Autor Téma: Nikolka batoletem: E2#9: Nejistota  (Přečteno 8924 krát)

Offline Tropix

  • Zloděj
  • 101 a více
  • *
  • Příspěvků: 215
  • Karma: -1
Nikolka batoletem: E2#9: Nejistota
« kdy: Října 29, 2014, 00:27:45 »
Ráno jsem se vzbudila v objetí Járy. Byl ke mě přitisknutý. Nevím, kdy jsme večer usnuli, ale vím, že to bylo moc krásný. Šáhla jsem si do rozkroku. Okolo plíny jsem cítila vlhko, ale nebylo to tak hrozné, jako včera.

Jára se vzbudil. Dal mi dlouhý polibek na tvář. Otočila jsem se a objala ho. Chvíli jsme na sebe mlčky koukali. Začali jsme se vášnivě líbat. Jemně jsme se dotýkali a hladili.

Peřina, která nás ještě před chvíli přikrývala, nyní už ležela na zemi. Moje pročůrané plenky ležely někde v rohu místnosti.

Po chvilce z mé mušličky začala téct krev. Ano, byla jsem panna. Odpanil mě. Byl to nejkrásnější zážitek v životě. Užívali jsme si.

Nevím, jak dlouho to trvalo, ale mě přišlo, že to strašně rychle uteklo. Jára usnul. Potichu jsem vstala, sebrala plíny a šla je hodit do koše. Otevřela jsem ledničku a snažila se najít něco k snídani.

Našla jsem nějakou šunku a tavený sýr. Na kredenci jsem objevila rohlíky. Udělala jsem nám snídaně. Já ale moc hlad neměla. Nebo spíš chuť. Nalila jsem vodu do konvice a zapla jí.

Do hrníčku jsem nasypala kafe a cukr. Voda se za chvilku uvařila. Zalila jsem kávu, zamíchala a odnesla na stůl.

Vplížila jsem se do pokoje. Potichu jsem si sedla k Járovi. Pohladila jsem ho po tváři. Vzbudil se. Mile se na mě podíval. "Máš na stole snídani", šeptla jsem.

Tentokrát jsem vzala za ruku já jeho a šli jsme se posadit do kuchyně. On si vzal rohlík, já jsem se jen dívala. Neměla jsem na nic chuť. Vzala jsem si do rukou horký hrníček a usrkávala kávu. Mlčeli jsme.

Po chvilce jsem pod sebou ucítila chlad. Dala jsem si ruku pod zadek, bylo tam mokro. Že bych se počůrávala i ve dne?! Z tváře mi zmizel úsměv. On mě celou dobu pozoroval.

"Copak se děje, Nikol?", optal se. "Jsem asi mokrá", stydlivě jsem odpověděla. Usmál se. "To se za pár dní spraví, neboj.", konejšil mě.

Dojídal poslední rohlík. Já už měla kávu vypitou. Vzala jsem nádobí a šla ho umýt. Mezitím dopil i on. Pak vstal a přišel ke mě. Objal mě. "V kolik myslíš, že tvůj táta přijede?", zašeptal. Pokrčila jsem rameny.

"Nebude ti vadit, když ti dám plínu, když jsi byla zase mokrá?", obrátil. To byl sice rozumný nápad, ale mě do smíchu nebylo. Mám ho ráda a takhle se před ním ponižuju.

Vzal z krabice plínu a odvedl mě na postel. On na ní rozprostřel čistou plínu. Lehla jsem si na ní. Pečlivě mě do ní zabalil. V tom zazvonil zvonek.

Jára přispěchal k interkomu na chodbě. "Haló?", povídá do sluchátka. Chvilku bylo ticho. "Ano, za chvilku jsme dole", řekl a zavěsil.

Vstala jsem z postele. Doteď jsem byla nahá. Vzala jsem z topení tričko a oblékla si ho.

"Máš dole tátu", nejistě prohodil Jára. "Já vím ...", špitla jsem.

Došla jsem do kuchyně, vzala jsem sukni a natáhla jí na sebe. Na záda jsem si hodila batoh a naposledy Jardu objala. Dívali jsme se na sebe a pak si dali dlouhý polibek.

"Musíme jít", odtrhla jsem se. Vyšli jsme na chodbu. Přivolala jsem výtah, on zatím zabouchl dveře od bytu. Chytili jsme se za ruce.

Výtah byl tady. Nastoupili jsme. Jára stiskl poslední tlačítko. Kabina se dala do pohybu. Pak se na mě podíval.

Stisknul na ovládacím panelu stopku a objal mě. Pak mě pravou rukou zajel pod sukni a do plíny. Ale já cítila, že jsem zase mokrá. Vytáhla jsem mu ruku ven.

"Teď ne, budeme mít ještě dost času", usmála jsem se něj a stiskla tlačítko do přízemí.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »
Tahám Vás za nos již dost dlouhou dobu - Vás všechny, které jsem - sice neúmyslně, ale přesto - okradl. Admin mi dal dost dlouhou dobu na to, abych se s Vámi vyrovnal, ale já na to kašlu