Protože moje rodiče žijí odděleně a já bydlel u otce od svých 16 let tak jsem u mamky většinou jen na návštěvě a když jsem přes tam noc.Větsinou jen kvůli pejskovi který trpěl epilestyckymi záchvaty.Ale když jsem tam byl minuli rok někdy před Vánoci tak jsem byl hlídat pejska kvůli tomu že mamka jela na lyže a pes by to nezvládl kvůli stáří tak jsem ho mněl za úkol vyvenčit s tím že se druhý den kolem druhý hodiny vrátí a abych nemusel chodit přes půlku města ráno a večer tak jsem tam spal. Samozřejmě jsem si vzal sebou dudlíček s tím že si ho schovám do batohu než pride domu.No a jak jsem ráno vstal a vyvenčil pejska tak jsem si chtěl jít na chviličku ještě lehnout.Povedlo jsem mi usnout a probudila mně až mamka která na mně s údivem koukala a ptala jse mně co to dělám.Byl jsem nucen jí to vše vysvětlit tak jsem jí to pomalu vysvětlil u kafe a ukázal ji tyto stránky a pár dalších.Já se za to dřív strašňe styděl a nenáviděl sám sebe za to co dělám a strašně se bál toho že to někdo zjistí v tuhle chvíli je mi to už tak nějak jedno a užívám si pořádně život.Povzbudila mně právě má mamka která mi řekla "Buď takovej jakej chceš být a i když chceš být dítětem pořád můžeš žít šťastný život a že i když to bude těžký může být šťastný " také dodala že je to lepší než abych byl pedofil nebo zoofil (nerad soudím lidi ale právě tyto lidi odsuzují stejně jako může kteří mlátí ženy pokud to ony samy nechtějí ) ale to byl spíš drobný dodatek. Tak toto je můj příběh o tom jak jsem byl odhalen a získal úlevu a přestal jse nenávidět. Vím že to je úplná blbost ale mně to vážně pomohlo a podpořilo mně to v životě.A nyní žijí sám u hranic v Německu (20 km do Čech) a mam tu dobrou práci a až si našetří a přestěhují se z toho mýho kumbálu (cca za měsíc ) mám tu jen malej bytek ale na začátek to stačí a teď řeším stěhování do většího kde bych mněl i svůj dětský pokoj a je to i za dobrou cenu.Snad to tu taky někomu pomůže jako jsem byl já pomůže.
