Anketa

Oznámkujte příběh (jako ve škole)

1
6 (42.9%)
2
2 (14.3%)
3
3 (21.4%)
4
1 (7.1%)
5
2 (14.3%)

Celkem hlasů: 9

Hlasování ukončeno: Ledna 15, 2008, 19:24:07

Autor Téma: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2  (Přečteno 22914 krát)

Offline Anonymous

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 2 114
  • Karma: 1
Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« kdy: Ledna 15, 2008, 19:24:07 »
Vlak se rozjel a i když jsme stály u dveří, ostatním muselo být jasné, že ten zápach nejde ze záchoda. Jeden starší pán nás chvíli pozoroval a pak odešel. Byli tam ještě dva kluci, kteří se do nás pustili a začali se posmívat. Musím říct za sebe, že mi to nebylo nepříjemné. Jakmile přišel průvodčí, jen popotáhl nosem a oznámil nám, že na příští stanici vystupujeme. To nás zase rozesmálo, protože jsme tam stejně chtěly vystupovat a navíc ho ani nenapadlo chtít platit jízdenku, jen si počkal až vlak zastavil a vyhodil nás ven. Kluci vystoupili také a šli pomalu za námi.
Když jsme vešly do lesa, tak nás dohnali a zase začali obtěžovat. Nejdřív jsme na ně nereagovaly, ale když jeden z nich popadl Ivu za ruku a táhl ji někam stranou, tak už jsme začaly jednat. Druhého jsem kopla do holeně a odstrčila silou do lesa, takže se svalil a nebyl schopen vstát a toho, co táhl Ivu, jsme povalily do mechu. Sedla jsem si mu na prsa tak, že se můj rozkrok dotýkal skoro nosu a tak prudce, že mi hovínka vystříkla po stranách z mojí plínky ven a znečistila mu hrudník a obličej.
Nevěřícně zamžoural a chvíli jsem si nebyla jista, jestli omdlí, nebo ho klepne. Těžce dýchal, rudnul a koulel očima. Snažil se něco říct, ale vydával jen nějaké divné zvuky. Tohle asi opravdu nečekal. Iva se mezitím věnovala tomu druhému, který se pomalu sbíral. Bohužel neměla takovou zásobu jako já, a tak si plínku sundala a tím ukončila svůj první pokus o ulovení bobříka. Uvědomila si to ale s určitým zpožděním, což ji dodatečně pěkně rozpálilo. Rozeběhla se proti onomu klukovi, který se mezitím sbíral na všechny čtyři a sedla si mu pokaděným zadkem za krk jako na koně. Začala ho také kopat, aby jel rychleji, což mělo podobný účinek, jako v mém případě. Nebyl schopen slova a svalil se zpátky do mechu.
Kluci se nakonec omluvili a my jsme je i sebe umyly u nedalekého potoka. Už jsem to nemohla vydržet a i já jsem si plínku sundala. Po tom zásahu už to bylo hodně nepříjemné, mít ji stále na sobě. Kluci přitom stále nevycházeli z údivu. Nikdy nic podobného neviděli. Slíbili, že se ale za námi na víkend zastaví s kytarou.
Měli jsme ještě den s Ivou jen samy pro sebe, a tak Iva přišla druhý den s jiným nápadem. Protože jsme po tomhle zážitku porušily hned několik pravidel, která pro vandr stanovila, protože jsme si až do večera plínku nevzaly a chodily celé odpoledne normálně na záchod, řekla, že by to chtělo něco extra. Hned ráno se začala tvářit tajuplně, že si dáme túru. Naplánovala trasu asi 20 kilometrů. Tak jsme vzaly plínky, ruksak se svačinou a šly. Byl zase krásný den. V trávě se třpytila rosa a vzduch voněl pozdním jarem. Modrá obloha a sytě zelená tráva přímo vybízely k hrátkám.
Iva celou dobu ale neřekla nic, co si naplánovala, normálně jsem si povídaly o všem možném, řešily jsme druidy, keltské zvyky, bylinky, které a jak se na co používají a spoustu dalších věcí. Už jsme se vracely a pořád mi nic neřekla. Už se mi chtělo hodně na velkou, a tak jsem to asi kilometr před cílem pustila. Iva zbystřila pozornost a pro jistotu se mě zeptala. Když jsem jí ubezpečila, že se nemýlila, že jsem to opravdu pustila, tak mi slavnostně oznámila svůj plán. Vybídla mě, abych si teď plínku sundala a ona učinila totéž. Podala mi svojí pokaděnou plínku a mojí si vzala. Koukala jsem vykuleně na ní, co s tím chce teď dělat. Iva si ale mojí plínku oblékla na sebe. To mi přišlo docela odporné a vyvedlo mě to trochu z rovnováhy.
Iva se na mě podívala a řekla, že ji to hrozně vzrušuje, že potřebuje opravdu něco dost odpuzujícího, aby se vzrušila. Jestli prý nechci, tak to mám nechat být. Ačkoli mi ta představa byla dost odporná, přece jen jsem cítila, že bych to alespoň chtěla vyzkoušet, jaký je to pocit. Vzala jsem Ivinu pokaděnou plínku, zavřela oči a rychle si ji natáhla na sebe. Bylo to příjemnější, než jsem si dokázala představit. Usmály jsme se na sebe a hopsaly spokojeně dál po lesní cestě a pod sukýnkama jsme smrděly.
Další den pak dorazili kluci a vyrazili jsme společně na výlet. Naše zvrhlé choutky se jim velmi líbily a tak hned, jak jsme vyjeli vlakem, chtěli, abychom se zase pokakaly. Měly jsme samozřejmě na sobě plínky. Zkoušely jsme to, ale kromě občasného učurávání se nám nic nepovedlo. Nakonec jsme jim to řekly, že se nám nechce kakat. Přestali naléhat a dojeli jsme na místo určení. Vystoupili jsme a šli do muzea. Prohlédli jsme si výstavu a normálně jsme se bavili.
Pak jsme šli na oběd a zpáteční cesta byla naplánována pěšky lesem. Po obědě už se mi kakat chtělo, a tak jsem se pořádně pokakala. O Ivu jsem se příliš nezajímala, protože jsem měla zajímavější společnost.
V lese měl ten, co se věnoval mě, pro mě nachystané překvapení. Na jednom opuštěném místě jsme se odělili od Ivy a jejího kamaráda a on mě přivázal prádelní šňůrou ke stromům tak, abych měla nohy od sebe a abych se nemohla hýbat. Potom mi natáhl ještě jedny kalhotky a dal do nich hadřík nacucaný v mojí oblíbené chemikálii. "Tak, teď tě zapálím a půjdu dál sám," řekl potom. Neříkala jsem nic, jen jsem se blaženě svíjela. Škrtnul a jeho ruka s hořící zápalkou mi zmizela pod sukní v rozkroku. Pak šel jakoby dál, ale ve skutečnosti se schoval poblíž.
Za nedlouho se mi začal z pod sukýnky valit dým. Smrděla jsem hovny a hořela mi kačenka. Chvíli mě tak nechal, pak mě odvázal a šli jsme dál. Vedl si mě kolem pasu a za námi oběma se valila oblaka kouře zpod mojí sukýnky. Občas jsme někoho potkali, ale když viděli, že s někým jdu, jenom otáčeli hlavu a koukali. Šli jsme tak docela dlouho, možná půl kilometru, pak už mě to začalo pálit a začala jsem protestovat. Zaběhli jsme tedy do lesa, sundal mi plínku se vším, co tam bylo a pomilovali jsme se. Byl to jeden z mých nejkrásnějších orgasmů.
Co prožila Iva s tím druhým jsem se nedozvěděla. Dorazila do kempu až ráno, strašně smrděla nějakým nedefinovatelným zápachem a na sobě měla jen plavky, které nebyly její a ohořelé tričko. Byla namazaná na nohách krémem na boty a pak týden nemohla udržet stolici, takže plínku nosit musela. Tričko jim prý spadlo do ohýnku, když ho sušili a o ostatním nechtěla mluvit.
Volno končilo a my jsme musely jet domů. Zahladily jsme tedy stopy našeho řádění, hodně věcí jsme vyhodily a pořádně se umyly. I po našem příjezdu se nám podařilo všechno tak zařídit, že o našem tajném výletu se nikdo nic nedozvěděl.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline Chlap-ec

  • Email nefunguje
  • 101 a více
  • *
  • Příspěvků: 141
  • Karma: 0
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #1 kdy: Ledna 16, 2008, 15:05:12 »
tak toto je uz na mna prilis ...  Xconfused
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »
Milujem pocit bezmocnosti maleho dietata v plienkach i obleceni, o ktore sa staraju ...
Nikdy som to este neskusal, len o tom snivam, mozno...

Offline Sonya

  • Jsem modrej
  • 101 a více
  • *
  • Příspěvků: 611
  • Karma: 2
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #2 kdy: Ledna 18, 2008, 11:04:31 »
Opět si nezklamala  Xbiggrin A ještě si navíc libuješ v ostudě. V tom vlaku to muselo být zajímavé. A posraný obličej toho kluka, to musel být v šoku. Xlaugh
S tou výměnou plenek už je prostě vidět, že po čase základ nestačí a je nutné přidávat odvážnější činy. Otázkou je, kam až to dojde. Bohužel to většinou neví ani ten, koho se to týká.
Docela by mě zajímalo, co prožila Iva, resp. čím smrděla. Jak se jí líbilo, když najednou nedokázala udržet stolici?

Chlap-ec: A co je na tebe příliš?
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Kavka

  • Host
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #3 kdy: Ledna 20, 2008, 10:22:06 »
Nj zase nádherný příběh. Jen tak dál  Xsmile
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

wettron

  • Host
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #4 kdy: Ledna 21, 2008, 20:32:58 »
Citace: "Chlap-ec"
tak toto je uz na mna prilis ...  Xconfused

na mna tiez.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline VENDI

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 153
  • Karma: -2
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #5 kdy: Února 06, 2008, 21:06:53 »
Začíná to mít pořádné grády!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline lycanth

  • Jsem modrej
  • 101 a více
  • *
  • Příspěvků: 129
  • Karma: 0
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #6 kdy: Července 19, 2008, 18:28:51 »
Sa divím že sa ti ten nápad s výmenou plienky nepáčil hneď na prvýkrát  :D

Skvelý príbeh jak tie ostatné, ale už sa mi zdá hodne nepravdepodobný (pokiaľ teda nemáš bohyňu šťastia zamknutú v skrini).
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Vit-ass

  • Host
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #7 kdy: Července 21, 2008, 15:46:06 »
Docela zajimave, ale nepravdepodobne. Co se stalo Ive by zajimalo i me

Citace
Co prožila Iva s tím druhým jsem se nedozvěděla. Dorazila do kempu až ráno, strašně smrděla nějakým nedefinovatelným zápachem a na sobě měla jen plavky, které nebyly její a ohořelé tričko. Byla namazaná na nohách krémem na boty a pak týden nemohla udržet stolici, takže plínku nosit musela. Tričko jim prý spadlo do ohýnku, když ho sušili a o ostatním nechtěla mluvit.

Provdepodobne to ale neni neco s cim by se chtela chlubit,... co i tam asi provedli ?? :?:
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline Anonymous

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 2 114
  • Karma: 1
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #8 kdy: Srpna 04, 2008, 22:49:29 »
Ten příběh je trochu vylepšený. Takže to neberte úplně všechno doslova. Zážitek to byl dobrý, ale aby byl ještě lepší potřeboval trochu doplnit. Co Iva dělala nikdy neřekla a mě je to jedno.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline plenkyc

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 190
  • Karma: 1
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #9 kdy: Května 31, 2012, 08:59:15 »
Jakej typ plíky jste používaly? Nedokážu si představit plínku, která vydrží 24hodin a neproteče.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline tretioko

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 594
  • Karma: -51
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #10 kdy: Července 29, 2012, 14:39:26 »
Ja sice tvrdim o sobe, ze jsem peknej dobytek, ale tohle je i na me moc.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline goodnite

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 235
  • Karma: 3
Re: Petřin vandr - Lov bobříka čunění 2
« Odpověď #11 kdy: Prosince 08, 2013, 11:30:38 »
Opět velice krásný příběh ale z  toho zapálení bych měl docela strach .
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »