Autor Téma: Zpátky do plenek: 1. kapitola - Jak to všechno začalo  (Přečteno 10710 krát)

Offline chlapeček

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 371
  • Karma: 2
Zpátky do plenek: 1. kapitola - Jak to všechno začalo
« kdy: Února 06, 2014, 18:27:15 »
Tento příběh je zcela smyšlený.Vypráví opět o dvou chlapcích a to o Vlastíkovi a Jirkovi kteří zde tentokrát vystupují jako kamarádi ze sousedství a postupně zjistí,že mají jednu společnou velkou zálibu.

Jmenuji se Jirka a bydlím se svojí mamkou sám v malém domku na okraji velkého města. Můj otec od nás odešel ještě před mým narozením. Celou dobu jsem žil tak jako mnoho kluků v mém věku. Chodil do školy, jezdil na kole a dělal spoustu věcí s kamarádem a sousedem Vlastíkem. Znali jsme se od narození, a tak jako já, i on bydlel pouze s maminkou. Věděli jsme o sobě zcela vše.

Jen jednu věc jsem mu nikdy neprozradil. Po čase jsem zjistil, že to byla hloupost a on má náhodou stejnou zálibu. Už delší čas jsem pozoroval, že mě baví a vzrušuje pohled na dětské plenky, když jsem viděl tak dvouleté děti v plenkách. Jednou jsem s mamkou ve městě potkal paní s klukem, který byl asi tak stejně starý jako já. On teda byl postižený a vydával pouze zvuky. Co mě ale hned zaujalo, bylo jeho oblečení. Měl na sobě triko, dětské punčocháče a pod ním zcela zřetelné pleny. Říkal jsem si v duchu, že to musí být super nosit plíny a počůrávat se do nich kdykoliv se mi chce na záchod.

Dlouho jsem ten pohled nemohl vymazat z paměti. Jednoho večera mě napadla taková divná myšlenka. Když bych se začal počůrávat každou noc, a také přes den, tak bych určitě dosáhl svého a mohl nosit plenky. Na internetu jsem si zjistil informaci, že se starší chlapci občas začnou počůrávat a to jak v noci, tak i ve dne a nezjistí se proč. Oni potom musejí začít nosit plenky jako ochranu. To je přesně něco pro mě, pomyslel jsem si.

Byl pátek večer a já začal pracovat na svém plánu. Večer jsem se pořádně napil než jsem šel do postele. Dal mamce pusu na dobrou noc a lehnul jsem si. Věděl jsem, že nevědomky se nepočůrám. Na to byl můj organismus moc dobře vycvičený. Když jsem se vzbudil asi tak v šest a cítil potřebu jít čůrat, tak jsem se rozhodl to pustit do postele. Chvilku se nic nedělo, ale když jsem zatlačil, tak sem za chvilku cítil, jak začínám čůrat. Nejprve to byl slabší proud a pak najednou pořádná řeka mého čůrání, která se valila do mojí postele. Když bylo po všem, tak jsem nadzvedl deku a zjistil, že pod mým zadečkem je pořádná skvrna. Lehnul jsem si a na chvilku ještě usnul. Když jsem se podruhé probudil, tak byla moje postel nepříjemně studená a mokrá. V tu chvíli vešla mamka.

"Ahoj, tak šup, vstávej z postele. Za chvilku je tady Vlastík a jedeme všichni nakoupit. Slíbila jsem jeho mamince, že pojede s námi. Potřebuje koupit dost věcí tak to vezmeme autem,“ pozdravila mě a šla otevřít okno.

Věděl jsem, že budu muset vylézt, a tak ukázat mokrou postel. Udělal jsem to v okamžiku, kdy se otočila ke mně.

"Co to je? Tys ses v noci počůral? To tě neprobudila potřeba jít na malou?“ zeptala se, když uviděla moje mokré pyžamo, jak z něj kape na zem moč.

"Jo, měl jsem nehodu. Nevím, proč jsem se nevzbudil,“ odpověděl jsem.

"Tak jo, nebudeme z toho dělat vědu. Chlapcům se to občas stane. Sundej si to mokré pyžamo a dej ho do pračky. Vysprchuj se, ať nejsi cítit močí a pak běž na snídani. Já to tady zatím uklidím."

Udělal jsem vše, jak chtěla. Za chvilku už přišel Vlastík a jeli jsme nakoupit. V obchodě jsem šel s ním a pomohl mu dávat do košíku věci, co měl na seznamu. On měl totiž po úrazu nohy zakázáno zvedat těžké věci a taky nechodil na tělák. Mohl sice jezdit na kole, ale ani to nesměl přehánět. Náhodou jsme také projeli uličkou, kde byly dětské pleny. Pohlédl jsem na ně a ke svému překvapení zjistil, že Vlastík si je taky prohlíží.

S mamkou jsme se setkali při placení. Potom jsme jeli už domů. Já jsem Vlastíkovi pomohl odnést nákup k němu domů a dohodli jsme se, že po obědě půjdeme do našeho bunkru. Když jsem se vracel domů, tak jsem ucítil nutkavou potřebu jít čůrat. Zkoušel jsem to pustit do kalhot, ale nešlo to. Postavil jsem se ke stromu na naší zahradě a začal normálně čůrat. Když jsem byl skoro hotový, tak ještě při čůrání jsem si ho strčil do kalhot a nechal zbytek odtéct do slipů. Pak jsem šel domů. Mamka mě viděla hned u dveří a zděsila se, když si všimla mokrých kalhot.

"No, co to má znamenat? Ty ses snad počůral ve dne do kalhot? Co se s tebou děje?“ začala se mě ptát.

"Omlouvám se. Cítil jsem potřebu a nestačil doběhnout ke stromu a už to šlo do kalhot,“ odpověděl jsem.

"Tak jo, dej ty mokré věci do pračky, otři se mokrou žínkou a vem si čisté věci. Jinak jsem ti koupila ve městě igelitové prostěradlo a na noc ti ho dám na matraci, když bys měl zase nehodu. Vypadá to, že jsi někde nastydl na ledviny,“ řekla mamka a šla dělat oběd.

Já jsem udělal, co chtěla a po obědě jsem šel s Vlastíkem ven do našeho bunkru, kam jsme chodili sami. Já a ani on jsme se moc s klukama z okolí nekamarádili. Oni se totiž Vlastíkovi smáli, že po úrazu docela dost kulhá. Mně to ale nevadilo. On totiž před nehodou závodně dělal karate a několikrát mě obránil proti klukům. Já mu na oplátku pomáhal s učením.

Když jsme se večer vrátili domů, tak jsem šel koukat k sobě na televizi. Mamka mě hlídala, abych šel vždy včas na záchod a k večeři mně omezila pití. Já jsem stejně pracoval dál na svém plánu a i přes hlídání se mi podařilo se dvakrát počůrat do kalhot. Když jsem šel spát, tak mamka dbala na to, abych si došel aspoň dvakrát na záchod. Když jsem si lehnul, tak jsem jasně slyšel, jak pode mnou zapraskal igelit na posteli. V noci jsem se probudil a chtělo se mi opět čůrat. Bez rozhodování jsem zatlačil a pustil to do postele.

Ráno mě vzbudilo volání mamky: "Vstávej, jsi zase celý mokrý. Tohle začíná vypadat vážně. Podle mě jsi neměl jen jednu nehodu, ale asi víc. Běž se umýt a vem si čisté věci. Jedeme do kostela, a tak ti raději vezmu čisté věci s sebou. Po cestě zpět se stavíme v obchodě, potřebuji něco koupit. Odpoledne budeš doma, Vlastík jel s maminkou na chatu.“

Udělal jsem, jak chtěla. Přemýšlel jsem, co asi chce koupit, když jsme nakupovali včera. Když jsem seděl v kostele vzadu na lavici, tak jsem ucítil potřebu jít čůrat. Trochu jsem zatlačil a za chvilku jsem měl pod sebou pěknou louži. Když jsem na konci vstal, tak si toho všimla mamka.
"Ach jo, ty ses zase počůral. Tentokrát asi naplno. Tak pojď k autu, vezmeš si čisté oblečení. Jak to tak vypadá, budu tě muset objednat na zítra k doktorovi, aby se zjistilo, proč máš furt nehody.“

U auta mi dala čisté věci a my jeli domů. Po cestě zastavila u obchodu a já na ní počkal v autě. Měl jsem v duchu radost, že se mi začíná dařit můj plán. Ten byl jasný, získat pleny a moct je nosit. Když se vrátila, tak nesla dvě tašky. Dala je do kufru a jeli jsme domů. Když jsme se vrátili, tak já se šel převléknout do věcí na ven a šel seřizovat svoje kolo. Při práci se mi chtělo opět čůrat, a tak jsem to pustil naplno do kalhot. Za chvilku byla pode mnou pěkná louže. V tu chvilku se ozval za mnou hlas mamky.
"No, to je fakt divné. Právě ses počůral, a to úplně. No, na zítra tě objednám k doktorovi, takže nepůjdeš do školy. Teď běž sundat to mokrý prádlo, otři se a vem si zatím jenom triko a počkej u sebe v pokoji,“  přikázala mi mamka.

Bylo mi divné, proč si mám vzít jenom triko. Udělal jsem, co chtěla a čekal na ni u sebe v pokoji. Za chvilku přišla mamka a nesla jednu tašku.
"Tak jo, koupila jsem ti v obchodě plenky na noc, ale budeš si je muset vzít i přes den, když máš ty nehody,“ pověděla mi.
Cítil jsem, jak se mi rozbušilo srdce vzrušením. Tak přeci jenom budu mít plíny. To, co následovalo, mě ale zklamalo. Mamka vyndala z tašky balíček, kde bylo napsáno "Good nites, váš pomocník při nočním pomočování". Ona ho hned rozbalila a jednu mi podala. Byla hodně slabá a skoro vůbec nepřipomínala pleny, po jakých jsem toužil.
"Tak šup, vem si jí na sebe. Navléká se jako slipy a když se počůráš, tak ji na bocích roztrhneš a tímhle lepitkem z toho uděláš balíček a hodíš ho v koupelně do koše. Taky tam máš vlhčené ubrousky, kterými se vždy utři než si vezmeš čistou plenu.“

Myslel jsem, že odejde, ale chtěla se přesvědčit, že si ji opravdu vezmu. Natáhl jsem si ji na sebe a přes to dal kalhoty na doma. Odpoledne jsem byl doma, nebo na zahradě. Dvakrát jsem šel před mamkou na záchod, ale víckrát to skončilo v plence. Když jsem cítil, že je už dost mokrá, tak sem si ji vyměnil. Druhý den mě mamka vzbudila ráno. Byl jsem jako vždy mokrý, ikdyž jsem měl na sobě plenku. Po snídani jsme šli k doktorovi. Ten mě po základním vyšetření poslal do nemocnice na odbornou prohlídku. Tam si mě nechali, aby se zjistilo proč se počůrávám.

Konec 1. dílu
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline goodnite

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 230
  • Karma: 3
Re: Zpátky do plenek: 1. kapitola - Jak to všechno začalo
« Odpověď #1 kdy: Února 07, 2014, 01:20:03 »
Jako všechny příběhy od tebe i tento je prostě  úžasný už se nemohu dočkat druhé kapitoly. A ještě jsem se chtěl zeptat jestli bys nedokončil ty prázdniny u babičky napsal jsi že ještě bude pokračování ale to záleží na tobě díky moc.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline chlapeček

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 371
  • Karma: 2
Re: Zpátky do plenek: 1. kapitola - Jak to všechno začalo
« Odpověď #2 kdy: Února 07, 2014, 09:50:10 »
Díky za pozitivní reakci.Druhý díl je na korektuře a dnes nebo zítra hodlám poslat na korekturu další tři díly.Až dopíšu tento příběh,tak se pokusím dokončit prázdniny u babičky.Žel došlo k totálnímu zhroucení programu mého počítače a cca tři díly povídky se nenávratně ztratili. :oops:
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »