Ahoj jmenuji se Tomáš a to, co vám budu vyprávět jsou moje první zkušenosti s plenkama. Už dlouho jsem se chystal něco napsat. Myslím si, že je dost férové aby každý, kdo si rád přečte povídky uveřejňované na tomto vebu, se pokusil alespon sesmolit nějakou povídku.
Takže doufám, že se vám to bude aspoň trochu líbit.
Vzpomínám si, že jedou, když jsem byl ještě malý klučina, mě strašně zaujali plenky. Bylo to v době, kdy mi bylo asi 5 let a mé sestře 2 roky. To mi mamina jednou řekla, že už jsem přece dost velký kluk na to, abych na ni a na sestru počkal doma sám, než přijdou od známých. Díval jsem se na televizi, když v tom mě zaujala hromádka plínek ležící v rohu u stolku, na kterém maminka vždycky sestru přebalovala. Najednou se mi vybavili okamžiky, kdy moje maminka přebaluje moji sestru a já najednou pocítil nutkání nasadit si plenky taky. Neváhal jsem ani chviličku a donesl si ze stolku vše, co budu potřebovat. Jediné čeho jsem se bál bylo to, jestli nasadím igelitové kalhotky, které se mě zdáli být příliš těsné. Lehl jsem si na zem a začal jsem si dětský olejíček rozmazávat všude tam, kde se mě měla za malou chviličku dotýkat plenka. Potom jsem udělal to samé s pudrem. Poprášil jsem si pořádně svého pindíka a rozetřel ho všude tam kde bylo třeba. Malinko jsem nadzvednul pánev a prostrčil si pod sebe už předem nachystané igelitové kalhotky na patentky, ve kterých byly umístěny dvě plenky. Dal sem dolů zadeček a pocítil jsem tu krásnou měkkost plenek. Zapnul jsem všechny patentky a upravil si plenky mezi nožkama. Jakmile bylo dílo hotovo, běžel jsem k zrcadlu abych se na sebe podíval. Když jsem se uviděl, přepadl mě najednou pocit, že jsem udělal něco špatně. Vždyť přece už nejsem malé dítě, které se počůrává, abych musel nosit plenky. Nevěděl jsem vůbec co dělám, když najednou sem začal čůrat a v plenkách jsem začal pociťovat příjemné horko. Pak teprve sem si už začal připadat jako opravdové dítě. Hned jsem si sundal plenky a utíkal sem se umýt aby maminka nic nepoznala až přijde domů. Když jsem byl umytý, začal sem přemýšlet, co budu dělat s úplně počůranými plenkami no a v tu chvíli mě nenapadlo nic jiného než že je schovám někde, kde je maminka nenajde. Jediné k tomu vhodné místo mě napadlo za zrdcadlem. Složil jsem použité plenky do malého balíčku a schoval je za zrdcadlo. Pak sem se šel dívat na televizi zase jakoby nic a když přisla moje maminka se sestrou z procházky taky nic nepoznali.
Nevím jak se to stalo, ale jednoho dne ke mně přišla maminka a že prý si se mnou potřebuje promluvit. Mě samozřejmě ani ve snu nenapadlo, čeho by se mohl náš rozhovor týkat. Zavedla mě do chodby a najenou mi ukázala mě až moc dobře známý balíček plenek které jsem počůral. Maminka na mě spustila co to má znamenat a kde se tam ty plenky vzaly. Po chvilce jsem se rozbrečel a řekl ji jak to všechno bylo. Řekla mi, že jelikož se něco takového stalo jenom jednou tak z toho nebudeme dělat žádnou tragédii a na všechno se časem zapomnělo.
Teď se přesuneme asi devět let dopředu.
Bylo mi tehdy 14 let a já už se chystal na poslední ročník základní školy. Vždycky jsem rád procházel letáky, které nám přišli domů a jednoho dne se stalo, že se mi do ruky dostal letáček, na kterém byla vyfocená žena v plenkách. Byla to asi nějaká reklama na molicare plenky pro dospělé. Naprosto fascinovaně jsem se díval na ten obrázek a pociťoval jsem opravdu velké vzrušení. Najednou se mi vybavila ona příhoda s plenkami a také ten pocit, když sem je měl na sobě a čůral do nich. Od té doby jsem musel myslet na plenky každý den a vždycky než jsem šel spát, představoval se si jak chodím v plenkách a čůrám do nich a při těchto představách jsem i pravidelně onanoval.
Jednou, když sem se zase oddával svým hrátkám, jsem si slíbil, že zase vyzkouším nosit plenky. A tak jsem se po dlouhém rozmýšlení a přemýšlení nad různými situacemi, které by mě mohli v obchodě potkat rozhodnul, že už mě nemůže nic překvapit. Jakmile jsem vstoupil do obchodu milá, asi 30ti lepá paní se mě zeptala co potřebuji. Řekl sem jí značně rozklepaným hlasem, že bych potřeboval plenky pro dospělé. Čekal jsem co mi řekne a k mému překvapení se jenom zeptala, zda jde o pacienta který chodí a nebo jestli to mám pro někoho, kdo se nemůže hýbat. Nakonec ze mě všechna tréma spadla a domluvili jsme se, že bude nejlepší, když si vezmu plenky, které se sice zalepují po stranách na suchý zip, ale nejsou moc vidět, protože mají menší savost. Jako bonus jsem od ní dostal ještě vzorek natahovacích plen. Řekla mi že ty jsou sice dražší, ale zato nejdou vůbec vidět a že kdyby to náhodou stihnul na záchod může je pohodlně sundat. Nakonec jsem jí poděkoval a odešel. Neskutečně mi pomáhalo že zavedla hovor tak, jako by se mluvilo o někom jiném. Plenky sem schoval do batohu a utíkal domů, kde sem si je celý nedočkavý nasadil. Na ně jsem si natáhnul už jen tepláky a až na malou bouli nebylo vidět vůbec nic. Chvilku jsem jen tak chodil a vychutnával si ten pocit, když máte plno mezi nohama. Netrvalo dlouho a začalo se mi chtít na záchod. Sice to hned ze začátku nešlo, ale po chvilce snažení sem se uvolnil a horko se mi začalo rozlévat v oblasti plenky. Pak jsem si sednul a vychutnával ten opravdu nádherný pocit. Samozřejmě mě to velice moc vzrušilo a já se po chvilce nevyhnul tomu, že sem si musel udělat dobře. Pak už jsem musel všechno uklidit, aby naši nic nepoznali až přijdou z práce domů. Samozřejmě, že plenky jsem schoval do své skříně s oblečením až úplně dospod k věcem, které už jsem nenosil. Až do 17ti let o mé zálibě nikdo nevěděl. Myslel sem si, že to co dělám je něco úchylného a velice nevhodného. Pokaždé když sem si sundal plenku sem si říkal, že jsem fakt ujetej a že víckrát se to nestane. Pak sem si ale vždy vzpomněl na balík plenek, který leží u mě ve skříni a bylo rozhodnuto co budu ten večer dělat. Když jsme si domů pořídili internet napadlo mě zjistit o plenkách něco víc. Byl sem opravdu velice překvapen když jsem zjistil, že existují celé komunity takto zaměřených lidí.
Na chatu sem se seznámil s několika lidmi a začal s plenkami víc experimentovat. Bral sem si je třeba do města. Ten pocit že vás někdo vidí, že máte na sobě plenku mi vždycky úplně svíral hrdlo. Sice jsem si vždycky pěkně popovídal s lidmi na internetu, ale přeci jenom to nebylo ono. Proto vždycky když jsem si kupoval plenky jsem se rád vyptával na druhy plenek, na to kolik vydrží a jestli jsou moc vidět. Nikdy se mi nestalo, abych se setkal s nevlídným přístupem ze strany prodavačky.
Po mé úspěšně složené maturitě jsem si našel práci v jednom větším městě. Není však vůbec jednoduché sehnat nějaký podnájem a tak mi moje teta nabídla abych bydlel u ní.
Anketa