Autor Téma: Past na očko 1/3  (Přečteno 14710 krát)

Offline Sonya

  • Jsem modrej
  • 101 a více
  • *
  • Příspěvků: 611
  • Karma: 2
Past na očko 1/3
« kdy: Prosince 11, 2016, 18:55:45 »
Past na očko - 1. díl

Byl další z parných letních dnů a větrák svlažoval mou kancelář. Několik dnů jsem neměl do čeho píchnout. Blížil se konec týdne, a tak jsem se začínal nudit, když tu náhle někdo zaklepal na dveře.
"Dále," řekl jsem a za prosklenými dveřmi uviděl ženskou siluetu v klobouku. Vešla nádherná mladá dáma v bílých šatech s květinovým vzorem, na nohou měla bílé sandály na podpatku, v nichž se pohupovaly opálené dlouhé štíhlé nohy s rudě nalakovanými nehty. Když si sundala sluneční brýle, mohl jsem si prohlédnout i její obličej. Měla šedomodré oči, malý nos a a sytě červenou rtěnku na rtech. Nalíčená byla jinak střídmě a to se mi na ní líbilo.
Usmála se na mě a pozdravila, já zareagoval stejně. Vyzval jsem ji, aby se posadila a nabídnul jí k pití kávu nebo čaj. Dala si kávu a k ní sklenici vody. Dal jsem si totéž.
Když jsem donesl občerstvení ke stolu, akorát dokončovala letmou prohlídku mého skrovného příbytku. Na stěnách jsem měl pár pouze obrazů krajin, které namaloval nějaký neznámý malíř a také zarámovanou licenci.
"Pane," začala, ale skočil jsem jí do řeči. "Říkejte mi J.T.," dodal jsem.
"Dobře, pane J.T., jmenuji se Martha Williamsová. Odpoledne očekávám důležitou zásilku a anonym mi vyhrožuje, že jestli mu ji nevydám, zabije mě," vysvětluje mi a ukazuje vyhrožující sms zprávu. Byla poslána přes internetovou sms bránu, nelze tudíž zjistit odesílatele.
"Chci po Vás, abyste byl se mnou 24 hodin, chránil mě a zároveň nedopustil, aby se zásilka dostala do ruky někomu jinému než osobě, které to mám příští den předat. Jde o dokumenty, které jsou důležité jen pro několik lidí. Bohužel nevím, který z nich je tím, co mi vyhrožuje."
"Je to sice trochu zvláštní, ale beru to."
"Bezva, souhlasíte s honorářem pět tisíc dolarů?"
"Ale jistě, samozřejmě. Jste velmi štědrá," řekl jsem. "Kývnul bych i na polovinu, prachy potřebuji," pomyslel jsem si.
"A byl byste ochoten začít ihned?" zeptala se.
"Ovšem," opáčil jsem.
Vyrazil jsem ve svých béžových plátěných kalhotách a bílé košili, do ruky jsem si vzal lehké sako a pod ním jsem měl pouzdro s revolverem. Před domem čekal nablýskaný červený kabriolet Porsche 911.
Hvízdnul jsem. "To si nechám líbit," dodal jsem. Usmála se.

