Ahojík všem, tento příběh je zcela smyšlený a jakákoli souvislost s lidmi je čistě náhodná.Příběh začíná... . Zemřel mi tatínek a byla jsem z toho dost mimo ,ale časem jsem to překousla . Tato doba byla pro nás doma velice nepříjemná, maminka mi našla nového otce a sobě nového manžela. Dost jsem kvuli tomu zlobila a byla pořád jen naštvaná.
Osoby: Martin - otčím vedlejší postavy. -------- Maminka (Lucka)- mamka Králka - já
Byla jsem zlobivá 4
Dlouho jsme se snažila usnout ale nešlo to, koonečně se mi začali zavírat oči a já šla spát. Vůbec se mi ale nelíbil pocit jaký jsem měla v žaludku.
Ráno jsem se vzbudila s divným a mazlavým pocitem v plíně. Začala jsem ji zkoumat a zjistila jsem že jsem se musela ve spánku pokadit, to je strašný. Tohle se mi nestalo tak od druhé třídy. Plína byla tak plná že jsem se radši ani nepokoušela vstát.
Koukla se na hodiny a zděsila se že je teprve půl čtvrté, takže mamku můžu čekat tak nejmín za 5 hodin. Při tom pomyšlení ve mě zatrnulo a já ucítila že něco v žaludku není vpořádku. Strašně mě bolelo břicho a měla jsem strašné křeče. Byla jsem asi nějaká nachlazená nebo něco, každopádně jsem strašně pšíkala a zrovna když jsem si odkašlala jsem ucítila jak se mi kompletně vše z mých střev přesunulo dovnitř plíny.
Překvapilo mě ta plína byla už tak plná, každopádně to vše nepobrala a já jen cítila jak to přes gumičky a spodem vytéká do postele a maže se to všude kolem mě.
Bolest břicha už byla tak nesnesitelná že jsem začala kňučet, fňukat a brečet na celý byt. Dveřmi přišla mamka a já jen cítila jak mě hladí po vlasech. " mamííí mě je hrozně špatně" . Jak špatně bolí tě bříško?" " joooo. uuu ale strašně, . Ukaž plínku ty smradlavko malá. Nooo ta ale musí být těžká, Zustan ležet ja te opatrně přebalím a uklidím ty věci.
Celá postel byla na odpis, teda kromě matrace na které byla ta gumová folie. Myslela jsem že mi vybuchne břicho, " tady máš nějaké kapky na ten průjem". Jediný výsledek byl ten že jsem byla za 2 minuty zase zdělaná jako batole.
Bylo už po osmé hodině tak se mamka nakonec rozhodla že zavolá Paní doktorce aby se na mě přišla podívat. Stalo se přesně to čeho jsem se bála, neměla čas takže jme za ní musely autobusem přes celé město, protože Martin byl a autem na služební cestě.
Mamka mi dala lacláče, 4 silné plenky a se slovy že kdybych potřebovala abych se to snažila držet jsme vyrazily na autobus. Zahlédla jsem po cestě zrcadlo a chtělo se mi plakat protože mi bylo jasné že tenhle zadek nejde přehlédnout. Zastávka byla úplně prázdná snad jen s vyjimkou babičky a malé asi tak 3leté holčičky. Ovšem děti jsou upřímné takže ani tahle malá si neodpustila něco říct, " hele babi tamhle ta holčičta ma taky pinty, je taky ostuda? Myslíš že taky přes noc etě uděja ee?. Babička se jí pokoušela uklidnit ale ja už stejně natahovala moldánky a ne jen kvůli ní ale i z důvodu že se mi zase začalo chtít strašně kadit.
Autobus přijel, mi nastoupily a čekala nás hodinová cesta do ordinace. Půlka cesty byla zdárně za námi a já jen cítila že nemám sílu to dál držet a za zvukového doprovodu který muselo slyšet celé město to pustila ven. " BOŽE KRÁLO to snad nemyslíš vážně, SAKRA nemůžeš to vydržet ani v autobuse plném lidí? Ty jsi fakt jak malé mimino, Co mám s tebou asi teď dělat."
Cesta měla trvat asi tak ještě půl hodiny ale po 2minutách se k nám začal otáčet celý autobus a máma usoudila že bude lepší vystoupit a dojít to pěšky.
Do ordinace jsme došli kvůli mám přestávkám na kakání asi o 12 minut později za což jsem byla ráda protože díky tomu byla prázdná čekárna. Doufala jsem že mě máma před vstupem do ordinace ještě přebalí protože jsem cítila jak se pod tíhou pliny prohýbají už i lacláče a na zadku jsme měla pěkně velký knedlík. Doufala jsem, leč marně.
"Tak můžete s Králkou dovnitř." ozvala se sestřička jen jsme vešli do čekárny.
Posad se na lehátko Králko, Copak ti chybí? No sedni si" naléhala doktorka, "Ne děkuji já postojím." mamka je s naší doktorkou za dobře takže držela s ní, KRÁLO SEDNI SI TAM, jen škoda že doktorka ještě nevěděla co mám pod lacláči, které jsem normálně vůbec nenosila protože mi přišli moc děcké. Sedkla jsem si tedy a jen cítila jak všechno vylétlo ven do kalhot s hlasitým ČVACHT, doktorka se nad tím chvíli zastavila a divně se na mě podívala. Po chvíli se začal hrabat v mé kartě a ptala se mamky kvůli čemu jsme tam, " Králku strašně bolí břicho a má strašný průjem" Jěžiš Lucko a nepokadila se jak si sedla? " ne to už po cestě" a máš pro ni čisté kalhotky? a´t se de klidně převléci.
" No abych se ti přiznala tak ona už asi týden nosí plínky"
"To je ten průjem tak hrozný?"
" ne ale začala se chovat jako malá holka takže jsem ji s Martinem potrestali a chováme se k ní jako k malé holce, nosí plíny, dupačky, dětské oblečení a celkvě se začala chovat jak mimino, pokadila se mi po cestě před celým autobusem.
" jo aha a co teda máte za problém? ukaž se Králko, No stoupni si, otoč se pomalu, fuuuuuuuj. hej jí to vyteklo až na lacláče,
" no takže si ji asi vem na záchod přebal a pak přijd bez kalhot zpátky sem,
Čekala jsem že se to stane, mamka a naše doktorka jsou kamarádky už od školy a dávají si ve všem za pravdu, ted jsem jen potupně ležela na dětském pultu a čekala až mě máma umyje a dá novou plinu abychom mohli dojit zpět do ordinace. "Tak jo, pod deme, říkám deme, na kalhoty ti nedám, Monika řekla bez kalhot, stejně jsou celé pokaděné POĎ.
Pokračování příště: pokud bude zájem
Omlouvám se že příběhy teď méně vycházejí ale je o těch prázdninách méně času. Doufám ale že se na ně tak více těšíte, zatím čusííík busíííík
a budu ráda za názory
