Jsem to co jsem, nemohu za to když jsem občas dojel k naší babičce na návštěvu a ona mi říká: ahoj ty muj kluku pod dál a máš tady Mandu. Hrábla někam do krabice a byla TU. Manda. Taková hezká krojovaná panenka a já blbec/ v dnešním uvážení/ sem si jí vzal a babča byla v sedmém nebi že jsem nezapomněl na její kamarádku, dodnes nevím jak to myslela, ale vem to čert, v té době bylo vše jiné... Možná mi časem taky došlo že mi dávala šatečky s tím že to máma přešije. Jo jsou to vzpomínky které ani nemají hlavu ani patu jak se dnes píše. Ale ta holka asi ve mne zůstala.
Mě to neva doma chodím jako princezna ale odívání je drahé,neberu totiž hadry z bazaru. Miluji modu která mi sedí a nenosím věci které má třeba moje sousedka, zní to trapně ale nesnela bych že má lepší věci jako Já. A tak mám určité ale hezké věci jen já a když se potkáme tak říkám jste šik paní a vždy se málem ukecnu ale mám doma hezčí a lepší. Blbé co, no a co čůrat? Povoleno a kajdit taky ale ne na moje oblečení, YES bejbýs či tak nějak Baby. Jo a přebal se je již pozdno bude vlhko... pááá
