Autor Téma: Teplo domova, otevřená náruč taťky ... kde jsou ty časy? ...  (Přečteno 6195 krát)

Offline Tropix

  • Zloděj
  • 101 a více
  • *
  • Příspěvků: 215
  • Karma: -1
Vrať se teď v myšlenkách zpět do svého dětství, tak hluboko, kam jen můžeš. Jen doufám, že jsi prožila krásné dětství a máš samé dobré vzpomínky, aby's pochopila vůbec to, co teď chci říct.

Mé touhy nemají sexuální podtext, jako u většiny ostatních mužů. Mé sny směřují směrem, jenž může být nepochopitelný. Nevzrušuji se nad představou pocitů, jenž vyvolávají pleny mezi nohama. Nevzrušuji se nad konkrétními věcmi spojené s dětským světem. Nejde o hrátky, o sexuální vzrušení, ale o styl života. O to, prolnout něco velmi příjemného s realitou. Udělat si život krásnější.

Ať už doma či venku, pořád tu bude přítomna ta nezkrotná touha každý den žít ten krásný život. Ten život, kdy já se starám o svou dospělou holčičku a ta si žije svůj vysněný život dítěte. Život svého mládí, kdy není třeba řešit strasti každodenního života. Mít od toho někoho, kdo se postará. Přemýšlet jen nad malichernostmi a nechat se rozmazlovávat.

Vědět, že můžeš kdykoliv přijít, schoulit se do mého náručí a povídat si se mnou. Vědět, že když je nějaký problém, táta se o to vždycky postará. Mít ten pocit, že máš pořád někoho na blízku. Někoho, kdo tě rozumí, chápe tě a nikdy na tebe nebude zlý.

Nejde to vyjádřit slovy, naposledy sis takový pocit prožila, když ti bylo tak málo, že si to ani nemůžeš pamatovat. Tu bezstarostnost, pocit bezpečí.

Ať již tento text píši na konci října roku 2014, nebo ho čteš ve dvácátých letech 21. století, či později, moje schránka na tomto účtu bude pořád čekat na tvojí odpověď. Na odpověď dcerky, jež by chtěla vrátit tu dobu svého dětství. Napořád.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »
Tahám Vás za nos již dost dlouhou dobu - Vás všechny, které jsem - sice neúmyslně, ale přesto - okradl. Admin mi dal dost dlouhou dobu na to, abych se s Vámi vyrovnal, ale já na to kašlu