupelny pro lavor s vodou a dětský pudr,který byl v objednávce od Petry v krabici. Omyla ho,osušila a potom ho namazala a zasypala pudrem.Dala pod něj plenky a zabalila.Oblékla mu igelitové kalhotky a tričko, dupačky musela dát vyprat. Vzala Míšu a přenesla ho do obýváku,kde mu dala rovnou napít čaje.Tomík mezitím odběhl pro jeho dudlika a dal mu ho do pusy. Hedvika se usmála ,,ty jsi ale starostlivej bráška viď." Míšu přikryla a šla zapnout pračku,aby vyvařila plenky.Měla docela frmol a v duchu se modlila,aby to nechytil Tomík. Vařila dušenou mrkev s bramborem a Míšovi čistý vývar. Tomík koukal na televizi a Hedvika mu přinesla čaj.Položila ho na sebe a když v klidu sál čaj z lahve a u toho pozoroval Hedviku.
,,Co tak koukáš zlatíčko moje." Usmála se na něj a pohladila ho.,,Jste moje zlatíčka viď. Žízeň jsi měl teda pořádnou.“ Řekla mu,když dopil čaj a šla zpět do kuchyně.Tomík šel za ní ,,maminko můžu ti pomoct?“ Hedvika se usmála a vzala ho k sobě ,,no taky nejsi žádné tintítko,ale jsi můj šikulka viď.Tady s tím už mi nepomůžeš broučku,to musím sama víš.“ Řekla mu a dala mu pusu ,a proč se nedíváš na pohádky.“ Zavrtěl hlavou,užíval si mazlení a pozornosti,které se mu dostávalo po 8 letech jeho dětství.Pipl ji telefon,vzala ho,byla to sms od Fandy ,,VSECHNO VIM,TEREZKU MAM V AUTE,JSME NA CESTE DOMU“ Hedvika se usmála o starost méně,pomyslela si. Posadila se a Tomíka měla na klíně.Byl o ní opřený a kousal se do rtu.Myšlenky měl někde jinde ,,Tomiku,nech ten rtík,nebo dostaneš dudu do pusy." Podíval se na ní a zavrtěl hlavou u toho se usmíval.Míša se probouzel ,,maminko“ Hedvika vstala a šla k Míšovi ,,neboj,jsem tady miláčku můj." Vzala čaj a dala mu napít,ale nechtěl ,,musiš hodně pít,protože průjem zbavuje tělo vody.Tak ji musíme doplnit.“ Poslechl a vypil trochu čaje ,,jsi šikulka můj“ cítila,že je pokakaný a Míša to věděl také ,,já jsem se pokakal“ začal brečet a Hedvika ho konejšila ,,to je neštěstí,sundáme to ano,ale počkáme chvilku,jestli ještě nebudeš kadit broučku.“ Byl bílý jak stěna a měl zarudlé oči. Tomík za nimi přišel do obýváku ,,Tomiku pojď ke mě“ zavolala ho Hedvika, všimla si,že je mokrý.Zapomněla mu vyměnit jednorázovou plenku ,,podívej jak jsi pročůral plenku“ Řekla mu Hedvika a všimla si,že je bledý ,,tobě je špatně viď?" Jen to dořekla, Tomik se pozvracel.Rozbrečel se a sedl si na zem,rukama si přikryl hlavu.Stejně se zachoval,když rozbil ten talíř. Hedvika ho vzala za ruce a zvedla ho.Celý se klepal a do toho všeho se pokadil ,,no to je dobrý broučku,musíme do koupelny.Míšo,musím vykoupat Tomika teď to tady chvilku zvládneš viď?" Ani moc neprotestoval, bylo mu špatně,ale nadšený nebyl.Hedvika mu dala do pusy dudlika a vzala Tomika do koupelny, kde ho položila do vany a začala ho svlékat.Když ho vysvlékla do naha,sprchovala ho vlažnou vodou.Pořádně ho umyla a vzala si ho do pokoje na přebalovací stůl.Dala pod něj plenky a zabalila ho.Oblékla mu jen tričko a igelitové kalhotky. ,,Maminko promiň,já už to nikdy neudělám." Plakal a Hedvika ho pohladila po tváři ,,to je v pořádku miláčku,za tohle nemůžeš." Přenesla ho k Míšovi a položila vedle něj.Donesla mu hořký čaj a dala mu napít,potom zašla do ložnice a vzala mu dudlik,který mu dala do pusy. ,,Spinkej ano“ řekla mu a slyšela,jak Tomík plní plenku průjmem.Usínal,tak ho nechala spát,musela ještě dodělat oběd a klukům naordinovat dietu. Když měla hotovo začal Tomik hystericky plakat.Přiběhla k němu ,,maminko,že mi nedáš na zadek?" Něco se mu zřejmě zdálo a bylo zajímavé, jak jedna událost otevřela knihu špatných vzpomínek.,,Nedám ti na zadek broučku neboj." Zavíral oči a usínal jako Míša,Hedvika mu sáhla na plenku,měl ji pokakanou.

Pokračování příště....

„Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná.“
Albert Einstein

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:Nové dětství Toma a Míši 17
« Odpověď #1 kdy: Prosince 08, 2017, 22:34:26 »
A opět hezké pokračování.
Již se těším na další.
Ta Hedvika musela mít opravdu nervy ze železa, ale láska a zvláště ta mateřská dělá divy.

Offline Tomasek28

  • Registrovaný uživatel
  • 5 a více
  • ***
  • Příspěvků: 7
  • Karma: 0
Re:Nové dětství Toma a Míši 17
« Odpověď #2 kdy: Prosince 09, 2017, 22:52:40 »
Parádní příběh jen tak dál. Rozhodně to má náboj a musím říct, že je to SUPER.

Zde je jedna povídka co jsem zkusil kdysi napsat: http://leteckaposta.cz/204822172
Chce to upravit z mnoha hledisek. (čeština, sloh, ...)
Byl bych rád kdyby se toho někdo ujal a dopsal to já bohužel nemám čas.
Doufám, že nic neporušuju když to dávám sem.