Byla jsem zlobivá 9
Neměla jsem nic v plánu tak jsem si prostě celé ráno jen hrála.
Jeden pejsek se mi zdál nějaký známý, chvíli jsem se na něj se zájmem dívala ale nic mě nenapadalo. Nevšimla jsem si že mě máma pozoruje " co se na toho pejska tak zamyšleně díváš? Ty si na něj ještě pamatuješ? " nechápala jsem jak to myslí " no toje přece flíček, tak jsi mu říkala ,měla jsi ho jako malá." Jěžis, jak jsem na něj mohla zapomenout, dit jsem ho nosila všude. Začala sem si hrát zase jen s ním.
Vubec jsem si neuvědomovala čas který jsem s těmi dětskými hračkami strávila. Byli to snad hodiny protože jsem si ani nevšimla a už byl oběd. Podle mamky jsem tak hodná dlouho nebyla a taky že jsem dostala odměnu, udělala mi na jídlo palačinky. Neměla jsem je moc často, prý to není zrovna jídlo k obědu. Udělala mi tím opravdu radost. Skoro jsem dojedla a zazvonil zvonek, byla jsem jen v tričku a plíně, bála jsem se aby mě tak někdo neviděl tak jsem rychle dojedla a chtěla se utéct schovat do pokoje. Mamka mě nepustila, že miminka se nestydí. Odešla otevřít a mě došlo že přisly ty věci co máma objednala, už sem se těšila co to asi bude. Mamka vykoukla ze dveří ' Králko. Moc ted na chodbu nechoď. Zrovna nosi ty tvoje nový věcičky do pokoje" , zavřela za mnou a já čekala co bude. Nosily to celkem dlouho a nechápala proč toho je tolik. Seděla sem v kuchyni celkem dlouho a začínala se už nudit, neměla jsem tam hračky, televizi ani nic jineho. " Tak je to hotovo. Páni už odešli. Poď se podívat.
Vešla jsem do pokoje a divila se co takovou dobu nosily. Jediné nové tam bylo houpací křeslo a nějaká nízká skříň. " líbí se ti to? Chtěla sem něco co využiješ jako malá i velká..tamhle to je normální křeslo. Mužu tě v něm klidně třeba houpat. Tuhle skříň mužem normálne pouzivat na věci a zároveň jako pultik na přebalování. " udělala mi celkem radost že to nejsou kompletni detsky veci..máme přece tu dohodu o začátku roku, už mi moc času nezbývá. Pár dní a naše hra skončí. " je to uplně bezva mami. Děkuju. Už dávno jsem chtěla nějaky nový křeslo. " byla jsem moc ráda že mi to být malá aspoň na tu krátkou dobu dovolila. Teď už mi bylo jasné že mámě mužu říct vše. Náš zvtah to velice upevnilo. Dny pomalu ubíhaly a nastal konec prázdnin, musels jsem se zase stát velkou. Poslední věc co mi zustala mi udělala největší radost, mohla jsem.si nechat doma plinky, ale jen za odměnu. Mamka mi ještě koupila na školní rok velký nočník a já opět byla ta hodná školačka.
Tento minidíl zakončuje moji část príběhů o Králce. Všem moc děkuji za podporu a kladné ohlasy. Rása bych aby již nikod dalšý díly nedopisoval.
Mým pravidelným čtenářům: NEBOJTE SE, psát nepřestanu. Doufám že se vám bude moje nová série líbit.
BYLA JSEM ZLOBIVÁ, ALE UŽ NEJSEM.
