Jenifer dostává se svým přítelem Stevem skvělou možnost, jak opět ponížit Zuzanku. Steve je dokonce chlapec, o kterého bojovala jak Zuzanka, tak Jenifer. A teď bude v přítomnosti toho, jak Jenifer zesměšní Zuzanku. Ale kdo ví, třeba se štěstí obrátí Jenifer vzad, jak už se také několikrát stalo.
V momentě, kdy se dveře kuchyně otevřeli, propukl u Zuzanky pláč, ale stále sála svůj dudlík pro uklidnění. Do kuchyně vstoupila matka a za ní hned poté Jennifer a Steave. „Jak krásný pohled na tak krásné a hodné miminko,“ řekla surově Jennifer, aby co nejvíce už od začátku zesměšnila Zuzanku a přešla na druhou stranu místnosti.
Steve se šokem nezmohl pohybu a sledoval onu směšnou scénu před sebou. Jennifer mu všechno řekla cestou, ale nemohl se dočkat, až to uvidí na vlastní oči. „Jennifer, potřebuji se připravit, než půjdu ven, mohla bys prosím dokončit krmení mého zlatíčka?“ poprosila ji Zuzančina matka a zamířila ven z kuchyně.
Steve už to v sobě nemohl dodržet a začal se hlasitě smát Zuzančině situaci a jejímu miminkovskému oblečení. „Páni, nemůžu uvěřit tomu, co vidím, já jsem se doslechl, že ses začala počůrávat pár posledních dnů, ale nikdy by mě nenapadlo, že tě uvidím jako malou Zuzanku oblečenou jako malé děťátko, které vlastně jsi,“ smál se hořce.
Jennifer se otočila k Zuzance a přiblížila se ústy k jejímu uchu. „Teď poslouchej miláčku, snad si nemyslíš, že o tebe teď bude mít Steve zájem. O takové mimino, které čůrá a kaká do plenek jako jsi ty?“ zašeptala ji. Zuzanka pořád plakala a Jennifer pokračovala. „Rozhodla jsem se přivézt Steva sebou, aby viděl, jak malé mimino jsi. Přemýšleli jsme, že bychom mohli navrhnout tvoji matce, že tě vezmeme v sobotu na hřiště za ostatními dětmi. “ Steve se smál a souhlasně řekl, že by mohlo být rozkošné vzít sebou Zuzanku ven, v jejím dětském oblečení a silně vycpanými plenkami. „Kde ale budeš měnit její promočené plenky,“ ptal se?. „To není žádný problém, vezmeme Zuzanku do nákupního centra a tam ji přebalíme přímo v koutku pro přebalování, kde budou i ostatní děti a jejích matky,“ odpověděla Jennifer.
Zuzanka vyděšeně poslouchala a plně si uvědomovala, že jestli se její maminky opravdu zeptá, bude s tím ona určitě souhlasit. Jennifer vzala do ruky sklenici dětského jídla a začala lžičkou krmit Zuzanku. „Otevři pusinku pro svoji tetičku, nebo řeknu strýčkovy Steavu a on ti svlékne plenku a naplácá ti. Zuzanka raději otevřela ústa a nechala se krmit od Jennifer. Jídlo chutnalo skutečně odporně a Jennifer se snažila, aby ji schválně dávala velké porce, čímž měla jídlem špinavou celou tvář a bryndáček. „Ty jsi ale nepořádné dítě,“ smála se a seškrábla zbytky jídla po jejích tvářích.
Matka Zuzanky vešla do kuchyně, kde si vzala svoji kabelku a hned potom se podívala na Jennifer. „Jennifer prosím tě, dohlédni na to, ať je Zuzanka nejpozději v sedm hodin ve své postýlce. V lednici jsou přichystané tři láhve mléka, dvě ji dej hned a třetí až těsně před spaním.“ Jennifer kývla na to, že všemu rozumí a dodala, že se Zuzanky matka nemá čeho obávat. „Všechno co budeš potřebovat, najdeš v pokojíčku.“
Steve a Jenifer se na sebe zadívali chápajícím pohledem. Jakmile se Zuzančina matka rozloučila a zavřela dveře domu, Zuzanka se otřásla hrůzou, protože pochopila, že je dána na milost svým dvěma bývalým přátelům. „Tak poslouchej holčičko, my se Stevem se chystáme si spolu trochu užít,“ Jennifer zvedla přední část jídelní židličky přes Zuzaninu hlavu a uvolnila ji upevňovací pásy. I přes Zuzaniny protesty vzala její ruku a vedla ji do obývacího ho pokoje, kde ji poručila sedět na zemi a dala Zuzance do úst dudlík. Steve a Jennifer si sedli naproti sobě a Steve se rukou pomalu blížil přes koleno ke kalhotkám své přítelkyně. „ Teď ne Steve, ne dřív, než bude to mimino v postýlce,“ odstrčila Jennifer jeho ruku. „Sakra, tak jestli se na nás nemůže dívat, ať jde spát hned!“ rozčílil se Steve.
Jennifer ho políbila a něžně pošeptala, „Ještě ne miláčku, připravila jsem pro ni něco speciálního. Díky ní jsem měla dnes ve škole dva problémy, teď je čas na moji odplatu.“ Ačkoliv Zuzanka z jejich rozhovoru vůbec nic neslyšela, zajímala se o to, co s ní ty dva zamýšlí. Seděla uprostřed podlahy ve svých mokrých plenkách a cucala dudlík.
Steve a Jennifer se navzájem políbili a chvíli po tom se z pohovky bez jakéhokoliv upozornění objevila přímo před nic netušící Zuzankou. „Fajn Zuzanko, díky tobě jsem dnes dostala dvakrát výprask, teď přišel konečně čas na tebe,“ popadla Zuzanku a přehnula si ji přes kolena vedle překvapeného Steva. Sundala její plastové kalhotky a otočila hlavou dopředu. Odstranila ji plenky, které byli jasně nasáklé močí a tím odhalila její dohladka oholenou oblast mezi nožkama. Zuzanka teď byla otočená svým přirozením přímo ke Stevovi. „Podívej se, jak je naše holčička úplně celá oholená, přesně jako miminko.“
Steve se z téhle situace skutečně radoval, nikdy by nevěřil, že se mu naskytne takovýhle pohled jako dnes večer. „Steve, miláčku, přines prosím něco na omytí Zuzanky, její matka říkala, že všechno co budeme potřebovat, najdeme v jejím pokoji. Hned jak Steve opustil místnost, Jennifer spatřila růžový hrníček pod stolem. „Nastal čas, aby si Zuzanka sedla pro její tětičku na nočník.“ Zuzanka se posadila na nočník a za nedlouho se ozvalo volání z horního patra.
„Jennifer, pojď se rychle na něco podívat,“ křičel Steve z horního patra. „Jestli se odvážíš jenom pohnout, pěkně si to odskáčeš, rozumíš?“ varovala Jennifer Zuzanku. Jennifer přišla nahoru za Stevem a společně zkoumali její dětský pokoj. Společně se bavili při pohledu na její velkou dětskou postýlku, ve které teď byla Zuzanka přinucená každou noc spát. Jennifer otevírala postupně všechny skříně a úložné prostory a byla překvapená, kam až Zuzančina matka zašla s převýchovou na malou holčičku. Byla samozřejmě již několikrát v jejím pokoji, ale teď byl jakýkoliv náznak dospělého života pryč.
Jennifer vzala čisté plenky z hromádky na přebalovacím pultu a poprosila Steva, aby vzal dětský krém, ubrousky a pudr. Jennifer ještě vybrala ty nejroztomilejší igelitové kalhotky které našla a společně se vrátily do obývacího pokoje. Zuzanka byla příliš vystrašená na to, aby se pohnula a tak ji našli ještě stále posazenou na nočníku.
„Teď se podíváme, jestli máš pro tetičku Jennifer nějaké překvapení,“ zvedla Zuzanku z nočníku. „Zlobivá holka, jestli se ti nechce čůrat, budu ti muset naplácat,“ řekla a přehnula si Zuzanku přes svoje kolena a Zuzanky zadeček se stal skvělým cílem pro výprask. Zuzanka křičela s každým úderem, který pokračoval až do doby, než se Jennifer unavila. „Možná můžeme nechat i strýčka Steva, aby tě potrestal, když jsi tak zlobivé dítě.“ Navrhla Jennifer a dala ji zpátky na podlahu. „Pojď ke mně zlatíčko a polož se na moje kolena,“ nařizoval Steve.
Zuzanka se ani nepohnula, její zadeček byl ještě pálivý od předchozího výprasku.
„Ihned ke mně pojď,“ křičel Steve, který už se nemohl dočkat. Zuzanka se položila na jeho kolena a Jennifer ji pevně sevřela ruce za zády, zatímco Steve začal s výpraskem. Plácal ji přes už úplně rudý zadeček dlaní svoji vypracované ruky, dokud nebyl také unavený. „Teď si běž stoupnout do rohu,“ rozhodla Jennifer. „Dej si do pusy dudlík a ruce nad hlavu a ani se neodvažuj pohnout, nebo budeš mít další problémy, rozumíš?“ pokračovala Jennifer, která vstala a přibližovala se směrem k oknu, kde stála Zuzanka a odsunula záclony. Teď mohl kdokoliv, kdo prošel kolem vidět poníženou Zuzanku s jejím jasně rudým zadečkem.
Steve a Jennifer pokračovali v objímání se na pohovce. Do nynějška Steve pociťoval obrovské vzrušení v blízkosti Jennifer a teď nastal jeho dlouho očekávaný moment. Steve svlélk z Jennifer její šaty a zbavil ji její podprsenky a kalhotek. Jennifer na oplátku sundala Stevovi košili a druhou rukou rozepnula jeho kalhoty. Během minuty byli oba dva nazí. Navzájem se začali laskat a Zuzanka se na ně s pláčem dívala ještě pořád otočená svým rudým zadečkem k oknu s dudlíkem v ústech.
Jennifer a Steve se připravovaly na chvíle plné divokého sexu, ale náhle bez varování někdo hlasitě zaklepal na hlavní dveře domu. „Zůstaň, kde jsi,“ varovala Jennifer Zuzanku, zatímco oblékala Steva, který šel napolo oblečený otevřít. „Je paní Bardová doma?“ zeptal se host, který bez pozvání vtrhl do domu přímo do obývacího pokoje, kde si Jennifer právě oblékala kalhotky. Při vzhlédnutí vzhůru uviděla svoji učitelku tělocviku, paní Williemsovou.
„Co se to tady děje?“ žádala paní Williemsová vysvětlení, zatímco odtáhla nahou Zuzanku od okna do středu místnosti. „My tu hlídáme Zuzanku, na žádost její matky,“ snažila se ospravedlnit tuto situaci Jennifer. „Vezměte si svoje věci a ihned odsud odejděte mládeži. Myslím, že by se to paní Bardové nelíbilo, kdyby věděla, že jste tu nazí!“ snažila se dát všechno do pořádku.
„Teď jdi domů Jennifer a přemýšlej o tom, jak celé tohle vysvětlíš svoji matce. Mám v plánu přijít k vám domů, hned jak přijde Zuzanky maminka domů. Teď už běž, nebo se rozhodnu opět sundat tvoje kalhotky a dát ti výprask.“ Jennifer nepotřebovala žádné další přesvědčování, aby pochopila v jaké je nyní situaci. Společně se Stevem opustili dům, zatímco je paní Williemsová přísně sledovala.
Nyní zaměřila svoji pozornost na plačící Zuzanku. Její nahota vystupovala z její dětské košilky, kterou měla barevně laděnou se svými palčáky, čepičkou a kotníčkovými botičkami. „Myslím, že vím, co se ti dnes večer stalo,“ Zuzanka neodpověděla a stále s pláčem bez hnutí stála a cucala svůj dudlík. „Vím moc dobře, že ti Jennifer dělá ze života skutečné peklo, ale já ti přísahám, že dostane, co si zaslouží.“ Zuzanka s úsměvem pokývla.
„Jsem plně rozhodnutá o téhle situaci promluvit s její matkou dnes večer, mám nějaký nápad jak ji za tohle všechno pěkně potrestat.“ Zuzanka napjatě poslouchala a zajímala se o to, co se pro svoji bývalou kamarádku chystá. „Raději tě obleču, co říkáš?“ navrhla paní Williemsová a položila Zuzanku na pohovku. Zvedla ji nohy vysoko do vzduchu a jemně rozetřela krém po jejím zadečku. Pod něj podložila několik bavlněných plenek, které přetáhla a bezpečně je přitlačila tak, aby ochránila Zuzanku před prosáknutím. Vše zajistila špendlíky a nasadila ji igelitové kalhotky.
„Zůstanu tady s tebou, dokud nepřijde tvá matka a všechno ji vysvětlím,“ řekla Zuzanka, zatím co ji držela ve svém náručí. Paní Williemsová se rozhodla, že nebude nijak zasahovat do plánů její matky a tak šla do kuchyně pro lahvičku s mlékem, kterou ohřála v mikrovlnné troubě. Paní Williemsová cítila lítost k Zuzančině situaci a tak se rozhodla ji její život zpříjemnit. Mikrovlnná trouba oznámila dostatečné ohřátí mléka a tak se vrátila zpět do obývacího pokoje, kde si Zuzanku položila zpět na klín.
Paní Williemsová dala savičku do Zuzaniných úst a začala ji krmit mlékem. Když Zuzanka dopila mléko, paní Williemsová ji objímala do té doby, než na Zuzanku přišlo spaní. Odnesla ji do dětského pokojíku, kam ji položila do postýlky. Naklonila se přes brázdičku a políbila ji na čelo. Nakonec vložila dudlík do její pusy a popřála dobrou noc. Hladila Zuzanku po vlasech tak dlouho, dokud Zuzanka neupadla do hlubokého spánku. Poté se paní Williemsová vrátila zpět do obývacího pokoje čekat na Zuzaninu matku.
Anketa