Anketa

Známka - jako ve škole

1
3 (42.9%)
2
2 (28.6%)
3
1 (14.3%)
4
0 (0%)
5
1 (14.3%)

Celkem hlasů: 3

Hlasování ukončeno: Prosince 02, 2012, 23:18:21

Autor Téma: Trest za nevěru  (Přečteno 10100 krát)

Offline Zbynas

  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 36
  • Karma: 0
Trest za nevěru
« kdy: Prosince 02, 2012, 23:18:21 »
Večer, jsem stejně jako skoro každý den, šla do postele sama. Přítel, podnikatel, se totiž většinou vracel pozdě domů. Pak se osprchoval a vklouzl za mnou do postele. Tento večer byl ale jiný...
Petr, tedy můj přítel, se dnes vrátil až po půlnoci. Už jsem spala. Po příchodu do bytu ale zamířil rovnou ke mě. Vzbudil mě, dost agresivně.
Rozespalá jsem vůbec netušila, co se děje. Ale pohled na něj nevěstil nic dobrého.

"Ty jsi spala s Karlem, tím Tvým kolegou!", vyjel na mně.

Moc jsem to nechápala a už vůbec ne proto, protože bych mu nikdy nebyla nevěrná.
"Co to povídáš miláčku?!", zmohla jsem se.

"Nedělej blbou! Mám fotky!", zakřičel a hodil přede mně fotky, načež rozsvítil.
Opravdu, na fotkách jsem byla já nahá v posteli s Karlem. Ale já s ním v posteli ani nahá nikdy nebyla! A fotek bylo hodně na to, aby to mohla být fotomontáž...

Petr odešel z ložnice. Zavřel za sebou. Slyšela jsem, jak jde do kuchyně. Začala jsem si opět prohlížet fotky. Petra jsem moc milovala a věděla jsem, že stejně tak miluje on mně. Pořád mi nedocházelo, kde se ty fotky vzaly. Když najednou vešel ke mně do ložnice.

"Víš, že Tě moc miluju, ale nevěru nesnáším. Sice Tě miluju, ale jestli s Tebou mám zůstat, podstoupíš potrestaní.
"Jaký trest?", zeptala jsem se a hlavně jsem nechtěla být potrestaná za něco, co jsem neudělala. Ale zase jsem o Petra nechtěla přijít.
"Na to se neptej", začal, "ráno, až odejdu do práce, zůstaň doma a počkej, až si pro Tebe přijede můj kamarád.". Poté odešel do obýváku. Byl moc naštvanej, tak jsem za ním nešla, akorát by to bylo horší. Řekla jsem si, že s ním promluvím ráno. Bylo mi jasné, že spát ke mě nepřijde.

Probudila jsem se ráno, když už bylo venku světlo. Petr už ale byl bohužel na cestě do práce. Hned jsem popadla mobil a pokusila se mu zavolat. Nezvedal to.
Myslela jsem, že je to všechno zlý sen a že se z něho musím probudit. Ale probuzení nepřicházelo, tak jsem začala reálně uvažovat. Kde se vzaly ty fotky? Kdo mu je dal? Nedokázala jsem logicky uvažovat. Musela jsem si nalít slivovici... Jenže pak další panák a další. Až už jsem byla docela dost opitá. V tom zazvonil zvonek. Zvedla jsem se. Začala se mi motat hlava. Nějak jsem došla ke dveřím a otevřela.
Stáli tam dva vysocí muži, v černých kombinézách. Než jsem stačila něco říct nebo si je víc prohlídnout, jeden z nich mi narazil na hlavu kuklu a pak mně okamžitě opřeli čelem ke zdi a spoutali mi ruce za zády.
"Řekneš slovo a budeš mít fakt problém!" řekl jeden z nich. Pak mně vedly po schodech dolů. Bydlíme v paneláku ve druhém patře a já jen doufala, že nikoho nepotkáme. Ale dole u výtahu šel někdo naproti nám. Jenže nevím kdo, když jsem měla tu kuklu. Ale nic neříkal, ani nepozdravil. Třeba mně nezná, chlácholila jsem se.  Prošli jsme hlavním vchodem a za pár vteřin mně naložili do auta. Jeden z nich si sednul za volant, druhý vedle mně. Rozjeli jsme se. V tom mi chlap vedle mně sundal kuklu.
"Vítej v mém nápravném zařízení pro zlobivé holky", začal. "Tvůj přítel a můj kamarád mně poprosil o laskavost. V mém zařízení máš pobýt dva měsíce."
Konečně jsem se vzmohla na slovo a přerušila ho. Zažblebtla jsem ale akorát něco o tom, ať mně okamžitě pustí. Ale jak jsem byla opilá, nebylo mi ani rozumnět.
"Nepřerušuj mně, nebo dostaneš roubík!" zakřval a pokračoval: "Asi za hodinu dojedem na místo, máme tedy dost času a já ti teď vysvětlím, co tě čeká. V zásadě budeš po celou dobu uzamčena v cele bez možnosti návštěv, ani příbuzných, ani Petra. ...

Víc jsem neslyšela. Ačkoliv mně bolely ruce stále spoutané za zády, pod vlivem alkoholu jsem usnula.

Probrali mně, když jsme zastavili u nějaké obří vily uprostřed lesa. Jeden z chlapů otevřel dveře a pomohl mi vystoupit. Už mi bylo mnohem líp. Spánek mi evidentně pomohl. Dovedli mně dovnitř do vily. Zvenku vypadala oprýskaná, ne moc honosná, ale uvnitř - to byl luxus! V obrovské vstupní hale stály vysoké palmy v květináčích, na zdech visely obrovské obrazy a velké LCD televize. Neměla jsem ale čas se rozhlížet víc - chlapi mně vedli dál. Zamířili jsme k chodbě, která byla od haly oddělena mřížovými dveřmi. Vešli jsme do chodby a chlapi mě dovedli až na její konec. Tam byly schody nahoru do patra a někam dolů, jako do sklepa.
Vydali jsme se dolů. Přišli jsme do krátké podzemní chodby. Ta končila masivními ocelovými dveřmi. Těmi jsme prošli a ocitli se v další chodbě. V ní byly další dvoje dveře, opět ocelové, ale už ne tak masivní. Na jedněch bylo napsáno "jen pro personál".
Začaly se mně zmocňovat pocity úzkosti, strachu a nic jsem nechápala. Snad jen to, že mně s můj přítel nejspíš nechal zavřít na dva měsíce. Práci jsem teď žádnou neměla, tak to jsem řešit nemusela. V mých myšlenkách mě přerušila jedna z goril: "Vlez do tý místnosti!".
Za předtím zavřenými dveřmi jsem nyní spatřila zcela prázdnou místnost, u jedné stěny stála přišroubovaná k podlaze železná lavice.

Gorilák mě sundal pouta a strčil dovnitř. Pak za mnou zavřel a zamkl. V protější zdi jsem si všimla dalších bytelných dveří. Místnost osvětlovala jen malá žárovka na stropě, jinak tu nebylo žádné okno. Sedla jsem si na lavici a začala uvažovat. Daleko jsem se se svými myšlenkami nedostala, protože mně přerušil hlas z reproduktoru. Teď jsem si všimla, že na stropě vedle žárovky je ještě něco zabudovaného. Z reproduktoru začal mluvit nějaký velmi zkreslený hlas. "Děvče, sundej si veškeré oblečení a se všemi svými věcmi ho polož na lavici. Poté přejdi do další místnosti. Pokud si vezmeš cokoliv sebou, dostaneš krutý trest"
Začala jsem se tedy svlékat. Nechala jsem si jen kalhotky a podprsenku. Zeptala jsem se nahlas: "Můžu si ještě alespoň zavolat?"
"Ne, stejně tu není signál. A to spodní prádlo si sundej taky!" ozvalo se.
Zřejmě tu musela být někde ještě kamera. Svlíkla jsem se tedy do naha a šla k protějším dveřím. Ty se otevřely a já vešla do místnosti, větší, než byla původní. Dveře se za mnou zavřely. Uprostřed místnosti bylo vysoké lehátko s popruhy a u zdi železná zamčená skříň. Místnost opět pokračovala dalšími dveřmi. A v boční stěně jsem si všimla třetích dveří. Všechny dveře byly opět ocelové. Na těch bočních bylo zase napsáno "jen pro personál". A ty se právě otevřely a z nich vyšla jedna z těch goril a nějaká zdravotní sestřička. "Lehni si na lůžko" zavelel černooděnec.
Chtěla jsem něco říct a rozhodně jsem se nechtěla nechat připoutat k nějaký blbosti! Ale gorilák mně chytil, zvednul a v náručí mě na to lůžko donesl. Bleskurychle mě připoutal koženými popruhy a nandal roubík. Teď jsem nemohla opravdu nic.
Sestra odemkla skříň a vyndala z ní nějaký věci. Chvíli tam něco dělala a pak přišla s injekcí v ruce. Tu mi píchla, ani protestovat jsem nemohla! Pak oba odešli a nahou mně tam nechali přikurtovanou! A do toho se mi začalo chtít na záchod! Přesto jsem brzy usnula. Asi mi píchli něco na uspání...
...
Probudila jsem se. Otevřela jsem oči. Ale nic jsem neviděla. Buď tam byla totální tma nebo jsem měla něco přes hlavu. To nevím. Ale byla jsem přivázaná jinak, než když jsem usnula! A už jsem nebyla nahá, ale do něčeho oblíknutá. A hlavně jsem potřebovala nutně na záchod! V tu chvíli jsem si uvědomila, že mám něco velkýho mezi nohama. Trvalo chviličku než mi došlo, že mám na sobě pleny!
Tak nutně jsem potřebovala čůrat, až jsem to nevydržela a pustila to. Musela jsem ze sebe dostat snad několik litrů, trvalo to dost dlouho.
Vůbec jsem neměla pojem o čase. Nemohla jsem ani křičet, protože jsem měla v puse pořád roubík.  V tom se otevřely dveře a v nich se objevila zase ta sestra. Světlo z chodby zalilo i místnost, ve které jsem byla. Všimla jsem si, že ležím v obří dětské postýlce, která má ale špricle i zvrchu. A špricle nebyly ze dřeva, ale železné. Na sobě jsem měla obrovský overal s rukavičkami. Ty k němu byly napevno přišité a byly velmi tlusté, pomalu jsem v nich ani nemohla zatnout pěst
Sestřička ke mně přišla a otevřela beze slova postranici postýlky. Rozepla mi overal v rozkroku a začala rozepínat další věci. Pak mi došlo, že mám na sobě ještě body a PVC plenkové kalhotky. Ty mi sestra sundala a následně pak i totálně počůranou plenu. Vsunula mi pod zadek čistou, něčím mě namazala, zasypala a zapnula všechny ty věci. Pak zavřela postranici postýlky, odešla, zavřela za sebou a zamkla. Zase jsem zůstala sama a potmě.
...
Druhý den po probuzení se mi děsně začalo chtít na velkou. V tom se otevřely dveře. V nich stál jeden z těch chlapů, co mně včera unesli a zase ta sestřička. Ten chlap povídá: "Tvůj přítel mně poprosil, ať Ti tady dáme pár pořádných výprasků. Sestřička tě teď svlíkne, já vykonám výprask. Sestra otevřela postranici, odepla mi popruhy a začala mně svlíkat. Chtěla jsem utéct nebo se bránit, ale věděla jsem, že by to nemělo cenu a bylo by to ještě horší. Když jsem byla úplně nahá, gorilák mně přetočil na břicho a připoutal mi ruce i nohy k rohům postele. Vyndal si zpoza opasku pendrek a začal mně neuvěřitelně mlátit přes můj holý zadek, stehna a záda. Moc jsem si přála, ať už to skončí...
...
"Miláčku, vstávej. musíme do práce!" Uslyšela jsem nad sebou hlas Petra. Otevřela jsem oči a spatřila, jak se na mně usmívá a sklání se nad mojí postýlkou. Otevřel mi postranici, odvedl mně do koupelny, umyl a dal mi čistou plínku. "Dneska budeš spát se mnou v posteli", povídá, "V noci jsi křičela pořád ze spaní, zdálo se Ti něco broučku? Pojď, udělal jsem nám snídani, máš hotovej i čajík v lahvičce."
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline Zbynas

  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 36
  • Karma: 0
Re: Trest za nevěru
« Odpověď #1 kdy: Prosince 02, 2012, 23:27:23 »
Omlouvám se hlavně za duplicitni článek, nějak se to odeslalo dvakrát (prosím o výmaz jednoho z nich), pak za případné překlepy (psal jsem z mobilu) a že jsem to odeslal jako návštěvník, než jsem to napsal, tak mně to odhlásilo.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline tretioko

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 594
  • Karma: -49
Re: Trest za nevěru
« Odpověď #2 kdy: Prosince 03, 2012, 03:04:38 »
I tak je to vynikajici cteni, uz mam dalsi inspiraci... az se zase uvidim s tou moji kamoskou.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline 13jh02

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 385
  • Karma: 2
Re: Trest za nevěru
« Odpověď #3 kdy: Prosince 03, 2012, 12:17:02 »
Příjemný čtení i se zajímavý koncem.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline mskvor

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 807
  • Karma: 4
Re: Trest za nevěru
« Odpověď #4 kdy: Prosince 03, 2012, 18:15:15 »
Ahoj, díky za zajímavou povídku. Blahopřeji také k výdrži, tohle napsat na mobilu je spíš za trest. Každopádně bych Ti, a neuraž se, prosím, přece jenom doporučil spolupráci se Sonyou-korektorem. I já jeho služeb využívám...

MS
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline Zbynas

  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 36
  • Karma: 0
Re: Trest za nevěru
« Odpověď #5 kdy: Prosince 03, 2012, 20:07:34 »
Díky :)

Jinak za svojí gramatikou a stylistikou si na 100 % stojím, sám dělám korektora. Pokud tam přeci jen gramatické chyby jsou, tak vyjímečně a to jen proto, že v mém de**lním prohlížeči lze velmi blbě opravovat něco, co je víc než asi 10 znaků zpět, tak omluva. Na mobilu se mi píše fajn, už jsem si zvykl :) Jen bohužel nejde přepnout klávesnice z QWERTY na QWERTZ :(
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline DP

  • 50 a více
  • ****
  • Příspěvků: 62
  • Karma: 0
Re: Trest za nevěru
« Odpověď #6 kdy: Prosince 04, 2012, 02:03:34 »
No, nechci být za hnidopicha, nebo dobrá chci.

Povídka je sice krátká, ale hezká. Ovšem, prosím, nikdy netvrď, že pracuješ jako korektor. I mimo základního pravopisu je tam dost slušné množství chyb. Ano, já vím, takové věci člověku prostě občas utečou, zvláště, pokud si dělá korekturu sám, ale pokud se korekcemi živíš....

...tak si například odpusť to množství čárek v místech, kde nejsou na místě. Namátkově:

Příklad: "Vzbudil mě, dost agresivně." - to je chybné. Správě je "Vzbudil mě dost agresivně." protože se nepohybuješ v souvětí, ale rozvíjíš a upřesňuješ "vzbudil mě". Druhá varianta by byla "Vzbudil mě. Dost agresivně." kdy rozvinutí vložíš do samostatné věty. Nemůžeš ale oddělit rozvinutí přísudku čárkou.

Jiný příklad: >>"Nedělej blbou! Mám fotky!", zakřičel...<<. Správně by to mělo být: >>"Nedělej blbou! Mám fotky!" zakřičel...<< protože uvnitř přímé řeči byl vykřičník a tudíž po jejím ukonční nebude čárka.

A další...

Chápu ztížené podmínky, psát na mobilu není snadné, ale když o sobě proneseš, že jsi korektor, tak mu u něčeho takového naskakuje husí kůže... Sorry.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline Zbynas

  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 36
  • Karma: 0
Re: Trest za nevěru
« Odpověď #7 kdy: Prosince 04, 2012, 06:01:27 »
Korektor není sice mé zaměstnání, dělám to spíše ve volném čase. Ale budiž. Čárky apod. vždy opravuji až když to po sobě čtu, ale na mobilu to bylo téměř nemožné. Chtěl jsem to ráno opravit na PC, ale bohužel mě to odhlásilo, tak jsem nemohl.

Ale díky za kritiku :)
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline karel

  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 27
  • Karma: 0
Re: Trest za nevěru
« Odpověď #8 kdy: Května 28, 2013, 10:51:27 »
Opravdu zajímavá povídka.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »