Autor Téma: Neteř paní domácí 2  (Přečteno 24421 krát)

abecko

  • Host
Neteř paní domácí 2
« kdy: Září 06, 2011, 15:27:52 »
pokračování první části povídky - viewtopic.php?f=65&t=2372
Volný překlad abdl@seznam.cz
IX.

Byl jsem v tranzu. Chytila mě za ruku ukrytou v rukavičce a táhla mě pryč od zrcadla. Při každém kroku bylo slyšet šustění spodničky a punčochy a moje boty vydávaly při chůzi jakýsi pištivý zvuk. Můj penis se při pohybu třel o lepkavou kožešinu a celé moje já si při každém kroku uvědomovalo mojí směšnou situaci.
Zastavila mě u toaletního stolku a vzala do ruky voňavku. Postříkala mě  nějakou fialkovou vůní. Sáhla do šperkovnice a připnula mi na krk zlatý medailonek ve tvaru srdce a kolem zápěstí mi dala zlatý náramek.
Zase mě chytila za ruku a šli jsme pryč. V tu chvíli jsem si uvědomil, že to celé byla chyba. Že jsem prostě měl radši zůstat v té včerejší zástěře a uklízet v domě. Tahle situace se mi vůbec nelíbila.
Oznámila mi, že od teď jsem příliš jemná na to, abych uklízel. Že teď se musím naučit správně chodit, mluvit, sedět i stát jako slušná mladá dáma.
Mezitím si sedla do křesla a já musel chodit sem a tam po obývacím pokoji.
„Ne, ne, ne drahá, takhle to nejde. Musíš se pohybovat ladně. Nesvírej svojí kabelku jako nějakou školní aktovku. Musíš držet lokty blízko u pasu a dlaně dej dál od těla. Jen ať tvoje roztomilá kabelka visí na zápěstí a dlaně v rukavicích ať jsou volné. Zkus to znovu a druhou rukou si přidržuj sukni dál od těla. Používej taky svoje sladké boky, zavlň se – tak to je hodná princezna“.
Jak jsem mohl být tak hloupý, že jsem vyměnil úklid v zástěře za tohle ponižující mučení v kterém jsem bohužel hrál hlavní roli.

Celé se to postupně bohužel ještě zhoršovala. Za chvíli jsem už jenom „poskakoval“ po pokoji s přihlouplým úsměvem, přesně jak tetička chtěla. V těch šatech mi začalo být pořádné horko a obličej jsem měl pod svými kudrnatými vlasy a kloboukem pěkně rudý.
Ve chvíli kdy jsem si myslel, že už omdlím, dovolila mi abych se posadil. Na pohovku jsem s pomalu zhroutil. Jakmile jsem dosednul začala moje „škola sezení“.
Ruce složené do klína, sukni pěkně uhladit, nohy u sebe……neustále mě peskovala a upravovala moje šaty, uhlazovala živůtek, rovnala klobouk…
Když jsem seděl bylo vidět vyboulení, které způsobil můj stojící penis.
„Moje princezna miluje svoje nové šaty, moc se mi to líbí, naše princeznička….ššš“, divně na mě šišlala jako bych byl spíš malé dítě. Myslel jsem, že umřu studem.
Podle hodin uplynuly teprve dvě hodiny od začátku téhle šílené akce.
Už jsem nemohl dál.
„Drahá tetičko, opravdu nerozumím tomu proč se mám oblékat jako 12ti letá holka. Je to pro mě hodně ponižující, prosím vás dejte mi nějaké jiné oblečení, něco co je pro mě vhodnější“ moje oči jí prosily.
„Já bych řekla, že vypadáš spíš jako 8mi letá holčička v šatech princezny“. Její oči zářily a pohladila mě po hlavě.
„Teď naše princezna chápe, že když řekne tetičce, že by nosila radši nějaké jiné šaty, než uklízela dům, že tetička jí její přání splní. Tetička ti splní každé přání. Teď právě začíná ta pravá zábava, pojďme“.

X.

Den se příšerně vlekl. Jedno ponížení střídalo druhé a nebralo to konce.
Oběd by náročný. Dostal jsem bryndáček, abych neušpinil šaty a zase mě krmila protože jsem jedl moc pomalu.
Chození na záchod bylo ještě větší utrpení. Šla vždy se mnou, pomohla mi stáhnout kalhotky a punčochy stáhla mi pochvu z penisu. Když jí sundavala mlasklo to jak se odlepovalo sperma od penisu.
Samozřejmě, že jí to neušlo a začala se mi vysmívat. „Ale, ale miláčku jak vidím tak se ti tahle hra moc líbí. Určitě miluješ ženské oblečení, volánky, punčochy, ty prostě miluješ převlékání do holčičího prádla. Stála nade mnou když jsem ztěžka usedal na mísu a držel si přitom spodničku a šaty od těla v mých rukavicích. Smála se mi.
Potom mě učila mluvit. Probírali jsem přízvuk a dikci, poučovala mě jak m mladá dáma správně mluvit. Trvala na tom, abych mluvil jako dívka, vysokým hlasem. Musel jsem znovu poděkovat pištivým hláskem za každý kousek svého oblečení a musel jsem říkat větu „moc rád se oblékám jako hezká holčička“.

Najednou paní Fremontová někam zmizela. Když znovu přišla držela v ruce pár koženkových rukavic a sluneční brýle s velkými skly v plastových obroučkách. V druhé ruce měla červenou koženou kabelku a nějaké klíče.
„Vem si svojí kabelku a pojď“, chytila mě za ruku a šli jsme k vchodových dveřím.
„Co to děláte, nemůžu jít takhle oblečený ven“, snažil jsem se jí vytrhnout a utéct.
Držela mě pevně, neměl jsem šanci. Položila svojí kabelku a klíče na stolek, vyhrnula mi sukni a spodničku a tvrdě mě praštila přes zadek.
„Právě jsi si vykoledovala další výprask zlatíčko. Jak se opovažuješ takhle se mnou mluvit, Ihned se mi omluv“. Pustila mě  čekala.
Třásl jsem se ale podařilo se mi se uklonit a vytlačit ze sebe „nejdražší tetičko, omlouvám se“, „ale opravdu si myslím, že není důvod, abych šel takhle oblečený ven“. Opravdu jsem jí prosil.
„Ale miláčku to je jednoduché, tvoje tetička a ty máme domluvenou schůzku v salonu krásy, tak proto teď půjdeme ven“. Myslel jsem, že omdlím.
„Tetička chce, abys byla nejkrásnější dívka ze všech, a pevně věřím, že ty to chceš sama také“.
Pokusil jsem se zavrtět hlavou a najednou jsem si uvědomil, že můj penis je zase ztopořený. Při každém jejím ponižování jsem se vzrušil.
Jakoby to vytušila sáhla mi pod sukni a spodničku. „Uvidíme jestli chce jít princezna do salónu krásy ve svém sladkém oblečení“. Sáhla mi na saténové vězení v kterém byl můj penis převázaný a já jsem okamžitě explodoval. Přitiskla mě na sebe a držela mě v objetí. „Já jsem si to myslela“ řekla.
„Tak princezna naplnila svojí pochvičku a teď můžeme klidně vyrazit na naší schůzku“.
Poraženecky jsem jí následoval. Držel jsem jí za ruku když jsem odcházeli z domu. Každý krok, každá vteřina venku byla šíleně ponižující. Nedovedl jsem si představit jak strašné by bylo, kdybych potkali někoho cizího. Kupodivu jsme se dostali k autu aniž bychom někoho potkali. Posadila mě na zadní sedadlo, připoutala mě a odjeli jsem do salonu krásy. Zaparkovali jsme na zadním parkovišti a vešli dovnitř.
Majitel,  Henri nás uvítal.
„Dobrý den madam, á to je naše malá princezna o které jste mluvila. Dobrý den slečno“ pozdravil mě.
Domácí mi bolestně stiskla ruku. Okamžitě jsem udělal pukrle a pozdravil pana Henryho. Zčervenal jsem.
Henri se zasmál. „Ale, tady je někdo stydlivý. No to nevadí, pojď dál miláčku, personál se již na tebe moc těší.
Chtěl jsem se někam propadnout, ale tetička mě začala strkat dovnitř do dveří.

XI.

Vevnitř byla spousta zrcadel, takže jsem se viděl ze všech úhlů. Bylo to směšné – 26letý muž oblečený v bílých dívčích saténových šatičkách se spodničkou, která šustí při každém kroku, nohy navlečené do punčoch, na nohou lodičky, na rukou rukavice a na hlavě kudrnaté vlasy přikryté kloboukem. Korunu tomu nasadila moje kabelka. Byl jsem rudý jak rak.
Zaměstnanci salónu ovšem při mém vstupu nadšeně hučeli a tleskali. V místnosti byla také jedna žena, středního věku, která mrkla na paní domácí a usmála se. Se zájmem mě sledovala.
To nejhorší ovšem teprve mělo přijít.
Zavedli mě do nějaké místnosti a nařídili mi abych se svlékl. Chtěl jsem se zeptat o co jde, ale tetička mi už sundala klobouk a rukavice a začala mi rozepínat šaty. Jen jsem tak nechápavě stál, když mě sundavala jednotlivé části mého oblečení.
Vlastně se mi ulevilo, neměl jsem na sobě tu šílenou těžkou vrstvu oblečení a nebylo mi takové horko. Když mi začala sundávat punčochy trhnul jsem sebou. Vzpomněl jsem si na mojí „pochvu“, která byla opět plná lepkavého spermatu. Teta, ale pokračovala a sundala mi punčochy a potom i kalhotky. Rozvázala pásky od „pochvy“ a jaksi teatrálně mi jí stáhla z lepkavého penisu.
„Chudák malá holčička, je vždycky tak vzrušená, když si oblékne šaty, že jí potřebuju nějak ochránit“, vysvětlila té druhé ženě – asistence pan Henryho, která vše sledovala s velkým zájmem.
Paní domácí mě pohladila po tváři. Pomohla mi položit se na masážní stůl, který byl v místnosti. Cítil jsem jak mi natírali na nohy horký vosk.
„Auuuuu“ vykřiknul jsem bolestí. Než jsem stačil říct cokoliv dalšího paní Fremontová vytáhla lízátko, rozbalila ho a strčila mi ho do pusy.
„Už ani slovo, cucej lízátko a nekňourej“.
Žena, jmenovala se Sandra se začala chichotat. Pokračovala s nanášením vosku na celé mé tělo. Moc chlupatý jsem nikdy nebyl, ale když Sandra skončila nebyl na mém těle jediný chlup od obočí směrem dolů. Celé to trvalo dost dlouho, ale když to konečně skončilo Sandra mě natřela uklidňujícím Aloe Vera krémem až byla moje kůže jemná jako u mimina.
Teta mi natáhla moje kalhotky a místo dalších částí mého oblečení mi nasadila nějaký lehký plášť.
„Teď žádnou „nehodu“ princezno“ upozornila mě teta přísně. Odvedli mě zpět do salonu a posadili do křesla. Jedna žena mi okamžitě chytila ruku a začala mi dělat manikůru. Henri přitom stál za mnou a bavili se s tetou o mých vlasech. Bavili se pouze mezi sebou, mě se nikdo na nic neptal. Paní domácí mu řekla, že chce abych byl blond a abych měla krásné kudrnaté vlasy.
Právě jsem docucal lízátko a nemohl jsem je tak beze slova sedět.
„Prosím drahá tetičko, já opravdu nechci…“ Podívala se na mě přísně. Sáhla do kabelky a vyndala svůj kartáč na vlasy. Zachvěl jsem se strachem.
„Holčička si koukám oblíbila můj kartáč na vlasy, chceš mu dát pusinku?“, držela mi ho před rty.
„Ano jistě drahá tetičko“ zamumlal jsem a políbil kartáč. Všichni okolo se začali smát. Pan Henri tetu poprosil jestli bych to nemohl udělat ještě jednou – a já to samozřejmě zopakoval. Bál jsem se.


XII.

Potom jsem radši už mlčel. Pan Henri a jeho tým na mě začal pracovat. Paní Fremontová si také nechala dělat účes a nehty a  já jí pozoroval ze svého křesla.
Podíval jsem se n svoje nehty, které byly nyní růžově nalakované. Po chvíli nade mne dali velký sušák na vlasy. Seděli jsem s domácí vedle sebe. Natáhla ke měn ruku a dívala se na moje nehty.
„Miláčku miluju tvoje nehty, jsou krásné nemyslíš? Zase mi špičkou prstu pootevřela rty a zajela dovnitř. „A počkej jak budeš mít rozkošné vlasy“.
„Ano drahá tetičko“, poslušně jsem zamumlal okolo jejího prstu. Všimnul jsem si, že se mi začíná nadouvat rozkrok. Dal jsem si nohu přes nohu, ale ona se jen usmála  mojí zoufalé snaze zakrýt vzrušení.
Naštěstí již měla suché a vlasy a přemístila se k jinému křeslu, kde jí začaly malovat.
Moje vlasy se sušili už nějak moc dlouho, hlava mě začala pálit. Henri konečně dal fen pryč a já z hrůzou koukal na svoje blond kudrnaté vlasy.
Nějaká žena mě začala líčit, oční stíny na tvář ruměnec a rty mi malovala růžovou barvou.
Potom mě odvedli zpátky do místnosti, kde jsem se svlékl.
Ženy mě začaly oblékat a náramně se bavily třeba při nasazování a uvazování mojí „pochvy“. Korzet mi stáhly ještě těsněji než teta ráno a za chvilku jsem měl na sobě zpět veškeré svoje oblečení. Poučili mě abych si nechal klobouk v ruce a rukavice v kabelce, aby všichni mohli obdivovat můj krásný účes a nehty. Když jsme se vrátili zpátky do salonu seběhl se celý personál. Paní domácí na mě vítězoslavně ukázala a pokynula mi prstem.
Věděl jsem co to znamená.
Byl jsem opět červený, ale chytil jsem jednou rukou svojí sukni a udělal poklonu. Potom jsem personálu poděkoval za práci, kterou na mě odvedli. Když jsem se otáčel s hrůzou jsem si uvědomil, že Sandra drží v ruce kameru a celé to natáčí.
Teta děvčatům oznámila, že teď budeme chodit na pravidelné schůzky. Ony mě mezitím různě osahávaly a otáčely a přitom vykřikovaly slova jako „roztomilá“, „Sladká“ apod. Na rozloučenou jsem musel každou políbit na tvář a to včetně pana Henryho. Mezitím ovšem do salonu přišlo pár nových zákazníků a evidentně si hodně můj odchod užívali.
Nakonec mě teta vzala za ruku a odvedla ven na parkoviště k autu.
Opět mě připoutala na zadním sedadle. Naklonila se ke mně a vzala můj obličej do obou rukou.
„Stává se z tebe sladká Sissy princezna a to nejlepší tě teprve čeká“. Než jsem mohl cokoliv říct políbila mě a její jazyk zajel hluboko do mých úst. Potom mě pustila a sedla si za volant. Byl jsem jak omámený, penis opět pulzoval v „pochvě“. Věděl jsem, že se sám zamotávám do téhle saténové pasti a že to dělám zčásti snad dobrovolně. Ale byl jsem příliš velký slaboch abych s tím něco udělal.

Ten večer jsem dostal nové kalhotky na spaní a novou noční košili. Kalhotky byly průsvitné z růžového materiálu a na sobě měly žluté zajíčky. Noční košile byla také průsvitná s krátkou sukní a měla jemnou saténovou obrubu. Potom co mě tetička „zastlala“ přikrývkou šla k jedné z polic a přinesla jednu z panenek. Položila jí vedle mě na postel.
„Dej pusinku panence miláčku a spinkej“, její hlas byl velmi něžný. Opatrně jsem políbil porcelánovou hlavičku panenky.
„Tak teď oba s Priscilou pěkně spinkejte, protože obě moje panenky čeká zítra VELKÝ DEN“.
Její úsměv mě naplnil hrůzou. Další Velký Den? Co to ještě proboha může být.

XIII.

Jak jsem ležel v posteli cítil jsem na tváři teplo ze slunečních paprsků. Na tváři jsem cítil také něco jiného a tak jsem otevřel oči. Viděl jsem před sebou podivné modré oči s dlouhými řasami. Zírala na mě něčí nepřirozeně bílá tvář. Rychle jsem se posadil. V první chvíli jsem nevěděl, kde jsem a ž pak jsem si uvědomil, že je to Priscila. Panenka. Sáhl jsem si na vlasy a osahal svůj nový účes. Byl jsem zpátky v realitě. Nejpodivnější byl, ale pocit úplně hladké – dětské pokožky, kterou jsem nyní měl. Každý pohyb mojí noční košile mě vzrušoval.
Dveře do pokoje se otevřely a v nich stála paní Fremontová a široce se usmívala.

„Dobré ráno princezničky“ vykřikla zpěvným hlasem. „Už se můj andílek a Priscila vyspinkali?“ Na sobě měla bílý oblek na míru, sako bylo mělo jakýsi vojenský střih s velkými zlatými knoflíky. Sukně byla úzká s rozparkem u kolenou. Boty byly bílé barvy, lakované s vysokými podpatky. Na rukou měla bílé rukavice, které končili v rukávech saka. Robustní zlatý náramek měla zapnutý přes rukavici na zápěstí a na uších velké zlaté náušnice. Její makeup byl nějaký jiný, byla dost bílá a výrazně tmavé stíny a rudá rtěnka z obličeje přímo vystupovaly.
„Moje malá holčička by asi chtěla také takové oblečení jako má její tetička“, řekla když si všimla jak si jí prohlížím.
„Možná až princezna vyroste, že bude mít také takové šaty“.
Nasadila mi papuče a vytáhla mě z postele. Tlačila mě z pokoje ven. Teď v jejích vysokých podpatcích byla o hodně vyšší než já. Musel jsem prakticky utíkat abych jí stačil.
Došli jsem až do její ložnice všimnul jsem si na posteli nějakého oblečení.
„Tetička včera hodně přemýšlela o tom co jsi mi řekla, pamatuješ?“ Chytila mi rukou v rukavici tvář a zmáčkla. Vyjekl jsem. „Říkal jsi, že se nechceš oblékat jako 12ti leté děvčátko a ,že bys chtěl něco vhodnějšího. No princezno myslím, že jsem na to přišla“.
Stáhla mi noční košili a kalhotky a já stál před ní úplně nahý. Potom vytáhla nějakou velkou bílou látku, která byla obšitá růžovým lemem.
Strčila do mě až jsem spadl na postel a přitlačila mi hrudník abych si lehnul. Jednou rukou chytila moje nohy za kotníky a zvedla je do vzduchu. Dala mi pod zadek tu bílou látku zabalila okolo boků a na bocích zapnula velkými zavíracími špendlíky s plastovou hlavou.
Byla to plena!!!! Než pominul první šok cítil jsem jak mi přes nohy přetahuje gumové kalhotky. Byly růžové ze silné gumy. Dalo jí velkou práci je na plenu natáhnout, ale nakonec se jí to podařilo. Přes to mi natáhla bílé punčocháče na kterých byl vzor růžových srdíček a které dokonale uzavřely moje hladké nohy.
Přes tohle celé mi natáhla růžové rumba kalhotky se širokým lemem a bílým beránkem vepředu.
Další na řadě byl růžový korzet, ještě složitější než ten, který jsem měl na sobě včera. Otočila mě na břicho a zašněrovala mě tak pevně, že jsem myslel, že mě rozmačká. Sotva jsem dýchal. Přes korzet mi natáhla růžovou hedvábnou košilku po které přišla na řadu krátká spodnička . Všechno tak kratičké, že moje gumové kalhotky s plenou byly stále vidět. Seděl jsem na kraji postele a nemohl popadnout dech.
„Výborně“ zajásala.
Odešla ke skříni ze které vyndala třpytivé růžové šaty ověšené různými mašlemi a stužkami. Šaty byly neskutečně krátké. Měly strašně široký límec a krátké rukávy byly směšně „nabobtnalé“ s přehnaným krajkováním. V pase byla velká růžová stuha a vzadu snad ta největší mašle jakou jsem kdy viděl. Sukně byla opravdu velmi krátká a asi byla něčím vyztužená protože držela od těla skoro vodorovně.
Ještě jsem se nestačil vzpamatovat z toho, že jsem přebalený a už mi na hlavu cpala tuhle naparfémovanou ohavnost. Ty šaty snad vážily 100kg. Zapnula vzadu řadu perleťových knoflíků. Znovu mě povalila na postel a i přesto, že jsem měl již punčocháče, natáhla mi na nohy hedvábné ponožky s krajkou a mašlí. Místo včerejších černým lodiček mi na nohu nasadila růžové lakované lodičky. Byly ozdobeny nějakým barevnými kamínky.
Postavila mě na zem a já jsem tam je tak stál a poslouchal jaké moje oblečení, včetně bot vydává podivné zvuky.
Znovu ke mně přišla a v ruce držela něco co by se dalo nazvat kojeneckou čepičkou, akorát, že lemy a kšilt byly nějaké obrovské a dlouhé. Byl růžový a ona ho natáhla na mojí hlavu a zavázala širokou páskou pod bradou. Přitom mi z pod kloboučku vytáhla moje blond vlnité vlasy.
Na jedno zápěstí mi potom zavěsila malou růžovou kabelku zdobenou podobnými kamínky jako byly boty a pod druhé podpaždí mi stiskla Priscilu.
„Dnes rukavice nedostaneš miláčku, máš moc hezké nehty“ zavrtěla hlavou.
„Víš drahoušku“ pokračovala dál, „včera jsi měl pravdu, ty včerejší šaty byly pro tebe moc dospělé, tyhle jsou pro tebe mnohem víc vhodné“.
Chtěl jsem něco říct, něco na obhajobu, něco…proboha „ale, ale já nechtěl, nemyslel…“
Než jsem to stačil dopovědět na její tváři se rozlil ďábelský úsměv. Zvedla něco v ruce. K mojí hrůze to byl obrovský růžový dudlík s dlouhou růžovou stuhou. Strčila mi velkou gumovou bradavku dudlíku do pusy a pásku pověsila přes krk.
„Už ani slovo, ukaž teď tetičce jak moc se ti líbí nové šaty, udělej pěknou poklonu, a honem, protože moje malé batole toho dneska čeká ještě hodně“.
Kolena se mi třásla a cítil jsem jak jsem udělal hlubokou poklonu. Vyhrála nade mnou a věděla to. Když jsem zvedal hlavu viděl jsem svoje směšné já v zrcadle.

XIV.

Můj rudý obličej vykukoval z pod růžového kloboučku a ona mě doslova strkala po chodbě před sebou. Pocit absolutního ponížení byl všudypřítomný. Při každém zašustění gumových kalhotek, vrzání mých lodiček po podlaze. Nejhorší bylo, že jsem musel rytmicky cucat dudlík a ještě jsem přitom cítil lepkavý pocit v pleně.
Její boty za mnou rytmicky cvakaly o podlahu když mě vedla dolů ze schodů, zatímco já jsem se snažil nespadnout a přitom jsem v jedné ruce držel Prisilu a  druhé tu směšnou kabelku.
Když jsme vešli do kuchyně chtěl jsem si sednout, ale ona se na mě přísně podívala. Vytvořil jsem tedy jakousi úklonu a sedl si na své místo.
Vytáhla velký růžový bryndák na kterém byl nápis „BABY GIRL“ a uvázala mi ho. Sedla si vedle mě a usmívala se. Její parfém opět omamně voněl a já byl jak přikovaný. Svojí rukou v bílé rukavici chytila za kroužek u dudlíku. Díval jsem se na její tvář. Pomalu začal dudlík vytahovat z mých úst až mi mezi rty zůstala jenom jeho špička. Potom ho místo vytažení zase zasunula dovnitř a pevně ho přitiskla proti mým rtům. Měl jsem pocit, že mě konec dudlíku lechtá až v krku a nutilo mě to ho začít cucat. Ona zase opakoval stejný postup a povytáhla dudlík skoro ven a zase ho zasunula dovnitř. Několikrát to opakovala a já očima sledoval její pěstěné nehty.
„Tak miláčku, je dobře, že je naše malá princezna konečně oblečená tak jak chtěla“, řekla a pořád si potom hrála s dudlíkem, který mi střídavě vytahovala a zasunovala do úst. Druhou rukou mi vytahovala vlasy z pod kloboučku a různě mi je urovnávala.
„A tetička si je jistá, že se moje princezna teď cítí skvěle, nemám pravdu?“.
Když to řekla její ruka sjela na mojí nohu v punčocháčích a zajížděla s ní do mého rozkroku. Při tom neustále vytahovala ten dudlík. Cítil jsem jak mi topoří penis.
Snažil jsem se zavrtět hlavou. „Ne…“ ale přitlačila mi opět dudlík hluboko do pusy jako roubík. Jenom jsem ho cucal.
„Tetičku nemůžeš oklamat miláčku“ a když to řekla konečkem prstů zajela k mému rozkroku. Její prsty zajely pod punčocháče a razily si cestu pod mojí plenku. Začal jsem cucat dudlík stále rychleji a můj penis už trčel jako věž.
„Pověz tetičce, že budeš nosit tyhle šatičky každý den, co?. V tu samou chvíli byla její ruka na mém penisu a její druhá ruka střídavě zasouvala dudlík do mé pusy. Nechtěl jsem vystříknout, chtěl jsem to ovládnout, ale nešlo to……
„Noo, tak co chceš to přece“
Když jsem od ní odvrátil tvář usmála se. Najednou jsem cítil jak přikyvuji a mým těle projel mohutný orgasmus.
Chytila dudlík za kroužek, smála se a pohybem nahoru a dolů mě donutila zakývat hlavou. Potom to udělalo „plopt“ vytáhla mi dudlík z pusy a nechala ho viset  na růžové šňůrce.
Zatímco jsem prudce oddechoval řekla „takže princezno, tetička je velmi potěšená, že se chceš oblékat jako roztomilá holčička. Myslím, že je to báječné rozhodnutí. Už se nemůžu dočkat až ukážu svojí roztomilou neteř svým přátelům. Ale všechno popořadě, nejdřív si dáme snídani“.
Na chvíli odešla.
Když se vrátila nesla podnos na kterém byla velká miska s kaší a dětská láhev s mlékem. Postavila to přede mě začala mě rychle krmit. Opět to bylo šíleně rychlé, nestačil jsem polykat.
„Za tetičku“ slyšel jsem když jsem otupěle polykal teplou kaši. S poslední lžící kaše, byl celý můj obličej a bryndák pokrytý lepkavou bílou hmotou. Spolkl jsem s vypětím poslední sousto a teta zvedla dětskou láhev a strčila mi její dudlík do pusy. Mléko bylo teplé a musel jsem vypít celou láhev bez nějaké přestávky. Nemohl jsem si pomoct a musel jsem sledovat svojí směšnou postavičky v zrcadle na stěně. Zakloněná hlava s růžových čepcem, cucající mlíko z dětské láhve, kterou drží ona. Konečně jsem dopil.
„Ale, ale podívej se jaká jsi ale malá nepořádnice. Budu ti muset pořídit krmící židličku, nebo stoleček, nebo mi úplně zničíš stůl“. Myslel jsem, že si dělá legraci, ale pak mi došlo, že zřejmě ne.
Potom následovaly obvyklé úklony a děkování „děkuji drahá tetičko za snídani“, „mohu odejít drahá tetičko“ a už mě vedla do koupelny.
Tam mě umyla obličej od kaše a upravila můj makeup.
„Myslím, že princezna teď bude chtít abych jí zkontrolovala plenku, co?“ Věděl jsem, že musím odpovědět vysokým hláskem jako malá holčička a tak jsem zapištěl „ano, tetičko“. Stáhla ze mě rumba kalhotky, potom gumové kalhotky a rozepnula plenku. Viděl jsem že je na ní mokrý flek.
„Zlobivá holčička, koukám, že jakmile dostaneš svoje šaty už děláš nepořádek tady dole. Ještě, že máš svojí plenku“.
Teď když jsem stál nahý chtěl jsem využít příležitosti a dojít si na záchod. „Drahá tetičko, mohu si prosím dojít na záchod“ podíval jsem se na ní.
Ona na mě také, ale ve tváři měla pobavený výraz.Zaplavil mě hrozný pocit. Copak už nebudu moct chodit ani na záchod?
Teta ukázala na záchod a řekla „princezna musí jí lulat?“
Přikývnul jsem a cítil jsem jak jsem rudý.
Dovolila mi to. Potom mě omyla a zpět do její ložnice jsem se musel dokolébat s kalhotkami spuštěnými ke kotníkům.
Teprve v její ložnici mě opět přebalila a oblékla. Udělal jsem zase způsobnou úklonu a poděkoval jí.
„Výborně miláčku, tak a teď mi musíš ukázat jak tančíš a zpíváš, protože odpoledne přijdou moji přátelé a už se na tebe moc těší. Musíš se jim předvést v nejlepším světle“.
Tuhle informaci jsem nestačil ani strávit a teta sáhla pro můj dudlík a strčila mi ho do pusy. Zapnula hudbu, posadila se do křesla a pozorovala mě.
„No tak do toho, začni tančit“.

XV.

„Moc hezké, děťátko“. Stál jsem a těžce oddychoval, byl jsem rudý vyčerpáním a ponížením
Bylo docela těžké popadnout dech s obrovským dudlíkem v puse.
Pokynula mi prstem abych k ní přišel. Potom mi poplácala po mém vycpaném zadku. Hladila mě po šatech a spokojeně se usmívala.

„Crrrrrrrr“ ozval se zvonek u dveří. Teta mi stiskla kalhotky na zadku „výborně, dámy jsou tady, čekám, že se budeš chovat slušně a že ti nebudu muset dát před hosty výprask“.

S tím se zvedla, tyčila se nade mnou, chytila mě za ruku a táhla mě k domovním dveřím. Moje srdce tlouklo asi 1000 krát za minutu. Všechno to ponížení, které jsem prožil za posledních pár dnů mohlo být nic proti tomu co bude teď.
Zastavili jsme u dveří a teta mi rozčileně vytáhla dudlík z pusy. Upravila můj čepec, načechrala mašli vzadu na šatech a urovnala spodničku a sukni. Ohnula mi ruku do pozice se kterou byla spokojená a srovnala kabelku na visící na mém zápěstí.
„Nezapomeň se  hezky uklonit a mluv jenom svým dívčím hláskem. Jakékoliv neslušné chování potrestám výpraskem“ upozornila mě naposledy a otevřela dveře.

Ve dveřích byly tři ženy. Jakmile mě zahlédly na jejích tvářích se objevil úsměv. Začaly hlasitě štěbetat a vtrhly dovnitř.
„Ježiši ten je tak roztomilý, drahoušku, tentokrát jsi překonala sama sebe“.
„Podívejte se na něj v tom sladkém oblečku, už jste to někdy viděli“.
„Je naprosto božská moje drahá, mám pocit, že jí celou sním“.

Nervózně jsem se kousal do jazyku a udělal jsem tři hluboké úklony a přesně podle pokynů jsem zašeptal „Dobrý den, jak se daří“.
Jenom na chvíli jsem pootevřenými dveřmi zahlédl ulici, cítil jsem vítr a napadlo mě vyběhnout ven, i v těch šatech co mám na sobě, ale než jsem stačil cokoliv udělat všechny čtyři ženy už stály okolo mě a dveře byly zavřené a zamčené. Začaly mě popichovat, tahat za šaty, hladit, šimrat pod bradou.
„Ty jsi andílek“, řekla první žena, menší a velmi hubená. Měla na sobě černý oblek a krátké šedé vlasy. Mohlo jí být okolo 60 let, měla vrásčitou kůži a výrazný makeup Pobaveně mě pohladila po vlasech.

„Ty jsi, ale velký Sissy, takže ty se chceš oblékat jako malá holčička, to je zvláštní viď?“ řekla druhá žena. Evidentně se dobře bavila když mě viděla. Mohlo jí být okolo 40 let, byla vysoká a měla blond vlasy. Byla hezky stavěná s pevným poprsím. Měla kašmírový kabát a byla ověšená šprky. Stále se na mě povýšeně usmívala až mi studem hořely uši.

„Pojď k mamince miláčku“, řekla třetí žena. Byla obrovská, myslím, že vážila tak 130kg, měla delší hnědé vlasy stažené do copu. Měla velkou kulatou tvář a obrovská prsa. Na ty mě přitáhla a mačkala mě jako citrón. Potom se ke mně naklonila a políbila mě na rty. Její jazyk zajel hluboko do mé ústní dutiny. Pustila mě a oběma rukama mě začala mačkat tváře. „Je strašně rozkošná, musím si jí půjčit“. Vzala mě za ruku a táhla mě do salónu. Paní Fremontová se tvářila pobaveně.

„Dámy udělejte si pohodlí a potom se seznámíte s princeznou, věřím že to bude velmi příjemné“.

XVII.

Cítil jsem se strašně. Obrovská přítelkyně mojí domácí mě vtáhla do salónu. Posadila se do kožené sedačky a jedním pohybem ruky mě strhla do svého klínu. Moje sukně se spodničkou se vymrštily nahoru k mému tělu a já jí seděl na klíně zády k ní jako mimino. Jednou rukou mi zajela do rozkroku a pevně mi mačkala penis přes plenku. Cítil jsem jak chci něco říct, ale když jsem pootevřel pusu palec její druhé ruky mi zajel dovnitř. Její horký dech jsem cítil na svém uchu.
„Cucej mamince palec holčičko“. Její jazyk mi zajížděl do ucha a palec mi cpala hlouběji do pusy. Její druhá ruka mě drtila v rozkroku. Byl jsem v jejím klíně zapadlý jak v matraci. Začal jsem její palec cucat a ona mi něco šeptala do ucha, líbala mi ho a olizovala.
Všimnul jsem si, že paní Fremontová a další dvě ženy sedí naproti nám v křeslech a pozorují nás. Obě cizí ženy se nahlas smály a pozorovaly divadlo před sebou. Paní Fremontová mě triumfálně pozorovala a usmívala se. Poslal mi vzdušný polibek.
Její přítelkyně mě mezitím zpracovávala, nemohl jsem se ani pohnout. Bylo toho na mě příliš, cítil jsem jak mi vyhrkly slzy do očí a v tu samou chvíli jsem měl mohutný orgasmus. Jenom jsem ležel, nic jiného jsem dělat nemohl a žena mi ucpala dlaní pusu. Nemohl jsem vydat ani hlásku, její druhá ruka mi pořád masírovala rozkrok. Vymačkala ze mě úplně všechno. Najednou jsem na ní ležel jako hadrová panenka. Její palec jsem měl opět v puse.
„Moje malá princezna potěšila paní Tramelovou“ řekla ta žena.
Ostatní se smáli když jsem v jejím klíně popadal dech, svůj čepec nakřivo a stále jsem cucal její palec.

XVIII.

Nemohl jsem chytit dech. Palec v puse byl velká překážka a stažený korzet mi to taky neusnadnil. Moje hladká dětská kůže byla zborcená potem. Všechny ty vrstvy dětského oblečení způsobily, že mi bylo příšerný horko. Ležel jsem jí v klíně, totálně vyčerpaný a připadal jsem si jako opravdové bezmocné mimino. Uvědomil jsem si, že od rána jsem již měl tři orgasmy. Byl jsem unavený. Ležel jsem ponořený do klína a cucal ten její velký palec. Další dámy se naproti o něčem bavily.
Najednou je paní Fremontová přerušila zatleskáním.
„Dámy obávám se, že naše princezna byla teď velmi hrubá“ její hlas byl najednou pevný a přísný. Ano, mluvila totiž ke mně.
„Princezna ví moc dobře jak má její tetička ráda svoje přítelkyně, jak moc jí záleželo na tom, aby se chovala slušně a i přesto zapomněla zřejmě na své vychování“. Dostal jsem strach.
Snažil jsem se vstát z klína paní Tramelové, ale byl jsem hodně slabý. Ona mě jenom pobaveně pozorovala a nakonec mě pomohla a postavila mě na nohy. Málem mi podjely nohy jak jsem se cítil slabý. Všechny čtyři se tomu zasmály.
„Vidím, že moje sladká princezna potřebuje ještě hodně cvičit, aby se udržela na nohou“ řekla směrem ke svým přítelkyním. Pak se na mě zadívala s očekáváním. Věděl jsem co mám udělat.
Obrátil jsem se k paní Tramelové, podržel svojí sukni a uklonil se. Tím nejpitomějším vysokým hlasem jsem řekl „paní Tramelová, velmi rád vás poznávám, jmenuji se Princezna a jsem neteř paní Fremontové“. Byl jsem opět rudý hanbou. Představoval jsem se takhle pitomě někomu, kdo mě právě vyhonil do mé plenky. Obrovská žena se začala smát.
„Ale, ale maličká, proč mě prostě neoslovuješ Maminka Donna“. Podíval jsem se na paní Fremontovou a ta mírně kývla hlava. Otočil jsem se zpátky.
„Maminko Donno, děkuji vám“ a uklonil jsem se.
Maminka Donna se usmála a podívala se na paní Fremontovou.
„Opravdu mi půjčíš tuhle princeznu na víkend? To je sen“. Při té představě mě polil studený pot.
Otočil jsem se na starší ženu s šedými vlasy. Zopakoval jsem úklonu a pozdrav. „Můžeš mě říkat paní Steelová, drahoušku. Teď si klekni a polib moje boty, jako hodná holčička.“ Na chvíli jsem jen tak stál.
„Slyšela jsi paní Steelovou princezno?“ zaslechl jsem rozčilený hlas paní Fremontové. Sáhla do kabelky.
Okamžitě jsem padl na kolena a políbil špičky jejích bot. Podíval jsem se nahoru na ní a ona souhlasně přikývla. Sáhla svojí kostnatou ruku k mojí tváři chytila jí do ní a silně stiskla. Vykřiknul jsem bolestí.
„To je, ale přecitlivělá holčička. Možná, že potřebuje trochu ricinového oleje, nemyslíš Amando?“
„To je výborný nápad“ zaslechl jsem.
Zadíval jsem se na paní Fremontovou, ale ta jenom pozvedla ruku s kartáčem.
Okamžitě jsem pozdravil i třetí ženu.
„Já jsem paní Adamsová miláčku. Zajímá mě jaký je to pocit když je dospělý muž oblečený jako dvouletá holčička v plenkách“. „Co….?“ Usmála se a čekala na odpověď.
Začal jsem koktat „já jsem to….je jenom, já…“ Chtěl jsem odpovědět svým normálním hlasem, ale věděl jsem že bych byl potrestaný – měl jsem dovoleno používat výrazy jako mal holčička. Chyběl mi vlastně slovník….
Začal jsem být stále víc nervózní a paní Adamsová si to evidentně užívala.
Nakonec mě zachránila paní domácí.
„Nevadí miláčku, tetička je moc spokojená s tvým výkonem“. Nenápadně přitom mávala kartáčem ve vzduchu.
„Teď před tím než nám zazpíváš a zatančíš dostaneš slibovaný výprask“. „Co myslíte dámy?“
Stál jsem tam a tupě na ní zíral.
„Ano nejdražší tetičko, malá zlobivá holčička si zaslouží výprask“ šišlal jsem.
„Tak dámy, která se toho chce ujmout?“ zeptala se paní Fremontová.


XIX.

Byl jsem otřesený z pomyšlení, že dostanu výprask od někoho jiného. V tom se ozval hlas „já to udělám Amando“. Otočil jsem se a viděl, že to byla paní Steelová. Usmívala se na mě.
Její kostnatá ruka si vzala kartáč od paní Fremontové. I přesto, že jsem se snažil být v klidu začal jsem se třást.
Moje spodnička začala hlasitě šustit. Podle jejího pohledu mi bylo jasné, že paní Steelová je určitě největší sadistka ze všech přítomných. Ta nechtěla celou dobu nic jiného než abych se před ní plazil.
Teta jí řekla, že mi nejdřív musí sundat plenku. „Nejsem si jistá jestli se náše zlatíčko potom všem nepokakalo“, řekla teta. Přinesla velkou bílou deku s medvídky a položila jí na koberec. Ostatní ženy stály kolem deky. Bylo jasné, že na tuhle návštěvu byla dobře připravená a nechtěl jsem domýšlet jaké další překvapení má připravené pro mě.
Stál jsem tam rudý studem a paní Tramelová se zvedla ze sedačky a řekla tetě „že se o mě postará“.
Bez nějakého dalšího protahování mě položila na zem a vyhrnula mi spodničku a sukni. Ty m sahaly až pod bradu a lechtaly mě. Zručně mi nadzvedla nohy a stáhla mi punčochy, rumba kalhotky a potom i gumové kalhotky. Kalhotky šly stáhnout překvapivě lehce, protože moje kůže byla pokrytá potem. Potom mi začal rozepínat plenku, která byla si pěkně mokrá podle toho jak se přitom chichotala.
„To jsou ale roztomilé nožičky“ smála se.
Ležel jsem bezmocně na dece, bílou botu tety jsem měl jenom pár centimetrů od své hlavy.
Byla tak blízko, že jsem cítil vůni boty.
„Upřímně řečeno princezno zapomněla jsi na své vychování?“ slyšel jsem tetin hlas.
Okamžitě jsem si svojí chybu uvědomil.
„Děkuju moc maminko Donno“ zašišlal jsem rychle. Na paní Fremontovou to žádný dojem neudělalo.
„Když ti nějaký dospělý složí poklonu, očekávám od tebe okamžité poděkování“. Všechny se tomu zasmály.
„Mám dojem, že jenom výprask ti nestačí, takže odteď budeš před každým jídlem dostávat lžíci ricinového oleje a nesmíš používat záchod“. Tiše jsem zasténal. Paní Steelová se chladně zasmála.
Najednou jsem cítil závan vzduchu na svém přirození. Paní Tramelová mi sundala plenu a držela jí před sebou.
„Ooooooo to vypadá jako by si můj miláček pěkně užil na klíně maminky Donny“. Znovu se dlouze zasmály. Její teplé ruce držely moje genitálie. Viděl jsem jak klečí u mých nohou a mazlí se s mým penisem. Najednou přestala a sáhla pro něco do kabelky. Vytáhla malou lahvičku vazelíny.
„Teď maminka Donna nemůže svoje děťátko přebalit, protože ještě dostane výprask od paní Steelové, ale maminka může udělat zatím něco jiného“.
Otevřela lahvičku a nabrala na prst vazelínu.
„Nééé prosím maminko Donno, já jsem….“
Druhou rukou mě zakryla ústa a prstem s vazelínou mi zajela do konečníku. Tlačila ho dál a dál až tam vězel úplně celý. Viděl jsem jak se usmívá.
„Moje miminko tohle určitě miluje, není to tak?“ smála se na mě a naklonila se k mé tváři.
Nemohl jsem nic dělat, ležel jsem na dece jako bezmocné mimino.

XX.

Zavřel jsem oči a snažil se nemyslet na to co se děje. Svíjel jsem se na dece. Do reality mě vrátilo cvaknutí fotoaparátu. Zahlédl jsem, že ho drží paní Adamsová. Zase se tam povýšeně usmívala. Ztuhnul jsem a na tváři jsem měl panický výraz – CVAK – další snímek.
Najednou mi paní Tramelová vytáhla prst ze zadku a nacpala mi ho do pusy.
„Lízej holčičko“. Musel jsem neochotně olizovat vazelínu, ale ona mi ten prst cpala pořád do pusy až byl čistý.
Když už si myslím, že to nemůže být horší……naříkal jsem v duchu.
Konečně byla spokojená a vytáhla svůj prst z mojí pusy lehce mě pleskla po tváři a odvalila se s funěním na pohovku.
„Vstaň Sissy“, řekla paní Fremontová. Škrabal jsem se na nohy, ale šlo to špatně protože moje kalhotky a punčochy jsem měl stále stažené u kotníků.
Nakonec se mi podařilo se postavit. Stál jsem tam se svým čepečkem, ve svých směšných šatech od pasu dolů nahý. Paní Adamsová mě znovu vyfotila. „Usmívej se drahoušku“. „Amando říkala jsi, že studuje postgraduál na zdejší univerzitě?. Myslím, že by tyhle fotky mohly zajímat jeho spolužáky a profesory“. Řekla pobaveně paní Fremontové. Uložila foťák zpátky do kabelky a s hlasitým „klik“ ji zavřela.
Pozorovala moje oči rozšířené hrůzou. „Vím o jedné pěkné vývěsce u univerzity kam bysme je mohly pověsit. Každý by viděl jak si tady hezky užívá.“ řekla a smála se.
Chtěl jsem něco říct, ale vzpomněl jsem si na tetičky varování „holčičky mají být vidět, ale né slyšet“. Bylo možné, že by to opravdu udělala? Opravdu by ty fotky někomu ukázala?
Chtělo se mi křičet, chtěl jsem jí vytrhnout kabelku z ruky, ale měl jsem strach….velký strach. Kolena i ruce se mi třásly a spodnička zase šustila, hlasitě ji než kdykoliv předtím.
To bylo přesně to co paní Adamsová chtěla.
„Podívej se na sebe Sissy. Takže ty jsi vysokoškolák? A copak z tebe bude? Paní doktorka?“, smála se mi přímo do obličeje.
„A kde budeš mít ordinaci, ve školce?“ smála se a ukazovala na můj malý hubený penis, který mi visel mezi nohama.
Najednou jsem si uvědomil, že slyším rytmické bouchání – „plesk, plesk, plesk“. Otočil jsem se a viděl paní Steelovou jak bouchá kartáčem do dlaně.
„Vypadá to, že jsme na něco zapomněly“, sedla si na židli a pokynula mi prstem. Nic přitom nemusela říkat.
Pomalu jsem k ní došel. „Drž ruce od těla“ napomenula mě teta. I přes moje postavení se staženými kalhotami mě musela napomenout.
Upravil jsem držení rukou a došel jsem k paní Steelové. Chytila mě pevně za ruku a strhla mě na její klín. Hlava mi padla dolů, vlasy mi zakryly oči. Paní Steelová mi sáhla mezi nohy a chytila můj penis pevně mezi svými stehny. Její silonové punčochy byly nabité statickou elektřinou. Cítil jsem mravenčení.
Moje nohy byly dole jako svázané těmi pitomými punčochami a kalhotkami. Drsně mi zaryla jednou rukou nehty do krku a na zadku jsem ucítil chladný dotek kartáče. Začala mi s ním kreslit na půlkách kružnice.
„Jsi připravená  zlato?“. Snažil jsem se odpovědět „Ano paní“, najednou znovu blýskl foťák.
Najednou na můj zadek dopadla první rána, než mnou projela bolest dopadla další rána. Rány najednou dopadaly tak rychle, že jsem měl pocit, že jde o nepřetržitou bolest. Začal jsem hlasitě vzlykat a slzy mi tekly po tvářích dolů. Bolest byla příšerná a já brečel jako mimino. Najednou rány přestaly. Můj zadek byl v jednom ohni, byla to příšerná bolest. Paní Steelová uvolnila svoje prsty z mého krku a já cítil jak mě pálí i krk. Nehty mi asi zaryla pěkně hluboko. To nejhorší ovšem teprve mělo přijít. Najednou jsem cítil tlak na mém konečníku. Než jsem pochopil o co jde měl jsem zaraženou v zadku rukojeť kartáče. Vazelína od maminky Donny jí práci naštěstí usnadnila. Paní Steelová mě zvedla z jejího klína. Zhroutil jsem se na podlahu, musel jsem vypadat jako hromada růžového oblečení. Stle jsem brečel a hlasitě jsem vzlykal, nemohl jsem to zastavit. Ze zadku mi stále trčel kartáč na vlasy.

XXI.

Ležel jsem na zemi a stále vzlykal. Po chvilce jsem se začal  uklidňovat a dech se mi zpomaloval. Stále jsem, ale fňukal – přesně jako malé dítě po výprasku.
Podpatky zaklapaly na podlaze. Nad sebou jsem viděl paní Fremontovou a její bota byla těsně u mé hlavy.
„Lízej drahoušku“ řekla a nastavila mi botu. Pečlivě jsem začal celou její botu olizovat.
„Pche, podívej se na sebe Sissy. Jseš ostuda, tvoje šaty, jsou pomačkané, máš nakřivo čepec, je vidět, že jsem k tobě byla příliš shovívavá“.
„Očekávám od tebe, že budeš za všech okolností upravená“. To, že za mojí neupravenost nemůžu já, nebylo v tuhle chvíli vůbec podstatné a já to věděl. Tuhle hru jsem nemohl vyhrát.
Sehnula se a chytila mě za kartáč, který byl stále zaražený v mém zadku. Začala s ním otáčet sem a tam a všechny se tomu hlasitě smály. Nakonec ho ze mě vytáhla a já pocítil velkou úlevu. Poprvé po dlouhé době jsem cítil nějakou úlevu. Ne na dlouho.
„Takže princezno vstávej“.
Vyškrabal jsem se na kolena a potom na nohy. Šlo to špatně, protože jsem měl pořád stažené kalhotky a punčochy. Trošku jsem se zapotácel, když jsem viděl jak si mě všechny pobaveně prohlížejí. Teta mě měla absolutně ve své moci.
„Jak jsem řekla děvče, jseš naprosto nevhodně ustrojená. Před dalším představením se půjdeš nahoru převléknout. Takže rychle vyskákej nahoru jako králíček“. Tleskla a já rychle poskočil. Byl jsem jak naprogramovaný. Plnil jsem všechny její úkoly, poslouchal každý její příkaz.
Zakopl jsem o punčochy a upadl na zem. Dámy se okamžitě rozesmály.
„Možná bych ti měla obléknout dupačky a nechat tě jenom plazit. Vytáhni si punčochy a kalhotky a rychle“.
Snažil jsem se rychle obléknout, ale gumové kalhotky mě zradily. Nahoru jsem je nemohl dostat a když jsem je přetahoval přes zadek vyjekl jsem bolestí. můj zadek byl vařicí a pálil jako ďas.
„Co se děje holčičko, snad tě nebolí zadek. Tenhle výprask nebyl nic proti tomu jaký dostaneš pokud tady nepřestaneš dělat ostudu“. Snažil jsem se pomalu si vytáhnout gumové kalhotky přes zadek.
„Rychleji“ zakřičela teta a já vyjeknul a konečně si natáhl kalhotky až nahoru. Konečně jsem mohl normálně chodit a tak jsem doběhl tetu a šel za ní do schodů. Vyšli jsme nahoru a já zůstal stát u dveří do mého pokoje.
Teta mi však ukázala abych šel dál. Zastavila mě u nějakých dveří na konci chodby. Vyndala z kabelky velký klíč a odemkla dveře.
„Vítej ve svém novém pokoji panenko“ řekla, otevřela dveře a já zalapal po dechu.
Byla to noční můra. Holčičí růžový dětský pokoj. Všechny odstíny růžové. Moje boty se zabořily do hustého růžového koberce. Obrovská dětská postýlka pokoji dominovala. Byla taky růžová a byli na ní medvídci a zajíčci. Vedle postýlky byl velký stůl……přebalovaní stůl se stoličkou. Potom prádelník a na něm panenky a plyšová zvířátka. Záclony a závěsy byly růžovo bílé a dokonce i okna byla růžová. V otevřené skříni jsem viděl různé dětské šaty pochopitelně v mé velikosti, overaly, kostýmky. Nevěřil jsem tomu.
„Ale ano zlatíčko“, řekla teta za mnou. „Budeš ta nejkrásnější a nejsladší holčička na celém světě. A budeš žít se svojí tetičkou ve svých jeslích navždycky. Počkej až uvidíš jaké rozkošné oblečení jsem pro tebe připravila. Tak pojď oblékneš se a půjdeš dolů zazpívat a zatančit“.
Došlo mi, že můj osud je zpečetěný. Můj život muže právě skončil. Zbytek svého života strávím v plenkách jako malá holčička se svojí tetou. Sklonil jsem hlavu a začal jsem vzlykat. Cítil jsem, ale, že můj penis opět tvrdne.
Teta se na mě usmála. „sladké slzičky od sladké holčičky“ řekla, chytila mě za bradu a políbila mě. Její jazyk zajel opět hluboko, velmi hluboko. Cítil jsem v krku její jazyk a cítil jsem i svoje slzy. Od té doby jsem ještě mnohokrát plakal………

KONEC
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline 13jh02

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 385
  • Karma: 2
Re: Neteř paní domácí 2
« Odpověď #1 kdy: Září 06, 2011, 16:51:34 »
škoda, že se v těchto výborných povídkách končí tak brzo a tak pochmurně - bez možnosti východiska to ukončit ponižování. Dle mého to mohlo pokračovat ještě o den déle - obdobím batolete.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline Chlap-ec

  • Email nefunguje
  • 101 a více
  • *
  • Příspěvků: 140
  • Karma: 0
Re: Neteř paní domácí 2
« Odpověď #2 kdy: Září 08, 2011, 20:55:32 »
super ...  ;)
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »
Milujem pocit bezmocnosti maleho dietata v plienkach i obleceni, o ktore sa staraju ...
Nikdy som to este neskusal, len o tom snivam, mozno...

simca

  • Host
Re: Neteř paní domácí 2
« Odpověď #3 kdy: Září 12, 2011, 15:14:30 »
Super povídka, škoda jen, že nepokračuje dál. Bylo by hezké si přečíst, jak ho paní domácí půjčovala na víkend.  :lol:
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline jurko

  • Email nefunguje
  • 50 a více
  • *
  • Příspěvků: 50
  • Karma: 1
Re: Neteř paní domácí 2
« Odpověď #4 kdy: Prosince 11, 2011, 18:32:51 »
velmi sexi poviedka ktorú by som rad zrealizoval iba namiesto tetičky bude ujo
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline gumplík

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 342
  • Karma: 1
Re: Neteř paní domácí 2
« Odpověď #5 kdy: Ledna 20, 2012, 23:57:22 »
Opravdu super povídka,škoda jen,že nemá pokračování-třeba jak si Sissy půjčují na víkend ty přítelkyně a třeba taky procházky s malou Sissy po městě.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline Anonymous

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 2 114
  • Karma: 1
Re: Neteř paní domácí 2
« Odpověď #6 kdy: Prosince 07, 2014, 15:19:09 »
To by mne zajímalo jak by to dopadlo u těch druhých dam, když si ho půjčí na víkend.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline VENDI

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 153
  • Karma: -2
Re: Neteř paní domácí 2
« Odpověď #7 kdy: Prosince 07, 2014, 16:35:43 »
Pěkná povídka. Bude pokračování? Byl bych strašně zvědav jak se to bude vyvíjet dále, když si ho začnou dámy půjčovat na víkend.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »