Znovu malým chlapečkem .
10. Dopis , co se dělo u notáře , rozloučení a odlet do Číny .
Omlouvám se za pravopis .
Vlastík se zahleděl do dopisu a hned se mu zalili oči slzami .
,,Bráško já to nedám , přečti to prosím tě ty '' pověděl mi on a podal mě dopis .
,,Hele Vlastíku , bráško já nevím zda bych to měl číst . Je to přece jenom dost osobní věc . Jestli , ale na tom trváš tak ho přečtu '' odpověděl jsem mu já .
On jen pokýval hlavou na souhlas . Dal jsem se do čtení .
,,Vlastíku , můj synáčku jedinný . Byl jsi vždy tím mým největším darem jakého se mi kdy dostalo . Až budeš číst tyto řádky , už nebudu mezi živímy . Vím , je to pro tebe velmi těžké , ale dopřej mě ten klid . To co jsem chtěla dokázat , jsem udělala . Vychovat z tebe dobrého , slušného a skrmného člověka . Jak jistě víš , zařídila jsem , abys mohl žít u našich sousedů a stal jsi se jejich synem a bratrem Jiříka . Tyto peníze , které máš teď v rukou , prosím tě dobře schovej . Moje setra Lída , by je ti velmi ráda sebrala . Vím, že prahne hlavně po majetku . Proto jsem ti ušetřila tyto peníze . Užij si je v klidu a rozumně . Jsem velmi hrdá na to , kam jsi se dotal ze sportem který jsi si nakonec vybral . Navždy už budeš jen můj syn . Zdraví a líbá tě tvoje máma '' dočetl jsem tento velmi smutný dopis a podal ho bráškovi .
,,Bráško fak nevím co mám říct . Pojď sem ke mně , ať tě můžu obejmout '' zmohl jsem se jen na pár slov .
Vlastíka sem pevně objal já i Maty . On jen zvlykal a nebyl k utěšení .
,,Vlastíku , pamatuj co ti kdo řekl . Nech maminku jít v klidu tam nahoru '' pověděl jsem mu já .
,,Dobře , ale chci se z maminkou rozloučit '' odpověděl mi on .
Za chvilku vešel táta .
,,Copak se děje ? Jste všichni hrozně smutní . '' zeptal se nás všech .
,,Maminka mě napsala dopis na rozloučenou a dala tam hodně peněz . Strejdo , chtěl bych se z maminkou rozloučit , ale chci tam mít jenom pár lidí . Zařídíš to prosím tě ? Peníze nejsou
problém '' odpověděl Vlastík .
,,Dobře Vlastíku , vše zařídím . O penězích se vůbec bavit s tebou nebudu . Teď pojedeme kluci na úřad zařídit víza na cestu a potom musíme Vlastíku k notáři '' .
Vyrazlili sme jak tatínek řekl . Vlastík jel na vozíku a celou cestu mlčel . Na úřadě se nás ujal mladý Číňan a chtěl vědět proč letíme zrovna do Číny .
,,Na velký turnaj '' odpověděl mu Vlastík .
,,Jo to tak . Co tam budete dělat ? Jak porozumíte tomuto posvátnému sportu '' začal se téměř posmívat .
Vše se změnilo , když zadal do počítače bráškovo jméno . Najednou se zarazil , podíval se na
brášku , potom zpět na monitor a vyskočil rychle ze židle . Poklonil se před Vlastíkem a celý červený s rukama u sebe sepnutými prohlásil .
,,Velmi moc se vám omlouvám velmistře . Prosím za odpuštění , že já prostý bojovník jsem si dovolil o vás špatně mluvit '' .
,,V pořádku , odpouštím vám . Jen už prosím vyřiďte povolení k cestě '' odpověděl mu Vlastík .
Za chvilku bylo vše vyřízeno a my zamířili k notáři . Před domem na nás čekala teta . Nechala brášku podepsat plnou moc , že ho může zastupovat . Také mu dala potvrzení , že přebírá k sobě do úschovy šperky a hodinky jeho maminky které jí on hned předal . Táta šel s Matym pryč a já na Vlastíkovo přání sním . V kanceláři notáře na nás čekala ta jeho teta .
,,No to je dost , že se nám milostpán uráčil dostavit . A vy jste madam kdo ? Proč je tady tenhle ten
kluk ? '' začala se vyptávat .
,,Dobrý den , jsem doktorka Jiřičková a zastupuji Vlastíka jako jeho právní zástupce . Chlapec Jiřík je tady na jeho žádost jako svědek . Můžeme prosím začít '' a posadila se .
Notář zahájil řízení . Když začal mluvit , že se bude dědit dle zákona , ozvala se jeho teta .
,,Tak to teda ne . Já mám u sebe závěť mojí sestry . Než vám jí předám chci hned teď vědět , kam tenhle ten zmetek zahrabal šperky a hodinky co měla moje sestra u sebe v nemocnici . '' začala vykřikovat .
,,Madam ovládejte se laskavě . Zde předkládám nejenom plnou moc , ale též potvrzení o převzetí šperků a hodinek do úschovy v mé advokátní kanceláři a to do vyřízení dědictví '' prohlásila teta .
Všimnul jsem si , že se bráška začíná klepat . Vzal jsem mu jeho ruku do své a pevně jí držel .
,,V pořádku , bere se na vědomí . Teď vás žádám paní Křiklanová o předložení závěti '' vyzval jí notář .
Ona mu podala papír . Nemohl mě ujít její dosti škodolibý úsměv .
,,Dobrá začínám číst .'' prohlásil notář .
,,Já Marie Ruthová , tímto při plném vědomí sepisuji tuto závěť . Svojí sestře Ludmile Křiklanové odkazuji dům s veškerým vybavením v celkové hodnotě 6 000 000,- korun , dále dva účty vedené u banky na kterých je celkem 160 tisíc korun . Dále jí odkazuji rodiné šperky , moje hodinky a další osobní věci . Svému synovi Vlastíkovi , odkazuji vkladní knížku z hotovostí 15 tisíc korun . Podepsána Marie Ruthová . Konec závěti '' dočetl notář .
Bráška se při čtení rozbrečel a začal se opět klepat . Při tom se jako vždy když byl zcela rozrušený pokakal do plínek a též bylo slyšet i syčení jak se tam naplno počůral .
,,Co to tady zkoušíš ty jeden zmetku bulet ? Řekla jsem ti jasně , že nic nemáš . Ty šperky koukej navalit jinak bude zle . To snad není možný ? Ty ses tady úplně posral a pochcal ty dobytku '' začala na něj opět křičet ona .
Bráška se na chvilku uklidnil , bylo vidět , že chce něco říct . Teta ho však zarazila posuňkem ruky
a začala jednat .
,,Už ho přetaňte laskavě urážet . Proti této závěti se odvoláváme a prohlašujeme jí za zmatečnou a mám silné podezření že i zfalšovanou . Žádám aby vše projednal příslušný soud . Dále žádám o grafologické prozkoumání písma závěti . Dále oznamuji , že na dalších jednání budu zastupovat mého klienta zřejmě bez jeho přítomnosti a to projeho špatný zdravotní stav a také pro urážlivé chování proti strany '' .
,,V pořádku , bere se na vědomí . Vše zůstane až do soudu ve vlastnictví zdejšího notářství . Tímto končím jednání '' prohlásil notář .
Bráška se hned sebral a vyrazil ven . Já běžel za ním . Našel jsem ho venku před budovou kde brečel .
,,Bráško klid , to bude dobrý uvidíš '' začal jsem ho hned utěšovat , přiklenul k němu a pevně ho objal .
Za chvilku vyšla ta jeho teta .
,,Stejně nic nedostaneš ty chcípáku zlodějskej '' vmetla mu do tváře a šla pryč .
Potom vyšla teta a zamířili sme do banky . Před ní čekal táta a Maty . Jen se mlčky zeptal co se
děje . Zcela jasně viděl , že je bráška velmi silně otřesen . Teta mu naznačila , že si to poví později . Vlastík byl s tátou chvilku v bance a když se vrátili tak se tvářil hodně překvapeně . Při čekání jsem zjistil , že sem zase docela dost mokrej a taky pokakanej .
,,Copak bráško , vše v pořádku ? '' zeptal jsem se ho hned já .
,,Jo bráško vše v pohodě . Jen jsem koukal na tu částku co přišla za ten zápas . Je to šílená pálka . Jen se podívej sám '' odpověděl mi on a podal mi lísteček .
Když jsem se na něj podíval , tak sem jen mlčky polknul .
,,No bráško tak tohle ti přeju . Ani bych nevěřil , že se dá v tomto sportu tolik vydělat '' vzmohl jsem se jen na pár slov .
Potom sme všichni už zamířili domů .
,,Strejdo , asi bych měl dvě přání . Za prvé bych už potřeboval velmi nutně změnu plínek a za druhé se potřebuji nutně dostat na internet '' ozval se Vlastík hned po příjezdu domů .
,,Se vším se Vlastíku počítá . Je mi jasné , že změna plínek bude zapotřebí nejenom u tebe . Potom ti zapnu počítač u sebe v kanceláři a vyřídíš vše co potřebuješ pěkně v klidu . Po obědě si dáte kluci oddych a pak můžete na chvilku na kolo '' odpověděl mu on .
Odvedl nás všechny do horní koupelny a tam postupně všem vyměnil plínky . Potom zavedl Vlastíka do své pracovny , kde mu pustil jeho počítač a nechal aby si tam vše vyřídil . Za chvilku na mě Vlastík zavolal a ja přišel za ním .
,,Bráško , takže Velký turnaj se odehrává přímo v klášteře Schaolin , což je poblíž města
Sěng – čou . Je to v samotné kolébce Kung – fu a nachází se zda přímo i síň slávy . Takže letenky jsem nám všem zajistil přímo tam . Taky jsem napsal velmistrovi , ať mě doporučí kde se tam můžeme ubytovat . Letíme už pozítří '' pověděl mi vše .
,,No a čím poletíme ? To se dá letět přímo od nás ? '' .
,,Jo bráško , letíme rovnou tam . Jen si musíme vzít hodně zábavy s sebou , let bude trvat přes jedenáct hodin '' zdělil mě podrobnosti .
Potom sme se vydali do mého pokoje . Až do večera sme si nakonec jenom hráli . Vlastík by sice určitě radši jel na kola , ale začalo pěkně pršet .
Když jsem se druhý den vzbudil , tak byl i bráška už vzhůru . Četl si opět čtyřlístek . Než jsem ho stačil pozdravit tak přišel táta .
,,Ahoj kluci , tak šup vstávat . Po přebalení a snídani se jedeme Vlastíku rozloučit s tvojí maminkou jak jsi si přál a pak musíme nakoupit pár věcí na cestu . Řek bych , že ti přišel na email nějaký
dopis . Asi to budou letenky tak si to potom přečteš '' vyhnal nás z postelí .
Když jsem vstával , tak sem cítil jak mi v plenkách pěkně začvachtalo a taky se jako vždy rozlezlo moje kakání všude . Měl jsem tam prostě zase pěkně plno i mokro . Už jsem se tomu , ale ani nedivil . Po přebalení sem se šli obléci . Tatínek mě vybral společenské oblečení . Potom chvilku zaraženě koukal na věci Vlastíka .
,,No společenský oblek mám ještě v domě , jenže tam se těžko dostaneme strejdo '' odpověděl mu on.
,,Nevadí Vlastíku , vezmeš si něco od Jiříka . Naštěstí jsi jen o něco málo menší . Když budeš sedět stejně si toho nikdo nevšimne . Jinak na obřad dorazí pár lidí od maminky z práce , potom pokud si to budeš přát tam budeme my a teta se strejdou . Jinak je mě jasné , že tam nebudeš asi chtít tu svuji tetčku , takže je dohodnutá ochranka která jí tam nepustí '' prohlásil táta .
,Určitě to tak budu chtít strejdo '' odpověděl on .
Při tom povídání vylovil několik mých věcí a pomohl Vlastíkovi se obléci . Maty měl svoje věci a po oblečení se šlo k autu . Za asi tak půl hodinky sme byli na místě . Před vchodem do sálu čekalo pár lidí . Jedna starší paní přistoupila k nám a pozdravila se s Vlastíkem .
,,Ahoj Vlastíku , je mi to velmi líto , že mamnika už není mezi náma . Když bys něco potřeboval tak dej vědět . Taky má maminka u nás ještě nějaký věci , tak až budeš mít čas tak se zastav '' pověděla mu ona .
Potom se šlo už dovnitř .Táta zařídil , že jedině ta paní , která byla z práce od Vlastíkovi maminky pronesla nad rakví pár vět . Já s tátou a Matym sme seděli na přání Vlastíka vedle něho v první
řadě a drželi ho za ruce . Bráška měl ve tváři velmi bolestný pohled , ale kupodivu zatím nebrečel . Slzi mu začali téct až při poslední písní , když začala rakev mizet pryč . On jen za ní zamával a zašeptal sbohem mami . Potom už mu začali lidi kondolovat . Poslední kdo k bráškovi přistoupil byl k mému údivu velmistr .
,,Vlastíku , velmistře je dobře , že jsi se s maminkou rozloučil . Je mi to velmi líto jak vše
dopadlo '' prohlásil on a odešel ven .
,,Pojďte jdeme taky . Už tady nemáme co dělat . Hlavně , že už má maminka klid . '' řekl Vlastík a vyjel na vozíku ven .
Tam čekal velmistr .
,,Copak tu děláte velmistře ? Jinak vám děkuji , že jste sem přišel '' oslovil ho bráška .
,,Vím Vlastíku , že letenky už máš , ale chci tě přímo doprovodit na velký turnaj . Bude mi to potěšením . Jinak jsem ti už zajistil bydlení a to pro tebe i tvůj doprovod . Bude mi ctí , když přijmeš moji nabídku a budeš bydlet u mě doma . Mám velký dům a všichni tam budou mít svoje pohodlí '' odpověděl mu on .
,,No to je od vás velmi šlechetné a děkuji za ní , snad vás nebudeme moc rušit . Hodně se tam těším , ikdyž skutečně nebudu již sám bojovat '' řekl bráška .
Při těch slovech sme zamíříli k autu . Tady sme se rozloučili s velmistrem a jeli samy nakoupit věci na cestu . Ten den už velmi rychle utekl v přípravách na cestu . Jedině co sem z brášky nemohl stále dostat , jakým typem letadla tam letíme . Jen mi vždy řekl , že je to překvapení . Druhý den brzo ráno nás tatínek přišel všechny vzbudit .
,,Tak kluci šup vstávat . Po snídani vás odvezu všechny na letiště . Já s váma neletím jak víte , tak
doufám , že neuděláte ostudu . Ty Vlastíku se skutečně vyvaruj jakémukoliv zápasu . Mohlo by se ti něco už skutečně stát velmi nepříjemného s těma zádama . Teta a strejda tě pohlídají a kluci taky '' vzbudil nás všechny .
Po přebalení a lehké snídani sme nasedli do auta . Po cestě tatínek naložil ještě velmistra a tetu se strejdou . Na letišti nám zamával a my šli všichni k odbavení . Tam nám vydali letenky , které si k sobě vzal bráška .
,,Vlastíku nač ty tajnosti ? Už bych byl rád věděl čím letíme . '' prohlásil jsem já .
Po osobní prohlídce sme zamířili k místu kde stálo naše letadlo .
,,Tímhle letíme panstvo '' prohlásil Vlastík a ukázal na obří Bojing .
,,Cože ? Tímhle velkým letadlem ? Vlastíku to muselo být hrozně drahý '' ozval se strejda .
,,Nevím co kdo furt řešíte . Je to správné letadlo kterým tam letíme . Jinak se těším , že se projdeme po památných místech . Říkal jsem braškovi , že velký turnaj se koná přímo v klášteře Schaolin , což je kolébka celého Kung – Fu . Málo který bojovník se tam za život dostane . Bude to mimořádná událost '' pověděl nám bráška .
Potom sme se na výzvu dostavili k poslední části odbavení . Bráška předložil letenky a my všichni šli do letadla . Hodně lidí směřovalo hned u vchodu do leva , ale stedvard nás nasměroval ke schodům . Po těch sme vystoupli nahoru a ocitli se tak v první třídě . Vlastík nám řekl kde kdo sedíme . On byl u okna , já vedle něj a u mě pak Maty . Strejda s tetou a velmistrem seděli před náma . Sedačky byli kožené a velmi pohodlné . Každá měla svoje ovládání a před sebou malou televizi .
,,Hele bráško tohle myslíš vážně ? Vždyť je to první třída . '' zeptal jsem se ho já .
,,Jo myslím to vážně . Letíme hrozně dlouho , tak ať je to v pohodlí '' odpověděl mi on a pohodlně se uvelebil v sedačce .
Za chvilku nás přišli přivítat letušky a taky sám kapitán letadla . Ten si jak s velmistrem tak i s Vlastíkem podal ruce .
,,Bráško , nechceš mi snad říct , že kapitána taky znáš ? '' hned jsem se ho zeptal .
,,Jiříku , znám ho spíš jen od vidění ze zápasů . Pokud vím , tak byl trenérem mladších kluků než jsem já . Jinak mě , ale zná ''
Po připoutání začalo letadlo rolovat po ranveji a když nabralo rychlost tak se pěkně odlepilo od plochy . Letěli sme do Číny . Při startu jsem se stejně jako při letu k moři s plnou parádou počůral do plínek . Cítil sem jak se mě teploučko od čůrání rozlévá v plínce .
Pokračování příště .