Dojeli jsme do nákupního centra a zaparkovali v garáži. Martha se pak věnovala nákupům, kde si pořídila nové oblečení, včetně spodního prádla. V oddělení mezi podprsenkama a kalhotkama jsem se cítil nesvůj, tak jsem počkal u vchodu. Prodavačka se na mě s pochopením usmála. Byl jsem tam jediný muž široko daleko, vyjma ostrahy, a tak nehrozilo, že by se jí mělo něco stát. Leda by oním útočníkem byla žena, ale o žádné nemluvila, jen o mužích.
Pak jsme si zašli na oběd, na který mě pozvala. Dal jsem si steak s bramborem, ona salát s minerálkou. Mě přemluvila na jedno pivo. Pak jsme si dali ještě moučník a kávu. Ona mezitím odběhla dvakrát na toaletu, poprvé ještě před jídlem a podruhé po něm. Omlouvala se, ale mně to nevadilo. Jen jsem se díval, jestli ji někdo nesledoval. Sám jsem měl poměrně silný měchýř, tak jsem nešel, abych ji nenechal samotnou. Zvlášť, když to k ní domů nebylo daleko. Tak jsem se rozhodl to vydržet.
Dopravní špičce jsme se vyhnuli, dojeli jsme k ní domů ještě před třetí. Zásilka měla dorazit až kolem páté. Bylo tedy dost času. Martha zaparkovala před jedním z moderních domků v celkem poklidné ulici. Dům tvořily dva byty, ale jeden byl zrovna opuštěný, jak mi sdělila. Ten její byl celkem moderně zařízený. Jako první jsem si prohlédl toaletu, kterou jsem hned použil. Přeci jen káva, pivo a další káva už účinkovaly. Následovaly koupelna, kuchyně, obývací pokoj, dvě ložnice a pracovna. V jedné bydlela její spolubydlící Jane, ta prý přijede až koncem víkendu.
V pokoji Marthy mě zaujala dvoulůžková postel s kovovými mřížemi na předním i zadním čele. Navíc nad postelí bylo obrovské zrcadlo a jeho krajní části byly pootočené tak, aby ji zabíraly i z boku. Zajímavé pro někoho, koho baví dívat se na sebe při milování. U Jane v ložnici byla jen klasická postel a pouze pro jednu osobu. Okna byla všude zavřená, neznámá osoba mohla přijít tedy pouze dveřmi.
Martha se během mého průzkumu bytu převlékla do pohodlnějšího oblečení. Vzala si na sebe růžové triko a bílé legíny. Pak připravila vynikající japonský čaj, který jsem neodmítl. A po očku jsem nenápadně sledoval její prsa velikosti 2-3, které se dostaly na svobodu z podprsenky. Povídali jsme si o různých věcech, zejména společenských událostech. Hlavně mluvila ona a já napůl poslouchal a napůl byl ve střehu. Zabíjeli jsme čas a pili čaj. Byl opravdu dobrý, musela udělat další nálev. Měli jsme ho skoro dopitý, když zazvonil zvonek.
Šel jsem se podívat s revolverem v ruce, ale za dveřmi byl vidět jen kurýr s onou zásilkou. Otevřel jsem dveře, ještě jednou zkontroloval situaci a pak teprve dovolil Martě vpustit ho dovnitř. Zásilku převzala, ale neotevřela ji. Kurýr odešel.
Martha pustila v obývacím pokoji televizi, ale musela na mou žádost snížit hlasitost, abychom slyšeli, kdyby se něco dělo. Kolem šesté jsem náhle uslyšel řinkot skla a vzápětí něco jako výstřel. Rychle jsem se zbraní vběhl do pracovny, kde jsem si hned všimnul části rozbitého okna. Pomalu jsem se k němu přiblížil, rozhlédnul se po okolí domu. Náhle mým tělem projel elektrický výboj a já se v bezvědomí sesunul k zemi.

Když jsem po nějaké době přišel k sobě, ucítil jsem na svém těle neznámou tíhu a navíc jsem nemohl pohnout rukama ani nohama. Otevřel jsem oči a ke svému údivu zjistil, že jsem všema končetinama připoután k Martině posteli a tou tíhou je MARTA! Nechápal jsem to, myslel jsem si, že to byla právě ona, kdo na mě vypálil zezadu z taseru a zneškodnil mě. A ona tu leží připoutaná ke mně. V zrcadle u stropu jsem uviděl sebe s rukama za hlavou, připoutanýma k mříži a také moje nohy byly spojené pouty k druhému konci postele.
Martha mi brečela na prsou, že jí někdo sebral tu zásilku. Měl masku, a tak ho nepoznala. Spoutal jí ruce a pak mu musela pomoct se mnou na postel, kde mě na jeho žádost spoutala, on to pak jen zkontroloval a nakonec ji připoutal nohama tak, že ležela na mě. Ruce měla spoutané provazem, který vedl pod mými zády. Ani jeden z nás se nemohl moc hýbat. Křičet nemělo cenu, protože by nás stejně nikdo neslyšel a pouta i postel držely pevně. Mobily nám dotyčný sebral. Myšlenky, jak se z této nepříjemné situace dostat, ustupovaly do pozadí, protože se ke slovu hlásil můj močový měchýř. Chvíli jsem se pokoušel pouta uvolnit, ale bezvýsledně. Martha na tom byla stejně a tím, jak ležela na mě, mi mou snahu ztěžovala. Bylo mi jasné, že pokud někdo nepřijde, brzy se počůrám. A to jsem si myslel, jak mám silný měchýř. Při sledovačkách mě nikdy nezklamal, ikdyž jsem kolikrát v autě musel čůrat do krabice, nebo si pomoct v terénu jinak, abych si neutrhnul ostudu. Nikdy se mi nic takového nepřihodilo a doufal jsem, že to zvládnu i teď. Snažil jsem se pozornost mozku odvést jinam, ale ani Martha neměla kupodivu zájem o dialog. A tak jsme oba mlčeli, přitisknuti k sobě a čekali na zázrak.

Čas se nekonečně vlekl. Přišlo mi, že uběhla nejméně hodina, ale ve skutečnosti se čas posunul jen o dvanáct minut. Řekla mi to Martha, která se podívala na stolek, kde byly digitální hodiny. Byl pátek 22. července 19:38 hod. Chvíli na to jsem ucítil teplý proud ve svém rozkroku. Tekl pomalu,
rovnoměrným tempem a připadalo mi to už dost dlouhé, když náhle ustal. Chvíli jsem si myslel, že jsem to byl já, kdo se pomočil, ale tlak v mém měchýři trval dál. "Omlouvám se," nesměle pípla. Ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že se počůrala, resp. že mě MARTHA POČŮRALA, můj tlak v rozkroku vystřídal jiný. Náhle jsem začal zrychleně dýchat, penis se v mžiku postavil do pozoru a po chvíli jsem ucítil mně známé cukání v penisu. Za pár sekund jsem se udělal. Byl jsem ohromen!
Nikdy by mě nenapadlo, že mě takhle vzruší to, že mě žena počůrá, navíc v situaci, kdy jsem bezmocný. Vůbec nemluvě o tom, že jako profesionál jsem se před svou klientkou takhle shodil. Podíval jsem se na ni, byla ještě celá rudá studem v obličeji. "Já se taky omlouvám," řekl jsem. Boule, která mezi náma náhle vznikla, si nemohla nevšimnout. Zatímco jeden tlak polevil, ozval se zase ten v měchýři a s ještě větší silou než předtím. Věděl jsem, že další moje ostuda v krátké době je na spadnutí.
"Martho, já mám problém," řekl jsem.
"Chce se vám čůrat, že mám pravdu?" odpověděla uvolněně.
"Přesně tak. Měchýř mám napnutý k prasknutí, ale nemohu se vyčůrat. Vám se to povedlo. Jak jste to dokázala?" požádal jsem ji o radu.
"To je jednoduché. Já mám hyperaktivní měchýř a když to nestihnu na záchod, tak se prostě počůrám, aniž bych to dokázala udržet."
"To mi tedy moc nepomůže," postěžoval jsem si.
Chvíli bylo ticho, pak Martha znovu promluvila: "Něco jsem o tomhle kdysi četla. Spousta lidí má problém se vyčůrat ve vodorovné poloze, je tam
zafixován návyk z dětství, že se vleže nečůrá. Musíte to překonat."
"To je nesnesitelný tlak. Jak ho mám překonat?"
"Myslete na něco jiného a hlavně - musíte povolit svěrače."
Poslechl jsem. Chvíli mi to trvalo než se mi povedlo svěrač úplně uvolnit a NIC! Teprve za drahnou chvílku jsem ucítil malý čůrek moči, který mi vytékal z penisu. Šlo to težce, ale tlak polevoval. Přišlo mi, že to trvá věčnost.
Oba jsme mlčeli. Já se soustředil, aby se pramínek nezastavil a Martha mě asi potichu povzbuzovala. Aspoň mi to tak tehdy připadalo. Nakonec jsem se úplně vyprázdnil a připadal jsem si, jako bych dosáhl dalšího orgasmu v krátké době. Poprvé jsem se jako dospělý počůral, ale úleva byla tak obrovská, že mi to vůbec nevadilo, ikdyž to bylo před cizí osobou a v její posteli. Pode mnou bylo teplo a mokro.
"Děkuji za radu a zároveň se omlouvám, že jsem vám takhle znečistil postel," prohlásil jsem.
"To nevadí, dřív to bylo ode mne a přeci neskončíte jako Tycho de Brahe," usmála se.
"Ten ale přeci zemřel na něco jiného, ne? Měchýř mu určitě neprasknul, ne?"
"To nevím. Je to jedno. Nemohli bychom si tykat?" navrhnula.
"Klidně můžeme, když tu před sebou takhle vyměšujeme," zavtipkoval jsem. Oba jsme se tomu zasmáli.

Najednou se v posteli s měchýři uvolnila i nálada, přestože se na naší situaci nic nezměnilo. A nic nenaznačovalo, že by se to mělo zlepšit. Mokré oblečení se na nás lepilo, což nás ještě víc spojovalo k sobě. Intimnější situaci jsem si nedovedl představit, snad kdybychom takhle leželi nazí.
Martha mi začala vyprávět své historky z dětství a dospívání. Jak se počůrávala jako malá v noci, plenky nosila ještě v pubertě. Kamarádky si z ní
utahovaly, že je mimino. Občas se jí stala nehoda i ve dne, když nestihla dojít si včas na záchod. Postupem času nehody vymizely, přesto se občas
párkrát do roka v noci počůrá a denní nehody eliminuje častějším chozením na toaletu. Hyperaktivní měchýř jí ale nebrání v tom, aby hodně pila. Musí, protože by jí jinak bolela hlava. Samotná voda jí moc nechutná, tak pije raději čaj a kávu si také dá ráda. To pak některý den navštíví malou stranu třeba dvacetkrát.
Její vyprávění přerušil další tlak v měchýři. Upozornila mě, že musí zase čůrat a dlouho nevydrží. Přitom uběhla sotva půlhodina od její první nehody. Po chvíli jsem opět ucítil známé teplo a mokro mezi nohama, které opět zteklo kolem penisu pod zadek. Silou vůle se mi povedlo zabránit tomu, abych se opět vystříkal. Erekce po chvilce opadla a když mě během další hodiny počůrala do třetice, už jsem zůstal docela v klidu.
Horší bylo, že když už aspoň zepředu kalhoty a trenky usychaly, pokropila je Martha další várkou, takže jsem byl permanentně v mokru. O zádech a zadku vůbec nemluvě. Ležel jsem v pěkném tratolišti moči, jak jsem viděl v zrcadle nad sebou. Martha mi vysvětlila, že kvůli občasným nehodám používá chránič matrace. Ten nic nepropustí, část moči vsákne a zbytek se prostě rozlije po celé posteli. To mě moc nepotěšilo, mokro mělo totiž vliv i na můj měchýř. Čůral jsem častěji než kdy jindy, už jsme o tom s Marthou ani nemluvili. Prostě jsme se vyčůrali, jeden na druhém to poznal. Já musel přestat mluvit a soustředit se na čůrání. U Marthy jsem to poznal jen tak, že jsem cítil mokro a teplo mezi nohama. Ona přitom mluvila dál a měchýř se vyprazdňoval skoro bez jejího vědomí, aspoň to tak na mě působilo.

Blížila se noc.
"Mám žízeň," zakňourala Martha. "Můžeš se nadzvednout?"
Šlo to těžko, ale povedlo se mi to aspoň tak, že Martha mohla posunout ruce. Dost jsme se dehydrovali a bylo potřeba doplnit tekutiny, ikdyž za cenu toho, že budeme víc čůrat. Její levá ruka byla nyní nalepená na mém pravém boku a pravá dosáhla až ke stolku. Nebyl to ale stolek, nýbrž malá lednice. Otevřela ji a vyndala láhev vody. Neviděl jsem ani jak ji otevřela, ani co všechno v lednici je, ale vypadalo to, že lahví tam je několik, a tak žízní neumřeme.
Lačně se napila studené vody, která chutnala po něčem, co jsem neznal a Martha mi to nechtěla prozradit. Bylo mi to jedno, dala napít i mě a ikdyž mi chvilku trvalo zvyknout si, že piju ve vodorovné poloze a navíc mi láhev drží někdo jiný, zvyknul jsem si. Společně jsme vypili skoro na ex celou láhev a Martha hned vyndala další. I tu jsme brzy vypili a k mému překvapení vyndala Martha i nakrájené plátky šunky a sýra. Snědli jsme, ale jen část, zbytek uklidila do lednice.
Divil jsem se, připadalo mi, jako by počítala s tím, že tu bude takto uvězněná. Vysvětlila mi, že občas má dny, kdy není ochotná vylézt z postele,  a tak má po ruce zásoby vody i něco malého k snědku, aby nemusela vstávat.
"A jak to děláš, když se ti chce na záchod?" zajímalo mě.
"To si obléknu plenku pro dospělé a dělám to do ní," odvětila.
"Ty jsi teda číslo. Hraješ si na mimino. Čůrání si mi vysvětlila, to chápu. Ale co když se ti chce na velkou?"
Culila se.
"To jako taky do ní???"
"Jo," náhle se zarazila. "Vadí ti to?"
"Mně je to jedno, dělej si, co chceš. To je přeci každého věc."
"Já jen, že tě moje počůrání tak rozparádilo, tak abych věděla, co s tebou udělá pokakání."
Zblednul jsem. To mi nedocvaklo. "To snad dokážeš udržet, ne? Neříkej mi, že se občas i pokadíš???" Byl jsem ohromen.
"Cítím, že tohle téma tě nevzrušilo."
"To opravdu ne. Pro mě jsi čuně, kakání se dá udržet. Nejsme malé děti."
"Když myslíš. Nehodu jsem opravdu ještě neměla, když pominu průjem. Do plen jsem to dělala naprosto vědomě. Už jsem ale nebyla na velké několik dnů."
"Cože?"
"Tak je možné, že se mi chtít začne a bránit se tomu nebudu."
"To jsou tedy pěkné vyhlídky," zabručel jsem.
Mezitím se ještě Martha dvakrát počůrala a já taky.

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:Past na očko 1/3
« Odpověď #1 kdy: Prosince 11, 2016, 20:20:50 »
Velomi hezké, jsem zvědav, jak to dopadne.
Past na očko nepostrádá napětí, je to i krásně napsané včetně dialogů.

Offline goodnite

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 235
  • Karma: 3
Re:Past na očko 1/3
« Odpověď #2 kdy: Prosince 12, 2016, 00:45:33 »
Velice pěkné a pusobivé, už se nemohu dočkat jak to bude dál.

Offline Sonya

  • Jsem modrej
  • 101 a více
  • *
  • Příspěvků: 611
  • Karma: 2
Re:Past na očko 1/3
« Odpověď #3 kdy: Prosince 12, 2016, 18:13:21 »
Děkuji za příznivé reakce. Příběh mám komplet napsaný a zbylé dva díly publikuji ještě před Vánoci.

Offline raulik

  • Administrator
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 955
  • Karma: 45
    • TajemnaKomnata
Re:Past na očko 1/3
« Odpověď #4 kdy: Prosince 12, 2016, 23:06:09 »
To doufam, jinak ve ctvrtek dostanes.. Nebo jeste hure, nedostanes !